Předchozí (351)  Strana:352  Další (353) |
|
|||
352
|
|||
|
|||
Sírobarvý, schwefelfärbig. Šm.
Sirobě, sirubě, ěte, pl. ata, n., pohrobek,
das nachgeborene Kind, Aíterkind. Vz Si- roba V. Sirobník. a, m., na Slov. chovatel sirotků,
der Waisenvater. — S., u, m. tamtéž = si- rotčinec, das Waisenhaus. Bern. Sirobnosť, i, f., siroba, der Waisenstand.
Bern. Sirobný = sirotný. Slov.
Sirocco, scirocco, it., horký, dusný, ji-
hovýchodní vítr. Vz S. N. Širocí = sirotčí. Na Ostrav. Tč.
Sírocyan, u, m., rhodan, sulfocyan, der
Schwefelcyan, Rhodan. Nz. Sírocyanovodík, sulfocyanovodík u,
m., Schwefelcyanwasserstoff. Nz. Sírojem, u, m., der Schwefelfang. Šm.
Sirok kun, sobolů = 40, z ms. sorok.
Jir. Sirop, u, m., vz Syrup.
Síroparní, Schwefeldampf-. S. lázeň. Šm.
Síropsotnina, y, f., die Schwefelblau-
säure. Nz. Sírosoli, f., soli sirné, sulfosoli, Sulpho-
salze. Nz. Sírošelan, u, m., das Sulphowolframiat.
Nz. Sirota, y, f. = siroba. Plk. Příp. -ta.
Mkl. B. 164. — S., y, m. a f., sirotka, siro- tička, sirotinka = sirotek. Chudá s. NB. Tč. 202. Vanoce, vanoce, skoroli budětě? ubohe siroty, kaj se podějete? Komu je horši na světě, jak tej ubohej sirotě, co svych rodiči němaju a po světě se tulaju; Sigotě, sigotě, zelené sigotě, ach je-li komu horši jako mně s-tě?; Kam s-ta dojde, všady křivdu najde; Kdo s-té ubliži, toho pan Bůh poniži; Kdo s-tě nalaje, tomu pan Bůh něpřaje; Ubohé s-ty, luďé na ně lajú a sami nevěďá, nač své vychovajú. Sš. P. 491., 493., 494., 497., 505. (Tč.). Bůh jest nejlepší otec všech si- rotek. Bern. Byl jsem chlapec s. Km. Sirotče, ete, sirotčátko, a, n. = sirotek,
eine Waise. Ros. Sirotček, vz Sirotek.
Sirotčí, sirotka se týkající, Pupillar-,
Waisen-. S. poručník, věk. V., úřad, peníze, dům, D., den (ke správě sirotčích věcí usta- novený, der Waisentag, vz Gl. 312.), Zříz. zem., léta (vz Léta), Háj., hejtman, vůdce, Dal. 19., 25., počty, účty, početvedoucí, kniha, služba, pohledávka, ústav, majetnost', J. tr., jistota, výkaz (seznam), kapitál, fond, důchod, dluh, majetek, jmění, Šp., písař, věc. Zříz. Ferd. S. právo, der Waiseneid, vz Právo. Die Waisen hatten nemlich das Recht, dass in gewissen Fällen der Eid der Waise allein hinreichte, ohne dass Eides- helfer o. Expiatoren nothwendig gewesen wären: Když sirotek otpovídá za otcóv dluh, ten odpřieseže sě sám svú rukú; z toho viece práva není, to je sirotčí právo. Kn. rož. In Folge dessen wurde jeder Eid, den nur eine Person abzulegen hatte, s. právo genannt: právo s., aby se odpřisáhl sám svú rukú. Ib. čl. 117. O jiném právu s. vz Gl. 312. S. věci, vz Žer. Záp. II. 189. S. po- kladnice = státní ústav, který jmění si- rotků přijímá a spravuje. Vz S. Ň. S. osel |
(pupillorum). BO. S. otcové. Ž. wit. 67. 6.
Truhlici sirotčí vybral. Apol. Bylo-liby více otcovských poručníkuov než jeden, tehdy mají všichni z věcí sirotčích poháněti. Zř. F. I. D. XX. Statky s. popsati. Pr. měst. S. statek nebuď bez práva prodáván; Pe- níze s. na právě a ne pokoutně kladeny buďte, aby o tom zmatku nebylo; Úřad a konšelé s penězi sirotčími sirotkóm k do- brému zacházeti mají; Léta s. a spravedlivá jsou, když pacholík 18 a děvčata 15 let zú- plna došli. Pr. Svědčil, že, když maličký déšť spadne, že v té druhé zahrádce s. voda bývá do kolenou. Svěd. 1569. Káži to všecko šacovati konšelóm a v penězích položiti, neb jsú s. dievky; Kde jest mátie jeho a jestli ještě vdovú, čili muže jiného má po smrti otce sirotčieho; Pan Matyáš uvazuje se v ten statek s. před dobrými lidmi; Pro- dala jest ten mlýn Milošovi zeti svému za některú summu peněz s-čích ; A Petran dobře věděl, že byly včely s. a ne panské. NB. Tč. 163., 200., 201., 264. Jan není spra- vedlivý poručník s-éí; Což by bylo s-ho dobrého (Waisengut); S. listy; Škod svého dílu i s-ho pokládá 60 hř. g.; S. děti Jaro- šovy Kužele z Bilkovic; Peníze s. na dě- dině zaručiti; Pan Lacek nemá mnichóm odpovídati do s-čích let; Což by p. Puška s-ho měl, z toho nemá odpovídati; S. zboží. Půh. I. 210., 249., 308., II. 225., 288., 408., 431., 462., 553., 572. (Tč.). Vz Sirotek. — S., ího, m., správce sirotčích věcí, der Wai- senverwalter. Us. Sirotčinec, nce, m., sirotčí dům, das
Waisenhaus. Us. Sirotek, tka, siroteček a sirotček,
ečka, m. S., dítě na sirobu narozené n. vůbec rodičů zbavené, osiřelé, sirotče, sirůbě, die Waise, das verwaiste Kind. V. Poručník nad s-ky. V. Pozůstalým s-kům poručníci se dávají. Kom. Až s. let svých doroste. Sych. S-ky v něčí ochranu odevzdati. Sych. S. mladičký, nebohý. C. S-kům poručníci dáni buďte; S-ky slovou lidé mladí rodičů nemající do let 25 věku svého. Vz Rb. 149. až 153. číslo 2295.-2375., Vš. 569. Dyž vánoce přindú, s-ci se zendú (sejdou), ubozí s-ci zadanky skládajú; Teče voda, teče pod ši- roký kameň, ubozí s-ci plakávali na něm; Kde s. plače, všude se zem třase, kde slza upadne, znamení ostane; Hospodař ešče horši (je), pobudzá (pobuzuje) na sirotky. Sš. P. 492., 493., 497. (Tč.). O vyprosení sirotků k manželství vz Žer. Záp. I. 100; o s. manských a zemských vz ib. I. 278. Cf. také Tk. II. 312., 357. Péče o s-ky a jejich statky; opatrování s-kň a jejich statků. J. tr. Já bych vandrovala, kam bych děla dítky, ubohé s-ky ? Vdovo, milá vdovo, cos to udělala? dys svoje s-tky v světě zanechala? Sš. P. 140. Lidé pamatují, že s-tků otec na tom purkrechtu seděl; Aby ten purkrecht nebyl prodán, že jest s. k tomu purkrechtu; Túžil s. na otčima svého; Jednoho s-ka, dě- večku starší, za muž vydala; I vystavili s-ci poručníky dva k svědomí před námi; A toho jest žádný u nás neslýchal ani to za našich předkuov bylo, aby pán odmrť bral zvláště sirotkóm. NB. Tč. 162., 163., 210., 262., 264. |
||
|
|||
Předchozí (351)  Strana:352  Další (353) |