366

v naději. V., Ráj. — komu. To pak sklamal
jemu (tak oklamal ho). Br. — se na čem.
Což oko vidí, na tom se srdce nesklamá.
Prov. Rvač.

Sklamavatelný, který sklamává. S. lu-
čiště. Br.

Sklamavosť, sklamlivosť, i, f., pod-
rodnost, die Betrügerei, das Lügen. Bern.

Sklamavý, sklamlivý, na Slov. = pod-
vodný, lživý, lügenhaft, trügerisch. Bern.

Sklamrovati, klamrem spojiti, zusammen-
klammern. Ros.

Skláněti, vz Skloniti.

Skláňka, y, f. = sklonění, declinatio.
Kmp.

Sklap, u, m., díra, sklop, die Vertiefung.
Na Mor.

Sklápěti, ěl, ěn, ění = kopiti, schobern —
co čím: seno hráběmi. U Skryje. Kal.

Sklapka, y, f. = kopka, der Heuschober,
das Häuflein. U Skryje. Kal.

Sklapka, y, f., der Schnapper. Šm.

Sklapnouti, pl, utí = přiklopiti se, spad-
nouti, zavříti sc jak poklop, niederfallen. —
abs. Oči ospalé sklapují. Dch. — kde. Víko
sklaplo v padáku nad chyceným ptákem.
Dch. — S. = nezdařiti se, fehlschlagen. —
abs. Když lesť sklapla. Puch. Pane, tento-
kráte sklaplo! Us. Hý. — komu. Sklaplo mu,
sklaplo mu to (= nedostal, čeho žádal;
zmehlo, chybilo). Us. D., Kf., Fch., Vrů a j.

Sklář, e, m., kdo sklo dělá, der Glas-
macher, -brenner. Vz KP. IV. 588. S. aegypt-
ský vz ib. 54G.

Skláře, i, pl. = skelné huti, die Glashütte.
Balbi. zem. — S., něm. Glaserau, ves u Ronš-
perka. — S., něm. Glashütten, ves u Vim-
berka. PL.

Sklářka, y, f., die Glasmacherin.

Sklárna, y, f., dílna na sklo, die Glas-
hütte.

Sklárník, u, m., der Glasfabrikant. Šm.

Sklářský, Glas-. S. průmysl. Rk. S. stolek,
der Blasetisch. Nz.

Sklářství, n., sklářské řemeslo, die Glas-
macherei.-Us. Vz více v S. N.

Skláti, skoli, skůleš atd., sklal, án, ání;
skálati = kláním svrci, herunter-, herabste-
chen; kláním zabiti, spíchnouti, abstechen.
— co: tele (zabiti), — koho odkud: s lodi,
stichweise kämpfen. Troj. — se = kláním
se polknouti. — Jg.

Sklátiti, il, cen, eni (na Slov. těn, ění);
skláceti, el, en, ení = sraziti, sbíti, herab-
schlagen, -schütteln, lähmen, erschüttern. —
co: ořechy, Us., mysl, víru (zlomiti). Opsim.
— co (čím) odkud: ovoce s větví, se
stromu. Cnst. Učení muži z (s) stromu sklá-
ceni býti nemohou, proto že na nich ne-
rostou. V. S. ořechy tyčkou. Us. S. někoho
s koně. Ros. — koho v čem: u víře (v po-
chybnosť uvésti). Us. — Koho — v rozpak,
v pochybnosť uvésti. V. — se = spadnouti,
herabsinken, fallen. Na Slov., Plk.

Sklavěti, vz Sklevéti. Slov.

Sklazněti, ěl, ění = zlenivěti, faul, un-
tliätig werden. Us. u Libuně.

Sklazniti, il, ěn, ční = líným učiniti,
faul, unthätig machen. Us. u Libuně.

Sklčnati se = spojiti se, sich verbinden.

zastr. — s kým. S tvými otci sklčnal sě
jest Hospodin. BO.

Sklednice, e, f., chelio, želva. Krok. I.

c. 127.

Sklejiti = sklejovati.

Sklejovati, sklijovati - sklíziti, slepiti,
zusammenkitten, -leimen. V. — co čím:
prkno klihem.

Sklejstrováti, zusammenkleistern. V.

Sklektati, sklektám a sklekci = klek-
táním ztrýzniti, zusammenklappern; setře-
pati, aufquirlen, rühren. — koho. Aby ho
čápi sklektali (.-.-- aby ho čert vzal)! Mus. III.

d. 53. S. vosk rozpuštěný s olejem (setřásti).
Sal. — co čím: prutem. Ras.

Sklen, u, m., der Schmelz der Zähne.
Šm. Vz Sklenina.

Skleň, i, f., sklivec, sklovatcc, der Glas-
körper am Auge. Nz.

Sklenáč, e, m., jablko veliké, žluté a čer-
vené, der Glasapfei? Us. Jg. Cf. Skleňátko.

Skenáček, čku, m., skleněná ozdoba do
vlasů, ein Glaskopfputz. Jg.

Skenář, e, m., der Glaser. V. Vz Tk. IL
548. Tvůj otec nebyl s-řem. Vz Odehnati.
Lb.

Sklenařiti, il, en, ení, das Glaserhand-
werk treiben. Ros.

1. Sklenářka, y, f., die Glaserin.

2. Sklenářka, y, f., hospoda u Prahy
v Žižkově.

Sklenárna, y, f., skelná lud, die Glas-
hütte. D.

Sklenařovice, dle Budějovice, něm. Gla-
sersdorf, ves u Vysokého. PL.

Sklenársky, Glaser-, S. nádobí, tovaryš,
D., tmelák. Hk.

Sklenářství, n., sklenárské řemeslo, das
Glaserhandwerk. Ros.

Sklenářův, -ova, -ovo, dem Glaser ge-
hörig. Jg.

Sklenatka, y, f., ploutvonožec skořepatý.
S. hrotitá, cleodora lanceolata, baňatá, ca-
volinia tridentata, klínová, balantium ba-
lantium. Vz Frč. 227. — S., die Glasbirn.
Cf. Skleňátko.

Skleňátko, a, n., pl. skleňátka, jablka
červená proužkovaná. Us. u Libuně. Cf.
Sklenáč.

Sklenec, nce, m., antimonium, kov. Koll.
Čít. 53.

Sklenel, u, m., das Zinkglas, nerost.
Miner.

Sklenění, n., vz Skleniti.

Skleněnka, y, f. S. průhledná, vitrína
diaphana, měkkýš. Vz Frč. 251.

Skleněný; skleněn, a, o, Glas-, gläsern.
Od skleniti. S. zboží, skříň, přepažení. Dch.
S. oči, Us., víčko, D., nádoby (ale: skelné
huti, kde se sklo dělá). S. knedlíky (bram-
borové). U Stankova. S. vlna, die Glaswolle.
Prm. IV. 126. S-ných lahviček užívají k na-
pájení a krmení včel. Lš. S. perly. Sš. P.
755. A kdybych měl jechať ku s-né hoře.
Hdk. C. 148.

Sklenice, e, sklenička, sklenka, y, f,
sklenná nádoba zvl. k pití, v obec. ml. místy
sklence, mor. sklínka, das Glas, Trinkglas.
S. picí, vinná, pivná, k vínu, na víno, na
pivo, k pivu, V., špičatá, s víčkem, I)., ře-