359

zapsali se, aby svá práva starodávní, svo-
body a obyčeje stále drželi. Let. čes. vyd.
Pal. 621. č. 692. — se jak. U velmi malém
počtu se sjeli. Žer. L. I. 6. Páni uherští
u velikém počtu do Budína se sjeli. V. —
se proč. Nebudi vás tajno, z kakých příčin
jste se sněli. Rkk. 40. K obeslání královu
do Kolína se sjeli. Bart. — se kde. Kda
sě sněchu lěsi v Vyšegradě (v Lubušině
sědlě). LS. v. 45. — se. Už se sjíždějí. Ros.
Sjelo se nás tam mnoho najednou Us. Šd.
Když se páni po druhé sjeli, tehdy p. Před-
bor přišel mezi pány. Půh. II. 626. — co
čím: plavbou. D.

Sjetí, n., das Herabfahren, Herabreiten,
die Herunterfahrt; die Abfahrt. D.

Sjezd, u, m. = sjetí dolů s něčeho, die
Herabfahrt. Se svého města časté sjezdy
činil. Háj. — Zvl. v úmyslu nepřátelském,
der Ausfall, Streif, Zug. S. nepřátelský. Jel.
S hradu sjezdy činili a muže mordovali.
Háj. Sjezdem Škody činili. D. Nepřítel s-dy
činí (do země vpadá). D. S. do cizích zemí.
Jel. — S., příjezd, přístup, der Zugang.
A všelikú snahú a pilností všech sjezdů,
i kdyžby mohli k městu n. od města jíti,
kázal dobře stříci. Marc. Polo. ms. — S.,
shromáždění, die Versammlung, die Zusam-
menkunft. S. knížat, zemský; s. byl v Do-
mažlicích. V. Mnohá jednáni a sjezdové o to
bývali jsú. Ms. kr. Trub. S-dy a schůze své
mívali. V. Položený s. na rathouz novo-
městský. Apol. Sjezdy kde zarážeti (sněmy
položiti). Pam. kut. Kde mají stavové svůj
s. Sych. S. držeti z povolení krále. Er. Sne-
sení církevního s-du; sedání církevního s-du;
shromáždění círk. s-du. J. tr. S. stranný,
der Parteitag. Dch. K tomu listu, kterýmž
jsme psali pánu Vlachovskému o sjezd,
k tomu se známe. NB. Tč. 167. Při sjezdu
tak obecném vidělo by mi se, aby po uvá-
žení té věci mezi pány stavy měšťané opav-
ští povoláni byli. Žer. 324. — Liší se: sjezd,
sněm, rok, sbor, shromáždění, hromada,
sňatek, schůze. Sjezd bylo sebrání jen ně-
kterého stavu, některé jednoty aneb někte-
rého kraje zvlášť, co na něm usneseno bylo,
nemívalo moci zákonné v království, die
Kreiszusammenkunft, der Kreistag. Pal. Rdh.
I. 185. Vz Gl. 313., S. N. Sněm = sebrání
všech stavů veškerého království, der Land-
tag. Rok = sebrání jistých osob jakéhokoliv
stavu ke dni uloženému vůbec, buď že na
něm co sjednáno n. nesjednáno. Sbor = se-
brání osob duchovních, synoda, Koncilium,
synodus. Sňatek uživáno zvláště, když se
za potřebné vidělo nedotýkati se rozdílu
mezi slovy, sněm a sjezď; neboť sjezd
mnohý od těch, kteříž na něm byli, za sněm
vydáván, ač od země za takový přijat nebyl.
Pal. Mus. I., a. 77. Shromáždění = sebrání
n. sejití se lidí bez všeho určitého účelu
ač ne zcela bez příčiny; obyčejně aby lid
o něčem slyšel aneb něco se mu oznámilo,
die Versammlung (überhaupt). S. v kostele,
v radnici, lidu, paní, národní atd. Hromada —
sebrání lidu (obce), aby se o něčem radil,
o něčem společně rozmlouval a pojednával,
die Versammlung einer Gemeinde. Hospo-
dáři mají dnes hromadu. Schůze, schůzka

ukazují na obmezenějši počet lidu, zvláště
v nějaké uzavřené aneb zcela určité místo
sebraného. Výbor musejní společnosti měl
dnes schůzi (v museu). S. obecná, zjevná,
stranní, postranní, tajná, pokoutní. Řezáč.,
Nz. Aby (nikdo) sněmův a sjezdů krajských
nepokládal. Zř. F. I. A. V.

Sjezdění, n., das Bereisen; Abreiten.

Sjezděný; -ěn, a, o, abgeritten.

Sjezdilec, lce, m. = sjezdilý.

Sjezdilý prošlý, der viele Reisen ge-
macht hat, weit gereist. S. člověk, D., rytíř.
Ms.

Sjezditi, vz Sjeti.

Sjezdno -—snadno k jetí, befahrbar. Jest
tam s. Ros.

Sjezdnosť, i, f., die Fahrbarkeit. Vorličný.

Sjezdný, kudy se dobře jeti může, fahr-
bar. S. cesta. Kram.

Sježiti se, vz Zježiti se.

Sjídati, vz Snídati.

Sjihnouti, hl, utí = jihna sjíti, weg-
thauen. — abs. Sníh a led všechen již sjihl.
Us. — S., splynouti, zusammenfliessen, sich
einen. — v co: v jedno. Č.

Sjímání, n., vz Sejmouti. S. s mužem. Jel.

Sjímati, vz Sejmouti.

Sjiskati, zastr. = shledati, zusammensu-
chen, zusammennehmen, sammeln. Ms. Mus.
II. c. 90. Cf. Iskati (I. 589. a.).

Sjísti, vz Snísti.

Sjíše = sňal, shromáždil, zastr. Výb. I. 154.

Sjíti, vz Sejíti.

Sjití, n., das Zusammenkommen, die Zu-
sammenkunft. S. společné, V., přátelské, s ne-
přítelem, obce. Jel. — S., pojímání, die Be-
gattung. S. koní. Ja. Z hanebného s. zplo-
zený. Jel. S mužem nesmiesíš se sjitím žen-
ským, neb ohavnosť jest. Lev. 18., Hus I.
193. — S. = pryč jití n. dolů, der Herab-
gang, Abgang. S. s cesty (zablouzení, blud).
V. S. s tohoto světa.

Sjitý = sešlý. V Krkonš. Kb., Mus. 1864.
250.

Sjízda, y, ť. .= sjezd. To na všech sně-
mích a sjízdách se stalo. Bart. 340. 13.

Sjízdný, befahrbar. S. cesta. Dch.

Sjížděti, vz Sjeti. — S-, skotačiti, herum-
treiben. Mor. Bkř., Vch.

-sk, tvořicí přípona jmen přídavných a
podstatných: panský, panská, panské, Slo-
vensko, Polsko. Vz -ský. — Sk změkčuje
se v šť, kde se k mění v c nebo č (vz K),
tedy před i, í, ě (v komparativu, v lok. sg.
6. sklon. (Slovo), v nomin. pl. a partc. pft.
pass. atd.): pískám - pišti, polský — polští
(obyvatelé), český — čeští (pánové) — če-
ština, polština, panský — panštější a pan-
štěji, tisknouti —■ tištěn, prasknouti — pra-
štěn, vojsko — ve vojště, pisk - pištěti,
vosk — voštěný. Ht., Gb. Vz Šť z sk. —
Skupenina sk se nedělí: če-ský (m. češ-ský
z čech-ský, čechъský). Vz Dělení (I. 223. b.)
Gb. Hl. 110.

-ská. Vz -ský.

Skabně, ě, f., borax (serpens), zastr. Rozk.

Skaboniti, il, ěn, ění = zmoutiti, skoliti.
— co: vodu, nebe, trüben. Jg. — se.

Skácel, a, m., vlastní jm. Šd.

Skácený; -en, a, o, umgeworfen.