352

Sírobarvý, schwefelfärbig. Šm.

Sirobě, sirubě, ěte, pl. ata, n., pohrobek,
das nachgeborene Kind, Aíterkind. Vz Si-
roba V.

Sirobník. a, m., na Slov. chovatel sirotků,
der Waisenvater. — S., u, m. tamtéž = si-
rotčinec, das Waisenhaus. Bern.

Sirobnosť, i, f., siroba, der Waisenstand.
Bern.

Sirobný = sirotný. Slov.

Sirocco, scirocco, it., horký, dusný, ji-
hovýchodní vítr. Vz S. N.

Širocí = sirotčí. Na Ostrav. Tč.

Sírocyan, u, m., rhodan, sulfocyan, der
Schwefelcyan, Rhodan. Nz.

Sírocyanovodík, sulfocyanovodík u,
m., Schwefelcyanwasserstoff. Nz.

Sírojem, u, m., der Schwefelfang. Šm.

Sirok kun, sobolů = 40, z ms. sorok.
Jir.

Sirop, u, m., vz Syrup.

Síroparní, Schwefeldampf-. S. lázeň. Šm.

Síropsotnina, y, f., die Schwefelblau-
säure. Nz.

Sírosoli, f., soli sirné, sulfosoli, Sulpho-
salze. Nz.

Sírošelan, u, m., das Sulphowolframiat.
Nz.

Sirota, y, f. = siroba. Plk. Příp. -ta.
Mkl. B. 164. — S., y, m. a f., sirotka, siro-
tička, sirotinka = sirotek. Chudá s. NB. Tč.
202. Vanoce, vanoce, skoroli budětě? ubohe
siroty, kaj se podějete? Komu je horši na
světě, jak tej ubohej sirotě, co svych rodiči
němaju a po světě se tulaju; Sigotě, sigotě,
zelené sigotě, ach je-li komu horši jako mně
s-tě?; Kam s-ta dojde, všady křivdu najde;
Kdo s-té ubliži, toho pan Bůh poniži; Kdo
s-tě nalaje, tomu pan Bůh něpřaje; Ubohé
s-ty, luďé na ně lajú a sami nevěďá, nač
své vychovajú. Sš. P. 491., 493., 494., 497.,
505. (Tč.). Bůh jest nejlepší otec všech si-
rotek. Bern. Byl jsem chlapec s. Km.

Sirotče, ete, sirotčátko, a, n. = sirotek,
eine Waise. Ros.

Sirotček, vz Sirotek.

Sirotčí, sirotka se týkající, Pupillar-,
Waisen-. S. poručník, věk. V., úřad, peníze,
dům, D., den (ke správě sirotčích věcí usta-
novený, der Waisentag, vz Gl. 312.), Zříz.
zem., léta (vz Léta), Háj., hejtman, vůdce,
Dal. 19., 25., počty, účty, početvedoucí,
kniha, služba, pohledávka, ústav, majetnost',
J. tr., jistota, výkaz (seznam), kapitál, fond,
důchod, dluh, majetek, jmění, Šp., písař,
věc. Zříz. Ferd. S. právo, der Waiseneid,
vz Právo. Die Waisen hatten nemlich das
Recht, dass in gewissen Fällen der Eid der
Waise allein hinreichte, ohne dass Eides-
helfer o. Expiatoren nothwendig gewesen
wären: Když sirotek otpovídá za otcóv
dluh, ten odpřieseže sě sám svú rukú; z toho
viece práva není, to je sirotčí právo. Kn.
rož. In Folge dessen wurde jeder Eid, den
nur eine Person abzulegen hatte, s. právo
genannt: právo s., aby se odpřisáhl sám
svú rukú. Ib. čl. 117. O jiném právu s. vz
Gl. 312. S. věci, vz Žer. Záp. II. 189. S. po-
kladnice = státní ústav, který jmění si-
rotků přijímá a spravuje. Vz S. Ň. S. osel

(pupillorum). BO. S. otcové. Ž. wit. 67. 6.
Truhlici sirotčí vybral. Apol. Bylo-liby více
otcovských poručníkuov než jeden, tehdy
mají všichni z věcí sirotčích poháněti. Zř.
F. I. D. XX. Statky s. popsati. Pr. měst.
S. statek nebuď bez práva prodáván; Pe-
níze s. na právě a ne pokoutně kladeny
buďte, aby o tom zmatku nebylo; Úřad a
konšelé s penězi sirotčími sirotkóm k do-
brému zacházeti mají; Léta s. a spravedlivá
jsou, když pacholík 18 a děvčata 15 let zú-
plna došli. Pr. Svědčil, že, když maličký
déšť spadne, že v té druhé zahrádce s. voda
bývá do kolenou. Svěd. 1569. Káži to všecko
šacovati konšelóm a v penězích položiti,
neb jsú s. dievky; Kde jest mátie jeho a
jestli ještě vdovú, čili muže jiného má po
smrti otce sirotčieho; Pan Matyáš uvazuje
se v ten statek s. před dobrými lidmi; Pro-
dala jest ten mlýn Milošovi zeti svému za
některú summu peněz s-čích ; A Petran dobře
věděl, že byly včely s. a ne panské. NB.
Tč. 163., 200., 201., 264. Jan není spra-
vedlivý poručník s-éí; Což by bylo s-ho
dobrého (Waisengut); S. listy; Škod svého
dílu i s-ho pokládá 60 hř. g.; S. děti Jaro-
šovy Kužele z Bilkovic; Peníze s. na dě-
dině zaručiti; Pan Lacek nemá mnichóm
odpovídati do s-čích let; Což by p. Puška
s-ho měl, z toho nemá odpovídati; S. zboží.
Půh. I. 210., 249., 308., II. 225., 288., 408.,
431., 462., 553., 572. (Tč.). Vz Sirotek. —
S., ího, m., správce sirotčích věcí, der Wai-
senverwalter. Us.

Sirotčinec, nce, m., sirotčí dům, das
Waisenhaus. Us.

Sirotek, tka, siroteček a sirotček,
ečka, m. S., dítě na sirobu narozené n. vůbec
rodičů zbavené, osiřelé, sirotče, sirůbě, die
Waise, das verwaiste Kind. V. Poručník
nad s-ky. V. Pozůstalým s-kům poručníci
se dávají. Kom. Až s. let svých doroste.
Sych. S-ky v něčí ochranu odevzdati. Sych.
S. mladičký, nebohý. C. S-kům poručníci
dáni buďte; S-ky slovou lidé mladí rodičů
nemající do let 25 věku svého. Vz Rb. 149.
až 153. číslo 2295.-2375., Vš. 569. Dyž vánoce
přindú, s-ci se zendú (sejdou), ubozí s-ci
zadanky skládajú; Teče voda, teče pod ši-
roký kameň, ubozí s-ci plakávali na něm;
Kde s. plače, všude se zem třase, kde slza
upadne, znamení ostane; Hospodař ešče
horši (je), pobudzá (pobuzuje) na sirotky.
Sš. P. 492., 493., 497. (Tč.). O vyprosení
sirotků k manželství vz Žer. Záp. I. 100;
o s. manských a zemských vz ib. I. 278.
Cf. také Tk. II. 312., 357. Péče o s-ky a
jejich statky; opatrování s-kň a jejich statků.
J. tr. Já bych vandrovala, kam bych děla
dítky, ubohé s-ky ? Vdovo, milá vdovo, cos
to udělala? dys svoje s-tky v světě zanechala?
Sš. P. 140. Lidé pamatují, že s-tků otec na
tom purkrechtu seděl; Aby ten purkrecht
nebyl prodán, že jest s. k tomu purkrechtu;
Túžil s. na otčima svého; Jednoho s-ka, dě-
večku starší, za muž vydala; I vystavili s-ci
poručníky dva k svědomí před námi; A toho
jest žádný u nás neslýchal ani to za našich
předkuov bylo, aby pán odmrť bral zvláště
sirotkóm. NB. Tč. 162., 163., 210., 262., 264.



	352

	Sírobarvý, schwefelfärbig. Šm. Sirobě, sirubě, ěte, pl. ata, n., pohrobek, das nachgeborene Kind, Aíterkind. Vz Si- roba V. Sirobník. a, m., na Slov. chovatel sirotků, der Waisenvater. — S., u, m. tamtéž = si- rotčinec, das Waisenhaus. Bern. Sirobnosť, i, f., siroba, der Waisenstand. Bern. Sirobný = sirotný. Slov. Sirocco, scirocco, it., horký, dusný, ji- hovýchodní vítr. Vz S. N. Širocí = sirotčí. Na Ostrav. Tč. Sírocyan, u, m., rhodan, sulfocyan, der Schwefelcyan, Rhodan. Nz. Sírocyanovodík, sulfocyanovodík u, m., Schwefelcyanwasserstoff. Nz. Sírojem, u, m., der Schwefelfang. Šm. Sirok kun, sobolů = 40, z ms. sorok. Jir. Sirop, u, m., vz Syrup. Síroparní, Schwefeldampf-. S. lázeň. Šm. Síropsotnina, y, f., die Schwefelblau- säure. Nz. Sírosoli, f., soli sirné, sulfosoli, Sulpho- salze. Nz. Sírošelan, u, m., das Sulphowolframiat. Nz. Sirota, y, f. = siroba. Plk. Příp. -ta. Mkl. B. 164. — S., y, m. a f., sirotka, siro- tička, sirotinka = sirotek. Chudá s. NB. Tč. 202. Vanoce, vanoce, skoroli budětě? ubohe siroty, kaj se podějete? Komu je horši na světě, jak tej ubohej sirotě, co svych rodiči němaju a po světě se tulaju; Sigotě, sigotě, zelené sigotě, ach je-li komu horši jako mně s-tě?; Kam s-ta dojde, všady křivdu najde; Kdo s-té ubliži, toho pan Bůh poniži; Kdo s-tě nalaje, tomu pan Bůh něpřaje; Ubohé s-ty, luďé na ně lajú a sami nevěďá, nač své vychovajú. Sš. P. 491., 493., 494., 497., 505. (Tč.). Bůh jest nejlepší otec všech si- rotek. Bern. Byl jsem chlapec s. Km. Sirotče, ete, sirotčátko, a, n. = sirotek, eine Waise. Ros. Sirotček, vz Sirotek. Sirotčí, sirotka se týkající, Pupillar-, Waisen-. S. poručník, věk. V., úřad, peníze, dům, D., den (ke správě sirotčích věcí usta- novený, der Waisentag, vz Gl. 312.), Zříz. zem., léta (vz Léta), Háj., hejtman, vůdce, Dal. 19., 25., počty, účty, početvedoucí, kniha, služba, pohledávka, ústav, majetnost', J. tr., jistota, výkaz (seznam), kapitál, fond, důchod, dluh, majetek, jmění, Šp., písař, věc. Zříz. Ferd. S. právo, der Waiseneid, vz Právo. Die Waisen hatten nemlich das Recht, dass in gewissen Fällen der Eid der Waise allein hinreichte, ohne dass Eides- helfer o. Expiatoren nothwendig gewesen wären: Když sirotek otpovídá za otcóv dluh, ten odpřieseže sě sám svú rukú; z toho viece práva není, to je sirotčí právo. Kn. rož. In Folge dessen wurde jeder Eid, den nur eine Person abzulegen hatte, s. právo genannt: právo s., aby se odpřisáhl sám svú rukú. Ib. čl. 117. O jiném právu s. vz Gl. 312. S. věci, vz Žer. Záp. II. 189. S. po- kladnice = státní ústav, který jmění si- rotků přijímá a spravuje. Vz S. Ň. S. osel	(pupillorum). BO. S. otcové. Ž. wit. 67. 6. Truhlici sirotčí vybral. Apol. Bylo-liby více otcovských poručníkuov než jeden, tehdy mají všichni z věcí sirotčích poháněti. Zř. F. I. D. XX. Statky s. popsati. Pr. měst. S. statek nebuď bez práva prodáván; Pe- níze s. na právě a ne pokoutně kladeny buďte, aby o tom zmatku nebylo; Úřad a konšelé s penězi sirotčími sirotkóm k do- brému zacházeti mají; Léta s. a spravedlivá jsou, když pacholík 18 a děvčata 15 let zú- plna došli. Pr. Svědčil, že, když maličký déšť spadne, že v té druhé zahrádce s. voda bývá do kolenou. Svěd. 1569. Káži to všecko šacovati konšelóm a v penězích položiti, neb jsú s. dievky; Kde jest mátie jeho a jestli ještě vdovú, čili muže jiného má po smrti otce sirotčieho; Pan Matyáš uvazuje se v ten statek s. před dobrými lidmi; Pro- dala jest ten mlýn Milošovi zeti svému za některú summu peněz s-čích ; A Petran dobře věděl, že byly včely s. a ne panské. NB. Tč. 163., 200., 201., 264. Jan není spra- vedlivý poručník s-éí; Což by bylo s-ho dobrého (Waisengut); S. listy; Škod svého dílu i s-ho pokládá 60 hř. g.; S. děti Jaro- šovy Kužele z Bilkovic; Peníze s. na dě- dině zaručiti; Pan Lacek nemá mnichóm odpovídati do s-čích let; Což by p. Puška s-ho měl, z toho nemá odpovídati; S. zboží. Půh. I. 210., 249., 308., II. 225., 288., 408., 431., 462., 553., 572. (Tč.). Vz Sirotek. — S., ího, m., správce sirotčích věcí, der Wai- senverwalter. Us. Sirotčinec, nce, m., sirotčí dům, das Waisenhaus. Us. Sirotek, tka, siroteček a sirotček, ečka, m. S., dítě na sirobu narozené n. vůbec rodičů zbavené, osiřelé, sirotče, sirůbě, die Waise, das verwaiste Kind. V. Poručník nad s-ky. V. Pozůstalým s-kům poručníci se dávají. Kom. Až s. let svých doroste. Sych. S-ky v něčí ochranu odevzdati. Sych. S. mladičký, nebohý. C. S-kům poručníci dáni buďte; S-ky slovou lidé mladí rodičů nemající do let 25 věku svého. Vz Rb. 149. až 153. číslo 2295.-2375., Vš. 569. Dyž vánoce přindú, s-ci se zendú (sejdou), ubozí s-ci zadanky skládajú; Teče voda, teče pod ši- roký kameň, ubozí s-ci plakávali na něm; Kde s. plače, všude se zem třase, kde slza upadne, znamení ostane; Hospodař ešče horši (je), pobudzá (pobuzuje) na sirotky. Sš. P. 492., 493., 497. (Tč.). O vyprosení sirotků k manželství vz Žer. Záp. I. 100; o s. manských a zemských vz ib. I. 278. Cf. také Tk. II. 312., 357. Péče o s-ky a jejich statky; opatrování s-kň a jejich statků. J. tr. Já bych vandrovala, kam bych děla dítky, ubohé s-ky ? Vdovo, milá vdovo, cos to udělala? dys svoje s-tky v světě zanechala? Sš. P. 140. Lidé pamatují, že s-tků otec na tom purkrechtu seděl; Aby ten purkrecht nebyl prodán, že jest s. k tomu purkrechtu; Túžil s. na otčima svého; Jednoho s-ka, dě- večku starší, za muž vydala; I vystavili s-ci poručníky dva k svědomí před námi; A toho jest žádný u nás neslýchal ani to za našich předkuov bylo, aby pán odmrť bral zvláště sirotkóm. NB. Tč. 162., 163., 210., 262., 264.