Předchozí (374)  Strana:375  Další (376) |
|
|||
375
|
|||
|
|||
Er. Nebude nám na mú věru do skoku!;
Dejme my se za tó myškó do skoku, aby se nám neschovala do snopu; Sama půjde do skoku (kde se skáče, tančí). Sš. P. 536.. 619., 679. Vida kněží i biskupy, ani vedú s zbožím divné skoky. Hus I. 182. Vojenské čerstvosti prve ve skocích a běhu zkusiti náleží. V. Skokem si ublížiti. Skokem něco roztlouci, vyraziti (dvéře). D. Jedním s-em příkop přeskočiti. Sych. Skokem se vy- mrštiti. Sych. S. udělati. Us. Nedostává se mu skoku (nemůže utéci). Papr Skoky ně- komu zmásti. Ctib. V skoku. Šm. Ukrátil mu skoku, aby tak nehejsal. Prov. Vz Skrocení, Nepřátelství. Lb., Č., D. Běží, jak skoku stačuje. Vz Spěch. Č. Straka svých skoků nechati nemůže. V. - V skok, skok na skok, skokem — náhle, rychle, honem, schnell, im Sprung. V. Hned v skok to učinil. Cyr. Skokem běžeti, jeti. Us. Ale já skók s peci, chýt palicu a róch chlapa za tylo (slovce zvukodobná). Na mor. Zlínsku. Brt. Běžeti na jeden skok (= skokem). U Po- ličky. Sn. Skokem k moři jeli. Vrat. 43. Mimo našich oken teče voda skokem, Ne- možu ju zastavit; A liška skok (= rychle) na jedli, utec zajíc, mňžeš-li. Sš. P. 277., 695. Skok = skokem, skoky = rychle. U Opav. Pk., Klš. Skok na nohy. Vz Pác, Časoslovo. Brt. Od hospody krokem, k ho- spodě skokem. Ros. Hony skoky. Us. Pro- letie lesy jelením skokem. Rkk. — Skoky (s ponětím veselosti), tanec, Sprünge, Tanz, m. V. Skoky provoditi. V. Dali se v rejdy a skoky. Kom. L. 73. Naposledy v skoky a zápasy dali se. Břez. 142. Je mu, není mu do skoků. Us. Hý. — S. s ponětím násilí, útok, der Anfall. Toho místa od skoku a případu nepřátel pilně bránili. St. let. — S. = kloub patní u předních běhů zaječích, der Hasensprung. Šp. — S., der Sprung, die Besteigung bei Belegung der Thiere. Hospodáři za skok (býka, hřebce) platili. Us. Šd. — S. jelení, jelení růžek, zemský mech, vidlička, plavuň obecná, lycopodium clavatum, der gemeine Bärlapp, rostl. Kk. 95. Skokan, a, m., skočec, skákač, skokoun.
D. — S., žába. S. vodní, trávní, lesní, na Mor.; rosnice, jiřice, žába lísková, Jg., na Mor. žába jedlá. Kd. — S., pavouk skákavý, die Springspinne. D. S-ni, saltigradae, mají nohy skákavé. S. obecný, calythraea scenica. Frč. 119. — S. africký, zaječí myš. Schd. II. 416. Skokmo = skokem. Žák. Vz Skok.
Skokotati = poskakovati, hüpfen, sprin-
gen. — kde. Na břehu při háji má jehňátka skokotají. MM. Skokoun, a, m., der Springer. Rk. Jez-
dec s., der Springreiter. Sm. Skokovy, dle Dolany, něm. Skokow, ves
u Mnich. Hradiště. PL. Skokulík, a, m., podura, der Spring-
Skokuška, y, f., der Springhase. Vz Štěkuška. Rk. Skokýš, e, m., hypsiprimnus, ssavec vak-
natý, das Hackenthier. Krok., Ssav. Škola, y, f., kolna n. něco z kolův uči-
něného, stavení. Kat. 429. |
Skolče, e, n., scortum, zastr. Rozk.
Skolec, lce, skolek, lku, m., větší od-
padek dřeva, kůl, obušek. Mor. Kck. Vz Skolek. Skolek, lku, m., hranatý úkrojek chleba,
koláče. Us. Dch., Vk. — S. = skolec. Skolekias-is, e n. y, f., hlístivosť, škr-
kavičnosf. S. N. Skolenčiti se, il, en, zusammenkauern.
Mtl. Skolenělý, rach geworden. Zlob.
Skoleněti, ěl, ění, rach werden. Jg.
Skolení, n., vz Skoliti.
Školezit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 143.
Skoli, vz Skláti.
Skoliom-a, ata, n., skolios-is, e n. y,
f., zkřivení páteře. S. N. Skoli-on, a, n., dle Slovo. S., hodovní
zpěv starých Řekův. V moderní umělé po- esii = krátká hodovnická píseň. Der Tisch-, Rundgesang, der Tafelspruch, das Skolion. Vz S. N. 1. Skoliti, il, en, ení, hlas vydávati jako
lišky, psi, skučeti, klaffern, belfern, gälsern, bellen. S. jako liška. Kom. Skolení liščí, V., psové, Plk., psí. An každý (pes) preč běže skoli. Žk. 253. Vz Skuliti. 2. Skoliti, šp. m.: skláti. Jg. On ho
skolil, správně: sklál. Jg. Cf. On ho pro- klál (ne: prokolil. Brs. 2. vyd. 224). Skláti jehně, tele, skopce. Jg. Vz Skláti. Skoljuška, y. f., gasterosteus aculeatus,
ryba. Frč. 296. 1. Školka, ves u Mělníka. PL.
2. Školka, y, f., ostreum, die Schale,
das Schalenthier. Sr. strhornoněm. scala die Schale, harte Umhüllung. Mkl. aL. 69. Skolopka, y, f., rostl, myrtovitá. Krok.
Skolotaný; -án, a, o = pokazený, ver-
dorben. S. zdraví. Mus. 1874. 282. Skolotati = činiti, aby se něco kolotalo,
zum Drehen bringen. — co komu. Nápoj mozek mu skolotal. Vč. Česk. Skolovadlo, a, n., das Schlachthaus; das
Schlachtbeil (šp. od špatného skoliti = skláti). Vký. Skomati, strsl., gemere. Fk. srovnává lit.
skambu, skambéti, tönen. Mkl. aL. 69. Skomelno, a, n., ves u Radnic.
Skomírati = stále neduživým býti, fort
kränkeln. Us. Dch., Č. Skomliti = skoliti, 1. — S. = bažiti,
sich sehnen. — po čem: po buchtách. Puch. Skomolený, komolý, abgestutzt. S. jehlan,
kužel. Ck. Skomonilý = zkomonilý.
Skomrach, a, m., starslov. skomrachъ,
praestigiator; lit. skamarakas ist entlehnt. Mkl. aL. 70. Skon, u, m. = skonání, smrt, der Tod.
Výb. I. 189., Kká. Š. 76., 105. Dnes je můj s. (konec mého života). Ve Slez. Šd. On toliko s-ny císařů křesťanobijců vylíčiti sobě předevzal. Sš. 1. 13. Skonalosť, i, f. = skončenosť, die Endlich-
keit. Jg. Skonalý, konečný, co má konec, endlich.
Jest jich s. a určitý počet. Mand. — S. = ukončený, beendet. A tak závdavek jest to- |
||
|
|||
Předchozí (374)  Strana:375  Další (376) |