387

Skřinkovati, Fächer machen, abfachen.
Mus. II. 179.

Skřinky, pl., vrch u Radlic. Na S-kách.
Tk. II. 273.

Skřip, škřip, u, m.. skřípání, das Knirren,
Knarren, Geknarre. — S., na Slov. skřipec.
Bern. — S., skříp, u, m., skřípí, n., rostlina,
a) siler, die Wasserweide; b) crepis; c) ci-
perus; d) přeslička, equisetum palustre, das
Kannenkraut. Jg. — S., a, m., ves u Kun-
štátu na Mor. Tč.

Skřipač, e, m., der Knarrer.

Skřipáček, čka, m., pták. St. skl. 4. 323.

Skřipačka, y, f., die KNarrerin; čím se
skřípá, die Knarre. D.

Skřipáky, pl., m., skřipce tkadlcovské,
Klöblein, n.

Skřípati, skřípati; skřípnouti, pnul a pl,
utí; skřípěti, ěl, ění: skřípávati, skřípívati,
knirschen, knarren, knirren, kirren; quet-
schen. — abs. Železo o železo třené skřípá,
vrzá. Ros. Dvéře skřípají (vrzají). L. Kolo
skřípá. St. skl. Stěžeje chrámové s. budú;
Vůz těžký s senem skřípí. BO. Ptáci skřípí.
Us. — kde. Kola v sněhu skřípají. Us. Ve
dveřích se s. Us. Spodek člunu skřípal na
písku. Dch. Sníh pod nohama skřípí. L. —
čím: zuby. D., Kom., Br. Kanec slintavý zuby
skřípí. Smrž. Má ducha němého a ten kdež-
koli věk jeho chopí, tepe jím a pění a skřípí
zuby a schne. Hus I. 125.— čím na koho
(proč): zuby na někoho s. Solf., Hus I. 230.,
Ben. V., Br. Turci velikým hněvem zuby naň
skřípěli. Vrat. 87. — komu. Střevíc mně
skřípá. Us. — na co, na čem: na housle,
Ros., na houslech (Houslích), schnarren, krat-
zen, fiedeln, stümpern. Jg. Mistr Nouze učí
dělati a psota Dalibora na housle skřípati.
Prov. Jg. — na čem od čeho. Pán od
zlosti na zubech skřípal. Kn. poh. 614. —
se, koho. Kdo tě skřípl (smáčkl; 2. ošidil)?
Us., Sá. S. se, na Slov.= vaditi se, streiten,
zanken. — se čím: dveřmi.

Skřípavosť, skřiplavosť, i, f., die knar-
rende Beschaffenheit. Ros.

Skřípavý, skřípavý, skřiplavý, skřiplavý
— vrzavý, knirrend, schnarrend. S. housle,
Ros., piskot. Kom. Skřípavý (= vrzavý)
strom déle v lese stává. Č. M. 308. — Skří-
pavé, skřiplavě na housle vrzati. Us. Kejdy
a drndačka skřípavě znějí. Kom. — Skří-
pavá bylina, vz Skřip.

Skřipcovati, na Slov. = skřipcem táhnouti,
haspeln. — co z čeho: rudu z dolu. Bern.

Skřipcový, skřipcový, Kloben-, Haspel-.
S. kolečko, kleště. Reš.

Skřipčař, e, m., der Haspler. Na Slov.
Bern.

Skřípě, ěte, n., druh divokých kachen.
Ms. vodň.

Skřipec, škřipec, pce, skřipeček, čku, m.,
nástroj ku přiskřipnutí n. stažení něčeho,
die Kneipe, Zwänge. D. S. černý, leštěný,
silný pro strojníky, s okřídlenou matkou,
s klíčem, do svěráku, s rukovětí, s perem,
soustružnický, pozlacovačský, šicí, sedlářský
n. řemenářský (koník); rozskřipec, oskřipec,
proskřipec, proskřip, proštěp, štipce. Sp.
Uchopiti něco skřipcem. Prm. IV. 126. S.
svěrákový, der Reifkloben. Sp. S. siloměrný,

Pronyova brzda, Brems- Dynamometer o.
Prony's Zaum. Nz. S. zadní a přední u ho-
blovací stolice, die Hinter-, Vorderzange bei
der Hobelbank. Šp. — S. — proskřip, roz-
skřipec (rozskřipec, D.) na ptáky, der Kloben,
Nz., Us.; na ovoce, der Obstbrecher. D. —
S., nástroj tahací; v pl. — kladkostroj, der
Kloben, Krahn, die Flasche, die Winde. Sedl.
S. dvou-, trojkladkový. Sedl. S. lanový, die
Seilscheibe. Bc. S. na lodi. Tesař břevno
skřipci zdvíhá. Kom. S. vozni, Us., v sto-
dole, V., s obrtlíkem. Kom. Po skřipcích
zhůru je tahali. Kom. Kolo u studnice,
skřipec, na němž provaz jde. V. — S. u tka-
dlců ono náčiní, na němž brdo, pod brdem
rozporky a pod rozporkami kleviče a pod
nimi podnožky visí. Ostatně vz Tkadlcovství.
Hk. — S., nástroj katovský k mučení, řebřík,
housličky, obecné máry, die Folterleiter, Fol-
ter, Fiedel, das Schnüren. V., Kom, Jel.,
Kat. 2766. Na skřipci stáhnouti. V. Mučeni
n. skřipcem tažení. Plk. Na skřipci koho
natáhnouti, roztáhnouti. Us. Na skřipci vi-
seti. Jel. Ne hned s každým na řebřík a na
skřipec kvapiti. Pr. měst. Křičí, jakoby ho
na skřipec bral. Ros. Je ve skřipci. Vz Ne-
bezpečenství. Č. Dostati se do skřipce, in
die Klemme gerathen. Dch. — S., válec v ho-
dinách, na kterém visí šňůra se závažím,
der Kloben, die Walze, Rolle. D. — S.
v horn. = kotouče, po nichž se provaz hnací
vleče, die Schachtscheiben. Vys. — S., der
Zwicker, druh brejlí. Dch. — S., mlezivo,
husté upečené mléko, které se po porode
(otelení) krávy, kozy atd. nadojí.

Skřipečky, náčiní tkadlcovské zavěšené,
na tyčici a sloužící k zavěšování nádobí
jako jsou činky, paprsky atd. Us. Dch. Vz
Skřipec.

Skřipečník, u, m. = bidlo n. tyč, do
které se několik skřipců po stranách nad
sebe zasadí, které se dřevěnou pružinou
dole u s-ku zároveň stahují, když ptáci na
skřipce zasednou. Šp.

Skřipečný, Kloben-. S. provaz, das Zug-
seil. D. exc.

Skřipel, e, m., ves u Dobříše. Tk. III. 37.

Skřípění, skřípení, skřípění, skřípění =
skřehot, das Knirren, Knarren, Knirschen.
Skřípení, skřípení. V. V pekle jest věčný
pláč a skřípení zubů, V., škřipění zubů. D.
Budou míti pláč na ocích, skřípení na zu-
bích, stonání v hlavě. V. Skřípení kol vo-
zových, Jel., hlasův, V., železných dveří.
Kavka. Skřípění hlasů jest nemotorné. Kom.
Pláč a zubóv s. Smil v. 1590.

Skřípenina, y, f., uskřípnutí, die Quet-
schung. Ja.

Skřípěti, vz Skřípati.

Skřípí, n. = skřípina.

Skřípina (skřípina), y, f., rostlina, seirpus.
S. ostřižná, lesní, kořenová, Flor., jezerni,
sítina, scirpus lacustris, die Teichbinse. Vz
Čl. 160., Kk. 116., FB. 16.

Skřipka, skřipka, y, f. -- váda, der Zank.
Us. — S-, malá, červenohlavá kachna, anas
eristata. — S., kopřivka, die Schnatterente,
anas strepera. D.

Skřipky, pl-, f.-— housle, die Geige (po-
tupně). Mor. Sd.