367

zaná, hlazená, prostá. Sklenice na kávu, na
na čaj, na punč, na likér. Nf. Po sklenkách
něco prodávati. Us. Dch. Police na sklenice.
S-ce pláknouti (čistiti); ze sklenice píti. Us.
Přineste mu stolici a vínečka sklenici; Dejte
pánu stolici, nalejte vína s-ci, čiré smoly
konvici; Šli pánové do pivnice, našli krve
dvě s-ce. Sš. P. 20., 96. (Tč.). Obrátil, vypil
několik sklenic; Rád kouká s-ci na dno
(pijan) ; Obrátil s-ci vzhůru dnem (= vypil).
Kšá. Kdo s-ci dopívá, věku nedožívá. Šd.
Velikou s-ci vysušil. Vz Opilec. Lb. Pil
o sklenku víc. Vz Opilý. Sn. Přes prah
překročiua (p-la), sklenice zmýliua, před sy-
náčka jedu, před nevěstu medu; Chystaj,
sedláku, chystaj stolicu, na tu stolicu hodnú
sklenicu, a do tej s-ce dobrej pálenky, ať
sa napijú vdovy, panenky; Hudci a gajdoši
dobří řemeslníci, nikde jich nenajde leda při
s-ci; Šenkýřko hluchá, s-ca suchá, nalej nám
do ní, ať nám nezvoní; Skleničko skleněná,
dobré vínko z tebe; Pozdrav Bůh sklenářa,
který sklenil tebe; Šenkýřko hluchá, s-ca
suchá, basama lelky, nalej pálenky; Sama
pila ze sklenice, jemu dala ze střevíce. Sš.
P. 155., 556., 615., 652., 651., 668. Má to
jako sklenici (mnoho oteklé). Us. Ty nešto-
vice jsou jako skleničky (mnoho nalité). Us.
Mnohé a veliké sklenice vysušovati (hodně
píti). V. Skleničky přistrkovati (= připíjeti).
D. Na skleničky píti. Zlob. — S., zespod ši-
roká s úzkým hrdlem, bukál, bluňkavá s., die
Flasche, Bouteille. V. Čert ve sklenici (bů-
žek hadačův). V. Se sklenicí pro pivo cho-
diti. Us. Ta s. má skoupé hrdlo (říkává, kdo
pije ze sklenice s úzkým hrdlem). U Olom.
Sd. — S. kapací, das Augentropfglas. Nz.
Vz Nástroje k operacím očním. Cn. — S.,
Glasdorf, ves u Nové Losiny. PL.

Skleničář, e, m. = sklenář. Slov.

Skleničářka, y, f. = sklenářka. Slov.

Sklenička, y, f., vz Sklenice.

Skleničkář, e, m. = skleničář. — S.,
piják, der Säufer. Us.

Skleničkovati, sklenkovati = rád píti,
Gläser leeren, trinken. Us.

Skleničník, u, m., der Glaskasten. Šp.

Skleničný, Glas-. S. popel. GR. S. by-
lina, den a noc, parietaria offic, das Mauer-
kraut. Byl.

Skleník, u, m., sklenec, surmík, antimo-
nium. Th. — S., dum sklenný ku chování
rostlin, das Glashaus. Rostl.

Sklenina, y, f., obal koruny zubní, der
Zahnschmelz. Vz Schd. II. 328. Vz Sklen.

Skleniště, ě, n., pařeniště, Mistbeet, n.
Plk.

Skleniti, il, ěn, ění, aus Glas verfertigen.
— co. Pozdrav Bůh sklenářa, který sklenil
tebe (sklenici). Sš. P. 651.

Sklenka = sklenice. — S., něm. Sklenek,
ves u Říčan.

Sklenkář, e, m., mor., der Glaswaaren-
händler. Šm. — S., piják, der Trinker.

Sklenná, é, t., Glasdorf, ves na Mor.
Tč.

Sklenné, ého, n., Glaselsdorf, ves u Svi-
tavy na Mor. — S., něm. Skleny, ves a)
u Vel. Meziříčí, b) u Fryšavy.

Sklenník, vz Skleník.

Sklenný, vz Sklený.

Sklenobýl, vz Skelný. Čl. Kv. 135.

Sklenokřídlí hmyz. Schd. II. 513.

Sklenouti, ul, ut, u ti, wölben. Nz. —
co: kostel. V. — co, se kde. Který sklenul
na vodách paláce své. Br.— čím: cihlami,
kamením. — co jak: průjezd do oblouku,
na rovno. — se v co. Lesní velikáni skle-
nuli se v šerotajnou báni. Kká. S. 93.

Sklenov, a, m. -v. Sklenné. — S., Glas-
dörfel, ves u Starého města na Mor. — S.
dolní a horní, Ober- u. Unter-Sklenau, vsi
u Hukvald na Mor.

Sklenovka, y, f., scleria, rostl. Rostl.

Sklenutí, n., co sklenuto, die Wölbung,
das Gewölbe. Jel., Troj.

Sklenutý; -ut, a, o, gewölbt. — jak.
Ta kapia jest na valný sklep s-tá. Pref. 190.
Kostel křížovým sklepem s-tý. Pref. 368.

Sklený, lépe než sklenný, Jg., příp. -ený
{-ênъ). Mkl. B. 128. — S., od skla, ze skla,
von Glas, gläsern. S. nádoba, kolečko do
okna, V., okno. Kom., kulička, zboží, huť
(skelná), barva, D., mok n. mokrost v oku.
Ras. Starci s očima sklenýma hrávají. Jel. Vz
Skleněný. S. polívka (masná s brambory).
U Třebíče. Jsk. S. opuka (tvrdý pískovec,
jehož povrch má vrstvu jako skelnou). U Ho-
řic. Hk. — S. huti, Glashütte Slawietin, ves
u Pacova. — S. huť, Glashütten, ves u Zbi-
rova, b) u Příbrami, c) ves u Chlumce v Bu-
dějovsku.

Sklep, u (po předložkách gt. sklep-a, Jg.,
Č.), m., sklípek (zastr. sklépek, na Mor. po-
sud), pku, sklepík, u, m. Jg. S. od klenu,
p jest vsuvka. Sf.— S. = klenutí. V., Kat,
984., Mkl. B. 26. Das Gewölbe. Sklep dělati
— klenouti; Pražský most má 24 sklepů, V.
S. kostelní jest zachován. Háj. — S., místo,
komora, stavení stropem klenutým opatřené,
klenutý pokoj, das Gewölbe, die Kammer,
Nische, das Archiv. V. Klenutý s., komnata;
sklípek, kaplička. V. S. kupecký, der La-
den. D. Klíče s zámkem od toho s-pu jim
dala, aby statky své chovali. NB. Tč. 180.
Jíti ku sklepu, kde se chovají dsky. Tov.
k. 55. Že u něho na Pernštejně jest s. za-
pečetěný, v kterém věci nebožčíka pána
zůstávají. Žer. Záp. I. 169. S. hradební, die
Kasematte, kasemata. Nz. — S. podzemní;
vůbec každá v zemi n. ve skále vykopaná
skrýše, der Keller. V. S. vinný (na víno),
ovocný, olejný, V., pivný (na pivo; na Slov.
pivnice), Plk., skladní, Lagerkeller, Šk., na
sudy, na led (ledovna, lednice), skalní, stu-
dený (der Lagerkeller), Pt., teplý, der Jung-
keller. Šk. Vchod do sklepa: šije; okna
v něm: dymníky. Š. a Ž. (Valter). Okno do
sklepa. Us. S. dobře zařízený, dobře zaopa-
třený; do sklepa něco dáti, složiti. Dch.
Tvůj Heřmánek ve sklepě je, hodným hostom
víno leje. Sš. P. 84. — S., vězení, žalář,
der Kerker, das Gefängniss. Někoho do sklepa
vsaditi. Zříz. sněm. 1528. — S., krypta, die
Gruft. Bck. II. 3. 21., V. S. k pochování dí-
těte. Žer. — Sklípek u kamen, prostor mezi
kamny a stěnou, pekelec, pekélko, zákamní,
die Hölle. Mor. Za sklépek se dává náčiní.
Na Mor. Brt. Sr. Pícka, Pekelec. — Sklípek,
jedna z přihrádek n. truhlic u korečního kola,



	367

	zaná, hlazená, prostá. Sklenice na kávu, na na čaj, na punč, na likér. Nf. Po sklenkách něco prodávati. Us. Dch. Police na sklenice. S-ce pláknouti (čistiti); ze sklenice píti. Us. Přineste mu stolici a vínečka sklenici; Dejte pánu stolici, nalejte vína s-ci, čiré smoly konvici; Šli pánové do pivnice, našli krve dvě s-ce. Sš. P. 20., 96. (Tč.). Obrátil, vypil několik sklenic; Rád kouká s-ci na dno (pijan) ; Obrátil s-ci vzhůru dnem (= vypil). Kšá. Kdo s-ci dopívá, věku nedožívá. Šd. Velikou s-ci vysušil. Vz Opilec. Lb. Pil o sklenku víc. Vz Opilý. Sn. Přes prah překročiua (p-la), sklenice zmýliua, před sy- náčka jedu, před nevěstu medu; Chystaj, sedláku, chystaj stolicu, na tu stolicu hodnú sklenicu, a do tej s-ce dobrej pálenky, ať sa napijú vdovy, panenky; Hudci a gajdoši dobří řemeslníci, nikde jich nenajde leda při s-ci; Šenkýřko hluchá, s-ca suchá, nalej nám do ní, ať nám nezvoní; Skleničko skleněná, dobré vínko z tebe; Pozdrav Bůh sklenářa, který sklenil tebe; Šenkýřko hluchá, s-ca suchá, basama lelky, nalej pálenky; Sama pila ze sklenice, jemu dala ze střevíce. Sš. P. 155., 556., 615., 652., 651., 668. Má to jako sklenici (mnoho oteklé). Us. Ty nešto- vice jsou jako skleničky (mnoho nalité). Us. Mnohé a veliké sklenice vysušovati (hodně píti). V. Skleničky přistrkovati (= připíjeti). D. Na skleničky píti. Zlob. — S., zespod ši- roká s úzkým hrdlem, bukál, bluňkavá s., die Flasche, Bouteille. V. Čert ve sklenici (bů- žek hadačův). V. Se sklenicí pro pivo cho- diti. Us. Ta s. má skoupé hrdlo (říkává, kdo pije ze sklenice s úzkým hrdlem). U Olom. Sd. — S. kapací, das Augentropfglas. Nz. Vz Nástroje k operacím očním. Cn. — S., Glasdorf, ves u Nové Losiny. PL. Skleničář, e, m. = sklenář. Slov. Skleničářka, y, f. = sklenářka. Slov. Sklenička, y, f., vz Sklenice. Skleničkář, e, m. = skleničář. — S., piják, der Säufer. Us. Skleničkovati, sklenkovati = rád píti, Gläser leeren, trinken. Us. Skleničník, u, m., der Glaskasten. Šp. Skleničný, Glas-. S. popel. GR. S. by- lina, den a noc, parietaria offic, das Mauer- kraut. Byl. Skleník, u, m., sklenec, surmík, antimo- nium. Th. — S., dum sklenný ku chování rostlin, das Glashaus. Rostl. Sklenina, y, f., obal koruny zubní, der Zahnschmelz. Vz Schd. II. 328. Vz Sklen. Skleniště, ě, n., pařeniště, Mistbeet, n. Plk. Skleniti, il, ěn, ění, aus Glas verfertigen. — co. Pozdrav Bůh sklenářa, který sklenil tebe (sklenici). Sš. P. 651. Sklenka = sklenice. — S., něm. Sklenek, ves u Říčan. Sklenkář, e, m., mor., der Glaswaaren- händler. Šm. — S., piják, der Trinker. Sklenná, é, t., Glasdorf, ves na Mor. Tč. Sklenné, ého, n., Glaselsdorf, ves u Svi- tavy na Mor. — S., něm. Skleny, ves a) u Vel. Meziříčí, b) u Fryšavy. Sklenník, vz Skleník.	Sklenný, vz Sklený. Sklenobýl, vz Skelný. Čl. Kv. 135. Sklenokřídlí hmyz. Schd. II. 513. Sklenouti, ul, ut, u ti, wölben. Nz. — co: kostel. V. — co, se kde. Který sklenul na vodách paláce své. Br.— čím: cihlami, kamením. — co jak: průjezd do oblouku, na rovno. — se v co. Lesní velikáni skle- nuli se v šerotajnou báni. Kká. S. 93. Sklenov, a, m. -v. Sklenné. — S., Glas- dörfel, ves u Starého města na Mor. — S. dolní a horní, Ober- u. Unter-Sklenau, vsi u Hukvald na Mor. Sklenovka, y, f., scleria, rostl. Rostl. Sklenutí, n., co sklenuto, die Wölbung, das Gewölbe. Jel., Troj. Sklenutý; -ut, a, o, gewölbt. — jak. Ta kapia jest na valný sklep s-tá. Pref. 190. Kostel křížovým sklepem s-tý. Pref. 368. Sklený, lépe než sklenný, Jg., příp. -ený {-ênъ). Mkl. B. 128. — S., od skla, ze skla, von Glas, gläsern. S. nádoba, kolečko do okna, V., okno. Kom., kulička, zboží, huť (skelná), barva, D., mok n. mokrost v oku. Ras. Starci s očima sklenýma hrávají. Jel. Vz Skleněný. S. polívka (masná s brambory). U Třebíče. Jsk. S. opuka (tvrdý pískovec, jehož povrch má vrstvu jako skelnou). U Ho- řic. Hk. — S. huti, Glashütte Slawietin, ves u Pacova. — S. huť, Glashütten, ves u Zbi- rova, b) u Příbrami, c) ves u Chlumce v Bu- dějovsku. Sklep, u (po předložkách gt. sklep-a, Jg., Č.), m., sklípek (zastr. sklépek, na Mor. po- sud), pku, sklepík, u, m. Jg. S. od klenu, p jest vsuvka. Sf.— S. = klenutí. V., Kat, 984., Mkl. B. 26. Das Gewölbe. Sklep dělati — klenouti; Pražský most má 24 sklepů, V. S. kostelní jest zachován. Háj. — S., místo, komora, stavení stropem klenutým opatřené, klenutý pokoj, das Gewölbe, die Kammer, Nische, das Archiv. V. Klenutý s., komnata; sklípek, kaplička. V. S. kupecký, der La- den. D. Klíče s zámkem od toho s-pu jim dala, aby statky své chovali. NB. Tč. 180. Jíti ku sklepu, kde se chovají dsky. Tov. k. 55. Že u něho na Pernštejně jest s. za- pečetěný, v kterém věci nebožčíka pána zůstávají. Žer. Záp. I. 169. S. hradební, die Kasematte, kasemata. Nz. — S. podzemní; vůbec každá v zemi n. ve skále vykopaná skrýše, der Keller. V. S. vinný (na víno), ovocný, olejný, V., pivný (na pivo; na Slov. pivnice), Plk., skladní, Lagerkeller, Šk., na sudy, na led (ledovna, lednice), skalní, stu- dený (der Lagerkeller), Pt., teplý, der Jung- keller. Šk. Vchod do sklepa: šije; okna v něm: dymníky. Š. a Ž. (Valter). Okno do sklepa. Us. S. dobře zařízený, dobře zaopa- třený; do sklepa něco dáti, složiti. Dch. Tvůj Heřmánek ve sklepě je, hodným hostom víno leje. Sš. P. 84. — S., vězení, žalář, der Kerker, das Gefängniss. Někoho do sklepa vsaditi. Zříz. sněm. 1528. — S., krypta, die Gruft. Bck. II. 3. 21., V. S. k pochování dí- těte. Žer. — Sklípek u kamen, prostor mezi kamny a stěnou, pekelec, pekélko, zákamní, die Hölle. Mor. Za sklépek se dává náčiní. Na Mor. Brt. Sr. Pícka, Pekelec. — Sklípek, jedna z přihrádek n. truhlic u korečního kola,