351

Sirka, y, f., vz Síra. — S., svíčka sirná,
sirou potažená niť n. dřívko, der Schwefel-
faden, das Schwefelhölzchen, -licht. Us. S.
jest nyní na jednom konci potřena sirou a
síra fosforem, jenž, tře-li se, chytá a sirku
zapaluje. Pt. Nyní s. dřevěná zápalka s fos-
forem, u níž často síra docela schází. Vz
více v S. N. S. salonní (bez síry), fosforové,
antifosforové (chytají jen na zvláštním škr-
tadle), bezfosforové. S. N. Sirky táhnouti,
Schwefelfäden ziehen. Odtud přeneseně:
Táhni sirky (odkliď se). Vz Odbytí, Po-
táhnouti co. Č. Jinde přidávají: Táhni sirky
— do psí dírky. Mohl by ho sirkou pod-
páliti (o hubeném). Us. Sd. Ty sirko (na-
dávka hubenému člověku)! Us. Kť.
Sirkárna, y, f., die Zündhölzchenfabrik.
Šd.

Sirkářství, n., Zündhölzchenfabrikation.
Prm.

Sirkovací, k strhování sloužící, Schwefel-.

Sirko van, u, m. = síran. Pr. Chym.

Sirkování, n., das Schwefeln. Jg.

Sirkovaný; -án, a, o, geschwefelt. S.
víno, ovoce. Us. Hý.

Sirkovati, kyselinou sirkovou napouštěti,
schwefeln. — co : víno, vlnu, sukno, ovoce.
D., Techn. Vz S. N.

Sirkovatosť, i, f. = sirnatosť.

Sirkovátý = sirnatý. S. parnosti. Kom.
J. 58.

Sirkovina, y, f., siřina = sirkový smrad
n. puch ze země jdoucí, der Schwefelgeruch.
D.

Sirkovka, y, f., das Vitriolöl. S. česká,
dýmavá, saská. Kh.

Sirkový, od sirky, Schwefel-. S. barva,
ulice (v Praze), vodka n. kyselina, květ.
mléko, dusičník, chaluzičník, trest', duch,
der Schwefelgeist. Pr. Chym., Krok. S. játra,
mléko, lac sulphuris. Nz.

Sirnatan, u, m., das Unterschwefljgsäure-
Salz, Dithionigsaures Salz. Nz. Vz Šfk. 9,3.,
KP. IV. 603.

Sirnatost, sirkovatosť, i, f, schwefeli-
ges Wesen. Ros.

Sirnatý, sirkovatý, síru v sobě mající,
schwefelig. S. kyselina. Nz. S. voda. V.

1. Sírník, u, m., krabička, kde mívali
sirky s troudníhem, das Feuerzeug. Us.

2. Sirník, u, m., sulfid, das Sulfid, Sul-
furet, Schwefelmetall. S. ammonatý, ammo-
ničný, ammonistý, antimoničný, arseničifý,
arsenový, arseničný, ethylnatý, barnatý,
olovnatý, bórový, vápenatý, vápeničný n.
vápničný, železnatý, železitý, železičitý,
zlatnatý, zlatový, kademnatý, kakodynatý,
kakodyličitý, kakodylový, draselnatý, dra-
sličitý, draslíkový, drasličelý, drasličný,
uhličitý, mědičnatý, měďnatý, manganatý,
manganičitý, methylnatý, molybdeničitý, mo-
lybdenový, molybdeničelý, sodnatý, sodičný,
nikličnatý, nikelnatý, nikličitý, palladnatý
n. paladnatý, fosforečnatý, fosfornatý, fos-
forový, fosforečný, platinatý, platičitý, rtu-
tičnatý, rtuťnatý, šeličitý, šelový, stříbrnatý,
křemíkový, dusičitý, tantalový, teluřičitý,
titaničitý, uranatý, vanadičitý, vanadový,
vizmutičitý, vizmutový, zinečnatý, cínatý,
cíničitý, Nz. 258.— 260., jodnatý, antimonový

(beztvárný, kyslíkatý, hnědý, pálený, n. pra-
žený), Kl, seleničitý, strontnatý. Vz Šfk. 801.
Cf. Schd. II. 51., 54., KP. IV. 700., 704.

Sirniště, ě, n., das Schwefellager. Rk.

Sírnoďasec, sce. m., der Kobaltkies, ne-
rost. Miner.

Sírnodralec, lce, m., der Magnetkies,
nerost. Miner.

Sirnokyselinárna, y, f., die Schwefel-
säurefabrik. Techn.

Sirnomodran, u, m., thiocyanus, sůl obo-
jetná sloučením kovů s kyselinou sirnomo-
dřovou povstalá. Pr. Chym. 112.

Sirnomodřový thiocyanicus, Schwefel-
blau-, Schwefelcyan-. S. kyselina. Pr. Chym.
111.

Sirnopsotnina, y, f., acidum anthrozoo-
ticum. Krok. I. a. 146.

Sirnosiťaničník, u, m. S. dusičnatý, sa-
morodný, der Glanzkobalt. Pr. Chym. 241.

Sirnouhlovodan, u, m., xanthogenas. Pr.
Chym. 114.

Sirnouhlovodíkový. S. kyselina, aci-
dum xanthogenicum, die Xanthogensäure.
Pr. Chym. 114.

Sirnovodan, u, m., hydrothias. Krok.

Sirnovinan, u, m., weinschwefelsaures
Salz. CHym.

Sirnovinný, Weinschwefel-. S. kyselina.
Chym.

Sirnovka, y, f., das Oliura; die Schwe-
felsäure. Rk.

Sirnovodičitan, u, m., hydrothias. S.
ammoniový, drasličitý, surniičný, vápničitý.
Pr. Chym. 138., 190., 231., 164.

Sirnovodičitý. S. kyselina. Pr. Chym. 138.

Sirnovodičnatan, u, m., hydrothias. S.
ammoniový, drasličitý, merotičitý, sodičitý,
surmičný, vápničitý. Pr. Chym. 164.

Sirnovodičnatý. S. kyselina, sířičník
vodičnatý, das Schwefelwasserstoffgas. Pr.
Chym. 135.

Širný, sirkový, schwefelig, Schwefel-.
S. svíčka (sirka), V., smrad, dým, D., ky-
seliny, Nz., mléko, huť, D., teplice, Krab.,
lázeň, Rk., knot, die Schwefel lunte, Čsk.,
oheň. Hus. I. 204. S. živice, der Schwefel-
balsam, balsamum sulphuris, země, ruda,
barva, das Schwefelgelb, důl, svíčka (sirka),
jezero, voda (smradavka). Šm.

Síroantimonan, u, m., der Sulfantimonit,
Nz.

Síroantimoničnan, u, m., das Sulfanti-
moniat. Nz.

Síroarsenan, u, m., der Sulfarsenit. Nz.

Síroarseničnan, u, m., das Sulfarseniat.

Siroba, y, f., zbavenosť rodičů n. vůbec
svojich, osiřalosť, der Waisenstand. Na s-bu
syna poroditi (po smrti otce). V. Na s-bu
narozený, porozený, zplozený (= pohrobek,
sirobě). D., J. tr. Král Ladislav na s-bu na-
rozený, přijat od stavů za krále čes. Dač.
I. 28. Tvůj meč mnohé ženy v s-bě pozů-
stavil, Flav.. ostavil. Tkad. V s-bě posta-
vený. Th. — Kat. 332., 2051. — S., opuště-
nost vůbec, die Verlassenheit, Noth. Alek-
sandr zpade u velikú s-bu. Alx. Matka v naší
s-bě jemu věřila. Půh. II. 408. — St. skl. — S.,
sirotci, die Waisen. Scip. — S., jmění sirotčí,
das Waisenvermögen. Žer. — Vz Rb, 271.