375

Er. Nebude nám na mú věru do skoku!;
Dejme my se za tó myškó do skoku, aby
se nám neschovala do snopu; Sama půjde
do skoku (kde se skáče, tančí). Sš. P. 536..
619., 679. Vida kněží i biskupy, ani vedú
s zbožím divné skoky. Hus I. 182. Vojenské
čerstvosti prve ve skocích a běhu zkusiti
náleží. V. Skokem si ublížiti. Skokem něco
roztlouci, vyraziti (dvéře). D. Jedním s-em
příkop přeskočiti. Sych. Skokem se vy-
mrštiti. Sych. S. udělati. Us. Nedostává se
mu skoku (nemůže utéci). Papr Skoky ně-
komu zmásti. Ctib. V skoku. Šm. Ukrátil
mu skoku, aby tak nehejsal. Prov. Vz
Skrocení, Nepřátelství. Lb., Č., D. Běží,
jak skoku stačuje. Vz Spěch. Č. Straka
svých skoků nechati nemůže. V. - V skok,
skok na skok, skokem — náhle, rychle, honem,
schnell, im Sprung. V. Hned v skok to učinil.
Cyr. Skokem běžeti, jeti. Us. Ale já skók
s peci, chýt palicu a róch chlapa za tylo
(slovce zvukodobná). Na mor. Zlínsku. Brt.
Běžeti na jeden skok (= skokem). U Po-
ličky. Sn. Skokem k moři jeli. Vrat. 43.
Mimo našich oken teče voda skokem, Ne-
možu ju zastavit; A liška skok (= rychle)
na jedli, utec zajíc, mňžeš-li. Sš. P. 277.,
695. Skok = skokem, skoky = rychle.
U Opav. Pk., Klš. Skok na nohy. Vz Pác,
Časoslovo. Brt. Od hospody krokem, k ho-
spodě skokem. Ros. Hony skoky. Us. Pro-
letie lesy jelením skokem. Rkk. — Skoky
(s ponětím veselosti), tanec, Sprünge, Tanz,
m. V. Skoky provoditi. V. Dali se v rejdy
a skoky. Kom. L. 73. Naposledy v skoky a
zápasy dali se. Břez. 142. Je mu, není mu
do skoků. Us. Hý. — S. s ponětím násilí,
útok, der Anfall. Toho místa od skoku a
případu nepřátel pilně bránili. St. let. —
S. = kloub patní u předních běhů zaječích,
der Hasensprung. Šp. — S., der Sprung,
die Besteigung bei Belegung der Thiere.
Hospodáři za skok (býka, hřebce) platili.
Us. Šd. — S. jelení, jelení růžek, zemský
mech, vidlička, plavuň obecná, lycopodium
clavatum, der gemeine Bärlapp, rostl. Kk. 95.

Skokan, a, m., skočec, skákač, skokoun.
D. — S., žába. S. vodní, trávní, lesní, na
Mor.; rosnice, jiřice, žába lísková, Jg., na
Mor. žába jedlá. Kd. — S., pavouk skákavý,
die Springspinne. D. S-ni, saltigradae, mají
nohy skákavé. S. obecný, calythraea scenica.
Frč. 119. — S. africký, zaječí myš. Schd.
II. 416.

Skokmo = skokem. Žák. Vz Skok.

Skokotati = poskakovati, hüpfen, sprin-
gen. — kde. Na břehu při háji má jehňátka
skokotají. MM.

Skokoun, a, m., der Springer. Rk. Jez-
dec s., der Springreiter. Sm.

Skokovy, dle Dolany, něm. Skokow, ves
u Mnich. Hradiště. PL.

Skokulík, a, m., podura, der Spring-
Skokuška, y, f., der Springhase. Vz
Štěkuška. Rk.

Skokýš, e, m., hypsiprimnus, ssavec vak-
natý, das Hackenthier. Krok., Ssav.

Škola, y, f., kolna n. něco z kolův uči-
něného, stavení. Kat. 429.

Skolče, e, n., scortum, zastr. Rozk.

Skolec, lce, skolek, lku, m., větší od-
padek dřeva, kůl, obušek. Mor. Kck. Vz
Skolek.

Skolek, lku, m., hranatý úkrojek chleba,
koláče. Us. Dch., Vk. — S. = skolec.

Skolekias-is, e n. y, f., hlístivosť, škr-
kavičnosf. S. N.

Skolenčiti se, il, en, zusammenkauern.
Mtl.

Skolenělý, rach geworden. Zlob.

Skoleněti, ěl, ění, rach werden. Jg.

Skolení, n., vz Skoliti.

Školezit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 143.

Skoli, vz Skláti.

Skoliom-a, ata, n., skolios-is, e n. y,
f., zkřivení páteře. S. N.

Skoli-on, a, n., dle Slovo. S., hodovní
zpěv starých Řekův. V moderní umělé po-
esii = krátká hodovnická píseň. Der Tisch-,
Rundgesang, der Tafelspruch, das Skolion.
Vz S. N.

1. Skoliti, il, en, ení, hlas vydávati jako
lišky, psi, skučeti, klaffern, belfern, gälsern,
bellen. S. jako liška. Kom. Skolení liščí,
V., psové, Plk., psí. An každý (pes) preč
běže skoli. Žk. 253. Vz Skuliti.

2. Skoliti, šp. m.: skláti. Jg. On ho
skolil, správně: sklál. Jg. Cf. On ho pro-
klál (ne: prokolil. Brs. 2. vyd. 224). Skláti
jehně, tele, skopce. Jg. Vz Skláti.

Skoljuška, y. f., gasterosteus aculeatus,
ryba. Frč. 296.

1. Školka, ves u Mělníka. PL.

2. Školka, y, f., ostreum, die Schale,
das Schalenthier. Sr. strhornoněm. scala die
Schale, harte Umhüllung. Mkl. aL. 69.

Skolopka, y, f., rostl, myrtovitá. Krok.

Skolotaný; -án, a, o = pokazený, ver-
dorben. S. zdraví. Mus. 1874. 282.

Skolotati = činiti, aby se něco kolotalo,
zum Drehen bringen. — co komu. Nápoj
mozek mu skolotal. Vč. Česk.

Skolovadlo, a, n., das Schlachthaus; das
Schlachtbeil (šp. od špatného skoliti =
skláti). Vký.

Skomati, strsl., gemere. Fk. srovnává lit.
skambu, skambéti, tönen. Mkl. aL. 69.

Skomelno, a, n., ves u Radnic.

Skomírati = stále neduživým býti, fort
kränkeln. Us. Dch., Č.

Skomliti = skoliti, 1. — S. = bažiti,
sich sehnen. — po čem: po buchtách.
Puch.

Skomolený, komolý, abgestutzt. S. jehlan,
kužel. Ck.

Skomonilý = zkomonilý.

Skomrach, a, m., starslov. skomrachъ,
praestigiator; lit. skamarakas ist entlehnt.
Mkl. aL. 70.

Skon, u, m. = skonání, smrt, der Tod.
Výb. I. 189., Kká. Š. 76., 105. Dnes je můj
s. (konec mého života). Ve Slez. Šd. On
toliko s-ny císařů křesťanobijců vylíčiti sobě
předevzal. Sš. 1. 13.

Skonalosť, i, f. = skončenosť, die Endlich-
keit. Jg.

Skonalý, konečný, co má konec, endlich.
Jest jich s. a určitý počet. Mand. — S. =
ukončený, beendet. A tak závdavek jest to-