373

koncích kolmo ohnuté ku spojování něčeho,
die Klammer. Skobou trámy spíti, spínati,
sepnouti. Us., Šp. S-bu tužiti (kladivem =
hlouběji zarážeti). Syeh., Šp. — S. sedla,
der Sattelbügel. Us. — S., závorky v písmě,
Klammer, f. Skobami n. čárkami zavříti. D.
Skobek, bku, m., lépe: skolek, vz toto.

Jg.

Skobina, y, f., die Maulzange. Sm.

Skobka, vz Skoba. — S., vrtáček, der
Zugbohrer. D.

Skobla, y, skoble, e, skoblice, e, f. —
u dveří skoba, závlačka, die Krampe, Häspe,
Klammer. S. vedlé skoba, fibula, příp. -la.
Mkl. B. 103. Strsl. skoblb, radula, lit. skabu,
skabêti, schneiden, hauen, skapalis, die Hohl-
axt, got. skaban. Mkl. aL. 69., lat. scabo,
řec. óxántrn, něm. schaben. Hý. S. učiniti.
BO S. u chomoutu, skoba. S. na fasunku,
do které se obruče zasazují. Us. — S., nůž
struhací bednářský, s. mizdřicí, škrabák,
die Schabe, der Schaber, die Schabeklinge.
Techn. Skoblemi strouhá truhlář. Techn. —
Skoblice, želízko ranhojické, die Pincette.
Sal. 30. 34.

Skoblení, n. S. = černé rytectví, rnezzo-
tinto, die geschabte Manier, die Schwarz-
kunst. Nz. Vz Ryjectví.

Skoblicí, ke skoblení sloužící, Schab-.
S. rytectví = skoblení.

Skoblička, y, f., nástroj k vyřezávání
dřeváků. U Kruml. Bar.

Skobliti, il, en, ení = strouhati, schaben.
Techn.

Skoblivka, y, f., háček, die Häckelnadel.
Šm.

Skočcový, od skočce, Wunderbaum-. S.
voda. Čern.

Skočdopole, e, m., jm. vlastní. Dch.

Skočec, čce, m., skakač, tanečník, der
Springer. V. — S., střelčí had, die Schiess-
schlange. D. — S., rostl, ricinus, der Wunder-
baum. S. větší (psí blecha, psí muška, babí
dryak, veliká locika), r. communis, V., menší
(vstavač, pryštěc, mladenčí bylina), euphorbia
lathyris, das Springkraut, Ros., indský. Vz
Schd. II. 277., Kk. 236., Čl. Kv. 147.

Skoček, čka, m., samec (býk, hřebec;,
der Springer, Besteiger. Šd.

Skočen, čně, {., scalpa, piscis, zastr. Rozk.

Skočený = naběhlý, aufgelaufen, plutzig.
S. chléb. Sd.

Skočíce, něm. Skotschitz, ves u Vodňan.
PL. Vz S. N.

Skočidolovice, Skočidolowitz, ves u Pa-
cova.

Skočiti, il, ení; skákati, skákám a skáči;
skákávati, springen, hüpfen, tanzen, eilen.
— abs. Skoč tam (rychle béž). Us. Žába,
zajíc skáče. Kůň skočí. D. Ujíti mu obroku,
aby tak neskákal. Prov. Jak píská, tak
skákati. D. Dal pušťáku skočiti (pojímati
se). Varite oči, nevíte kam skočí. Mus.
Skoč oko nebo zub. Prov. Smil. Vz Od-
vaha. Č. Skoč kam skoč. Č. Skáče jak
jelen, Pk., jako veverka. Sš. Oves skáče
(bujně roste). Č. M. 423. Ten chléb hodně
skočil (nakynul). Us. Sd. Když hospodský
na křídu dává, tu mnohý skáče. Pk. —
proč: radostí nad vánočním stromkem ská-

kati. Ml. Strachem zpět skočil. D. Ztratila
30 zl. a z toho do studně skočila. V Do-
brušce. Vk. Srdce mu radostí skáče. Dch.
Hruď ji slastí skáče. Sš. Bs. 1. Skočil by
pro něho do vody. Us. Vrů. Bujností s.
Kom. L. 60. Snad skočím proňho hned;
Skoč mi do vody pro ty čtyry jahody. Sš.
P. 216., 734. -- přes co: V. S. přes příkop,
přes stůl; pes skáče přes hůl. Us. — odkud:
z okna, z lodí na břeh, z vozu. Us. Voda
skáče z trouby, krev ze žil (stříká). D. S.
se stromu, s pružného prkna do vody, Us.,
s koně. Rkk. 22., Vrat. — Zelí mi skáče
z krku — krkám po zelí. Us. Červené ví-
nečko ze sklenice skáče. Er. P. 220. Heršek
mladý s koňa skočil a hned do kravárně
vkročil; Než starý z postele skočil, šohaj
oknem ven vyskočil; Skočila Ranoša s břehu
vysokého. Sš. P. 90., 167., 186. (Té.). Těžko
jest přieliš trpěti rány, jimiž krev z hlavy
skáče, a v ten čas nepožádati své pomsty.
Hus I. 167. S. s vysoka. Št. Hrách skáče
od stěny (když se na ni hodí). Us. — kam:
na stranu, na zeď, Us., na kůň. D. Pes s-il
do zvěři (vyhnal ji). Šp. Kohout na slepici
skáče (pojímá se). To udělati (— pohanění
trpěti) zdá se mu na tvrdo skočiti. Kom.,
D. Do vody, do ohně by pro něho skočil.
Us., D., Č. Pobožným nejvíc utrhati a jako
mezi oči skákati. Br. Kus kamene do okna
skočilo. Us. Skočím k vám pro to. Us. Dch.
Neskákej mi do řeči, unterbrich mich nicht;
Skoč mi ke kupci. Dch., D. Neskákej mi
do hodu (=: do řeči). U Rychn. Msk. Ně-
komu v řeč s. J. tr. S. za kamna. Svěd.
Slyším-li dudy, do stropu skáču; Skoč
s lávky do vody. Er. P. 358., 471. Skoč
děvečko na kámen a z kamena na třemen;
Do zahrady skočila, třikrát rýčem zaryla,
tu krev sv. rozsela; Heřmanků kůň nejvíc
skočil, až mu z pošvy meč vyskočil a do
srdce jemu skočil; Štyry stoly přeskočila,
na pátém se zatočila, hned do komory sko-
čila; Na koni se vytočil, meč mu z pošvy
vyskočil, milej do boku skočil; K Dunaji
běžela, Dunaje se ptala: Jsi-li tak hluboká,
jak su já vysoká, bych do tě skočila?; Do
vody skočila, ešče zavolala, Panenko Maria;
Krku se ho chyćila, do vody skočila; Než-
bych sobě vdovca plesnivého vzala, radši
bych já radši do vody skočila; A skočil do
vody a chytil on lína a on ho položil svej
milej do klína. Sš. P. 23., 49., 83., 84., 85., 87.,
89., 189., 197., 372. (Tč.). Hlubočí, hlubočí,
kde sa voda točí, kdo nemá peňázů, nech
tam do ní skočí; Skočila som do zahrady,
červená som, utrhla som tři růžičky, obledla
som; Byla bych pro tebe do vody skočila;
A jak na koníčka skočil, bílým šátkem sobě
zatočil; Než bych měla s husarem jeti, vo-
lila bych do vody skočiti; Anička z Téna,
nechoď do mléna, ve mléně straší, skoč do
palaší; Močila konopě močila, žába jí do
klína skočila, močila, močila také len, vyskoč
mně žaběnko z klína ven. Sš. P. 375., 552.,
576., 583., 590., 673., 680. (Tč.). Tehdy ne-
božtík Jan Švec skočil na stůl a chtěl se-
keru vyhoditi na Blahuta. NB. Tč. 107.
Skočil s vozu proti němu; Neb s nebe s.
(Kristus) v život panny Marie, z života je-