363

tropfen, tröpfelnd sich sammeln. Jg. — abs.
Skapni, potvoro! Us. Hý. Již skapnul n.
skapal (zemřel). Us., Br. Zaškudlý dobytek
skapá. Sych. Strom skapal (zhynul). Slov.
Šd., Er. Olivie budeš mieti na všech me-
zích tvých a nebudeš sě mazati olejem, j
neb skapí a zhynú. Hus I. 56. — jak: řa-
dem, der Reihe nach. Dch. — odkud.
Voda se střechy skapala. Vodníkovi z le-
vého okrají (šosu) voda skápí. Mus. —
kam. Skapneš v lůno matky své (umřeš).
Ráj. — kde. Na hnoji skapl (scepeněl).
Puch. — komu. Skaplo mu (nepodařilo se
mu). Šm., Lng.

Skapatina, y, f. = zdechlina, das Aas.
Slov. Bern.

Skapatý = scíplý, krepirt. Slov. Bern.

Skapce, něm. Kapsch, ves u Stříbra. PL.

Skapléř, e, m., scapulare, vestis scapulas
tantum tegens, zastr. St. skl. I. 43.

Skaplina, y, f., co je na skapání, herka
sedraná, das Schindluder. Mor. Šd.

Skaplý, getropft; gefallen, verreckt.

Skapolith, u, m., nerost. Bř. N. 174.

Skapulíř, vz Škapulíř.

Skar, a, m., cheilinus, ryba břichoplý-
tevná. Krok. I. d. 108.

Skaramáditi se s kým, mit Jemanden
Freundschaft schliessen. Us. Tč.

Skáraný; -án, a, o, gezüchtigt. Vizte
ubohého, přetvrdě už skáraného. Proch.

Skárati, bestrafen. — koho. Nech ho
pán Bůh skárá! Sš. P. 282. Bože, skáral si
mě. Sl. ps. 27. Bodajže ťa milý pán Bóh
skárau. Sl. ps. 288.

Skarba, y, f. = pokladnice, die Schatz-
kammer. Ros.

Skarbatěný; -ěn, a, o, skrabatěný, ge-
faltet. S. sukně. Němc. S. límec, tvář. Us. Hý.

Skařez, e, m., něm. Garassen, ves u Ho-
stouně v Plzeňsku.

Skarifikator, u, m., trhadlo, druh pluhu
s krojidlem k čištění piídy již zorané. KP.
III. 230.

Skaříšov, a, m., něm. Skařischow, ves
u Sobotky. PL.

Skarpa, y, f., obyč. škarpa, z fr. eskarp,
zákop na způsob stupně, die Skarpe. Jg.

Skarpati, zusammennähen. U Místka. Mtl.

Skarpovati = skarpy dělati, skarpiren.
— co: kopec. Jg.

Skartiti, il, těn, tění = spraviti, učiniti,
splésti, abkarten, einleiten, lenken, na Mor. —
S. se = svrhnouti se, změniti se, zkaziti se,
sich verändern, umschlagen, misslingen. —
se komu. Lom. Skartilo se mu předsevzetí.
Ros.

Skasati, einziehen. — co: plachty. Čsk.

Skášeč (skášač), e, m., na Slov. = sekáč,
podzínac, der Abmäher. Bern.

Skášeti, na Slov., vz Skositi.

Skaštice, něm. Skaschtitz, ves u Kromě-
říže. PL.

Skat, u, m. = sklonitost, die Neigung.
Techn., Presl.

Skáti, uskati, zwirnen. Cf. Soukati. Nvk.

Skatiti se na někoho, teufelswild wer-
den. Sš. Snt. 83

Skatovati, zusammenmartern. — koho
(stýrati). Příd. k Cyr.

Skaz, vz Zkaz.

Skáza, vz Zkáza.

Skázati, skáži; shazovati = vzkázati, zká-
zati. — pro koho, holen lassen. Us. —
koho. Tě, Bože, skazujemy = confítemur.
Ž. wit. Ambr. 260. a. — Št. — koho komu.
Buoh přikázal otcóm, aby svým dětem ská-
zali jej. Št. N. 3. — co, koho v čem (ozná-
miti, na jevo dáti). Znamenajte, kakť ska-
zuje ve čtení pravú vdovu sv. Lukáš; V tomť
Buoh skazuje svú dobrotu, že. . . St. N. 32..
321. — koho po čem: vdovu po skutcích
tělesné práce s. = okazovati, chváliti. St. —
komu co (po kom), bedeuten, sagen las-
sen, anzeigen, sagen. Po poslu. D. Jedna
druhé povídají, co svém milém skážó. Sš.
P. 765 — se komu (čím) = ukázati se,
vyznati se, bekennen. By před ním nějaký
div ukázal, jímž by sě královi skázal (uká-
zal). St. skl. 3. 48. Skazujte se Hospodinu
(vyznejte se). Vulg. — s inft. Skázal tě
pozdraviti. — Vz Zkázati.

Skazilosť, i, í. = zkaženost', das Ver-
derbnis«.

Skazilý = zkažený, verdorben. S. sýr.
Apol.

Skazitel, vz Zkazitel.

Skaziti = zkaziti, porouchati, verderben.
— co: hodinky. Us. Skazím-li druhú mr-
šinu, chcu vám nachystat hostinu. Sš. P. 665.
Vz Zkaziti.

Skazlivě = záhubně, verderblich. Na
Slov. Bern.

Skazlivec, vce, m. = kazitel, der Ver-
derber. Bern.

Skazlivosť, i, f., die Verderblichkeit. Bern.

Skazlivý = záhubný, verderblich, schäd-
lich ; záhubě podrobený, dem Verderben un-
terworfen. Bern.

Skazna, y, f., carena, zastr. Rozk.

Skazovaní, n., vz Skázati.

Skažení, n., skazený, vz Skaziti.

Skecati co: úlohu, verpfuschen, schlecht'
machen. Us. Vlk.

Skela, y, f., létací most, fliegende Brücke.
Slov.

Skelbrusič, e, m., der Glasschleifer. Jg.

Skelet, u, m., z fr. a to z řec, kostlivec,
kostra, das Skelet, Gerippe. Rk.

Skelna, y, f., die Glashütte, Glasfabrik.
Techn.

Sketnatka, y, f., vz Sklenatka.

Skelný, ze skla, sklený, Glas-. S. pěna,
Krok., horizont, krůpěje, huť, elektřina, lesk,
pec, pěna, slitina n. litík, der Glasfluss, slzy,
smíšenina, Glassatz, m., malba (na skle). Nz.
S. zboží, továrna (huť). Dch. Vz Sklářství
v S. N. -- S. bylina, sklenobýl bezlistý, epi-
pogon aphyllus, rostl. FB. 23.

Skelřezač, e, m., der Glasschneider. Jg.

Skemrati = škebrati, skuhrati. Sá., Kf.

Skep, u, m. = columna, zastr. Bhmr.

Skepse, e, f., z řec, pochybování, der
Zweifel.

Skepticism-us, u, m., pochybovačnosť,
pochybovnosť, der Skepticismus, die Zweifel-
sucht. Nz. V theolog, pochyblivosť. MP. 77.
Sr. II. 689. b.

Skeptický, pochybovačný, skeptisch, zwei-
felsüchtig. Nz., Kos. Ol. I. 292.



	363

	tropfen, tröpfelnd sich sammeln. Jg. — abs. Skapni, potvoro! Us. Hý. Již skapnul n. skapal (zemřel). Us., Br. Zaškudlý dobytek skapá. Sych. Strom skapal (zhynul). Slov. Šd., Er. Olivie budeš mieti na všech me- zích tvých a nebudeš sě mazati olejem, j neb skapí a zhynú. Hus I. 56. — jak: řa- dem, der Reihe nach. Dch. — odkud. Voda se střechy skapala. Vodníkovi z le- vého okrají (šosu) voda skápí. Mus. — kam. Skapneš v lůno matky své (umřeš). Ráj. — kde. Na hnoji skapl (scepeněl). Puch. — komu. Skaplo mu (nepodařilo se mu). Šm., Lng. Skapatina, y, f. = zdechlina, das Aas. Slov. Bern. Skapatý = scíplý, krepirt. Slov. Bern. Skapce, něm. Kapsch, ves u Stříbra. PL. Skapléř, e, m., scapulare, vestis scapulas tantum tegens, zastr. St. skl. I. 43. Skaplina, y, f., co je na skapání, herka sedraná, das Schindluder. Mor. Šd. Skaplý, getropft; gefallen, verreckt. Skapolith, u, m., nerost. Bř. N. 174. Skapulíř, vz Škapulíř. Skar, a, m., cheilinus, ryba břichoplý- tevná. Krok. I. d. 108. Skaramáditi se s kým, mit Jemanden Freundschaft schliessen. Us. Tč. Skáraný; -án, a, o, gezüchtigt. Vizte ubohého, přetvrdě už skáraného. Proch. Skárati, bestrafen. — koho. Nech ho pán Bůh skárá! Sš. P. 282. Bože, skáral si mě. Sl. ps. 27. Bodajže ťa milý pán Bóh skárau. Sl. ps. 288. Skarba, y, f. = pokladnice, die Schatz- kammer. Ros. Skarbatěný; -ěn, a, o, skrabatěný, ge- faltet. S. sukně. Němc. S. límec, tvář. Us. Hý. Skařez, e, m., něm. Garassen, ves u Ho- stouně v Plzeňsku. Skarifikator, u, m., trhadlo, druh pluhu s krojidlem k čištění piídy již zorané. KP. III. 230. Skaříšov, a, m., něm. Skařischow, ves u Sobotky. PL. Skarpa, y, f., obyč. škarpa, z fr. eskarp, zákop na způsob stupně, die Skarpe. Jg. Skarpati, zusammennähen. U Místka. Mtl. Skarpovati = skarpy dělati, skarpiren. — co: kopec. Jg. Skartiti, il, těn, tění = spraviti, učiniti, splésti, abkarten, einleiten, lenken, na Mor. — S. se = svrhnouti se, změniti se, zkaziti se, sich verändern, umschlagen, misslingen. — se komu. Lom. Skartilo se mu předsevzetí. Ros. Skasati, einziehen. — co: plachty. Čsk. Skášeč (skášač), e, m., na Slov. = sekáč, podzínac, der Abmäher. Bern. Skášeti, na Slov., vz Skositi. Skaštice, něm. Skaschtitz, ves u Kromě- říže. PL. Skat, u, m. = sklonitost, die Neigung. Techn., Presl. Skáti, uskati, zwirnen. Cf. Soukati. Nvk. Skatiti se na někoho, teufelswild wer- den. Sš. Snt. 83 Skatovati, zusammenmartern. — koho (stýrati). Příd. k Cyr.	Skaz, vz Zkaz. Skáza, vz Zkáza. Skázati, skáži; shazovati = vzkázati, zká- zati. — pro koho, holen lassen. Us. — koho. Tě, Bože, skazujemy = confítemur. Ž. wit. Ambr. 260. a. — Št. — koho komu. Buoh přikázal otcóm, aby svým dětem ská- zali jej. Št. N. 3. — co, koho v čem (ozná- miti, na jevo dáti). Znamenajte, kakť ska- zuje ve čtení pravú vdovu sv. Lukáš; V tomť Buoh skazuje svú dobrotu, že. . . St. N. 32.. 321. — koho po čem: vdovu po skutcích tělesné práce s. = okazovati, chváliti. St. — komu co (po kom), bedeuten, sagen las- sen, anzeigen, sagen. Po poslu. D. Jedna druhé povídají, co svém milém skážó. Sš. P. 765 — se komu (čím) = ukázati se, vyznati se, bekennen. By před ním nějaký div ukázal, jímž by sě královi skázal (uká- zal). St. skl. 3. 48. Skazujte se Hospodinu (vyznejte se). Vulg. — s inft. Skázal tě pozdraviti. — Vz Zkázati. Skazilosť, i, í. = zkaženost', das Ver- derbnis«. Skazilý = zkažený, verdorben. S. sýr. Apol. Skazitel, vz Zkazitel. Skaziti = zkaziti, porouchati, verderben. — co: hodinky. Us. Skazím-li druhú mr- šinu, chcu vám nachystat hostinu. Sš. P. 665. Vz Zkaziti. Skazlivě = záhubně, verderblich. Na Slov. Bern. Skazlivec, vce, m. = kazitel, der Ver- derber. Bern. Skazlivosť, i, f., die Verderblichkeit. Bern. Skazlivý = záhubný, verderblich, schäd- lich ; záhubě podrobený, dem Verderben un- terworfen. Bern. Skazna, y, f., carena, zastr. Rozk. Skazovaní, n., vz Skázati. Skažení, n., skazený, vz Skaziti. Skecati co: úlohu, verpfuschen, schlecht' machen. Us. Vlk. Skela, y, f., létací most, fliegende Brücke. Slov. Skelbrusič, e, m., der Glasschleifer. Jg. Skelet, u, m., z fr. a to z řec, kostlivec, kostra, das Skelet, Gerippe. Rk. Skelna, y, f., die Glashütte, Glasfabrik. Techn. Sketnatka, y, f., vz Sklenatka. Skelný, ze skla, sklený, Glas-. S. pěna, Krok., horizont, krůpěje, huť, elektřina, lesk, pec, pěna, slitina n. litík, der Glasfluss, slzy, smíšenina, Glassatz, m., malba (na skle). Nz. S. zboží, továrna (huť). Dch. Vz Sklářství v S. N. -- S. bylina, sklenobýl bezlistý, epi- pogon aphyllus, rostl. FB. 23. Skelřezač, e, m., der Glasschneider. Jg. Skemrati = škebrati, skuhrati. Sá., Kf. Skep, u, m. = columna, zastr. Bhmr. Skepse, e, f., z řec, pochybování, der Zweifel. Skepticism-us, u, m., pochybovačnosť, pochybovnosť, der Skepticismus, die Zweifel- sucht. Nz. V theolog, pochyblivosť. MP. 77. Sr. II. 689. b. Skeptický, pochybovačný, skeptisch, zwei- felsüchtig. Nz., Kos. Ol. I. 292.