368

do nichž voda shůry padá, aby kolem točila
(pánvička, poddeněk, schránka, lopatka), die
Sackschaufel. Sedl. — Sklípek, bublina, die
Blase. Techn. III. 185. — Sklípek v anatomii,
cellula, hunicc, die Zelle. Ssav. — S. mlíčný
n. nádržka, receptaculum chili. Krok. —
Sklípek v ústech = stroj), podnebí, svršek,
palatum. der Gaurn. Krok., Ja. -- Vz Sklí-
pek.

Sklepaný; -án, a, o, zusammengeklopft.
S. verš, der Knittelvers. Šm.

Sklepař, e, m., kdo ve sklepě pracuje,
deľ Kellerarbeiter. D.

Sklepati, sklepám a sklepu; sklcpávati,
sklepovati, zusammenklopfen, -schlagen; zka-
ziti, zusammenpfuschen; stlouci, herabschla-
gen, -klopfen. Jg. — co, koho: železo,
verše (špatně udělati), někoho (sbíti, str-
hati). Us. — co, koho čím: kosu kladív-
kem; někoho ostrými slovy (vyplísniti). —
co kde: na kovadlině.

Sklépek, vz Sklep.

Sklepení, n., die Wölbung, Decke. Mračna
nebe s. Ráj. Jabloň skryje nás svým zele-
ným sklepením. Hank.

Sklepenina, y, f. = sklepem, die Wöl-
bung. Světz.

Sklepina, y, f., zápach po sklepu, der
Kellergeruch. Zlob. Páchne to s-nou. Us. Vz
Sklepovina.

Sklepisko, a, n., nehezký sklep, ein häss-
liches Gewölbe, ein hässlicher Keller. Bern.

Sklepistý, bogenartig. Plk.

Sklepiti, il, en, ení — klenouti, wölben.
— co: sklep, komoru.

Sklepní, klenutý, gewölbt, vz Sklep. —
S., Keller-. S. mistr, D., okno (světlík, dym-
ník), Pt., hospodářství, die Kellerwirthschaft,
Kellerei, Šk., vz Sklepnictví; nářadí, práce,
vzduch, Sp., vinárna, die Weinkelleroi, hoch,
der Kellerbursche. Dch.

Sklepnice, e, sklepnička, y, f., die
Kellnerin. Us.

Sklepnický, Kellner-. Jg.

Sklepnictví, n., hlídání, ošetřování piva
atd., die Kellerwirthschaft. Vz Sklepní.

Sklepničiti, il, ení, als Kellner dienen.
Šm.

Sklepnička, y, f., vz Sklepnice.

Sklepník, a, sklepníček, čka, m., kdo
sklep opatruje n. pivo atd. lidem ze sklepa
nalévá, der Kellner. D. Vrchní s., der Ober-,
Zahlkellner. D. Cf. Podsudní. — S. = kupec,
kramář, der Kaufmann. Slov.

Sklepovatý, ohnutý jako sklep (klenutí),
křivolaký, bogenartig. Reš.

Sklepovina, y, f. = sklepina. Šm.

Sklepovní — sklepní. Let. 284.

Sklepovnice, e, f., zdicí cihla, ein Mauer-
ziegel (zum Wölben). Rkp. 1G84.

Sklepový = klenutý, bogenartig. V. S.
oblouk. Aqu. — S., ke sklepu, sklepení ná-
ležitý, Wölb-. S. cihla (sklepovnice). V. —
S., od sklepa, Keller-. S. okno. Háj.

Skleroklas, u, m., nerost. Vz Bř. N. 218.

Sklerometr, u, m., tvrdometr, strojek ku
měření tvrdosti nerostů. Vz Br. N. 88.

Sklesati, sklesám, al, án. ámí; sklesnouti,
sl, ut, utí; sklesávati, sklesovati, zusammen-
schlagen, -senken; niedersinken, zusammen-

stürzen, zusammenfallen. — abs. Sklesl. Dch.
Teplota sklesla. Dch. — co. Starý sklesna
zuby pořehtává, že nemóž hřešiti. Hus III.
110. Sklesli ruce svoje a nechtí pracovati.
Boč. Sklesna svoji rucě obě (senken). Kat.
3107. — na čem kdy: na mysli po po-
rážce. Dch. — odkud kam. Tak z Boha
klesl na odpravence. Sš. Sk. 171. S. na
zem. Dch. — čím: mdlobou. - pod čím:
pod břemenem. — se = dohromady pad-
nouti, spojiti se, zusammenfallen, sich ver-
einen. Že se drakův ústa sklesnou, až jim
nelze jich otevříti. Troj. Sklesnou se ústa
tvá před obličejem jeho. Háj.

Skleska, y, f., pád, der Sturz, Fall. Ctib.
H. 54.

Skleslosť, i, f., der Verfall, die Herab-
gekommenheit. Dch.

Skleslý, zusammengesunken ; herabge-
kommen. S. školy. Ml. — na čem: na
mysli.

Sklesniti, il, ěn, ění = sklestiti, be-, ver-
schneiden. - co: stromy. Ros.

Sklesnouti, vz Sklesati.

Sklesnutí, n., der Zusammensturz, Nie-
dergang, Niedersturz. Dch. S. krovních vr-
stev, das Senken. Nachbrechen der Hangend-
schichten; s. půdy či povrchnosti zemské,
die Bodensenkung, die Senkung der Tages-
oberfläche. Hř.

Sklestiti, il, štěn, ění; sklešťovati, be-,
verschneiden. — co = stromy. Us. — koho.
Ráda by ho sklestila = zničila. Ve Slatině.
Msk. Vz Rozklestiti.

Skletý; -et, a, o = prokletý. Zanechej
s-tú skleničku. Slavie II. 4. 280.

Sklevělý — skrčený, zusammengekrümmt.
Jg. exc.

Sklevěti (na Slov. sklavěti), ěl, ění —
shýbnouti se, sklíčiti se, sich zusammenzie-
hen, erstarren. — se komu čím. Zimou
sklevěly mi ruce (sklavěly). Koll.

Sklevilý = shrbený, gebückt, gekrümmt.
Us. Vz Skleviti.

Skleviti, il, en, ení = shýbnouti, beugen.
— se. Jg.

Sklí, n. = rozbité sklo. Us. u Počát. Zl.

Sklibek, bku, m., první ukrojek z ce-
lého bochníku, skrojek, der Schärzel. U Opav.
Klš. Cf. Sklípek.

Sklíčeně si počínati, entmuthigt thun.
Dch.

Sklíčenec, nce,m., sklíčený, kontrakt. Ros.

Sklíčení, n. S. n. sevření střevní, die
Be-, Einklemmung; der Bruch. Ja. S. svě-
domí (úzkosť). Us.

Sklíčenosť, i, f., die Beklommenheit. Rk.

Sklíčený; sklíčen, a, o = sevřený, stís-
něný, skřivený, zusammengezogen, kontrakt,
beklemmt, gebeugt, gelähmt. Vz Sklíčiti. —
čím: okovy, Zlob., starostí, V., bolestí. Us.
Otec Publiův zimnicí a úplavici sklíčen le-
žel. Sš. Sk. 288. Že jest nemocmi sklíčená,
hodnější jest politování. Žer. 320. Neduh,
jímž u nich sklíčen byl. Sš. II. 3. Zimou
všecek sklíčený. Dch. — na čem: na ru-
kou (kontrakt), D., kontraktem na ruce s.
Lk. — k čemu. Nemocí k zemi sklíčená
byla. D. — od čeho: od hřichův. Pešín. —
nač: na nohy. Us.