364

Skeptik, a, m., pochybovač, der Zweifler.
Rk.

Skerda, y, ť., rostl., crepis. S. smetanka,
smradlavá, jestřábníková, ozimá, rolni, střešní,
polní, horní. Flora, Slb. 453., Tč.

Skerdokam, u, m., der Krepidites, Pan
toffelstein. Šm.

Skeřiti se = durditi se. Pochlebník jest
sladký nepřietel, ale ktož koho treskce,ten
toho miluje rány léčí, ač se neduživý hněvá
a skeří. Hus III. 271.

Skernše, e, f., plod oskeruchu, Arsch-
schütze. Kk. 248.

Sketa (šketa), y, m., nesmělý, nesrdnatý,
baba, zbabělý, der Feigling. Se s-mi na
hrdiny hráte. Sš. Snt. 10. Neudatná sketo.
Dal. 87. Vz Bojácnosť. Č.

Sketně = bojácně, feig. Dch.

Sketnosť, i, f., die Feigheit. Dch., Žák.

Sketný, feig. S. hrozba, Sš. L. 137.

Sketovský = sketný. Rk.

Sketství, n., die Feigheit. Dch.

Skiath-os, a, m., ostrov u Řecka. Vz
S. N. — Skiathský.

Skill-us, unta, m., mé. v Elidě.

Skiron, a, na., pověstný lupič řecký. Vz
S. N.

Skizza, y, f., z ital. schizzo, nákres, ná-
ry s, nástin, die Skizze, der Uniriss, erster
Entwurf.

Skizzovati = nakresliti, navrhnouti, na-
stíniti, skizziren, die ersten Grundzüge zeich-
nen. Rk. Vz S.N.

Skjad = odkud. S. si? Slov. Šd.

Sklabiny, pl., f. = otvory mezi prkny
špatné přiléhajícími nebo Roztrhlými. U Ko-
stelce nad Orl. Ktk.

Sklácení, n., die Niederwerfung. Dch.

Skláeený; -en, a, o, vz Sklátiti. Neskla-
cená mysl. — čím: bolestmi.

Skláceti, vz Sklátiti.

Sklad, u, skládek, dku, skládeček,
čku, m., skládání, složení, spojení, sloučení.
Vz Složení. Das Zussammenlcgen, -tilgen,
-stellen. Jg. Sklad slabikový, vz Bž. 54.,
Gb. Hl. 38. a násl., Děleni. S. verše, deR
Bau des Verses. Dch. S. magnetický. Ňz. —
S. těla, způsoba, der Bau, die Gestalt. S.
tváři. Gaiíd. — S. kamene, dříví atd., das
Gefüge. — S. světa, das Weltsystem, D., ja-
zyka, der Sprachbau. Kom. — S. gramma
tichý, vazba, das Gefüge, die Komposition.
Nz. — S., harmonie, die Harmonie. V jeho
verších není skladu. Moudrost' beze ctnosti
ladu a skladu nemá. Kmp. Ani ladu ani
skladu. (Rus.). Ne po knihách státi, kteréž
jen krásné řeči skladem neb básní krato-
chvilných bez užitka těšie srdce marná. Št.
N. 291. — S., snůška, das Zusammenschiessen,
die Kollekte. — S., skládání obilí, vína, vlny,
zboží atd. — S., co složeno; též místo, kde
se co skládá, das Niedergelegte, Deponirte;
die Niederlage, das Magazin, Lager. S. roz-
ličných kupectví a zboží, V., řemeslných
věcí, dříví ku plavení. D., věci potřebných,
Kom., soli, vína, knih, skla, Us., nábytku,
die Möbelhalle, všech druhů, das Sorten-
lager, stužkového zboží, das Bandwaaren-
geschäft, hotových obleků, das Konfektions -

magazin, s. hojně zásobený, reichhaltiges
Lager, s. zásob, das Materialdepot, obstara-
vatelský, das Kommissionslager, obvazkü,
das Bandagen magazin, zásobní, das Vorraths-
lager, ústřední. Dch. S. kupecký n. zboží
kupeckých, Har.; zboží na sklad (na jisto)
posýlati. Sp. S. prken (ne: v prknech), účet
ze skladu. S. náčiní, das Utensilien magazin.
Pta. S. prodejného zboží n. prodejový, die
Verkaufsniederlage; účet ze skladu n. skla-
dový, das Lagerkonto; kniha skladu n. skla-
dová, das Lagerbuch. Nz. S. ustanovitelský,
das Dispositionslager. Skr. — S., uschované
ovoce. Děti dělají si na podzim sklady uscho-
vávajíce si nasbíraná jablka neb hrušky na
nějakém místě na př. v seně. U Opav. Klš.

— S. sirotčí (depositum). Zlob. On mocen
jest s. můj zachovati (depositum). Tina. 1.
12. S. víry. II. Tim. 1. 12. Cf. Skládež. — S.
v podtrubí, die Teichröhre; místy — vodotoč,
die Wasserfurche. Sklady vy orati. — S. Pole
orať do skladu, prostředek zvýšený a oba
kraje snížené bez brázdy: jinde říkají na
převah, Vz Lavice. Opak: orati do rozhonu.
Na mor. Zlínsku. Brt, Mřk. U Opav. Klš.,
Sd. Cf. Rozhor. — S., kus hlíny spečené,
který se vyorá, obzvl. je-li půda vlhká a
vazká; s-dy musejí se branami roztrhati. Us.
Hk. — S. na Slov. a na Mor. -= ostředek,
meze, der Rain, také místo mezi poli, kde
kameni a plevel skládají. Kch., Plk. — S..
okrajek na př. sukna. Plk.

Sklada, y, f., skladba, das Tonstück. Šm.

Skladací, ke skládání sloužící n. mohoucí
složen býti, zusammenlegbar. S. provaz, das
Schrotseil, stolička, stůl, der Klapptisch, D.,
prut (ku chytáni ryb). Dch. S. síly, {lépe:
složené, Jg.). Sedl. S. samohláska, der Kom-
positionsvokal. Nz.

Skladač, e, m., der Zusammenleger, -stel-
ler. S. dříví, cihel, kamení, písma (sazeč),
Us., D., papíru. Žv. — S., spisovatel, skla-
datel, der Schriftsteller, Dichter. BO. S. křivé
řeči. BO. S. veršů, zpěvů, písni, písniček,
Us., knihy. Jel. Homerus skladač básnivých
zámyslóv. Troj. Protož die jeden s.: Uč se
neb se modli, uč jiné nebo čti nebo dělej ;
A poněvadž modlitba má dóstojenství a moc
od s-če svého, zjevno jest, že ta modlitba
Otče náš jest nejdóstojnějšie ; Jakož s-ci mi-
lují svá skládánie a zpěváci svá zpievánie
a otcové a matky své děti: též Kristus mi-
luje svú modlitbu, již je složil; Jiné kniehy
mají jména od skladačóv. Hus. I. 305., 311.,
314., 361. (Tč.). — S., kdo něco kde klade,
der Ablader, Auslader. Nz., Šp. S. piva. Us.

— S., skladatel, kdo své věci ku schování
dává, der Niederleger, Deponent. J. tr., Pr.
měst. Vz Schovavač.

Skládaček, čka, m., vz Skladák.

Skladačka, y, f., die Zusammenlegerin,
Schriftstellerin; Hinterlegerin. Us.

Skbadák, u, m., nebozez užívaný při sklá-
dání fošen, ein Bohrer. Dch.

Skládal, a, m., vlastní jm. Šd.

Skládanec, nce, m, eine Art Backwerk,
die Waffel. (Dej) panímámě mazanec, pan-
tátovi skládanec. Er. P. 59. Vz Skládanka.

Skládání, vz Složení. Bj. — S., spis, se-
psání. GR.