356

Síťkovaný = síťkovatý, genetzt, netz-
förmig. S. kalich prosvirníku. Us. Tč. S.
čepec, krajka, váček. 8. listy, cibule. Rostl.,
Krok. Vz Sítkový.

Síťkovati, netzen. — co: čepec, váček
atd. Šp.

Síťkovatý, netzförmig. S. rouchy. Br.

Sítkovatý, řešetovatý, siebförmig. D.

Siťkovitý, retiformis, netzförmig, netz-
artig. Slb.

l. Síťkový = síťkovaný, genetzt, Netz-.
S. dílo, Eus., čepec, V., mázdřice v oku.
Sedl., kosť', ethmoideum. S. práce. Šp.

2. Sítkový, od sítka, Sieb-. S. dno. D.

Sitné, vz Žitné. — S, něm. Zittney, ves
u Mělníka. PL.

Sítnice, e, f., die Netzhaut. S. oka =
nerv zrakový za okem rozprostraněný či-
nící zadní stěnu jeho, na níž se obrazy
tvoří. Vz KP. II. 157., 163., Síťovka, Síťný.

Sítník, u, m., sehoenus, das Strickgras,
byl. Linu.

Sitno, a, n. = peklo. Slov. Hdk. V srdci
mém jak v sitnu. Hdk. C. 324. — S., hora
na Slov.

Siťnokřídlý, mající sítná křidla, netzflü-
gelig. S. hmyzové, neuroptera. Krok. II.259.

Síťnoplotlý. S. ostrožka, delphinium
dyctiocarpum. Rostl.

Sitnosť, i, f., illyr. = ladnosť, die Nied-
lichkeit. Jg.

Sitnovec, vce, m, der Alpenkalk. Rk.

Síťnožebrý list, jehož žebra jsou na způ-
sob síti. Rostl.

Sitný, illyr. = ladný, niedlich. Jg.

Síťný = síťkový, Netz-. S. mázdřice oka =
sítnice.

Síto (na Slov. a Mor. sito), sítko, a, n.,
v obec. ml. sejto, ve vých. Cech. tok. S.,
koř. si = secernere, lit. sêtas, sijoti; cf.
malorus. sijati, prus. siduko, der Siebtopf.
Mkl. B. 161., aL. 129. — S., řičíce, řešeto,
podsívadlo, řešato, říčice, řídčice, řešítko,
řešátko, řešetko, říč, drmlík. cídice; kou-
kolka, polokoukolka, stoklaskq, prachovka,
hrachovka, ouhrabečnice. Jg., Sp. S., náčiní
k prosévání drobnějších částek hmoty ně-
jaké od hrubších; skládá se z plochy dír-
kovaté a dřevěným lubem opatřené. S. N.
Vz tam více. S. drátové; řídké: zíbro, zí-
berko; v mlýně: lejstřík. Šp. S. vlasenné,
das Haarsieb. Byl. Š. odzrňovací, Rebelsieb.
Šk. S. lékárnické, na slad n. sladové. Šp.
S. tkané, drátěné, pletené, tažené, kladené,
žíněné, hedvábné, gazové, florové ve mlý-
nech. S. N. Sítka svá sebrati (seine fünf
Zwetschken zusammennehmen). S. mouky.
BO. Nové síto na kolík věší, staré pod stůl
házejí. Prov., Jg., Šp. — S. k cezení, der
Seih korb. D. Sítkem a cezákem něco cediti.
Kom. Sítko k dojení. — S., vše co k sítku
podobno. Sítko na okno, na dvéře (aby
mouchy atd. do světnice nemohly), das
Fliegenfenster. Bern.

Síťoďasec, sce. m., der Spiesskobalt, ne-
rost. Miner.

Síťokřídlý. S-lí, neuroptera, die Netz-
flügler, hmyz. Vz Schd. 11. 519., Frč. 151.

Sitologie, e, f., z řec, nauka o potravě
a pokrmech. S. N.

Siťonoska, y, f., arcyria, rostl, pýchav-
kovitá. Rostl.

Síťoper, a, m. = síťokřídlý. Šm.

Síťoplodý, netzerzeugend. Srn.

Síťování, n., das Netzen, die Filetarbeit.
Kšá.

Síťovaný, reticulatus, netzaderig. Slb.

Síťovati = sítem čistiti, podsérati, sieben.
— čím. Pass. Cf. Prositovati.

Síťovatý, síťovitý = sítkovatý, netzför-
mig. S. hlati. Krok. Síťovitý slepýš, die
Netzschlange, anguis reticulata; ostranka,
die Netzsehneeke, murex reticularis; hvěz-
dýš, der Netzstern, asterias reticulata; zá-
hybka, die Netztelline, tellina reticulata. Šm.

Síťovina, y, f., das Netzwerk. Šm.

Síťovka, y, f., blána sítová —- sítnice.

Síťový. S. kosť. lamina cribrosa, Dch.

Síťožilnatý síťovaný.

Situace, e, f.. z lat., postavení, položení,
poloha, die Situation. Kreslení s-cí, die Si-
ruationszeichnung. Nz. — S., poměr nějaké
osoby n. věci k zevnějšku. S. N. Toť jest
arci zlá s. Us. Ft.

Situační mapa (jejíž míra větší jest než
míra obyčejných topografických map), plán
(polohopisný, jest úplný obraz části země
v orografickém průmětu na papíře, obsahuje
všecky předměty na ní jsoucí). S. N., hra,
kus, výkres. Situtations-. Nz.

Sitzfleisch, n. Er hat kein S., neumí po-
seděti, nerád sedí, má roupy, jest neposeda.
Šr.

Siuče, ete, n., siučíně = děvče ševcovo.
V Krkonš. Kb.

Sivačistý — sivý. Koníček ukrúhlý, pekný,
sivačistý. Ps. sl. 254.

Sivačka, y, f., sivá holubice. Imt.

1. Sivák, a, m.. vlastní jm. Slov. Sd.

2. Sivák, a. siváček, čka, m., sivý holub,
wasserfärbig; C, Mkl. B. 243.; divoký holub,
hřivnáč, wilde Taube, na Slov. —Plk. — S.,
na Slov. = sivý vůl, sívala = sivá kráva.
Vz Sivěna. — S., druh jestřábů. Novot.

Sivana, v, f., jm. kraví. Slov. Plk. Vz
Sivěna.

Sivastý == sivý. Koníček s., prenes ma
cez mosty. Sl. ps. 274.

Sivě, vz Sivý.

Sivec, vce, m , der Graukopf. Vz Šedivec.

Sivek, vka, m., osobné jm. Sd. — S.,
sivý vůl. Slov.

Sivěna, y, f., sivá kráva. Us. na Mor
Zlínsku. Brt. Cf. Sivák, Sivana,

Sivěnka, y, f., glaux, rostl, vrbicovitá.
Rostl. S. bažinná, g. maritima, rostl. FB.
65., Čl. Kv. 266., Slb. 297.

Siverský — sibiřský.

Sivěti, ěl, ění, grau werden.

Sivice, něm. Siwitz, ves u Pozořic na
Mor. PL.

Sivina, y, f., na Slov. — sivá barva, Wasser-
farbe, f. Bern.

Siviti, il, en, ení — sivým činiti, grau
machen. Jg.

Sivjolka, y, f., sivjunka.-- syrovátka,
voda, která po vytlačení sýra zůstává a
sivé barvy jest. Na Ostrav. Tč. Vz Podníš-
čunka.