Předchozí (365)  Strana:366  Další (367) |
|
|||
366
|
|||
|
|||
v naději. V., Ráj. — komu. To pak sklamal
jemu (tak oklamal ho). Br. — se na čem. Což oko vidí, na tom se srdce nesklamá. Prov. Rvač. Sklamavatelný, který sklamává. S. lu-
čiště. Br. Sklamavosť, sklamlivosť, i, f., pod-
rodnost, die Betrügerei, das Lügen. Bern. Sklamavý, sklamlivý, na Slov. = pod-
vodný, lživý, lügenhaft, trügerisch. Bern. Sklamrovati, klamrem spojiti, zusammen-
klammern. Ros. Skláněti, vz Skloniti.
Skláňka, y, f. = sklonění, declinatio.
Kmp. Sklap, u, m., díra, sklop, die Vertiefung.
Na Mor. Sklápěti, ěl, ěn, ění = kopiti, schobern —
co čím: seno hráběmi. U Skryje. Kal. Sklapka, y, f. = kopka, der Heuschober,
das Häuflein. U Skryje. Kal. Sklapka, y, f., der Schnapper. Šm.
Sklapnouti, pl, utí = přiklopiti se, spad-
nouti, zavříti sc jak poklop, niederfallen. — abs. Oči ospalé sklapují. Dch. — kde. Víko sklaplo v padáku nad chyceným ptákem. Dch. — S. = nezdařiti se, fehlschlagen. — abs. Když lesť sklapla. Puch. Pane, tento- kráte sklaplo! Us. Hý. — komu. Sklaplo mu, sklaplo mu to (= nedostal, čeho žádal; zmehlo, chybilo). Us. D., Kf., Fch., Vrů a j. Sklář, e, m., kdo sklo dělá, der Glas-
macher, -brenner. Vz KP. IV. 588. S. aegypt- ský vz ib. 54G. Skláře, i, pl. = skelné huti, die Glashütte.
Balbi. zem. — S., něm. Glaserau, ves u Ronš- perka. — S., něm. Glashütten, ves u Vim- berka. PL. Sklářka, y, f., die Glasmacherin.
Sklárna, y, f., dílna na sklo, die Glas-
hütte. Sklárník, u, m., der Glasfabrikant. Šm.
Sklářský, Glas-. S. průmysl. Rk. S. stolek,
der Blasetisch. Nz. Sklářství, n., sklářské řemeslo, die Glas-
macherei.-Us. Vz více v S. N. Skláti, skoli, skůleš atd., sklal, án, ání;
skálati = kláním svrci, herunter-, herabste- chen; kláním zabiti, spíchnouti, abstechen. — co: tele (zabiti), — koho odkud: s lodi, stichweise kämpfen. Troj. — se = kláním se polknouti. — Jg. Sklátiti, il, cen, eni (na Slov. těn, ění);
skláceti, el, en, ení = sraziti, sbíti, herab- schlagen, -schütteln, lähmen, erschüttern. — co: ořechy, Us., mysl, víru (zlomiti). Opsim. — co (čím) odkud: ovoce s větví, se stromu. Cnst. Učení muži z (s) stromu sklá- ceni býti nemohou, proto že na nich ne- rostou. V. S. ořechy tyčkou. Us. S. někoho s koně. Ros. — koho v čem: u víře (v po- chybnosť uvésti). Us. — Koho — v rozpak, v pochybnosť uvésti. V. — se = spadnouti, herabsinken, fallen. Na Slov., Plk. Sklavěti, vz Sklevéti. Slov.
Sklazněti, ěl, ění = zlenivěti, faul, un-
tliätig werden. Us. u Libuně. Sklazniti, il, ěn, ční = líným učiniti,
faul, unthätig machen. Us. u Libuně. Sklčnati se = spojiti se, sich verbinden.
|
zastr. — s kým. S tvými otci sklčnal sě
jest Hospodin. BO. Sklednice, e, f., chelio, želva. Krok. I.
c. 127.
Sklejiti = sklejovati.
Sklejovati, sklijovati - sklíziti, slepiti,
zusammenkitten, -leimen. V. — co čím: prkno klihem. Sklejstrováti, zusammenkleistern. V.
Sklektati, sklektám a sklekci = klek-
táním ztrýzniti, zusammenklappern; setře- pati, aufquirlen, rühren. — koho. Aby ho čápi sklektali (.-.-- aby ho čert vzal)! Mus. III. d. 53. S. vosk rozpuštěný s olejem (setřásti).
Sal. — co čím: prutem. Ras. Sklen, u, m., der Schmelz der Zähne.
Šm. Vz Sklenina. Skleň, i, f., sklivec, sklovatcc, der Glas-
körper am Auge. Nz. Sklenáč, e, m., jablko veliké, žluté a čer-
vené, der Glasapfei? Us. Jg. Cf. Skleňátko. Skenáček, čku, m., skleněná ozdoba do
vlasů, ein Glaskopfputz. Jg. Skenář, e, m., der Glaser. V. Vz Tk. IL
548. Tvůj otec nebyl s-řem. Vz Odehnati. Lb. Sklenařiti, il, en, ení, das Glaserhand-
werk treiben. Ros. 1. Sklenářka, y, f., die Glaserin.
2. Sklenářka, y, f., hospoda u Prahy
v Žižkově. Sklenárna, y, f., skelná lud, die Glas-
hütte. D. Sklenařovice, dle Budějovice, něm. Gla-
sersdorf, ves u Vysokého. PL. Sklenársky, Glaser-, S. nádobí, tovaryš,
D., tmelák. Hk. Sklenářství, n., sklenárské řemeslo, das
Glaserhandwerk. Ros. Sklenářův, -ova, -ovo, dem Glaser ge-
hörig. Jg. Sklenatka, y, f., ploutvonožec skořepatý.
S. hrotitá, cleodora lanceolata, baňatá, ca- volinia tridentata, klínová, balantium ba- lantium. Vz Frč. 227. — S., die Glasbirn. Cf. Skleňátko. Skleňátko, a, n., pl. skleňátka, jablka
červená proužkovaná. Us. u Libuně. Cf. Sklenáč. Sklenec, nce, m., antimonium, kov. Koll.
Čít. 53. Sklenel, u, m., das Zinkglas, nerost.
Miner. Sklenění, n., vz Skleniti.
Skleněnka, y, f. S. průhledná, vitrína
diaphana, měkkýš. Vz Frč. 251. Skleněný; skleněn, a, o, Glas-, gläsern.
Od skleniti. S. zboží, skříň, přepažení. Dch. S. oči, Us., víčko, D., nádoby (ale: skelné huti, kde se sklo dělá). S. knedlíky (bram- borové). U Stankova. S. vlna, die Glaswolle. Prm. IV. 126. S-ných lahviček užívají k na- pájení a krmení včel. Lš. S. perly. Sš. P. 755. A kdybych měl jechať ku s-né hoře. Hdk. C. 148. Sklenice, e, sklenička, sklenka, y, f,
sklenná nádoba zvl. k pití, v obec. ml. místy sklence, mor. sklínka, das Glas, Trinkglas. S. picí, vinná, pivná, k vínu, na víno, na pivo, k pivu, V., špičatá, s víčkem, I)., ře- |
||
|
|||
Předchozí (365)  Strana:366  Další (367) |