365

Skládanka, y, f., vánočka, der Stritzel.
Na mor. Zlínsku. Brt. — S., buchta z černé
mouky ve způsobě hranolu, do níž dříve,
než se složí, dá se mák, tvaroh, povidla atd.,
eine Buchte. Mor. Šd., Tr., Kd. — S., na-
děje, die Hoffnung, der Plan. Míti špatnou
s-ku. Brachu, z té s-ky není nic. U Olom.
Sd. — S-ky, řásky, Plissée. Sp.

Skládaný; skládán, a, o, zusammenge-
setzt, -gelegt. — z čeho: zeď s. neb rovnaná
z kamení toliko bez vápna a písku. Pref. —
kam. Věci na hromadu skládané. Zlob.

Skladař, e, m. = skladatel, der Dichter,
zastr. Bhmr.

Skladatel, e, m., pl. -lé. S., kdo něco
skládá, der Zusammensteller, -leger. S. pa-
píru v papírnách, der Gautscher. D. — S.
spisu, kněh, veršů, zpěvů, Jel., knihy, veršů
n. rytmů, písní, V., básní. D., práv. Brikc.
DeR Verfasser. S. hudební, der Kompositeur.
Tonsetzer. Dch. Považováno jej za s-le knihy
té. Sš. I. 146. — S., ku schování dávající,
der Hinterleger. Deponent. Vz Schovčvač,
Skladač. — S. víry. Apol.

Skladatelný, Verfasser-. — Aqu. — S.,
zusammenlegbar.

Skladatelský, Verfasser-. Šm.

Skládati, vz Složiti. — S., zamýšleti. Kat.
3066.

Skladba, y, f. S. (větosloví, syntaxis, die
Satzlehre, Syntax) jest náuka o zákonech,
podlé kterých se slova a věty jedny s dru-
hými pojí. Vz S. N. An toho vymáhá stejná
s. řeči. Šš. II. 213. — S. hudební, die Mu
sikkomposition. Nz. S. církevní, die Kirchen-
musik, Hd. — S., skládám verše, rýmu, der
Vers-, Reimbau. Nz. — S. hor, der Gebirgs-
bau. Nz.

Skládce, e, m. = skladač, der- Deponent.
J. tr. — S., skladatel, činitel, der Urheber.
Mus. II. c. 86.

Sklad či, iho, m., der Ablader. D.

Skládečka, y, f., buchtička skládaná, mě-
churka, Us. u Petrovic. Dch. Cf. Skládanec,
Skládanka.

Skládek, dku, m., vz Sklad.

Skladení, n., das Zusammen-. Niederlegen.

Jg.

Skladený; -den, a, o, zusammengelegt,
niedergelegt. Jako hovada v pekle s-ni
budou. Br. Žal. 49. 15.

Skladež, e, f., uložená a svěřená věc, záloh,
die Hinterlage, depositum. Veškera církev...
povinna náuku Páně co skladež a odkaz Páně
bez proměny až do druhého příchodu Páně
dochovati. Sš. II. 342. Sr. Svěrek, Sklad.

Skladisko, a, n. = sklad. Kos. 01. I. 276.

Skladiště, ě, n., sklad, skladné místo,
der Depôtplatz, Stappelplatz, Abladeplatz,
Abladeort. das Lagerhaus, Magazin, die Leg-
stätte. J. -tr., Dch., Šp., Jg. S. nákladů, das
Frachtenmagazin. Dch. S. materialu pro vo-
zotajstvo, Fuhrwesensmilitärdepot; s. zbroje
zákopnické. Csk.

Skladitý, příp. -itý (-itъ). Mkl. B. 195.
Zusammenlegbar. S. dvéře. Troj. 19. 2.

Skládka, y, f., sklad, Niederlage, f. V té
skládce jsou peníze. Reš. — S., smíška, der
Beitrag. Koupiti něco na skládku (za peníze
od mnohých do hromady složené). Aby v ta-

kových s-kách nebyli obtěžováni. Arch. III.
73. Kde žebráci se skládají, tam bídná s.
Us. Dch. Kdežto se jim z pokut a ze skládek
hostina strojí. Sš. P. 762. — S., na Slov.,
písmeno; slabika; Charade, logogryphus. Plk.
Skladna, y, f., die Syntax. Šf. Vz Skladba.

— S. = skladiště. Sd. — S., náuka o sku-
pinách. Stč. Alg. 182.

Skladné, ého, n., die Abgabe für die Er-
laubniss Wein einzulagern und zu schenken.
1670. Gl. 313. Das Liegegeld, Lagergeld. —
| S., das Abladegeld. Us.
Skladní sklep, Lagerkeller, m. Šk. S.
místo (vz Sklad), právo, das Stappelrecht,
město, zboží. J. tr. S. dům. Dch.

Skladnice, e, skladníčka, y, f. = sklad.
S. skla. Dch. - S., skladová kniha, das La-
gerbuch. Šd.

Skladník, a, m., kdo má sklad, zásobár-
ník, der Magasinier. Nz. — S., jistý červ,
porpus. Ze s-a dělá se jepice větší. C. S-ky
ryby chytati. Ms.

Skladnosť, i, f., vlastnost, když co skladné
jest, die Zusammenlegbarkeit. — S., spojitost,
poměru osí celého uložení, die Übereinstim-
mung, Gleichförmigkeit. S. (sklad) údu proje-
vuje lehký oděv horalský. C.— S. hlasů; s.
slohu, řeči (concinnitas), veršů, die Harmonie.
Skladnoverší, n., souverši, skládání sou-
veršové,' y.nrä ilvörr_l,im. Nz.
Skadný a -ní. S., dobře složený, spojený,
zusammenpassend, wohl zusammenklappend,
übereinstimmend, harmonisch, symmetrisch,
geschickt. Jg. S. tělo, hudba, sloh, Us., řeč.
Krok. — S., skladitý, skladatelný, zusammen-
legbar. S. stůl, postel. Us. - S., složený,
zusammengesetzt. Části s. řeči. Us. — S.,
od skladu, Niederlags-. S. dům, kniha, město
(které má právo ke skladu), místo, právo.
Us. D. V skladných městech slovutná se
vedou kupectví. Kom. S. náklady. Sp. S.
listy, úbytek, přebytek, vůz, sluha, dozorce.

— S., thetisch, zusammenlegend, v mathm,
Stč.

Skladoměra, y, t. — skladoměří.

Skladoměří, skladoměřství, n. = mě-

rosloví, metrika, die Metrik. Nz.

Skladový, Stappel-, Niederlags-. S. místo,
právo, das Stappelrecht. Nz. Vz Sklad.

Skladoznalství, n., die Niederlagskunde.
Šm.

Sklak, u, m., druh slínovce kamenouhel-
ného. Hř.

Sklamač, e, m. = okla.mač, der Betrüger.
Orlog.

Sklamadlo, a, n., das Trugmittel.

Sklamaní, n., die Täuschung. Duch sv.
tupie lstivé s. Hus. II. 196. Já srozuměv a
boje se s. i obeslal jsem Michka. Půli. II. 209.

Sklamatel, e, m. = sklamač.

Sklamati, sklárnu a sklárnám; sklamávati,
S. = ošiditi, podvésti, přelhati, betrügen,
täuschen, belügen. — abs. Kdo lehce věří,
lehce sklamán bývá. Prov. Jg. S. se nedajú.
Sš. P. 147. A eo"s mněl, by sklamal Bóh?
Hus II. 429. — co, koho (akk.). Naději s.
D. Nadeje mne sklamala. V. — (co, koho)
čím: slovy. V, Umění uměním sklamáno
bývá. Troj. Prolož aby Bohem nesklamal,
máš plniti. Hus I. 107. — koho, se v čem;