384

Ros. — Skraně, škraně, sg. i pl. = spánky,
židoviny, die Schläfe. Gád. V MV. nepravá
glossa. Pa.

Skrančice, něm. Skrantschitz, ves u Za-
vlekoma v Klatovsku. PL.

Skránec, nce, m., harban, nástroj, jímž
ženské vlasy si upevňovaly, zastr. Jir.

Skranní, škranní, skráňový, skráňový, od
skraně. S. žíla, Lichtader, žláza, die Spei-
cheldrüse, kosť (spánková), der Backenkno-
chen. Jg.

Skraňovitý, backen-, kieferartig. Jg.

Skráňový, Kiefer-. S. sval, der Kiefer-
muskel. Sm.

Skrápati. — čím. Skály skRápající smolou,
träufeln. Mus. — Skrápati, vz Skřapnouti.

Skrápati = churavěti, kränkeln. U Žambrk.
Kf. Na Mor. Kmk.

Skrápěti, vz Skropiti.

Skrapky, pl., m., úkapky, stočky, slevky,
pivo ze škopíčku, das Tropfbier. Suk.

Skrápník, u, m., der Stalaktit.

Skřapnouti, pl, utí = skapnouti, zdech-
nouti, scípnouti, verrecken. Us.

Skrásiti, vz Krásiti, Zkrásiti.

Skrásti, skradu, adl, den, dení; skrádati
= okrásti, bestehlen. V. — S., nenadále pře-
kvapiti, dopadnouti, überraschen, überrum-
peln. — koho kde. Matiáš v lese na jedné
malé louce skradl krále Vladislava. Let. 240.
— co komu. Nemálo dcer zloba jich mně
skradla. Sš. Sm. bs. 84. — se s kým odkud:
s hradu (tajně se sjíti). Háj. — koho. Skradlo
vás to (nemoc vás zmořila). Us. — se kam
kdy: v noci. Let. 8.

Skratek, tku, m., skrácené slovo v písmě,
skrácení, die Abbreviatur. S. nedobře roz-
luštěný; Hermas bez mála jest s. ze slova
Hermodoros. Sš. I. 126., 146. Rukopis pro
množství s-ků těžce se čte. Sš. — S., skrá-
cení. S. jmění. Bez s-ku dědičného dílu. Us.

Skrátiti, il, cen, ení; skracovati, ab-, ver-
kürzen. — co: provaz, plášť (Ros.), slova,
řeč, Us., výraz, zlomek. — koho, co oč:
člověka o hlavu. V. — koho na čem: na
jídle, na spravedlnosti. Zlob. — komu
v čem, verkürzen, beeinträchtigen. D. =
ublížiti komu v čem, na čem; ujati, umen-
šiti komu čeho, v něčem. — co komu: če-
ládce mzdu. Sych.

Skravaď, i, f., zastr. = pánev, die Pfanne.
V Mat. verb. nepravá glossa. Pa. Vz Skro-
vadnice.

Skravada, y, f., zastr., svár, sváda, der
Zank, Zwist. Leg., BO., Výb. I. 285.

Skravařov, Kravařov, něm. Skravařow,
ves u Opavy. PL.

Skrb, u, m., der Schatz. Na Ostrav. Tč.
Strčil. skrъbъ, cura. Mkl. aL. 113. Sr. Pod-
skrbí.

Skrbčiti, il, en, ení skrbili, knausern.
MM.

Skrbec, bce, m., Stuchlík, houžvička, skr-
bek, bka, skrblec, blce, skrblík, a, skrbnec,
bence, skrboň, skupec, neužilý, der Knicker,
Knauser, Filz. Skrblíci a tlustá svině až po
smrti dobře činí. Slez. Tč. Vz Rostiti.

Skrbectví, n., die Knauserei.
Skrbek, bka, m. = skrbec.

Skrbeň, bně, f., něm. Kirwein, ves u Olo-
mouce. PL.

Skrběna, y, f., něm. Sterbina, ves u Te-
plice. PL.

Skrbimír, a, m., osob. jm. Šd., Mus.

Skrbiti, skrbliti, skrbčiti, il, en, ení, kar-
gen, knicken, geizen, knausern. — abs. Ten
skrbí. Us. — komu. Hrubě sobě skrbí. V.
On jen sobě skrbí. Ros. — jak dlouho:
až do skonání s. Sych. — se čím, s čím:
penězi, s penězi. V.

Skrbivý, geizig. Kos. Ol. I. 296.

Skrblec, blce, m., vz Skrbec.

Skrblice, e, f., die Knauserin.

Skrblictví, n., die Knauserei, Knickerei.
D.

Skrblík, a, m. Vz Skrbec.

Skrblina, y, f. = mrcha. U Přer. Kd.

Skrbliti, vz Skrbiti.

Skrblivý = skrblý. Dch.

Skrbloň, ě, m. = skrbec. U Olom. Sd.

Skrblý, lakomý, geizig, knauserig. Vz
Skrb. Us. Tč.

Skrbnář, e, m. = skrblec.

Skrbně a skoupě si vésti, V., s. držeti,
filzig, knickerisch. Orb. p.

Skrbnec, bence, m. = skrbec.

Skrbník, a, m. = skrbec.

Skrbniti, il, ění = skrbiti. D , Ros.

Skrbnosť, i, f., lakomosť, die Knauserei,
Filzigkeit, Kargheit. Sš. L. 123., II. 67. S.
nemírná, přílišná. V.

Skrbný, skoupý, houževný, neužilý, karg,
filzig, knauserig, knickerig, lausig. Kom.,
V. Skrbný život vésti. V.

Skrboň, ě, f. = skrblík. Boč.

Skrbovice, Schreiberseifen, ves v Krko-
nošsku ve Slez. Šd.

Skrčat = skrčovati. Na mor. Zlínsku.
Brt.

Skrček, čka, m., skrčený, malý člověk,
D., skrčenec, šprček, der Zwerg, Knirps. —
S., čku, m., něco skrčeného, der Kropf. —
S. u soukeníků, vz Potáč.

Skrčeně choditi, gebückt. Ros.

Skrčenec, nce, m. = skrček. Mor., Šd.,
Koll.

Skrčení, n., das Zusammenziehen, das
Krämpfen.

Skrčenosť, i, f. = skrčení. Ros.

Skrčený; -en, a, o, zusammengezogen.
Ty s-ný knote! Šml.

Skrčiti, skrč, če (íc), il, en, ení; skrčo-
vati, zusammenziehen, zusammenkrümmen.
V. — co : čelo, nohy, tělo, ramena. Ros. —
se. Ros., Br. — se kam: pod lavici, za
kamna. — se kde: v posteli. Dch.

Skrčka, y, f., v tělocviku. S. s unože-
ním. Tš. Vz KP. I. 453., 488.

Skrdlovice, něm. Skrdlowitz, ves u Ve-
selého Žďara. PL.

Skřečati někde = v nečas seděti. Na
mor. Zlínsku. Brt.

Skřeček, čka, škřeček, střeček, čka,
m., hlodavec myšovitý, mus ericetus, der
Hamster, Erdzeisel. Skřeček díry si dělá.
Kom. — Skřeček, na Slov. a na Mor. = kři-
kloun. Brt., Bern. Vz Skřečko.

Skrčeti = skřipěti, knirschen. Pero skrčí.
U Třebíče. Gn.