388

Skřiple, něm. Skřipel, ves u Dobříše.
PL.

Skřípnouti, vz Skřípati.

Skřípný, vadivý, zanksüchtig. Na Slov.,
Plk. — S., skřípající. S. chřest. Sš. Sm. bs.
37.

Skřípot, u, m. = skřípání. Sš. Sm. bs.
9., Kos. 01. 1. 192.

Skřípov, a, m., něm. Skřipp, ves u Opavy.
PL. — S., něm. Wachtel, ves u Brodku na
Mor.

Skřípová, é, f., něm. Krippau, ves u Bo-
chova.

Skřísiti, vz Vzkřísiti.

Skřita, y, f., kousek, úlomek, ein Bruch-
stück. Kat. 2792. Vz Mz. 308. -- S., soška
soukromého bůžka. Kat. 2449.

Skřítek, vz Skřet. — S., nemoc hlavy,
der Weichelzopf.

Skřítkový. S. noha =. muří noha. Kom.
Inform. 12.

Skřiváček, čka, m. = skřivan. Us. Cf.
Skřipáček.

Skřivák, u, m., Taschenmesser, n. MM.

Skřivan (skřivan), a, skřivánek, nka,
skřivance, nce, m. Skřivan, pl. skřivani,
ne: -né, vz -an, é. V obecné mluvě křivan.
Vz S. Na Slov. škrován, škrovánek, u Opavy
Škrobánek. Klš. Skřivanec. Smil v. 1573. S.,
strsl. skovranъ. m. skvranъ ve skovranъ,
koř. skvr, příp. -anъ. Je tedy s. místo skvran.
Mkl. B. 124., 125. Škřivan, škřivánek, V.,
Kom; nyní více: skřivan. S-ni, alaudidae,
die Lerchen. S. polní, alauda arvensis; s.
chocholouš, a. cristata; s. lesní, a. arborea.
Frč. 354. S. chocholatý (chocholouš), vodní,
mořský. Kom., Kram., V., obecný, mongol-
ský. S. N. Skřivánek dí crlivrli. Rad. zv.
S. crkvrlí. Papr. Vysoko v povětří švitořil
skřivánek. Er. Sl. čít. Pleje děva konopě
u panského sada, pytá se jiej skřivánek, pro
če žalostiva? atd. Rkk. 66. Jako každý š.
má z přirození na hlavě chocholku. V. Te-
nata na skřivany. D. Čas, čihadlo, síť, honba,
lov na s-ny. Šp. S-ny lapati, chytati, stří-
leti; S-ni táhnou, se stěhují; S-an musí na
hromnice vrznout, kdyby měl hned na tento
den zmrznout. Šp. Na sv. Dorotu (G/2) musí
s. vrznut, dyby miéł zmrznut. Na Mor. Brt.
Na hromnice mosí sa skřivánek napit z ko-
laje. Mor. Brt. Není skřivánka. Aby Na jeho
hlavě nebyla chocholka. Pk.

Skřivan, ě, f., něm. Skřiwan, ves v Kři-
voklátsku. Vz S. N.

Skřivancový, Lerchen-. Kosť s. (týlní)
Sal.

Skřivánčí, skřivaní, skřivanový, Ler-
chen-. S. hnízdo, péro, Zlob., měch (malá
síť na skřivany, die Lerchenhaube), náhonec,
tenátka, síť, zrcadlo, Šp., fiala, das Brach-
veilchen. Hanka. — S. pole, Lerchenfeld,
ves u Libavé na Mor. Tč. — S. houba, der
Lerchenschwamm. Zlob.

Skřivánek, nka, m, Lerchenhof, u Něm.
Brodu, ves, PL., u Vsetína. Tč. Vz Skřivan.
Skřivanko v, a, m., Lerchenfeld, ves v Pro-
stejovsku. Tč.

Skřívánovitý, skřivanu podobný, lerchen-
artig. S. pták. Krok.
Skřivanový, vz Skřivánčí.

Skřivany, dle Dolany, něm. Skřiwan, ves
a) u Nov. Bydžova, b) u Úval, c) u Křivo-
klátu. PL.

Skřívati, dlouho do noci bdíti. Vz Pozdě.
V Policku. Kšá. — S. — postonávati, krän-
keln, siechen. — s čím. Dlouho s prsoma
skříval. Us. Chmel.

Skřivditi, il, ěn, ění = křivdu spáchati,
ein Unrecht begehen. — koho (polsky) a
komu. Jg. Lépe viného pustiti než nevin-
ného skřivditi. Č. M. 354. — v čem. Libuše
učila, že ve své řeči nikdy neskřivdila (al.
neskřivila). Dal. — Vz Zkřivditi.

Skřivec, vce, m., krč, das Krummholz.
Č. — S., skřivený. Us. Šd.

Skřivedlivosť, i, f. = nespravedlivost',
das Unrecht. Koll.

Skřivedlivý = nespravedlivý, unrecht.
Koll.

Skřivenec, nce, m., der Gekrümmte, Krüp-
pel. PL.

Skrivení, n., die Krümmung. V. S. hřbetni
— hrb, der Höcker. Ja.

Skřivenina, y, f., skřivenosť, die Krüm-
mung, Biegung. Skřivenin zpřímiti nelze.
Kom. Vz S. N.

Skřivenosť, i, f., das Gekrümmtsein, die
Krümme.

Skřivený; -en, a, o, gekrümmt, verbo-
gen. Kom.

Skřiviti, il, en, ení, skřivovati, krümmen,
biegen, krumm machen. V. — co, se čím:
drát rukou. Us. S. se starostí. — se od
čeho : od starosti. Jg. — co jak: na pra-
vou stranu. Lk. — S., ukrásti, stehlen.
U Příbora. Mtl.

Skřížený; -en, a, o, gekreuzt. S. ruce.
Dch.

Skřížiti, skřižovati, kreuzen.— co: ruce,
nohy. Dch.

Skřížmo choditi, wiegegehen, klusati,
wiegehüpfen, běhati, wiegelaufen. Km.

Skřížný chod, der Wiegegang. V tělocv.

Skřižovaný. S. dílo včelí, staví-li všecky
plásty v rozličných směrech k česlu. Lš.

Skřižovati, vz Skřížiti.

Skrkánek, nka, m., osob. jm. Šd.

Skrlovec, vce, m., mlýn u Uher. Brodu.
Tč.

Skrlovice, vz Skrdlovice.

Skrmiti, il, en, ení, auffüttern. — co:
píci. Vaň. — co kdy. Všecku píci za tři
měsíce s-li Us. Hý.

Skrnělý, eingeschrumpft. Vz Zakrnělý.
Dch.

Skrnouti, ul, utí = umříti, eingehen,
sterben. Us. Marek.

Skrnubit = pokaziti se, svrasknouti se,
scvrknouti se, einschrumpfen. Llk.

Škrob, u, m., scabo (homo), zastr. Rozk.

Skrobot, u, m., crepullum, zastr. Rozk.

Skrobočov, ti, m., Skrobotschau, ves u Vo-
lyně. PL.

Skrocení. Vz Skrotiti. Strany přísloví
vz: Brk, Dorůsti na koho, Klička, Křídlo,
Med, Nepřátelství, Obrok, Peří, Roh, Sádlo,
Skok, Tipec, Vlk.

Skrocenosť, i, f., das Gebändigtsein.
Světoz.