382

od obchodníků (od hokyň) za mírnou cenu
za drahý peníz skoupil. Obilí na trhu od
sedláků. J. tr. — co jak. Táž drahota po-
chází odtud, že tak velký počet překupníků
věci (potravní) za lehkou minci přes hlavu
skupují a ven ze země vyvážejí. Skl. V.
243. A já povolením a uptáním páně to
jsem skúpil k tomu purkrechtu. NB. Tč.
165. — co kde. Tu zloch veškery koury
a kohouty v Lidečku skoupil, aby všeho
kuropění zabránil. Sš. P. 478.

2. Skoupiti = lakoměti, kargen, knausern,
karg sein womit — komu. Hrubě sobě s.
V. — se s čím = skrbně se s něčím držeti.
Ona se s svým neskoupí. Kom. — V., Br.,
Ros. — se. Neskoupí se = rád dává. V.
Když se nemňž chleba koupit, tak se hledí
všichni skoupit. Dch. 9. — se v čem. Kdo
se neskoupí v chlebě. Br.

Skoupořekosť, i, f., die Wortkargheit.
Sš. Sk. 190.

Skoupořeký, wortkarg.

Skouposť, i, f. (zastr. skúposť), neužitosť,
přílišná skrbnost, die Kargheit, Knauserei,
der Geiz. V. S. nemírná, přílišná, mrzutá,
mrzká, špinavá. V. Věz, žeť lakomstvo a
s. dvě sestře jsú, tiem toliko rozdielně ot
sebe, ač pivní ráda přijímá, druhá neráda
dává. Ms. Č.

Skoupozvuký, wortkarg. Jak skoupo-
zvuk tu jest Lukáš, patrno z . . . Sš. Sk.
218. Tys s-ký jako nevěsta. Us. Všk. S.
učitel. Kos. 01. I. 175. — Koll.

Skoupy, dle Dolany, něm. Skaupy, ves
a) u Sedlčan, b) u Cerhovic. PL.

Skoupý (zastr. skúpý); skup, skoupa, o =
skrbný, lakomý, karg, geizig. Strsl. skapъ.,
sordidus, avarus. Lit. skupas ist entlehnt,
dagegen lett. skops. Mkl. aL. 99. Cf. Tk.
I. 808. Vz Skrbec. Příliš skoupým býti. V.
Lépe jest štědrým býti nežli skoupým. Kom.
S. řeč. Č. Skoupé vybytí dcery. Sych. S.
nikdy nemá dosti. Na Slov., Ten je s.´ pře-
vrací se hříčkou slov na: Ten je s kopy
groš. Us. Dch. Esli bude tak skúpý a nedá
nám zhola nic, tož dostane takovú, co ho
bude dycky bit. Sš. P. 745. Marně tratí
zbožie skúpi a přielišní, mezi nimiž pro-
středek držie štědří, jenž dávají, kde mají
hodně dáti; Skúpi sú, kteříž nedávají ma-
jíce, kdežby měli hodně (mit Recht) dáti.
Hus II. 300. Skúpy najprv dáva, potom
berie; Skúpy dvarazy platí. Mt. S. Skoupý
život ošuměle chodí. Č. M. 53. Skoupý
boháč jest chudší žebráka. Km. Skoupý
haní cizí hostiny a přece na ně chodí. S-ý
boháč jako jeho skříně, ač v ní zlato, přece
v koutě stojí. Pk. Skoupí víc (dvakrát)
tráví (troví), lenivý víc chodí (Cf. Kdo nemá
v hlavě, musí míti v patě). Na Slov. Skoupý
není hloupý (Cf. Skupec-hlupec). Č. Skoupý
(boháč) a sviňka po smrti zvěřinka. Č. —
Vz strany přísloví: Kapsa, Lakomý, Ruka,
Štědrý, Tobolka. — na co: na řeč. Us.
Jaké vyražení s tím můňou na řeč sk-ým?
Sych. S. na zboží. Výb. I. 859., Smil v. 341.
— v čem: v utrácení. V. Nebývaj skup
v tomto hodě. Výb. II. 37. — čeho. Al-
mužny nebuď skoupv. Brt. S. §. 78., Výb.
I. 911.

Skouřiti, il, en, ení; skuřovati = kouřem
sehnati, herab-, zusammenräuchern. — co
po čem: včely po žerdce. Rozm. o vč. —
S., na Slov. = vykouřiti, ausräuchern. —
Také co: tabák. — S. = selhati, lügen.
U Brušperka. Mtl.

Skousati, skousám a skouši, al, án, ání;
skousnouti, sl, utí; skousávati, skusovati —
kousáním sdrobiti, zusammenbeissen. — co.
Co kůň a vlk skousají, vůbec říkají, že se
potom nerádo hojí. Prov. — co čím: pokrm
zuby dobře s.

Skoušba, y, f. = zkouška. Pl.

Skoušecí, Prüfungs-. S. trubice, sklo,
das Wasserstandsglas, die Wasserstands-
röhre. Nz.

Skoušeti, vz Zkusiti.

Skouška, vz Zkouška.

Skouti, skuji, skul, ut, utí; skovati, sko-
vávati = kováním spojiti, zusammenschmie-
den ; kováním učiniti, durchs Schmieden ver-
fertigen ; smluviti, sdýmati, učiniti, skutiti,
ins Werk setzen, schmieden, zusammen-
schmieden. Jg. — co: železo. Us. S. něco
zlého (skutiti). Us. — co v co (čím): že-
lezo v hromadu kladivem. Radlice v meče
s. (z nich meče udělati). Br. — kde: železo
na kovadlině. — co z čeho: pancířovou
košili z mnohých železných kroužků sko-
vati. V.

Skouzliti, il, en, ení, herabzaubern. Dch.

Skovadlina, y, f. = kovadlina, der Am-
boss. Us.

Skovadlo, a, n., šp. m. schovadlo, das
Behältniss. Jg.

1. Skovati, vz Skouti.

2. Skovati, v obec. mluvě šp. m.: scho-
vati. Vz toto.

Skovičeti, el, ení: skuvičeti, skučeti,
winseln, heulen. — abs. Pes skovičí. Židek.

Skovik, u, m. = skolení, vytí. Vz Sko-
liti, 1.

Skovliti, il, ení = kvičeti. — Co jest
platno, když skovlíme jako štěnata v pytli
nerozumějíce, co skovlíme? majíce mysl na
ulici neb v krčmě a tělo v kostele? Hus
I. 300.

Skovrada,y, skvrada, krada, strsl. sartago,
koř. skvr, skvra, příp. -da. Mkl. B. 206.

Skovranъ, skovranъcъ, vz Skřivan.

Skř-. Z náslovné skupeniny této s v ob.
ml. se odsouvá: skřeček — křeček, skřivan
— křivan, skřín — křínka a p. Gl. Hl. 115.

Skrabák, u, m., die Erdkratze. Čsk.

Skrabatělý, krabatý, geschrumpft. S.
švestka (scvrklá). Us. u Petrov. Dch., Brt.

Skrabatěti, ěl, ění, zusammenschrumpfen.
Us.

Skrabatiti, il, cen, ení — skrčiti, zusam-
menziehen, runzeln. — co: čelo, tvář. Chmela.

Skrácení, skracování, das Abkürzen, die
Abkürzung. S. věci nějaké: niti, provazu,
dřeva, slov. Us. S. zvukové, die Klangkürze.
Nz. S. slova, skratek, die Abkürzung, Ab-
breviation. Nz. — Skracování samohlásek
dlouhých I. tvarné. 1. Starčes. třie, čtyřie
zní a píše se v nové češtině krátce: tři,
čtyři. První skrácení nalézá se na počátku
15. století. — 2. V instrumentale pěti, šesti
atd. jest i zkrácené z í, poněvadž se čí-