349

Sinák, u, m., sinaky, ů, pl., m., modrák, ku-
řátka (houba), boletus farctus, ein Schwamm.
L. Vz Sinal, Rostl. 1913.

Sinal, u, m., modrák, der Blaupilz. U Míst-
ka. Škd., Pk., Mtl. Vz Sinák.

Sinaločerveň, i, f., das Blauroth. Šm.

Sinaločervený, blauroth. Šm.

Sinalosť, i, f., modrosť, modřina od uho-
zení n. od zimy, die Bläue. Lom., Ctib. S.
každou uzdravuje. Nud.

Sinalov, a, m., něm. Sinalow, ves u Ti-
šňovic. PL.

Sinalozádý. S. racek, larus glaucus. Presl.

Sinalozelený, blaugrün. S. listy. Rostl.

Sinalý, zmodralý, bläulich. Ros. Měnili
barvu do sinala. Ehr. 81.

Sinapolin, u, m. C₁₄ H₁₂ N₂ O₂ Vz Šfk.
672.

Sinastý = sivý. Slov.

Sinati = modrati, blau werden. — od
čeho: od bolesti. Jg.

Sinava, y, f. = modřina. Dch.

Sinavěti, ěl, ění = sinati. Sinavěly líce.
Vinař.

Sinavosť, i, f. = sinalosť. Jg.

Sinavý = sinalý. Sluníčko s. cestu si
upraví. Hlk. I. 350.

Síňce, vz Síň.

Sinčák, a, m., vlastní jm. Mor. Šd.

Sineč, nče, m., něm. Sinetsch, ves u Gern.
Kostelce. PL.

Sinekura, y, f., lat., sine cura, úřad s ve-
likými příjmy při malé práci, die Sinecure,
ein Amt ohne Geschäft, ohne Arbeit. S. N.

Sineta, y, f., Hyacinth, zastr. Hank. exc.
(Kyr.).

Siněti, ěl, ění = sinati. — se == třpytěti
se, schimmern. — kdy. Povětří se siní (třese)
v jaře. Koll.

Singular, u, m., lat., jednotné číslo, šp.
jednotník, jednočet. Vz Číslo.

Singularia tantum, jm. pojednotná (je-
dnočetná). Bž. Vz Singular.

Sinice, e, f., sitta europaea, die Specht-
meise. Pdy., Presl. S. obecná, der Blau-
specht. Šm.

Sínice, e, f., vz Síň.

Siniti, il, ěn, ění, siným činiti, bläuen.
— co: tělo. Sš. I. 227.

Síňka, y, f., vz Síň.

Sínný, Zimmer-, Saal-. Tři rány na sienné
dveři dáti; k dveřím sienným. GR.

Sinokvět, u, m., jurinea. S. chrpovitý,
j. cyanoides. FB. 45., Čl. Kv. 201., Slb. 407.,
Rostl. 930.

Sinolícný, blaues Gesicht habend. S.
opice.

Sinolog, a, m., znatel jazyka a literatury
čínské. S. N. Vz Sina.

Sinop-e, y, f., mě. v Paflagonii. Vz S.
N. - Sinopan, a, m. — Sinopský. Sinopští
obyvatelé.

Sinopl, u, m., hnědý křemen. Vz KP.
III. 195.

Sinosť, i, f., die Blauheit der Haut. L.

Šinozelený, blaugrün. S. barva. Presl.

Sinoželezec, zce, m., Anglarit, m., nerost.

Sin-us, u, m., lat, záhyb (v oděvu); záliv
mořský. — Sinus, u, m., přistává (v mě-
řictví). Vz Přistává. Rk. Vz S. N.

Sinutec, tce, m., něm. Sinutz, ves u Bí-
lina. PL.

Siný, zsinalý, sinalý = modrý za kůží,
blau hinter der Haut; modrý, blau. Strsl.
sinъ, hyacinthius, koř. si. Strsl. sijati, sinati
splendere; sr. stind. śjēta, śjēna, bílý. Mkl.
aL. 128. Na Opav. = tmavý. Pk. Siné moře =
jaderské. Vz Adria.

Sion,a, m., hrad v Jerusalemě. Rk. Se
Siona. Ž. wit. 19. 3. Tamtéž také f.: Vzra-
dovala sě jest Sion. 96. 8.; 47. 13. - S.
český — církev. S. náš osiřel. Plk. — S.,
hora v Praze = Strahov. Vz Tk. I. 34. —
S., vrch v Kutnohorsku. Kal.

Sípal, a, sípálek, lka., m., der Kreischer.
Rk.

Sípáni, n., vz Sípati, die Heiserkeit. Mluvil
až do s. Us., Jel.

Sípati, sípávati = sipěti, zischen. — abs.
Had sípá. St. skl. — S., chraplavým hlasem
mluviti, heiser sein. — abs. Sípá, nemůže
dnes mluviti. Jg.

Sípavosť, i, f., sípáni, chřapavosť, chrap-
tivosť, die Heiserkeit. Styrax pomáhá proti
sípavosti. V.

Sípavý, chraptivý, heiser (zischeNd). S.
hlas. Us.

Sípění, syčení, das Zischen. V. S. hadův.
Br. — S. = sípáni, die Heiserkeit.

Sípěti; sipívati = syčeti jako had, zischen.
— abs. Hadové sipěli. V., Kom. Had závi-
stivý sípí, jenž všem utrhá. Hus I. 301.
Skad sipěchu střely. Rkk. 19. — jak. Jako
drak hleděl a ze vší síly sipěl. Lom. —
na koho: Na člověka zlostně sipí (had).
Rad. zv.

Sipice, e, f., pipunculus, hmyz mucho-
vitý. Krok. II. 265.

Sipina, y, f. = sipota, sipění, das Zischen.
Slov. Bern.

Siplivý = sípající, zischend. S. dech.
Čes. vč.

Sipolek, lka, m., panchart, der Wechsel-
balg. Us. Jg.

Sípot, u, m., das Gezische. Rk.

Sipota, sípota, y, f., chraplavosť, zamlk-
losť hlasu, sípění, die Heiserkeit. Us., D.

Siptati, siptávati = sipati, sípěti, heiser
sein. — od čeho: Od čeho siptáte? Sych.

Siptavosť, i, f., sípavost, zamlknutí hrdla,
die Heiserkeit. Sléz odjímá kašel i s. V.

Siptavý = sípavý, heiser. S. hlas. D.

Siptění, n., sípění, syčení, das Zischen,
Pfeifen. S. hadí. V., ptákův. Br. — S., sí-
pota, chraplavosť, die Heiserkeit. Kalmus
užitečně prospívá proti s. Byl.

Siptěti, ěl, ění; siptívati = sipěťi, pís-
kati, syčeti, zischen, pfeifen. — abs. Siptící
had. Kom. — S., chraplavý hlas míti, heiser
sein. Ros.

Sipyl-us, a, m., pohoří v Lydii. — Sipyl-
ský.

Sir (angl., sör), a, m., pán, pane. Sir John,
gt. Sira Johna atd. Cf. Brs. 2. vyd. 73.

Sira, síra, sirka, y, f. Síra, krátí í v:
sirou, sir, sirám, sirách, sírami, vz Síla. Lat.
sulphur, něm. der Schwefel. Strsl. séra, der
Schwefel, eigent. die Lichte; koř. s, příp.
-ra. Mkl. B. 86. Síry jsou nerosty vidu ne-
kovového, barev jasných, červené n. žluté: