Předchozí (364)  Strana:365  Další (366) |
|
|||
365
|
|||
|
|||
Skládanka, y, f., vánočka, der Stritzel.
Na mor. Zlínsku. Brt. — S., buchta z černé mouky ve způsobě hranolu, do níž dříve, než se složí, dá se mák, tvaroh, povidla atd., eine Buchte. Mor. Šd., Tr., Kd. — S., na- děje, die Hoffnung, der Plan. Míti špatnou s-ku. Brachu, z té s-ky není nic. U Olom. Sd. — S-ky, řásky, Plissée. Sp. Skládaný; skládán, a, o, zusammenge-
setzt, -gelegt. — z čeho: zeď s. neb rovnaná z kamení toliko bez vápna a písku. Pref. — kam. Věci na hromadu skládané. Zlob. Skladař, e, m. = skladatel, der Dichter,
zastr. Bhmr. Skladatel, e, m., pl. -lé. S., kdo něco
skládá, der Zusammensteller, -leger. S. pa- píru v papírnách, der Gautscher. D. — S. spisu, kněh, veršů, zpěvů, Jel., knihy, veršů n. rytmů, písní, V., básní. D., práv. Brikc. DeR Verfasser. S. hudební, der Kompositeur. Tonsetzer. Dch. Považováno jej za s-le knihy té. Sš. I. 146. — S., ku schování dávající, der Hinterleger. Deponent. Vz Schovčvač, Skladač. — S. víry. Apol. Skladatelný, Verfasser-. — Aqu. — S.,
zusammenlegbar. Skladatelský, Verfasser-. Šm.
Skládati, vz Složiti. — S., zamýšleti. Kat.
3066. Skladba, y, f. S. (větosloví, syntaxis, die
Satzlehre, Syntax) jest náuka o zákonech, podlé kterých se slova a věty jedny s dru- hými pojí. Vz S. N. An toho vymáhá stejná s. řeči. Šš. II. 213. — S. hudební, die Mu sikkomposition. Nz. S. církevní, die Kirchen- musik, Hd. — S., skládám verše, rýmu, der Vers-, Reimbau. Nz. — S. hor, der Gebirgs- bau. Nz. Skládce, e, m. = skladač, der- Deponent.
J. tr. — S., skladatel, činitel, der Urheber. Mus. II. c. 86. Sklad či, iho, m., der Ablader. D.
Skládečka, y, f., buchtička skládaná, mě-
churka, Us. u Petrovic. Dch. Cf. Skládanec, Skládanka. Skládek, dku, m., vz Sklad.
Skladení, n., das Zusammen-. Niederlegen.
Jg.
Skladený; -den, a, o, zusammengelegt,
niedergelegt. Jako hovada v pekle s-ni budou. Br. Žal. 49. 15. Skladež, e, f., uložená a svěřená věc, záloh,
die Hinterlage, depositum. Veškera církev... povinna náuku Páně co skladež a odkaz Páně bez proměny až do druhého příchodu Páně dochovati. Sš. II. 342. Sr. Svěrek, Sklad. Skladisko, a, n. = sklad. Kos. 01. I. 276.
Skladiště, ě, n., sklad, skladné místo,
der Depôtplatz, Stappelplatz, Abladeplatz, Abladeort. das Lagerhaus, Magazin, die Leg- stätte. J. -tr., Dch., Šp., Jg. S. nákladů, das Frachtenmagazin. Dch. S. materialu pro vo- zotajstvo, Fuhrwesensmilitärdepot; s. zbroje zákopnické. Csk. Skladitý, příp. -itý (-itъ). Mkl. B. 195.
Zusammenlegbar. S. dvéře. Troj. 19. 2. Skládka, y, f., sklad, Niederlage, f. V té
skládce jsou peníze. Reš. — S., smíška, der Beitrag. Koupiti něco na skládku (za peníze od mnohých do hromady složené). Aby v ta- |
kových s-kách nebyli obtěžováni. Arch. III.
73. Kde žebráci se skládají, tam bídná s. Us. Dch. Kdežto se jim z pokut a ze skládek hostina strojí. Sš. P. 762. — S., na Slov., písmeno; slabika; Charade, logogryphus. Plk. Skladna, y, f., die Syntax. Šf. Vz Skladba. — S. = skladiště. Sd. — S., náuka o sku-
pinách. Stč. Alg. 182. Skladné, ého, n., die Abgabe für die Er-
laubniss Wein einzulagern und zu schenken. 1670. Gl. 313. Das Liegegeld, Lagergeld. — | S., das Abladegeld. Us. Skladní sklep, Lagerkeller, m. Šk. S. místo (vz Sklad), právo, das Stappelrecht, město, zboží. J. tr. S. dům. Dch. Skladnice, e, skladníčka, y, f. = sklad.
S. skla. Dch. - S., skladová kniha, das La- gerbuch. Šd. Skladník, a, m., kdo má sklad, zásobár-
ník, der Magasinier. Nz. — S., jistý červ, porpus. Ze s-a dělá se jepice větší. C. S-ky ryby chytati. Ms. Skladnosť, i, f., vlastnost, když co skladné
jest, die Zusammenlegbarkeit. — S., spojitost, poměru osí celého uložení, die Übereinstim- mung, Gleichförmigkeit. S. (sklad) údu proje- vuje lehký oděv horalský. C.— S. hlasů; s. slohu, řeči (concinnitas), veršů, die Harmonie. Skladnoverší, n., souverši, skládání sou- veršové,' y.nrä ilvörrl,im. Nz. Skadný a -ní. S., dobře složený, spojený, zusammenpassend, wohl zusammenklappend, übereinstimmend, harmonisch, symmetrisch, geschickt. Jg. S. tělo, hudba, sloh, Us., řeč. Krok. — S., skladitý, skladatelný, zusammen- legbar. S. stůl, postel. Us. - S., složený, zusammengesetzt. Části s. řeči. Us. — S., od skladu, Niederlags-. S. dům, kniha, město (které má právo ke skladu), místo, právo. Us. D. V skladných městech slovutná se vedou kupectví. Kom. S. náklady. Sp. S. listy, úbytek, přebytek, vůz, sluha, dozorce. — S., thetisch, zusammenlegend, v mathm,
Stč. Skladoměra, y, t. — skladoměří.
Skladoměří, skladoměřství, n. = mě-
rosloví, metrika, die Metrik. Nz.
Skladový, Stappel-, Niederlags-. S. místo,
právo, das Stappelrecht. Nz. Vz Sklad. Skladoznalství, n., die Niederlagskunde.
Šm. Sklak, u, m., druh slínovce kamenouhel-
ného. Hř. Sklamač, e, m. = okla.mač, der Betrüger.
Orlog. Sklamadlo, a, n., das Trugmittel.
Sklamaní, n., die Täuschung. Duch sv.
tupie lstivé s. Hus. II. 196. Já srozuměv a boje se s. i obeslal jsem Michka. Půli. II. 209. Sklamatel, e, m. = sklamač.
Sklamati, sklárnu a sklárnám; sklamávati,
S. = ošiditi, podvésti, přelhati, betrügen, täuschen, belügen. — abs. Kdo lehce věří, lehce sklamán bývá. Prov. Jg. S. se nedajú. Sš. P. 147. A eo"s mněl, by sklamal Bóh? Hus II. 429. — co, koho (akk.). Naději s. D. Nadeje mne sklamala. V. — (co, koho) čím: slovy. V, Umění uměním sklamáno bývá. Troj. Prolož aby Bohem nesklamal, máš plniti. Hus I. 107. — koho, se v čem; |
||
|
|||
Předchozí (364)  Strana:365  Další (366) |