354

Sisyfův, -ova, -ovo. Valíš kámen Sisyfův
(= marně se namáháš). Us. Bdl. Práce Si-
syfova = marná. Us. Hý.

Sít, u, m., (Ros.), sítina, y, f. (na Slov.),
sítí, sítí, sítičko, n., sítka, y, f., rostlina,
juncus, die Binse. Strsl. sitъ v. sitije, juncus,
koř. si, příp. -tъ. Mkl. B. 160., 161. S. sivá,
j. glaucus, niťkovitá, j. filiformis, trojklaná,
j. trifidus, tupokvětá, j. obtusiflorus, lesklo-
plodá, j. lamprocarpus, tmavohnědá, j. fus-
coater, lesní, j. silvaticus, černavá, j. atra-
tus, ponížená, j. supinus, strboulkatá, j. ca-
pitatus, kostrbatá, j. squarosus, tenká, j.
tenuis, smačknutá, j. compressus, žabí, j.
bufonius, kulatoplodá, j. sphaerocarpus, ba-
henní, j. tenageja. FB.17. Cf. Čl. Kv. 117.,
Slb. 183. Ze sítí pletou se košíky, rohože
atd. Mošna ze sítí pletená. V. Vzala ošitku
udělanou z sítí. Mel. 2 M. 2. 3. Vyzáblí jako
sítí. V. Sítí se vodou sytí. Pk. Sítí vonné.
V., Kom. A pančošky z husí kožky, stře-
více ze sítí, děvča hopsa, podívaj sa, jak
sa mi to svítí. Sš. P. 685. — Nazývají sítím
též jiné rostliny, jako jest: a) skřípina, scir-
pus, das Schilf. V. Sítí bez článků n. uzlíků
(rákosí). V. Hledá suku v sítí. Vz Zevrubnosť.
Jg., Č. — b) S., cava arundo, canna, das
Seerohr. V. — c) Říčné sítí, laver. Reš. —
d) Mořské sítí- Leg. — e) Sítí druhé, květné,
butomus umbellatus, der Wasserliesch, die
Blumenbinse. Ja.

Síť (zastr. sieť), i, sítě, ě, siť, i, síťka,
sitečka, y, f. Strsl. sêtь, laqueus, koř. se,
příp. -tь; lit. sëtas, prus. saytan, stind. si,
sīnāti, sinōti, binden. Mkl. B. 166., 168., aL.
139. Š., vrš n. vrše na ryby ze sítí n. proutí
aneb z čehokoliv upletená, Ros., n. pletivo
z motouzu k lapání srstnaté a pernaté zvěři.
Das Netz, Garn, Netzchen, das Fischernetz,
Vogelnetz, das Ziehgarn, die Vogelwand, das
Thiernetz. S. na zvěř, na pstruhy (díly její:
šňůra hoření a dolení, sklonky, tyč, jádro,
závaží, vobůska atd.), Us., na skřivánky, D.,
na ptáky (pomeč). V. S. zelená, hedvábná,
mřežná, noční, chobotnatá, dvojitá (která
má dvě stěny a jedno jádro, das Doppel-
garn), padací (podražec, padák), visací, ku-
roptví; s., jež se na stromy zavěšuje: zá-
věsa; druh s. na koroptve: vazba, vazebnice;
s. k chytání ryb v řece: vlk, pod ledem: křižo-
vatka; jádro, chobot síti; oko v síti; honba
do sítě; s. na raky: rakovka, keserek, petrlík,
sošek; s. na ryby, vz Čeřeň; s. k potopení:
nevod (veliký, menší, hustý); jako dlouhý
pytel: měch rybářský; dlouhá: trbok; která
zůstává přes noc: mícha, jiná: okalka; s. na
mouchy, na okno. Šp. S. nálevkovitá na ko-
roptve: rukávec, rukávník, der Hamen, das
Treibgarn, Treibzeug. Šp. S., kukla, ouklenice
(na oukleje, hřízy, ježdíky), shonka, korbele,
jeločiny (s. veliká), vútka a hosáky, pavůzka
(obůzka). Hosp. nov. 1856. 13. Zb. exc. O sí-
tích k lovení ryb. Vz KP. III. 387. S. k poho-
vení, genetzte Hängematte, ochranná s. oko-
vané lodi, na motýle, hrabací, das Fluss-
kratzgarn. Dch. S. drátěná, das Kratzgarn.
Ck. S. čtvercová, das Quadratnetz. Nz. Sítě
mákati. Sš, L. 66. S. se trhá, protírá. Sš.
L. 67. Dětská postel se síťkou. Dch. Síť
léceti, roztáhnouti, v moře nebo do moře

vmetati, Us., rozestříti (k lovení, Br.). D. Roz-
táhnouti (rozestříti) síť na koho. Br. Táhne
pod sítku svou. Br. Síť vázati n. plésti, vy-
tvrditi (spraviti), rozdávati, jádřiti, podtr-
hnouti, vypeřiti (opraviti), zavléknouti, sun-
dati, rozvinouti, zamodrchati, zamotati, po-
staviti, rozetknouti, skládati, protrhnouti;
padnutí do sítí, do síti hnáti; zamotati se
v síti; sítě do hromady sraziti; do sítí lo-
viti; síť vláčiti. Šp. Rybář v jezeře a ryb-
níku sítí rybářskou a nevodem aneb smykem,
v potoce sakem (čeřenem) a vrší loví. Kom.
Ptáčník ptáčky síťkami přikvačuje. Kom.
Sbírejte sítky, už ptáci neletí. Pk. Všecky
jako sítí zatrhli. Solf. S. sedrati, ztrhati;
Tak s boží pomocí roztrhli Antikristovy
sieti, jimiž chytře pod jménem sv. poslu-
šenstvie lidi mámí; Pán Buoh rozedřel An-
tikristovy sieti; A tak chytře ďábel po ne-
náhlu zlécel jest sieti, že najprve vedl jest
zlé lidi na to, aby dobré mordovali; Síti
práti; Zahrnuli sú ryb množstvie veliké
i dřieše sě sieť jich (Luk. 5.); Avšak v slovu
tvém (= k přikázání slova tvého) rozestru
sieť {Luk. 5.); Kazatel má vyprati své sieti
t. j. řeč vyčistiti, jíž má lidi z moře tohoto
světa Kristovi loviti; Kazatel sietí slova
božieho vyvleče mnoho lidí z moře tohoto
světa t. j. z pýchy, z hněvu i z smilstvie;
Ty sieti (Kristovy) vieží sě nití lásky; Ale
sieti se prodrú, neb mnozí počnúce býti
dobří kázáním slova božieho potom odstu-
pují ; Ďábel vtáhl jest lid ve svú vrš a za-
hrnul v sieti své. Hus I. 363., II. 11., 173.,
174., 277., 279., 280. (Té.). Síťky na ně za-
vlekli. Bart. Již se jim síťky trhali. Bart.
Sieťka plná ptákóv. BO. Svému nevodu aneb
své síti kaditi (= svého zisku hleděti). Vz
Sobec. Lb., Jg. Sítky pere (omlouvá se;
opravuje, co dříve zkazil. Vz Výmluva). Č,
Mus. III. d. 64. Budeš-li dlóho lítati, budu
na tebe líkati; políknu na tě sitečko, do-
stanu tebe brzičko. Sš. P. 251. Síť má drobná
oka a jest velká; keser na bidle upevněný
jsa má větší oka, potřebuje se jen v sád-
kách. Berg. — S., das Netz, in der prakti-
schen Geometrie trigonometrisches Netz,
beim Trianguliren, síť měřická (trigonome-
trická, trojúhloměrská); das Hauptnetz, s.
hlavní; das Sekundärnetz, síť vedlejší; gra-
phisches N., s. popisná; das N. in der dar-
stellenden Geometrie, rozestření, síť (t. roz-
vrh povrchu telesa v roveň). Nz. S. koule,
vz Prm. 1878. č. 1. S. řek, vodstva, das
Flussnetz. Nz. S. nebo síťka podružná (mě-
řická, trojhranoměřská), das Sekundärnetz
beim Trianguliren. Nz. S. přejímací, das Ko-
pirnetz. Nz. — Síťka lepká, reticulum glu-
tinosum, materia glutinosa, filum elasticum,
das Klebnetzchen, v bot. Nz. — S. krysta-
lová, slizní, vz Schd. II. 7., 345.

Siťauičelan, u, m., arsenias, arseniksaueres
Salz. S. ďasičitý, drasličitý, olovitý, pochvi-
stičitý, železitoželizičný, železitý. Pr. Chym.
221., 248., Techn. II. 387.

Siťaničelý. S. kyselina, acidum arseni-
cum, die Arseniksäure. Pr. Chym. 221.

Siťaničitý, se siťaníkem sloučený. S. sí-
řičník, zarnek, das Realgar; soličník, das
Arsenikchlorid. Pr. Chym.