361

Skalák, a, m., der Felsenbewohner. Šm.

Skalany, dle Dolany, něm. Skalan, ves
u Turnova. — S. nebo Škály dekanské, De-
Dehant-Gellein, ves u Benešova v Budéjov-
sku. PL.

Skalba, y, f., die Spalte, Fuge. Na Ostrav.
Tč.

Skalení, n., skalený, vz Skaliti.

Skaleny, dle Dolany. S. brumové, Gross-
Kallein; S. pusté, Klein-Kallein, vsi u Be-
nešova v Budějovsku. PL.

Skaleinovati (spáliti). — co jak: kov
na vápno, na prach. Vys.

Skaldové, ve staré Skandinavii básníci,
zvl. pěvci historických písní. Vz S. N.

Skaleska, y, f. = duběnka. U Jižné. Vrů.

Skalí, skálí (zastr. slcalé), n., více skal
po hromadě, das Gefels. Ve skalí a kamení.
V. Skalé pukalo. Lom. Kterýž hlas skalé
roztrhati bude. V. Skálé se pukalo. Br. V
skálí hor. Br. Skálí mořské. Jel. Zvuk o
skalé se obrážeše. Troj. Skálé jako prach
položíš. BO. Vz Skála. — S., úskalí, die
Felsenklippe. Šm.

Skalice, e, f., skalka, menší skála, ein
kleiner Felsen. — Odtud jména některých
hradů, vesnic a měst. Skalice v Uhřích,
Ungrisch-Skalitz; S. česká (veliká), Gross-
o. Böhmisch-Skalitz, mě. v Náchodsku. S.,
něm. Langenau, ves u Hajdy; něm. Skalitz,
ves a) u Litoměřic, b) u Benešova v Budě-
jovsku, c) u Soběslavi, d) u Bílina, e) u
Chrudimi, f) u Dobříše, g) u Hostěhradic
v Brněnskú. S. hor stříbrných, Silberskalitz,
mě. u Čern. Kostelce. S., Alt-Skalitz, zá-
mek u Vimberka. S., Gross-Skalitz, ves u
Zbraslavic. S. malá, Skalicka, Klein-Skalitz,
ves a) u Smiřic, b) u Skalice c) u Zbrasla-
vic. S. klášterská, Kloster-Skalitz, ves u Kou-
řimi. PL. Vz S. N. V tej uherskej S-ci, oj
piju tam piju tře mynarečkové, maju vino
v sklenici. Sš. P. 395. Vz více v S. N. — S.,
pl. = skaliska, skaliny, více skal. Slov. Sd.
— S. = sloučenina kyseliny sirkové s někte-
rou zásadou kovní n. p. síran zinčitý, vod-
natý = skalice bílá, nickamínek bílý, krymza,
schwefelsaurer Zinkvitriol, weisser Vitriol.
Trojsíran železitý vodnatý (skalice zelená,
nickamínek selený, vitriolím, zmyda, das
Eisenvitriol. Skládá se z vody, kyseliny
sirkové a kysličníku železa. Bř.). Síran mě-
ditý (skalice modrá, nickamínek modrý, kada,
das Kupfervitriol; skládá se z vody, z ky-
seliny sirkové a kysličníku mědi. Bř.). S.
bílá (či goslarit skládá se z vody, z kyse-
liny sirkové, z kysličníku zinku, der Zink-
vitriol. Nz., Bř.). Vz Solí. S. admontská, am-
moniaková železitá, anglická, cínová, černá,
červená (der Kobaltvitriol), dvojorlíčková,
kobaltová, linecká, londýnská, modrá n. cy-
prská, niklová, uranová, olovná, platinová,
salmiaková, solnohradská, troj orlicková, ze-
lená (čistá, obyčejná n. jednoorlíčková, pá-
lená), zinková, Kh., železná (melanterit, Ei-
senvitriol), měděná (chalkanthit). Nz. Vz Šfk.
242., 271., 325., Schd. II., 51., 54., 58., Bř.
N. 279., KP. III. 64., IV. 621.-625., S. N.
S. zelené užívají k připravování inkoustu,
k desinfekci záchodu a stok; s. modré k mo-
ření pšenice; s. bílé k léčení nemocí atd. Pta.

Skalický, Skalitzer-. Vz Skalice. S-é děv-
čátka všecky sa čudujú. Sš. P. 127. — S.,
vlast, jm.

Skaličan, a, m., ein Skalitzer.

Skaličanka, y, f., eine Skalitzerin. Us.

Skaličany, dle Dolany, něm. Skaltschan,
ves u Blatné. PL.

Skalička, y, f., malá skála. — S., něm.
Skalitschka, ves a) u Lipůvky v Brněnsku,

b) u Nov. Jičína. — S., vz Skalice ves.
Skaličný, Vitriol-. S. ruda. Mus. V. 217.
Skalina, y, f., skála, skalí, zvl. mořské

skalí, das Gefels, die Felsmassen. Od mělčin
a skalin odháněti loďku. Kom. Vylezu si
na s-nu, nabiju si kédy. Sš. P. 685. — S.
prostopášnosti. Gníd. — S., kozí routa. Slov.
Bern.

Skalisko, a, n., skaliště, ě, n., na Slov.
skaloviště = skalnaté místo, úskalí, útes,-
bradlo, die Klippe. S. a Ž., Č.
Skalistý, felsig. Na Ostrav. Tč.

Skaliště, ě, n., pole, na němž mnoho
kamení neb z půdy vystupujícího skalí jest,
Us. Dch. — S., nástroj k házení míče, palestra.
Poslal jest jemu vardu a s., jež bývá z proutí,
kteréž se svrchu nahnulo. Alex. fab. c. 16.

— Vz Skalisko.

Skaliti, il, en, ení; skáleti, el, en, ení =
zkaliti, kalným učiniti, trüben, trüb machen.

— co (komu): vodu, studnici. Ros. Řeka
pole skálela (kalem nanesla, pohnojila). L.

— se, co čím: vodu nohou. Rd. zv. S. se
nečistotou smilství. Boč. — co kde. Já
před ním nikdy vody neskalila (nikdy jsem
mu neublížila). Us. Vz Zkaliti.

Skalitý, felsartig, felsig. Z hornatého a
s-ho zemiště zvedá se jižně Sinaj. Sš. Sk. 82.

Skalka, y, f., malá skála, ein kleiner Fel-
sen ; hromada kamení v poli. Boč. Chodila
po skalce, sbírala laskavce, nernožu zapo-
mnět na kunovské chlapce. Sš. P. 242. —
S., jméno hradů atd. na skále ležících. —
S., dvorec u Košíř u Prahy. — S. v Praze,
kostel sv. Jana ležící naproti Emausům (Slo-
vanům). Jg. — S., ves u Dobříše, b) u Mníška,

c) u Kyjova na Mor. — S., něm. Skalken,
ves a) u Ústí n. L., b) u Třebenic. PL. —
S., něm. Alt-Kalken, ves u Dokes. — S.,
Petersdorf, ves u Přeštic. — S., Strerowitz,
ves u Prostějova. PL. Vz Tk. III. 59., S. N.

— Skalky, pl., f., druh tvrdých třešní. Mor.
Hý.

Skalky, něm. Skalka, ves u Police.

Skalnato, a, n., die Felsengegend. Mus.
Vz Skalnatý.

Skalnatosť, i, f., felsige Beschaffenheit.
Nz.

Skalnatý, skal plný, kamenitý, klippig,
felsig. Příp. -atý. Mkl. B. 184. S. hora, místo,
j V., lom, Rkk., pahrbek, Kom., země, kra-
jina, dno, Ros., okřídlí (Landenge), Sych.,
moře, Háj., olej, Boč., půda, les, Šp., hnízdo.
Dch.

Skalné, ého, n., die Abgabe für die Er-
laubniss den Gemeindesteinbruch zu benüt-
zen. Skalného od jednoho štusu kamene po
9 denářích. 1569. Gl. 313. — S., něm. Pin-
ketschlag, ves u Plané. PL.

Skalní, -ný, skalnatý, tvrdý jako skála,
felsig. V. S. přístav, Ráj., s. a nerovná cesta,



	361

	Skalák, a, m., der Felsenbewohner. Šm. Skalany, dle Dolany, něm. Skalan, ves u Turnova. — S. nebo Škály dekanské, De- Dehant-Gellein, ves u Benešova v Budéjov- sku. PL. Skalba, y, f., die Spalte, Fuge. Na Ostrav. Tč. Skalení, n., skalený, vz Skaliti. Skaleny, dle Dolany. S. brumové, Gross- Kallein; S. pusté, Klein-Kallein, vsi u Be- nešova v Budějovsku. PL. Skaleinovati (spáliti). — co jak: kov na vápno, na prach. Vys. Skaldové, ve staré Skandinavii básníci, zvl. pěvci historických písní. Vz S. N. Skaleska, y, f. = duběnka. U Jižné. Vrů. Skalí, skálí (zastr. slcalé), n., více skal po hromadě, das Gefels. Ve skalí a kamení. V. Skalé pukalo. Lom. Kterýž hlas skalé roztrhati bude. V. Skálé se pukalo. Br. V skálí hor. Br. Skálí mořské. Jel. Zvuk o skalé se obrážeše. Troj. Skálé jako prach položíš. BO. Vz Skála. — S., úskalí, die Felsenklippe. Šm. Skalice, e, f., skalka, menší skála, ein kleiner Felsen. — Odtud jména některých hradů, vesnic a měst. Skalice v Uhřích, Ungrisch-Skalitz; S. česká (veliká), Gross- o. Böhmisch-Skalitz, mě. v Náchodsku. S., něm. Langenau, ves u Hajdy; něm. Skalitz, ves a) u Litoměřic, b) u Benešova v Budě- jovsku, c) u Soběslavi, d) u Bílina, e) u Chrudimi, f) u Dobříše, g) u Hostěhradic v Brněnskú. S. hor stříbrných, Silberskalitz, mě. u Čern. Kostelce. S., Alt-Skalitz, zá- mek u Vimberka. S., Gross-Skalitz, ves u Zbraslavic. S. malá, Skalicka, Klein-Skalitz, ves a) u Smiřic, b) u Skalice c) u Zbrasla- vic. S. klášterská, Kloster-Skalitz, ves u Kou- řimi. PL. Vz S. N. V tej uherskej S-ci, oj piju tam piju tře mynarečkové, maju vino v sklenici. Sš. P. 395. Vz více v S. N. — S., pl. = skaliska, skaliny, více skal. Slov. Sd. — S. = sloučenina kyseliny sirkové s někte- rou zásadou kovní n. p. síran zinčitý, vod- natý = skalice bílá, nickamínek bílý, krymza, schwefelsaurer Zinkvitriol, weisser Vitriol. Trojsíran železitý vodnatý (skalice zelená, nickamínek selený, vitriolím, zmyda, das Eisenvitriol. Skládá se z vody, kyseliny sirkové a kysličníku železa. Bř.). Síran mě- ditý (skalice modrá, nickamínek modrý, kada, das Kupfervitriol; skládá se z vody, z ky- seliny sirkové a kysličníku mědi. Bř.). S. bílá (či goslarit skládá se z vody, z kyse- liny sirkové, z kysličníku zinku, der Zink- vitriol. Nz., Bř.). Vz Solí. S. admontská, am- moniaková železitá, anglická, cínová, černá, červená (der Kobaltvitriol), dvojorlíčková, kobaltová, linecká, londýnská, modrá n. cy- prská, niklová, uranová, olovná, platinová, salmiaková, solnohradská, troj orlicková, ze- lená (čistá, obyčejná n. jednoorlíčková, pá- lená), zinková, Kh., železná (melanterit, Ei- senvitriol), měděná (chalkanthit). Nz. Vz Šfk. 242., 271., 325., Schd. II., 51., 54., 58., Bř. N. 279., KP. III. 64., IV. 621.-625., S. N. S. zelené užívají k připravování inkoustu, k desinfekci záchodu a stok; s. modré k mo- ření pšenice; s. bílé k léčení nemocí atd. Pta.	Skalický, Skalitzer-. Vz Skalice. S-é děv- čátka všecky sa čudujú. Sš. P. 127. — S., vlast, jm. Skaličan, a, m., ein Skalitzer. Skaličanka, y, f., eine Skalitzerin. Us. Skaličany, dle Dolany, něm. Skaltschan, ves u Blatné. PL. Skalička, y, f., malá skála. — S., něm. Skalitschka, ves a) u Lipůvky v Brněnsku, b) u Nov. Jičína. — S., vz Skalice ves. Skaličný, Vitriol-. S. ruda. Mus. V. 217. Skalina, y, f., skála, skalí, zvl. mořské skalí, das Gefels, die Felsmassen. Od mělčin a skalin odháněti loďku. Kom. Vylezu si na s-nu, nabiju si kédy. Sš. P. 685. — S. prostopášnosti. Gníd. — S., kozí routa. Slov. Bern. Skalisko, a, n., skaliště, ě, n., na Slov. skaloviště = skalnaté místo, úskalí, útes,- bradlo, die Klippe. S. a Ž., Č. Skalistý, felsig. Na Ostrav. Tč. Skaliště, ě, n., pole, na němž mnoho kamení neb z půdy vystupujícího skalí jest, Us. Dch. — S., nástroj k házení míče, palestra. Poslal jest jemu vardu a s., jež bývá z proutí, kteréž se svrchu nahnulo. Alex. fab. c. 16. — Vz Skalisko. Skaliti, il, en, ení; skáleti, el, en, ení = zkaliti, kalným učiniti, trüben, trüb machen. — co (komu): vodu, studnici. Ros. Řeka pole skálela (kalem nanesla, pohnojila). L. — se, co čím: vodu nohou. Rd. zv. S. se nečistotou smilství. Boč. — co kde. Já před ním nikdy vody neskalila (nikdy jsem mu neublížila). Us. Vz Zkaliti. Skalitý, felsartig, felsig. Z hornatého a s-ho zemiště zvedá se jižně Sinaj. Sš. Sk. 82. Skalka, y, f., malá skála, ein kleiner Fel- sen ; hromada kamení v poli. Boč. Chodila po skalce, sbírala laskavce, nernožu zapo- mnět na kunovské chlapce. Sš. P. 242. — S., jméno hradů atd. na skále ležících. — S., dvorec u Košíř u Prahy. — S. v Praze, kostel sv. Jana ležící naproti Emausům (Slo- vanům). Jg. — S., ves u Dobříše, b) u Mníška, c) u Kyjova na Mor. — S., něm. Skalken, ves a) u Ústí n. L., b) u Třebenic. PL. — S., něm. Alt-Kalken, ves u Dokes. — S., Petersdorf, ves u Přeštic. — S., Strerowitz, ves u Prostějova. PL. Vz Tk. III. 59., S. N. — Skalky, pl., f., druh tvrdých třešní. Mor. Hý. Skalky, něm. Skalka, ves u Police. Skalnato, a, n., die Felsengegend. Mus. Vz Skalnatý. Skalnatosť, i, f., felsige Beschaffenheit. Nz. Skalnatý, skal plný, kamenitý, klippig, felsig. Příp. -atý. Mkl. B. 184. S. hora, místo, j V., lom, Rkk., pahrbek, Kom., země, kra- jina, dno, Ros., okřídlí (Landenge), Sych., moře, Háj., olej, Boč., půda, les, Šp., hnízdo. Dch. Skalné, ého, n., die Abgabe für die Er- laubniss den Gemeindesteinbruch zu benüt- zen. Skalného od jednoho štusu kamene po 9 denářích. 1569. Gl. 313. — S., něm. Pin- ketschlag, ves u Plané. PL. Skalní, -ný, skalnatý, tvrdý jako skála, felsig. V. S. přístav, Ráj., s. a nerovná cesta,