381

svrci, poraziti, herabwerfen, stürzen, um-
stürzen. Jg. — abs. Dej pozor, ať neskotíš.
Us. — co : stromy, Plk., vůz, stoly, lavice.
Us. Křestěné skácechu dřeves (klád) dvadsěť.
Rkk. 51. S. hrad. Sš. Snt 5. — čím: vozem.
Us., D. — koho, kde kam. I skoti sě
drevo na voj. Rkk. 12. Janek můj vozil
hnůj, do bařinky skácel, nohavičky zmáčel.
Sš. P. 658. Skácel je tam na té skále do
řeky. Ros. Skácí-li se kdy který na zemi,
sám o sobě nevstane. Br. — odkud: se
s koně = svaliti se, spadnouti. D. S výše
v niveč se s. Kos. 01. I. 144. — se. Vůz
se skácel. Pažím plot, aby se neskácel. Sych.

— se komu. S-la se jim svatba (sešlo s ní).
Us. u Kunvald. Msk.

Skotka, y, f., scottia, rostl, vikvovitá.
Rostl.

Skotnice, e, f., pastva pro skot, die Vieh-
trift. Jg., Boč. — S., něm. Köttnitz, ves
u Příbora na Mor. PL. — S., řeka bystrice.
Us. u Opavy. Pk.

Skotník, u, m., probíhání zimy tělem,
die Alteration. Mor.

Skotnosť, i, f., die Trächtigkeit. Vaň.
hosp.

Skotný, březí, trächtig. S. ovce, kočka,
Us., suka (čubka). Bern., Mkl. B. 151.

Skotolečitel, e, m., dobytčí lékař, zvěro-
lékař, der Vieharzt. Šm.

Skotolečitelský, Vieharznei-, Veterinär-.
S. škola. Balb. zem.

Skotolečitelství, n., die Vieharzneikunde.

Skotolék, „u, m., lék pro dobytek, die
Vieharznei. Šm.

Skotolékař, e, m. = skotolečitel. Šm.

Skotopasec, sce, m. = pastýř skotu,
skoták. Šf.

Skotopasecký, bukolisch. S. zpěv, báseň.
Nz.

Skotopasectví, n., das Weiden des Viehes.
S-vím se obírati. Sf.

Skotopaska, y, f., pastýřská idylla, das
Hirtengedicht. Jg.

Skotoučiti, zusammenwinden. Us. Šd.

Skotouliti, vz Skutaliti.

Skotovati = skotovodstvo provoditi, no-
madisiren. Krok. II. 447.

Skotovod, a, m. = skoták. — S., der
Nomade. Sych.

Skotovodství, n., chování dobytka, die
Viehzucht. Krok.

Skotrlení, n., v tělocviku, das Abburzeln.
Tš.

1. Skotsko, a, n., dobytek, stádo, die
Viehherde. Dal búři kameničatej s. jich. Žk.
77. 48.

2. Skotsko, a, n., Skoty, ův, pl., das
Schottland, severní část britského ostrova.
Vz více v S. N.

Skotskosť, i, f., hovadskosi, viehische
Wollust. Šm.

Skotský, od skota, Vieh-. S. stádo, maso,
ZN., pastva. BO. Vz Skot. — S. = hovadský,
viehisch. Právě skotsky přebývachu. Dal. 8.

— S., ze Skotska, schottisch, schottländisch.
Ja.

Skotství, skotstvo, n., hovadství, vie-
hisches Leben. Jg.

Skoudrněti, ěl, ění = lakoměti, geizen.
Us.

Skoudrník, a, m., skoupý, der Geizige,
Filz. Us.

Skoudrný = skoupý, geizig, karg. —
nač. Je na topení s-ý (šetří paliva). Us.
u Lanžova.

Skoukati, vz Skučeti.

Skoukavý, skouklavý, kreischend, win-
selnd. Ms. bib.

Skoula, vz Skula.

Skouliti, vz Skuliti.

Skoumač, e, m., der Forscher. Puch.

Skoumadlo, a, n., nástroj ke skoumání
něčeho, das Probewerkzeug. Vz KP. IV. 52.

Skoumálek, lka, m., hloubálek, der Grüb-
ler. Jg.

Skoumalivě = skoumavě, forschend. Div.
z och.

Skoumalivý = skoumavý. Šm.

Skoumání, das Probiren, Prüfen. S. slov.
D.

Skoumatel, e, m., der Forscher. Vz Skou-
mati. S. jazyka mateřského. Proch.

Skoumati, lépe: zkoumati (Brs. 2. vyd.
224.) = srozuměti, poznati, znamenati, vy-
zvěděti, vermerken, wahrnehmen, inne wer-
den, verstehen: tajně slíditi, zpytovati, vy-
šetřiti, forschen, er-, ausforschen, ergründen,
untersuchen, spähen. Jg., V. — abs. Mudrc
skoumá, pošetilec tupí, marnomluvec se hádá.
Kmp. — z čeho. Z těch slov a znamení
paní ubohá skoumala (znamenala), že by
hejtmanu k vůli býti musila. V. — co (zpy-
tovati). Kom. S. volby, Us., něčí povahu. —
co jak. Skoumať mravů tvářnosti ve vší
možné věrnosti. Puch. — o čem. A když
po nich cloumá, pořád o čems skoumá. Sš.
Bs. 8.

Skoumavka, y, f., der Prüfungsapparat,
die Eprouvette. S. skleněná. Vz KP. IV. 48.

Skoumavosť, i, f., sklonnost ke skoumání,
der Forschungsgeist, -trieb. Uhří jeví málo
s-sti. Mus. III. d. 25.

Skoumavý, forschend. Šm.

Skoupati, skoupávati = koupaje smočiti,
abbaden. — koho. Já ho trošku skoupám.
Ros. — co kde. Meč v nich skúpa (skoupal).
St. skl, Alx. 1121. — se, sich abbaden,
nass werden. Dej pozor, ať se neskoupáš
(ať nepadneš do vody). Us. — se kde: ve
vodě, Us., u víně (opiti se). V. S. se ve lži.
Us. u Litomš. Dř.

Skoupě, lakomě, kärglich, karg, genau,
geizig. S. utráceti, sobě vésti, V., mluviti.
Mus. Vz Moudrosť. Chová-li zbožie příliš
s. Hus III. 185.

Skoupení, n., der Zusammenkauf. Sp.

Skoupený; -en, a, o, zusammengekauft,
S. zboží.

1. Skoupiti, il, en, ení; skupovati — kou-
pením vše k sobě přivésti, auf-, ein-, zusam-
menkaufen. — co: obilí. V., potřeby. Har.
Hloupý všecko skoupí. Prov. Chodijá chlapci
po ulici, děvčata skupujú; Pepř, kořeníčko
prodávám, ony mi to skupujó, dolů voděnkó
spóščajó (spouštějí). Sš. P. 678., 172. — co
na co: obilí na drahotu, Ros., na draho.
V. — co zač kde od koho. Všecko obilí,
ovoce (v. drůbeř) před městem, za branou