357

Sivka, y, f., na Slov. = sivý kůň, ein
Schimmel. Bern.

Sívka, y, f. = vysívka, die Aussaat. Zlob.
— S., utěradlo, di Lichtputze. Slez. Jg.

Sivnouti, vnul a vl, utí = sivěti. Jg.

Sivobílý sokol. Hlč.

Sivobrádek, dka, m., der Graubart. Šm.

Sivobradý, graubartig. Jg.

Sivohlavý, mající sivouhlavu, grauköpfig.
Hdk.

Sivojoký = sivooký, grauäugig. A že jsu
já ešče s-ké děvče, dceruška mladá. Sš. P.
115.

Sivolik, u, m., der Glaukolith, křemen.
Miner.

Sivolistý. S. pivojnice, ipomaea glauci-
folia. Rostl.

Sivoň, ě, m., sivý vůl (sivek), Koll., sivý
kůň. Bern.

Sivooký, grauäugig. Cf. Sivojoký.

Sivosť, i, f., sivá barva, die Grauhejt. Ros.

Sivovraný, schwarzgrau. Můj koníčku
s-ný, vynes ty mě ven z Moravy. Sš. P. 532.

Sivozelený, graugrün. S. listy, šaty,
papír. Us. Té.

Sivuč, e, m., pusa, ssavec. Krok.

Sivula, y, f., studená pára, která za silné
zimy do světnice se valí, otevrou-li se dvéře.
U Místka. Škr.

Sivušák, a, m., sivý pták. Na toho hřiv-
ňáka, sivku sivušáka, letnoucího s výše.
Hdk. C. 247.

Sivý; siv, a, o — šedivý, přísedivý, grau,
graublau, wasserfärbig. VMV. nepravá glossa.
Pa. Hus sivá jest. Kom. S. vlna, tvář (spuchlá,
zarděná), rána (otevřená), oblak, kůň. Us.
S. list, sivozelený, glaueus, seegrün, mdle
zelený, silně do modrošeda. Čl. Kv. XXVII.
S. oči, Dch., holub, skála, holubička, sokol.
Brt. S. sokol zaletěl, hej, hej, ež přes Krakov
přeletěl; Můj koníčku sivý, proč si tak
truchlivý? Co mu zkážeš ještě více, krásná
sivá holubice ? Sš. P. 93., 94., 114. Koho
já neráda, ten sa za mnú vláčí, koho nelú-
bijú moje sivé oči; Sivé oči, sivé, coby sa
zčernaný, coby sa šohajku s tvýma vyrov-
nauy; Ej sivé voly, sivé voly, co mě hla-
věnka tuze bolí! Ej bolí, bolí, pobolívá, že
mně děvčinka vypovídá; Sivá husa sivá
dolů vodú splývá; Jak se budě voda vařiť,
buděm sivu bradu pařiť; A vzal sobě ženku
mladu, kyval na ňu sivú bradú. Sš. P. 212.,
229., 375., 711. (Tč.). Sivá hlava nezachrání
od hlúposti a pomlúvání. Slez. Tč. — S.
dříví (nehusté), porös. Us. — S., žádostivý,
dychtivý, begierig. — do čeho, po čem.
Mouchy po dobytku sivé. Člověk po zbrani
sivý. Jest všechen sivý do toho. Us.

Sivýš, e, m., phoca leonina, der Seelöwe.
D.

Síza, y, f., plectopomus, ryba břichoplý-
tevná. Krok.

Síž, siáž, siéž. Toto neústrojné zájmeno
liší se od prostého sien u skloňování pou-
hým dloužením. Kt. 3. vyd. 50. Vz Sien.

Sjadati, sadati, na Mor. = svrběti, juc-
ken. D. — komu od čeho. Sjadá mi kůže
od hubic, co mě cosi poštípalo. Us.

Sjařmený; -en, a, o, gepaart. S. list =
sdvojený, jsou-li listy otevřeny. Rostl.

Sjařmiti, il, en, oni. — koho: voly, zu-
sammenjochen.

Sjednání, n., sjednávání; sjednocení, die
Vereinigung. V. S nimiž Bohu žádného není
s. Ryt. křest. Mluví o vniterném s. a sjed-
nocení. Sš. II. 43. V každém činu člo-
věčiem, kdež není s. s vólí boží, tu jest
hřiech; Jakož živosť tělestná jest spojenie
duše s tělem, též živosť duše jest s. duše
s Bohem; Pokoj svój dávám Vám, jenž jest
s Bohem s. , O proč nepomníte, že jste byli
příklad dobrý vší české zemi v s. dobrém?
Hus I. 157., 158., II. 207., III. 271. Jakžto
s-ním malé věci rostou, tak rozdělením ve-
liké věci zahynují. M. — S., manželství.
Vet. Metr. — S., srovnání, die Uiberein-
stimmung. Jg. S. o daň potravní, die Ab-
findung wegen der Verzenrungsateur. J. tr.
— S., opatrení, zamluvení, das Gedinge. D.
S. učiniti. Dch.

Sjednanosť, i, f. — sjednocení. Jednota
a s. Sš. J. 269.

Sjednaný; -án, a, o, vz Sjednati. Chtěl
křesťany mezi sebou s-né míti. Sš. I. 9.

Sjednati, sjednávati = sjednotiti, ver-
einen, vereinigen, V.; zjednati, opatřiti,
ver-, anschaffen; se = spojiti se, spojenu býti,
sich vereinigen, übereinstimmen, vergleichen.
Jg. Vz Zjednati. — co, koho: odporníky
(smířiti). V. S. dělníka (vz Zjednati). Us.
S. půjčku, smlouvu, abschliessen. J. tr.
Sjednajž takto svaté (jejich výpovědi ve
shodu uveď). Hus II. 384. S. co, jungere.
Ž. wit. 140. 6. Do smrti jich nesjednáme
(nesrovnáme). Dle Tkad. — koho, co, se
s kým, s čím. Slova s pravdou s. (sjedno-
titi). V. Duši s tělem s. Leg. S vůlí dru-
hého se s. = srovnati se. V. Sám se s sebou
nesjednává. V. Duše sjednává se s anděly
(jest jim podobna). Leg. Já vám haleny
nedám, radšej se s vámi sjednám. Sš. P.
121. S. řeč se skutkem. Šml. I musila vznik-
nouti v apoštolech myšlénka, kterak dotčeně
proroctví s proroctvím o utrpení messiáše
s. se dá. Sš. Mr. 39. K. . . byl takový cha-
rakter, že by se byl jak živ s L-em nesjed-
nával (= nesrovnával). Vk. Ti sú k tomu
připraveni, aby v řády vstúpili a s jinými
se sjednali. Let. 161. Máme však posiúchati
i zlých rodičov i pánóv, ale ne ve zlém,
než v těch skutciech, jenž sjednávají se se
zákonem pána Krista; Modlitba hlasitá jest
jedné vzácná, když s modlitbú srdečnú se
sjedná; Abychom s tvú vólí my se sjednali
jako světí v nebesiech; Kterýž kolivěk obyčej
sjednává se se zákonem Kristovým, ten jest
slavný, velebný a chvály hodný; S. svú
vóli s boží vólí; Kterakž tedy ta bula
s písmem a skutky Kristovými se sjednává?;
Jako šíje život s hlavú spojuje a sjednává,
tak doktorové světí cierkev sv. s Kristem
spojují, Přikáže-li neb povie nám co papež
nebo biskup a sjedná se s vólí boží a s pís-
mem sv., v tom jim mámy věřiti. Hus I.
144., 306., 357., 440., II. 112., 113., III. 84.,
291. S. se s kým = spřáteliti se. Háj. — Mus.,
Pass., Tkadl., Ps. br. — co komu. Sjednal
si nové šaty. Us. Vz Zjednati. A já jemu
přispojena budu a sjednána společnú lásku.
Hus III. 33. — koho na co: někoho na