Předchozí (358)  Strana:359  Další (360) |
|
|||
359
|
|||
|
|||
zapsali se, aby svá práva starodávní, svo-
body a obyčeje stále drželi. Let. čes. vyd. Pal. 621. č. 692. — se jak. U velmi malém počtu se sjeli. Žer. L. I. 6. Páni uherští u velikém počtu do Budína se sjeli. V. — se proč. Nebudi vás tajno, z kakých příčin jste se sněli. Rkk. 40. K obeslání královu do Kolína se sjeli. Bart. — se kde. Kda sě sněchu lěsi v Vyšegradě (v Lubušině sědlě). LS. v. 45. — se. Už se sjíždějí. Ros. Sjelo se nás tam mnoho najednou Us. Šd. Když se páni po druhé sjeli, tehdy p. Před- bor přišel mezi pány. Půh. II. 626. — co čím: plavbou. D. Sjetí, n., das Herabfahren, Herabreiten,
die Herunterfahrt; die Abfahrt. D. Sjezd, u, m. = sjetí dolů s něčeho, die
Herabfahrt. Se svého města časté sjezdy činil. Háj. — Zvl. v úmyslu nepřátelském, der Ausfall, Streif, Zug. S. nepřátelský. Jel. S hradu sjezdy činili a muže mordovali. Háj. Sjezdem Škody činili. D. Nepřítel s-dy činí (do země vpadá). D. S. do cizích zemí. Jel. — S., příjezd, přístup, der Zugang. A všelikú snahú a pilností všech sjezdů, i kdyžby mohli k městu n. od města jíti, kázal dobře stříci. Marc. Polo. ms. — S., shromáždění, die Versammlung, die Zusam- menkunft. S. knížat, zemský; s. byl v Do- mažlicích. V. Mnohá jednáni a sjezdové o to bývali jsú. Ms. kr. Trub. S-dy a schůze své mívali. V. Položený s. na rathouz novo- městský. Apol. Sjezdy kde zarážeti (sněmy položiti). Pam. kut. Kde mají stavové svůj s. Sych. S. držeti z povolení krále. Er. Sne- sení církevního s-du; sedání církevního s-du; shromáždění círk. s-du. J. tr. S. stranný, der Parteitag. Dch. K tomu listu, kterýmž jsme psali pánu Vlachovskému o sjezd, k tomu se známe. NB. Tč. 167. Při sjezdu tak obecném vidělo by mi se, aby po uvá- žení té věci mezi pány stavy měšťané opav- ští povoláni byli. Žer. 324. — Liší se: sjezd, sněm, rok, sbor, shromáždění, hromada, sňatek, schůze. Sjezd bylo sebrání jen ně- kterého stavu, některé jednoty aneb někte- rého kraje zvlášť, co na něm usneseno bylo, nemívalo moci zákonné v království, die Kreiszusammenkunft, der Kreistag. Pal. Rdh. I. 185. Vz Gl. 313., S. N. Sněm = sebrání všech stavů veškerého království, der Land- tag. Rok = sebrání jistých osob jakéhokoliv stavu ke dni uloženému vůbec, buď že na něm co sjednáno n. nesjednáno. Sbor = se- brání osob duchovních, synoda, Koncilium, synodus. Sňatek uživáno zvláště, když se za potřebné vidělo nedotýkati se rozdílu mezi slovy, sněm a sjezď; neboť sjezd mnohý od těch, kteříž na něm byli, za sněm vydáván, ač od země za takový přijat nebyl. Pal. Mus. I., a. 77. Shromáždění = sebrání n. sejití se lidí bez všeho určitého účelu ač ne zcela bez příčiny; obyčejně aby lid o něčem slyšel aneb něco se mu oznámilo, die Versammlung (überhaupt). S. v kostele, v radnici, lidu, paní, národní atd. Hromada — sebrání lidu (obce), aby se o něčem radil, o něčem společně rozmlouval a pojednával, die Versammlung einer Gemeinde. Hospo- dáři mají dnes hromadu. Schůze, schůzka |
ukazují na obmezenějši počet lidu, zvláště
v nějaké uzavřené aneb zcela určité místo sebraného. Výbor musejní společnosti měl dnes schůzi (v museu). S. obecná, zjevná, stranní, postranní, tajná, pokoutní. Řezáč., Nz. Aby (nikdo) sněmův a sjezdů krajských nepokládal. Zř. F. I. A. V. Sjezdění, n., das Bereisen; Abreiten.
Sjezděný; -ěn, a, o, abgeritten.
Sjezdilec, lce, m. = sjezdilý.
Sjezdilý prošlý, der viele Reisen ge-
macht hat, weit gereist. S. člověk, D., rytíř. Ms. Sjezditi, vz Sjeti.
Sjezdno -—snadno k jetí, befahrbar. Jest
tam s. Ros. Sjezdnosť, i, f., die Fahrbarkeit. Vorličný.
Sjezdný, kudy se dobře jeti může, fahr-
bar. S. cesta. Kram. Sježiti se, vz Zježiti se.
Sjídati, vz Snídati.
Sjihnouti, hl, utí = jihna sjíti, weg-
thauen. — abs. Sníh a led všechen již sjihl. Us. — S., splynouti, zusammenfliessen, sich einen. — v co: v jedno. Č. Sjímání, n., vz Sejmouti. S. s mužem. Jel.
Sjímati, vz Sejmouti.
Sjiskati, zastr. = shledati, zusammensu-
chen, zusammennehmen, sammeln. Ms. Mus. II. c. 90. Cf. Iskati (I. 589. a.). Sjísti, vz Snísti.
Sjíše = sňal, shromáždil, zastr. Výb. I. 154.
Sjíti, vz Sejíti.
Sjití, n., das Zusammenkommen, die Zu-
sammenkunft. S. společné, V., přátelské, s ne- přítelem, obce. Jel. — S., pojímání, die Be- gattung. S. koní. Ja. Z hanebného s. zplo- zený. Jel. S mužem nesmiesíš se sjitím žen- ským, neb ohavnosť jest. Lev. 18., Hus I. 193. — S. = pryč jití n. dolů, der Herab- gang, Abgang. S. s cesty (zablouzení, blud). V. S. s tohoto světa. Sjitý = sešlý. V Krkonš. Kb., Mus. 1864.
250. Sjízda, y, ť. .= sjezd. To na všech sně-
mích a sjízdách se stalo. Bart. 340. 13. Sjízdný, befahrbar. S. cesta. Dch.
Sjížděti, vz Sjeti. — S-, skotačiti, herum-
treiben. Mor. Bkř., Vch. -sk, tvořicí přípona jmen přídavných a
podstatných: panský, panská, panské, Slo- vensko, Polsko. Vz -ský. — Sk změkčuje se v šť, kde se k mění v c nebo č (vz K), tedy před i, í, ě (v komparativu, v lok. sg. 6. sklon. (Slovo), v nomin. pl. a partc. pft. pass. atd.): pískám - pišti, polský — polští (obyvatelé), český — čeští (pánové) — če- ština, polština, panský — panštější a pan- štěji, tisknouti —■ tištěn, prasknouti — pra- štěn, vojsko — ve vojště, pisk - pištěti, vosk — voštěný. Ht., Gb. Vz Šť z sk. — Skupenina sk se nedělí: če-ský (m. češ-ský z čech-ský, čechъský). Vz Dělení (I. 223. b.) Gb. Hl. 110. -ská. Vz -ský.
Skabně, ě, f., borax (serpens), zastr. Rozk.
Skaboniti, il, ěn, ění = zmoutiti, skoliti.
— co: vodu, nebe, trüben. Jg. — se. Skácel, a, m., vlastní jm. Šd.
Skácený; -en, a, o, umgeworfen.
|
||
|
|||
Předchozí (358)  Strana:359  Další (360) |