358

nějaké dílo s. Vz Zjednati. Us. — se s kým
v čem, při čem. V tom se kronika ne-
sjednává. Martim. Musíme se sjednávati
v jazyku s nepřátely svými. Plác. S ním
se v jeho ukrutenství sjednali. Kron. mosk.
V člověku sjednav čtyři živly protivné sobě
(sjednotiv). Št. N. 179. V té věci se dávno
sjednotili. Dch. Kristus stále s otcem v byt-
nosti se sjednával; Sjednávejte se ve víře;
Že dokona se v náuce sjednávali. Sš. J.
145., I. 403., II. 15. S Bohem v tom nesjed-
návaje se (nesrovnávaje se). Chč. 381. Brzy
by se s-li v úmyslu; Aby v tom s Bohem
se sjednal; Aj tak by se Pilat sjednal u vóli
s otcěm Bohem; Bóh chtěl býti bratrem
naším a ráčil se s námi sjednati ve všem
kromě hřiecha; A my v Cechách nesjedná-
váme se v měrách; Sjednává se s ním
u vóli; Sjednává se také naděje s věrú
v tom, že i víra i naděje jsú o věcech, jichž
nevidíme; Takový není sjednán s Kristem
v jednotě; Člověctvie jeho (Kristovo) jest
sjednáno s božstviem v jedné osobě. Hus I.
49., 64., 189., II. 24., 36., III. 128., 160., 173.,
217. (Tč.). — se. Učitelé se sjednávají (srov-
návají se); Střecha tekutá a žena svárlivá,
dvé to se sjednává, neb obé ven člověka
vyhoní. Hus I. 2., 225. Že se při svém apo-
štolském povolání docela s výroky proroků
sjednává. Sš. Sk. 276. — se čím (s kým).
Sjednávají-li se praelati a knězie s životem
Kristovým činy svými a přikázáními, tehdy
má jich poslúchati; A pak že člověk jest
tělestný a smrtelný tieni sjednává se se
všemi živočichy. Hus I. 92., II. 130. — se
oč s kým. J. tr. Když se o list sjednají,
tehda úředníci mají vésti. Půh. I. 264. O tu
řeč se všichni sjednachu Pass. 423. — se
nač. Kterak všichni na jednou na tatáž
slova mohli se s. ? Sš. Sk. 50. — co jak.
Slíbil mi, že sě se mnú měl po mé vóli
sjednati. Půh. I. 171. Přieteli, nečiním tobě
křivdy, však´s z penieze dennieho sjednal
se mnú. Hus II. 62. Třetie (prosba) ukazuje
lásku žádosti, na niž slušie, k vóli boží
vše sjednati. Hus I. 356. —koho k čemu:
k učení, vz Zjednati. — se, koho kde kdy
jak. Před pádem člověka v ráji veškeří
tvorové se pode vládou boží svorně sjed-
návali. Sš. II. 84. — koho, se v co: v jed-
notu. Pulk. Až, pán Bůh v jednotu kněží
sjedná a smíří. Štlc. 468. Láska s-la lidstvo
v jednotu. Sš. Sk. 19. S-dnal se s nimi
v přiezeň. BO. Sjednali se v jednu vůli.
Jel. — se na čem. Leg. Kdyžto spoludějce
s obú stranú sjednají se na určeném nájmu.
CJB. 369.

Sjednocené, vereinigt. V. S. jednati.,

Sjednocenec, nce, m., ein Unirter. Šm.

Sjednocení, n., spojení v jedno, jedno-
myslnost, die Vereinigung, Einigkeit, Üiber-
einstimmung, der Verein. V. Osobní s. V.
Různice, nesj... Kom. Stalo se s. Ros. V byt-
ném s. s tebou trvati budu. Sš. Sk. 27.
Žádného klamu v tom s. není. Zk. exc.

Sjednocenosť, i, f. = sjednocení, jednota,
die Vereinigung, Einigkeit.

Sjednocený; sjednocen, a, o, vereinigt,
verbunden, verbündet, einig. Jg. S. králové,
Us., země, přátelé. Ros., obce v severní

Americe, Kram., Rekové, unirt. Us. Účinek
sjednocených mocí (sil). Toms. S. dluh sátní,
unificirte Staatsschuld. Skř. - čím s kým:
láskou. Pravý člověk s pravým Bohem s
Zk. exc. Když ji (svátosť) v službě přijímají
duchem víry v srdci živém, jímž jsú sjed-
noceni s Kristem. Hus III. 265.

Sjednocovací, Vereinigungs-. S. právo
(= k sjednocování-se). J. tr.

Sjednocovati, vz Sjednotiti.

Sjeduomyslniti, il, ěn, ení, sjednomysl-
ňovati = mysli sjednotiti, die Gesinnungen,
Gemüther vereinigen; se, sich vereinen, ein-
müthig werden. Jg. — se s kým. Kom.

Sjednostajiti, -jovati = jednostejným uči-
niti, zjednostejniti, ztotožniti, identificiren.
— co. Pán pole a semeno sjednostejňuje.
Sš. Mt. 194.

Sjednotělosť, i, f., die Vereinbarug. Šm.

Sjednotitelnosť, i, f., možnosť sjedno-
cenu býti, die Vereinbarkeit. Mark.

Sjednotitelný, vereinbarlich. D., J. tr.

Sjednotiti, il, cen, ení; sjednocovati =
v jednotu uvésti, spojiti, einen, vereinen;
srovnati, smluviti, verbünden, vereinbaren.
Jg. — co čím. Truhlář prkna lištami (me-
číky) sjednocuje. Kom. — koho v čem:
v lásce. Kom. — koho, se s kým (proč).
Někoho s Bohem s. (smluviti, spokojiti).
Ojíř. Sjednotil se (spřátelil se) se sousedy
k tomu účelu, aby . . .

Sjem, gt. sejmu, m., der Landtag = sněm.
Gl. 312. Často v Půh.

Sjeti, sjedu, sjeď, sjeda (ouc), sjel, sjetí;
sjezditi, il, ění, sjížděti, ěl, ění = dolů odkud
jeti, herabfahren, herabreiten; odjeti, weg-
fahren, wegreiten; jezdě shlédnouti, projíti,
bereisen, befahren, bereiten; jízdou ztýrati,
abreiten; se == shromážditi se, zusammen
fahren, zusammen reiten, sich versammeln.
Jg. — abs. Sjelo to (svezlo se to), es glitt
herab. Dch. — odkud. S vrchu s. Jg. Sjeď
s pole (odjeď). Jel. Sjeli se z Prahy, Us.,
z Lúček. Půh. II. 286. Sněchu sě sem páni
z dalných zemí. Rkk. 40. Sjed s hor obleže
město. BO. — co: krajiny sjeti (jezdě shléd-
nouti). Us. Všecko pole sjel. Ros. Velmi
koně sjezdil (jízdou ztýral). Us., Zlob. On
každého sjezdí (pomluví). Ros. Ten ho sjel
(strhal, vyplísnil, sbil). Us. u Olom. Sd. S.
selý svět. Kat. 168. — kam (se s kým).
(S hradu) do Prahy sjel. V. Aby s ním
sám osobně k N. do ležení (ze zámku, Jg.)
sjel. V. S. do dolu (o hornících). D. Na
meze české sj. Mus. Sjeli se na sněm. Us.
j Sjeti se s někým k soudům zemským. Zř.
Ferd. Král položil sněm, na kterýž se sjelo
mnoho kněžstva pod obojí i pod jednou způ-
sobou. Bart. 128. Sjížďali se pánové k by-
strému Dunaju; Sjížďali se pánové na tu-
recký pomezí, mezi nimi jeden pán, co tu
vojnu začénal. Sš. P. 188., 795. Sjeli se
v radu. Troj. 285. Neb veliké množství lidu
bylo se na něho sjelo. Let. 47. — se kam
nač. Káže poslu, by sě páni vsici sněli na
hrad na hody veliké. Rkk. 40. — se kam
kdy. Aby ráčili se na noc v sobotu do
Brna sjeti. Žer. 334. O božím těle sjeli se
do Benátek. Pref. 22. T. 1. na sv. Jakuba
sjeli se všecka města česká do Prahy a tu