369

Sklíčidlo, a, n., svěradlo, die Klemme,
Kluppe, das Klemmfutter. S. ku kleštění
koně rušidlem (proštěp). Ja. — S., das
Klemmfutter bei der Drehbank. Šp.

Sklíčiti, il, en, ení; skličovati = sevříti,
stisknouti, skřiviti, ein-, beklemmen, zusam-
menschliessen, in die Kluppe nehmen. V. —
co, koho. Víno údy skličuje. Smrž. S-la tě
moc boží. Sš. P. 20. — koho kde kam:
nemoc na rukou, k zemi ho sklíčila. Vz
Sklíčený. — se. Bodejž se sklíčil. Vz Kletba.
Č.
Sklíčko, a, n., vz Sklo.
Skličkovati = vymlouvati se, sich ausre-
den. Slov Plk. — S., splésti, zaplésti, ver-
stricken. Sf.
Skličovadlo, a, m. = sklíčidlo. Rk.
Skličovati, vz Sklíčiti.
Skliditi (u Opav. skludiť, skluzať, Klš.),
skliď, dě (íc), il, zen, ení; sklízeti, zej, zeje
(íc), el, en, ení; sklizovati = odkliditi, od-
straniti, ab-, weg-, aufräumen, abbringen;
se světa sprovoditi, zabiti, aus dem Wege
räumen, tödten, ermorden; sesbírati, scho-
vati, ein-, zusammenräumen; porovnati, smí-
řiti, zum Frieden bringen; se, vz: se s čím.
Jg. — abs. Již sklízejí (zboží s krámu
ukládají). Us., Ros. — co, koho: zboží
(s krámu pryč bráti), seno, obilí, snopy
(domů svážeti, Jel.), plachty (spustiti).
Pref. Skliď to pryč (odnes to). Ros. Po-
pruhy s. (u provazníků = hotové popruhy
v kotouče stáčeti). Us. Dch. Smrť vše sklízí.
D. On by ho sklidil (nerád hněval). Ona by
ho sklidila (nechce ho). Us. Vz Odbyti prosí-
cího. — co, koho odkud: s očí, Br., s polí,
se stolu, Us., s cesty, se (ze) světa (zabiti).
V. — co kdy. Luka na čisto po jaru s.
Puch. S. za sucha. Vz Sekati. — jak. Tehdá
osoby nejedny beze všeho souzení sklizeny
bývaly. Sš. J. 279. V radu vešli s Herodi-
any, jakým během by Krista s. a zahladiti
mohli. Šš. Mt. 174. — co kde: nepřízeň
mezi přátely s. (odstraniti). Pulk. — koho
kam: do hrobu. Lup. — se. Již se skli-
zují (přestávají prodávati). Ros. Hned se
sklidil (pryč šel). Kom. — se s čím = pryč
s tím jíti, pryč odnésti, schovati, abräumen,
einlegen. Kramáři se svým zbožím se sklí-
zejí. Us. — se s čím kam. V tom se s du-
dami svými sklidil (odešel). Puch. Skliď se
s tím na pec, na půdu, za kamna. Us. Hý.

Sklidný, pořádný, hübsch geordnet. S
ves. Us. Dch. — S., klidný = pokojný,
friedlich, ruhig. Žk. 292. Prchliví k hněvu
a nesklidní. Št.

Sklihovati, vz Sklížiti.

Sklímený; -en, a, o, herabhangend. S.
ušty. Rostl.

Sklíměti, vz Klíměti.

Sklímiti, il, en, ení; sklimovati = spu-
stiti, schlípiti, hangen lassen. — se čím,
v co. Srsť konci svými se sklimujíc a kři-
žujíc dělá čáry. Ssav. Zarklety v korunu
motýlovitou se sklimují. Rostl.

Sklímivý — schlípený. S. lupen. Rostl
Vz Sklímiti.

Sklíněný, zusammengekeilt. S. šindel
(na způsob klínu). Us. u Rychn. S. kříž
crux commissa, když příčnice na týči se

svrchu přičinila; měl podobu řec. T. Sš. J.
288.

Sklínka, y, f. = sklenice, sklenka, das
Glas. Syneček se u muziky točí, že má černé
oči, s-ku vína sobě nalívá; (Pil sem) víno
se sklínek, a tady musím vodu z putýnek.
Sš. P. 652., 682.

Sklinkati = klinkaje svolati, zusammen-
klingeln; spíti koho, berauschen. — se =
spíti se, sich betrinken. Ros.

Sklinovati, zusammenkeilen, vereinigen.
Ros. — co : prkna. — čím.

Sklípěenka, y, f., die Feigenkoralline,
Haarkoralline. Šm.

Sklípečnatý = ze sklípků složený, zellen-
artig. Rostl.

Sklípek, pku, m., das Gewölbe. Vz Sklep.

— S., der Keller. S. na plzeňské pivo. Dch.

— S., zděné stupně ve světnici selské, kte-
rými se leze za pec, die Backofenstufen. Na
Mor. Mtl., Kčr. — S., vypuklina na kraji
bochníku chleba od toho, že v peci k jinému
bochníku přiléhal, sklípka, slípka, patka, der
Anstoss. Na Mor. Škd. U Olom. = skrojek

chleba, der Brodanschnitt. Sd. Taktéž u Ostra-
vy. Mtl. — S. plícní, bunice, die Lungenzelle.
Luftzelle, das Lungenbläschen. Nz. — Vz
Sklep.

Sklípka, y, f., vz Sklípek.

Sklípkan, a, m. S. veliký, mygale avi-
cularia, pavouk. Vz Frč. 119.

Sklípkatina, y, f., v bot., spojení pou-
hých sklípků či buněk. S. N. Vz Sklípek,
Pletivo, Sklípkovatina.

Sklípkovaný; -án, a, o, sklípky obsahu-
jící. S. těla, corpora cavernosa. Ssav. 92.

Sklípkovatina, y, f., tkanina ze samých
sklípků se skládající, jakováž nalézá se v rost-
linných i živočišných tělech, das Zellgewebe.
Vz Sklípkatina. Rostl.

Sklípkovatka, y, f., cellaria, živočich
kamenožilec. Krok,

Sklípkovatý, zellicht. Rostl.

Sklípkový, Zellen-. S. tkanina. Toms.

Sklíštiti = sraziti, abhauen. — co ko-
mu. Husar za ním poskakuje, že mu hlavu
sklíští. Er. P. 56.

1. Sklíti, sklím, il, en, ení, sklívati, ver-
glasen. — co: okno. — čím: sklem barev-
ným. — se = jako sklo se stkvíti, schim-
mern. Na Ostrav. Tč. Od spodku tolary, od
vrchu dukáty, byla by se skla jak dennice
jasná. Sš. P. 150.

2. Sklíti, skleji, il, en, ení, sklívati =
sklejovati, zusammenleimen. Lex. vet.

Sklitý, bituminatus, zastr. Aqu.

Skliudný, zastr., pokojný. Jir.

Sklivec, vce, m., vz Skleň.

Sklizen, zně, f., sklizení, die Fechsung.
To je celá s. z jednoho jitra, die Frucht-
fechsung. Vaň.

Sklizení, sklízení, n., die Abräumung
atd., vz Skliditi.

Sklizený; -en, a, o, abgeräumt atd., vz
Skliditi.

Sklízeti, vz Skliditi.

Sklizuňk, u, m. = sklizeň. Us.

Sklížiti, il, en, ení; sklihovati, sklihová-
vati, ver-, zusammenleimen. — co čím:
stůl klihem dobře vařeným.