Předchozí (371)  Strana:372  Další (373)
372
Skloňovaný; -án, a, o, vz Sklonený,
Skloniti.
Skloňovatel, e, m., der Beuger.
Skloňovatelka, y, f., die Beugerin. —
S., vzorec skloňování, das Paradigma.
Skloňovati, vz Skloniti.
Skloňovka, y, f., die Abänderungsform.
Šm.
Sklop, schlop,u,m.; sklopec, schlopec,
pce, m. = poklop, skřínka ku chytání ptáků
atd., die Falle, Fallthüre. Sklopec na kuny
(pasť), na tchoře. D. — S. u kalhot, poklopec,
die Hosenklappe. — S. = vikéř, das Dach-
fenster. Us. — S., spád, hlubina, die Ver-
tiefung. Pole má sklop. Us. u Táb. Každá
pec pekařská jde na sklop (k ústí od zadu
se sklopuje). Us. — S., svršek bidla tkadl-
covského, příklop.
Krok. — Jg.
Sklopený; -en, a, o, gesenkt, geduckt,
vz Sklopiti. S. komín (na parníku), umge-
legter Schlott. Se s-ým ohonem, lépe: s oho-
nem schlíplým. Km. S-nýma očima. Us.
Sklopisec, sce, m., der Hyalograph. Rk.
Sklopisectví, n., die Hyalographie. Rk.,
Šm.
Sklopiti (zastr. schlopiti), il, en, ení; sklo-
pívati, sklopovati = schýliti, svěsiti, skloniti,
nieder-, herabhangen lassen, herablassen.
Jg. — co: oči, uši, klobouk, D., obličej,
V., Hlavu, pýchu Kom. Sklopiv hlavu šel
od krále. Čr. co kam: očí k zemi. V.
Hlavu ku předu s. Dch. — co proč: oči
studem. Bibl. — co jak. Dvě sklenice v hro-
madu s. a spojiti. Čern. — Boč. — co v čem:
v hrsti (einschliessen). Boč. exc. z rkp. 1410.
se = skloniti se, zaniknouti. Kat. 1845.
Sklopka, y, f., das Sturzglas. Šm.
Sklopřádelna, y, f., die Glasspinnerei. Šm.
Sklopřádelník, a, m., der Glasspinner.
Šm.
Sklořezný, glasschneidend. Šm.
Sklotisk, u, m., die Hyalotypie. Šm.
Skloubiti, il, en, ení, sečlánkovati, zu-
sammengliedern, -fügen. — co. Jg.
Skloučiti se, il, ení = sklíčiti se, sich
zusammenkrümmen. Us. u Vorlíka.
Skloudný, na mále přestávající, spo-
kojený,
genügsam. Us.
Skloukati = stloukati. co. Dnes sme
s-li (i. e. máslo). Na Mor. JT. Sotva jsem
ty peníze skloukl = sehnal. Us. Hý.
Sklouti, skluji, ul, ut, utí a sklíti, skliji,
il, sklinu, ul, ut, utí = sklofati, vz toto. —
co. Ros.
Sklouzačka, y, f., die Eislaufbahn, Tschun-
der. Dch. — Dnes máme brambory na s-ku
(na loupačku?). U Žirovnic. Vlk.
Sklouzek, zku, m., houba.
1.  Sklouznouti, znul a zl, utí; skluzo-
vati, sklousati, smeknouti se,
abgleiten, aus-
glitschen. — abs. Vůz sklouzl. D. — (se)
kde. Jako kráva na ledě s. Brn. Sklouzati
se na ledě. Us. S. se po ledě. Us. — kam.
Styry míle za Prahó honili tam šmatlavó,
šmatlavá jim utekla, oni sklouzli do pekla.
Sš. P. 723. — odkud kam: s lávky do
vody sk. Us.
2.  Sklouznouti == zalhati, zklamati. Ros.
Sklouznutí, n., die Rutschung, das Ab-
rutschen. S. vrstev. .
Sklovatec, tce, m. = skleň.
Sklovatka, y, f. S. rudá, daudebardia
rufa, měkkýš. Vz Frč. 252.
Sklovátý, sklovitý = sklu podobný,
glasartig. S. mok v oku. S. živec. Krok.
Sklovina, y, f., skelná látka, die Glas-
masse. Presl.
Sklový, od skla, Glas-. S. mluno, Pr.
Chym., lesk. Miner.
Sklpčiti, il, en, ení, na Slov. = stahati,
seškubati,
los-, ab-, zerreissen, zerfleischen,
zupfen, kneipen, rupfen. Bern.
Sklubánek, vz Šklubánek.
Sklubati, vz Sklouti a Šklubati.
Sklučiti, vz Sklíčiti. Slov.
Skluditi, sklouzeti = skliditi. co, se.
Na Mor. Hý.
Sklúditi se s kým = smířiti se. Výb.
I. 1079., Alx.
Sklumený. S. stařeček = shrbený, zu-
sammengeduckt, gebückt. Na Slov.
Skluz, u, m., der Kikks (im Billardspiel).
Šm.
Sklúzat sa = schovávati se. Na morav.
Zlínsku. Brt.
Skluzek, zku, m., der Schleifer, v hud.
Hd.
Skluzkosť, i, f. = kluzkosť, die Schlüpfrig-
keit. Jg.
Skluzký == kluzký, schlüpfrig. D. S. půda,
cesta. Dch. Dnes je venku skluzko. Us. Hý.
Sklúznouti = sklouznouti. Slov.
Skluzný. S. plocha, die Rutschfläche,
Rutschungsfäche. Hř.
Sklznouti se = sklouznouti. To jsem se
sklzla. Mor. Šd. — se komu. Noha se mi
zklzla. Šd.
Sklznutí, n. S. hor, der Bergschlupf. Nz.
Skmotřiti, il, en, ení; skmotřovati.
koho, se s kým = spřáteliti, befreunden.
D., Ros.
Skněžiti, il, en, ení, zum Priester oder
Fürsten machen. Vid. list.
Skníkati, zusammennecken. — se s kým.
Mládenec s pannou se skníkal. Us.
Sknocený = zapletený, verstrickt.
Sknotiti, il, cen, ení, zum Docht walkern.
Zlob.
Sknouti se = lesknouti se, glänzen. Na
Ostrav. Tč.
-sko, přípona substantiv: Polsko, vojsko,
Hlinsko, Slezsko, Slovensko atd. Vz Mkl.
B. 280. Veškery polnosti jedné obce ozna-
čují se souborně tvarem vedeným ode jména
též obce příponou: -sko : Zlínsko, Jaroslav -
sko, Jičínsko, Chrudimsko. Brt. — Přípona
-sko připojuje se mimo to, když se opo-
vržlivě o něčem mluví: pivsko, chlapisko,
člověčisko. Tč. Vz Mus. 1878. 131.
Skob, i, f. MV. 117., 41. Vz Skoba.
Skoba (místy skova), skobka, skobla,
skobečka, y, skoblice, e, f., v Opavsku
škobla (Klš.). Vz Mkl. B. 27. S., fibula,
litev. skaba, das Hufeisen, kabu, kabéti,
haften, stind. skabh, skabhnāti, heften. Mkl.
aL. 69. — S. = háček u dveří, der Riegel-
haken. S. v zámku, ke dveřím. S., závěsník,
der Stützkegel bei Thüren und Fenstern,
in Stein eingelassen o. in Holz, Nz., der
Fensterkloben. Hk. S., železo na obou
Předchozí (371)  Strana:372  Další (373)