362

Boč., úžlabí, křemen. Šp. — S. = co skále
náleží, na skále n. ve skále bydlí, roste atd.,
Felsen-. 8. koza, myš, ryba, sova, V., roz-
sedlina (ve skále), kuna, lípa, D., jeskyně,
zvěř, holub, orel, kuroptva, vrabec, len,
dříví, Us., had, ještěrka, Ros., bylina. Rostl.,
sráz, žila, malinník, sklep. Šp. S. práce, die
Gesteinsarbeit. Hř. S. dehet, korek, kůže,
olej, smůla (asfalt), Bř. N. 279, jiřík, hirundo
rupestris, die Felsenschwalbe, penízek, thlapsi
saxatile, die Felsentasche, výběžek, hřeben,
úboč, křemen, oblátek, voda (žďáruí), svi-
slosť, sklonitosť, bezdrak (achat), kamenec,
oltář (ze skály, ve skále), druh (skálý), oby-
vatel (skalák, skalník), zálomek, chobot,
puklina, plavuň, lycopodium rupestre, der
Felsenbärlapp, kotlina, Černobýl, artemisia
rupestris, der Felsenbeifuss, balván, kozel,
řešetlák, rhamnus saxatilis, der Felsenfarben -
strauch, tvrz (na skále), lišejník, lichen saxa-
tilis, die Felsenflechte, sajha, antilope rupi-
capra, die Felsengeis, rozsedliny, sráz, spád
(svislá skála), hlava (vrch skály), řeřicha,
lepidium petraeum, die Felsenkresse, svízel,
galium rupestre. das Felsenlabkraut, ostříž,
cavex saxatilis, Felsenriedgras, n., prohlubeň,
propast'. Šm.

Skalní oka =jezera. Slov. Hdk.

Skalnice, e, f., skalní liška, der Stein-
fuchs. Jg., Šp. — S., skalní cesta. Ct. Voz-
nice. Sá. Vsn. r. 80.

Skalník, a, m., kdo skály láme, lomec
kamene, der Steinbrecher. V. Vz Tk. II. 548.
— S., skalní obyvatel, der Felsbewohner.
Vz Skalák. — S., druh opice africké, py-
thecus troglodytes, der Troglodyt. — S.,
pták, samotář, kameník, die Sprechdrossel;
srkavec, kamenár, střesolka, das Weisskehl-
chen; polňák, úpolník, štilipec, švihlík, frin-
gilla montana, monticola, der Feldspatz,
-sperling. Šm. — S., skalní duch. Us. — S.,
cotONeaster. Mišpule skalni, c. vulgaris, die
Zwergmispel. FB. 97., Čl. Kv. 356., Slb. 315.

Skaluišník, u, m., petrophila, rostl,
stříbrncovitá. Rostl.

Skalnohlavec, skalohlavec, vce, m. =
tvrdohlavec, ein Starrsinniger, Eigensinni-
ger, harter Kopf. Reš.

Skalolez, a, m., sajka skalolez, antilope,
oreotragus, der Klippspringer. Ssav.

Skalolomný, felsenbrechend. S. vodopád.
SS. Bs. 174.

Skalopevně, felsenfest. My stojíme s. jak
ty múry hradné. Nár. pís.

Skalopevný, felsenfest. Sm.

Skalosloup, u, m., die Felsensäule. Pl.

Skalostěna, y, f., die Felsenwand. Sm.

Skalotížný, felsenschwer. Šm.

Skalov, a, m., něm. Skalow, ves u Olo-
mouce. PL.

Skalovati = po někom kameny házeti,
mit Steinen bewerfen. Us. v Náchodsku. —
koho. On mne skaloval. Vz Skála. Hrš. —
S., pohrávati, schäkern. Slov.

Skaloví, n., lépe: skalí, das Gefels. Boč.
exc. z rkp. 1589.

Skalovisko, a, skaloviště, ě, n. = ska-
lisko. Slov.

Skalovitosť, i, f., skalní tvrdosť, die
Felsenhärte. Šm.

Skalovitý, na Slov. — skalnatý. Bern.

Skalovrtka, y, f., lithiodomus, mlž. Krok.

Skalp, u, m., z ang., kůže náhlavní, zvl.
kůže z lebky, kterou severoameričtí divo-
chové nepřátelům stahují, der Skalp.

Skalpovati, odřiti kůži, zvl. s lebky,
skalpiren.

Skalsko, a, n., ves a) u Ml. Boleslavi,
b) u Jílového. — S., zámek u Dobrušky.
Vz Tk. III. 126., S. N.

Skály, něm. Skal, ves a) u Protivína, b)
u Strakonic, c) u Pan. Týníce. — S. =
Skála hrubá. — S., Bischofstein, ves v Po-
licku. — S. děkanské, Dechanť-Gallein, vz
Skalany. PL. Vz S. N.

Skamandri-os, a, m.,syn Hektorův, Asty-
anax.

Skamandr-os, a, m., řeka v Troadě
(Xanth-os). Vz S. N.

Skamejka, y, f., knotní stůl v dílnách
na svíčky. Techn. I. 141.

Skamelka, y, f. = zkamenělina. Mor. Sd.

Skamenelina, vz Zkamenělina.

Skamenělý, vz Zkamenělý.

Skameniti = zkameniti, versteinern. Bern.

Skamonie, e, f., scamonia, rostl. V.

Skančiti, il, en, eni, besudeln. — co čím:
papír inkoustem.

Skandal (v obec. mluvě skandál), u, m.,
z lat. scandálum, z řec. óxáráakov, pasť, zá-
loha, die Falle; pohoršení, pohoršlivý n.
urážlivý příběh, ostuda, hanebnost, der Skan-
dal , Anstoss, das Aergerniss, Aufsehen ;
schändliche Sache.

Skandalní, skandalosní — pohoršlivý,
ostudný, skandalös, schändlich, anstössig,
ärgerlich. Rk

Skandinávia, Skandinavie, e, f., se-
verní poloostrov mezi mořem baltickým a
severním, jenž obsahuje Švédy a Norvegy
a k nimž se i Dánsko počítá, Skandinavien.
Rk. Vz více v S. N.

Skandinavský, skandinavisch. S. jazyk,
poloostrov.

Skandovati, z lat. scandere, dle časo-
míry n. dle taktu rozdělovati, počítati sla-
biky n. stopy ve verši, skandiren. — S.,
v kupec. slohu = dospěli, projíti, o směn-
kách, skandiren. Kh.

Skaňhati = skančiti, pokaziti, verderben,
verpfuschen. - co. Us.

Skaník, a, m., polynemus, ryba, zastr.
Krok.

Skanouti, nul, utí = skapati, dolů stéci.
Ros — komu kam. Zlatý plod sám tobě
v lůno skane. Sš. Snt. 141.

Skanse, e, f., rozměr, rozměřování veršů,
die Skansion. Rk.

1. Skap, u, m., okap, die Dachtraufe. Us.
u Chrudimi.

2. Skap, a, m., rhinobates, ryba rejno-
kovitá. Krok. I. d. 105.

Skapalý. S., co skapalo, herabgeträufelt;
zcepenělý, verreckt. D. S. vosk. Dch.

Skapati, skapám a skapi, -u; skápěti,
ěl, ční; skapnouti, pnul a pl, utí; skapávati,
skapovati = dolů s něčeho kapati, herab-
tropfen; bídně zahynouti, scepeněti, verder-
ben, verrecken, elend umkommen; skapati
se = shromážditi se skapáním, zusammen-



	362

	Boč., úžlabí, křemen. Šp. — S. = co skále náleží, na skále n. ve skále bydlí, roste atd., Felsen-. 8. koza, myš, ryba, sova, V., roz- sedlina (ve skále), kuna, lípa, D., jeskyně, zvěř, holub, orel, kuroptva, vrabec, len, dříví, Us., had, ještěrka, Ros., bylina. Rostl., sráz, žila, malinník, sklep. Šp. S. práce, die Gesteinsarbeit. Hř. S. dehet, korek, kůže, olej, smůla (asfalt), Bř. N. 279, jiřík, hirundo rupestris, die Felsenschwalbe, penízek, thlapsi saxatile, die Felsentasche, výběžek, hřeben, úboč, křemen, oblátek, voda (žďáruí), svi- slosť, sklonitosť, bezdrak (achat), kamenec, oltář (ze skály, ve skále), druh (skálý), oby- vatel (skalák, skalník), zálomek, chobot, puklina, plavuň, lycopodium rupestre, der Felsenbärlapp, kotlina, Černobýl, artemisia rupestris, der Felsenbeifuss, balván, kozel, řešetlák, rhamnus saxatilis, der Felsenfarben - strauch, tvrz (na skále), lišejník, lichen saxa- tilis, die Felsenflechte, sajha, antilope rupi- capra, die Felsengeis, rozsedliny, sráz, spád (svislá skála), hlava (vrch skály), řeřicha, lepidium petraeum, die Felsenkresse, svízel, galium rupestre. das Felsenlabkraut, ostříž, cavex saxatilis, Felsenriedgras, n., prohlubeň, propast'. Šm. Skalní oka =jezera. Slov. Hdk. Skalnice, e, f., skalní liška, der Stein- fuchs. Jg., Šp. — S., skalní cesta. Ct. Voz- nice. Sá. Vsn. r. 80. Skalník, a, m., kdo skály láme, lomec kamene, der Steinbrecher. V. Vz Tk. II. 548. — S., skalní obyvatel, der Felsbewohner. Vz Skalák. — S., druh opice africké, py- thecus troglodytes, der Troglodyt. — S., pták, samotář, kameník, die Sprechdrossel; srkavec, kamenár, střesolka, das Weisskehl- chen; polňák, úpolník, štilipec, švihlík, frin- gilla montana, monticola, der Feldspatz, -sperling. Šm. — S., skalní duch. Us. — S., cotONeaster. Mišpule skalni, c. vulgaris, die Zwergmispel. FB. 97., Čl. Kv. 356., Slb. 315. Skaluišník, u, m., petrophila, rostl, stříbrncovitá. Rostl. Skalnohlavec, skalohlavec, vce, m. = tvrdohlavec, ein Starrsinniger, Eigensinni- ger, harter Kopf. Reš. Skalolez, a, m., sajka skalolez, antilope, oreotragus, der Klippspringer. Ssav. Skalolomný, felsenbrechend. S. vodopád. SS. Bs. 174. Skalopevně, felsenfest. My stojíme s. jak ty múry hradné. Nár. pís. Skalopevný, felsenfest. Sm. Skalosloup, u, m., die Felsensäule. Pl. Skalostěna, y, f., die Felsenwand. Sm. Skalotížný, felsenschwer. Šm. Skalov, a, m., něm. Skalow, ves u Olo- mouce. PL. Skalovati = po někom kameny házeti, mit Steinen bewerfen. Us. v Náchodsku. — koho. On mne skaloval. Vz Skála. Hrš. — S., pohrávati, schäkern. Slov. Skaloví, n., lépe: skalí, das Gefels. Boč. exc. z rkp. 1589. Skalovisko, a, skaloviště, ě, n. = ska- lisko. Slov. Skalovitosť, i, f., skalní tvrdosť, die Felsenhärte. Šm.	Skalovitý, na Slov. — skalnatý. Bern. Skalovrtka, y, f., lithiodomus, mlž. Krok. Skalp, u, m., z ang., kůže náhlavní, zvl. kůže z lebky, kterou severoameričtí divo- chové nepřátelům stahují, der Skalp. Skalpovati, odřiti kůži, zvl. s lebky, skalpiren. Skalsko, a, n., ves a) u Ml. Boleslavi, b) u Jílového. — S., zámek u Dobrušky. Vz Tk. III. 126., S. N. Skály, něm. Skal, ves a) u Protivína, b) u Strakonic, c) u Pan. Týníce. — S. = Skála hrubá. — S., Bischofstein, ves v Po- licku. — S. děkanské, Dechanť-Gallein, vz Skalany. PL. Vz S. N. Skamandri-os, a, m.,syn Hektorův, Asty- anax. Skamandr-os, a, m., řeka v Troadě (Xanth-os). Vz S. N. Skamejka, y, f., knotní stůl v dílnách na svíčky. Techn. I. 141. Skamelka, y, f. = zkamenělina. Mor. Sd. Skamenelina, vz Zkamenělina. Skamenělý, vz Zkamenělý. Skameniti = zkameniti, versteinern. Bern. Skamonie, e, f., scamonia, rostl. V. Skančiti, il, en, eni, besudeln. — co čím: papír inkoustem. Skandal (v obec. mluvě skandál), u, m., z lat. scandálum, z řec. óxáráakov, pasť, zá- loha, die Falle; pohoršení, pohoršlivý n. urážlivý příběh, ostuda, hanebnost, der Skan- dal , Anstoss, das Aergerniss, Aufsehen ; schändliche Sache. Skandalní, skandalosní — pohoršlivý, ostudný, skandalös, schändlich, anstössig, ärgerlich. Rk Skandinávia, Skandinavie, e, f., se- verní poloostrov mezi mořem baltickým a severním, jenž obsahuje Švédy a Norvegy a k nimž se i Dánsko počítá, Skandinavien. Rk. Vz více v S. N. Skandinavský, skandinavisch. S. jazyk, poloostrov. Skandovati, z lat. scandere, dle časo- míry n. dle taktu rozdělovati, počítati sla- biky n. stopy ve verši, skandiren. — S., v kupec. slohu = dospěli, projíti, o směn- kách, skandiren. Kh. Skaňhati = skančiti, pokaziti, verderben, verpfuschen. - co. Us. Skaník, a, m., polynemus, ryba, zastr. Krok. Skanouti, nul, utí = skapati, dolů stéci. Ros — komu kam. Zlatý plod sám tobě v lůno skane. Sš. Snt. 141. Skanse, e, f., rozměr, rozměřování veršů, die Skansion. Rk. 1. Skap, u, m., okap, die Dachtraufe. Us. u Chrudimi. 2. Skap, a, m., rhinobates, ryba rejno- kovitá. Krok. I. d. 105. Skapalý. S., co skapalo, herabgeträufelt; zcepenělý, verreckt. D. S. vosk. Dch. Skapati, skapám a skapi, -u; skápěti, ěl, ční; skapnouti, pnul a pl, utí; skapávati, skapovati = dolů s něčeho kapati, herab- tropfen; bídně zahynouti, scepeněti, verder- ben, verrecken, elend umkommen; skapati se = shromážditi se skapáním, zusammen-