391

na mále. MP. 83. S. jest ctnost', jíž člověk
má se právě netoliko v jedení a pití, ale
v každém skutku, jenž sluší k statečnosti;
Moc mocí slušie otehnati, ale s s-tí nevinné
obrany; S. v jedení a pití, jenž jest ctnost',
jíž se člověk střiedmě, smierně neb pro-
středně má v tělestných rozkošech; Země
suchosť má a my v pití a v jedení máme
mieti s.; S. je ctnosť, jíž kdo požívá jedenie
a pitie, jakož pravý rozum velí; Múdrosť
proto dává duch sv., aby vážně a přísně
* při skrovnosti držela rozum. Hus I. 119.,
166., 349., II. 76., 424., 426. S. a v živnosti
mírnost'. Jel. V jídle a pití s. zachovati. V.,
Lk. S. v mluvení. Kram. S. v jídle. GR. —
S., ve smyslu zlém = nedostatek, úzkost, die
Genauigkeit. S. a skoupost' jest neschválený
a střídmosti odporný v jídle nedostatek.
Scip.

Skrovnota, y, f. = skrovnosť. Dch. Při
s-tě života, jejž apoštolé vedli. Sš. Sk. 176.

Skrovnotiti = lakotiti, geizen, knausern.
Teď teprva s-tí. U Žambrk. Msk.

Skrovňounký atd., vz Skrovný, Skrov-
ničký.

Skrovný; skroven, vna, o; skrovničký,
skrovňoučký, skrovňounký = mírný, neveliký,
malý, úzký, klein, mässig, gering, eng, schmal.
V. S. člověk (neveliký), místo, knížka (ne-
tlustá), Us., dům, řeč (krátká), živnůstka,
V., práce, světlo, Kom., jmění, mzda, příjmy,
D., počet, Har., výmluva. Troj. S. strava,
oběd. Us. Nemám ani skrovného místečka;
S. příjem, míra; On jest na s-ný příjem po-
ukázán ; Při tak skrovném výslužném nelze
obstáti. Dch. Skrovná jest učených náden-
níků mzda. Ze Shakesp. Tč. S. užitek. Št.
Na s-ném všudy rád přestávej, co je příliš,
utíkej. Kom. My kněžie máme od zboží to-
hoto světa se vzdáliti a majiece co jiesti a
s-ný oděvec na tom dosti mieti; Když by
dali s-nú potřebu knězi; K obraně móžeš
s-nú pomoc vzieti. Hus I. 280., 464., III.
192. — S., schránlivý, sparsam, spärlich,
rathsam, nicht verschwenderisch. V. S-vný
na mále přestává. Kom. Neskrovný — ne-
střídmý. V. — S., pravou míru zachováva-
jící, mässig. Z toho máš, že každý, ktož
jest ustavil na Kristovi dóm, ten jest po-
korný, spravedlivý, statečný, skrovný a opa-
trný. Hus II. 422. — na čem: na jedení,
na pití, na spaní. Troj. — při čem: při
jídle a pití. Aqu. — v čem: v jídle, Ms.,
pr. cís., v hněvu, Rad. zv., v štědrosti. Hlas.
Skrovní v řečech hojní ve skutcích. Kom.
L. 135. S. ve zboží. Kat. 583. Ktož sú tak
s-ni v žádosti. Smil v. 1805. S. v jedení.
Hus I. 119. — S., v jednání svém nehrdý,
nepyšný, nechlubný, v míře a v mezech se
držící, bescheiden. Kat. 18., 175. S. slova,
Us., člověk. Troj. — na čem. Chudšiemu
buď na mysli skroven. Jir. Anth. I. 153.

Skroz — skrze. S. ten prsten tráva roste.
Sš. P. 564.

Skrpatělý, eingegangen, eingeschrumpft.
Bern.

Skrpatěti, ěl, ěni, eingehen, kleiner wer-
den.

Skrpati (zastr.) == slátati, flicken. Ms.
bib.

Skrslý, eingeschrumpft. S. baba. Hdk.

C. 229.

Skrsnouti, sl, utí, na Slov. zniknouti,
vyskytnouti se. Plk., Er. A ako skrsla, tak
i zmizne. Er. Sl. čít. 50.

Skršice, Skrschitz, ves u Třebechovic.
PL.

Skršín, a, m., Skirschina, ves u Bilína.
PL., Tk. I. 79.

Skřtaltovati, šp., z něm. gestalten, způ-
sobiti, utvořiti. Jg.

Skruh, u, m., der Erdkreis, zastr. Lex.

Škrucha = skroucha. Krok.

Skřup, u, m. Má na mne s. (zkřesáno).
Slez. Šd.

Skřúpati co = snísti. Us. Šd. Vz Skřou-
pati.

Skrupul, škrupul, u, m., z lat. scrupulum,
váha 1/₁₂ lotu n. 0146 dekagramu. Rostl. —
S., z lat. scrupulus, pochybnosť hnětoucí
svědomí, úzkostlivosť, rozpač, der Anstoss,
Zweifel, die Bedenklichkeit. Us., Puch.

Skrupulant, a, m., úzkostlivý, ein skru-
pulöser Mensch. Pkt.

Skrúšenie, n., lítosť veliká. BO. Pro
svých hřiechóv s. Jir. Anth. I. 87. Vz
Skroušení.

Skrušeti, el, ení, mürbe, demüthig wer-
den. L.

Skrušina, y, m., osob. jm. Šd.

Skrušitel, e, m., der Zermalmer, Zer-
knirseher. Jg. S. a podmanitel pohanův. Sš.
I. 168.

Skrušitelný, zerreiblich. Bern.

Skrušiti, il, en, ení = drobiti, změlniti,
zkypřiti, zermalmen, zerbröckeln. — co:
hroudu. Bern. — se = želeti.

Skrušný = skroušený. S. mysl. Sš. Hc. 85.

Skrut, a, skrutek, tku, m. = krut, krů-
tek, zatočení, zakroucení, die Zusammen-
drehung, -wicklung. S. konopí. Bern.

Skřut, a, m. = skřítek. U Místka. Skd.

Skrút, u, m., 1/₂ Strahn. Přadeno má dva
skrúty. Na Ostrav. Tč.

1. Skrutek, tku, m., vz Skrut.

2. Skrutek, tka, m., sphaeroma, kývoš.
Krok. II. 246.

Skrutilý = skroucený, kraus, gekraust.
S. vlasy. Exc, Nz.

Skrutinium, vz Scrutinium.

Skrutitel, skrucovatel, e, m., der Ver-
dreher. Dch.

Skrutý = skroucený. Kat. 2254.

Skruž, skruže, e, f., skruží, čtvrť kola
z fošen vykrouzená, der Lehrbogen, das
Bogengestelle. Skruže rýhovati, vytesati.
Vys. S., forma z prken dělaná, skrojek
kruhu nebo oblouk představující, na níž a
a podlé níž zedníci klenutí dělají. Us., D.
Lešení pod skruže, das Bogengerüst. Nz.
S. je podstavec pod klenutí mající podobu
klenutí stavěného. KB. S. líčná, líčnice. Šp.
— S., kámen do kruhu tesaný, z něhož se
studně srubují. Us. Hk.

Skružec, žce, m., skružíčko, a, n., der
Stichbogen. Nz.

Skruží, n., kružidlo, der Zirkel. D. Vz
Skruž.

Skružník, a, m., kružidlář, der Zirkel-
macher. D. ......



	391

	na mále. MP. 83. S. jest ctnost', jíž člověk má se právě netoliko v jedení a pití, ale v každém skutku, jenž sluší k statečnosti; Moc mocí slušie otehnati, ale s s-tí nevinné obrany; S. v jedení a pití, jenž jest ctnost', jíž se člověk střiedmě, smierně neb pro- středně má v tělestných rozkošech; Země suchosť má a my v pití a v jedení máme mieti s.; S. je ctnosť, jíž kdo požívá jedenie a pitie, jakož pravý rozum velí; Múdrosť proto dává duch sv., aby vážně a přísně * při skrovnosti držela rozum. Hus I. 119., 166., 349., II. 76., 424., 426. S. a v živnosti mírnost'. Jel. V jídle a pití s. zachovati. V., Lk. S. v mluvení. Kram. S. v jídle. GR. — S., ve smyslu zlém = nedostatek, úzkost, die Genauigkeit. S. a skoupost' jest neschválený a střídmosti odporný v jídle nedostatek. Scip. Skrovnota, y, f. = skrovnosť. Dch. Při s-tě života, jejž apoštolé vedli. Sš. Sk. 176. Skrovnotiti = lakotiti, geizen, knausern. Teď teprva s-tí. U Žambrk. Msk. Skrovňounký atd., vz Skrovný, Skrov- ničký. Skrovný; skroven, vna, o; skrovničký, skrovňoučký, skrovňounký = mírný, neveliký, malý, úzký, klein, mässig, gering, eng, schmal. V. S. člověk (neveliký), místo, knížka (ne- tlustá), Us., dům, řeč (krátká), živnůstka, V., práce, světlo, Kom., jmění, mzda, příjmy, D., počet, Har., výmluva. Troj. S. strava, oběd. Us. Nemám ani skrovného místečka; S. příjem, míra; On jest na s-ný příjem po- ukázán ; Při tak skrovném výslužném nelze obstáti. Dch. Skrovná jest učených náden- níků mzda. Ze Shakesp. Tč. S. užitek. Št. Na s-ném všudy rád přestávej, co je příliš, utíkej. Kom. My kněžie máme od zboží to- hoto světa se vzdáliti a majiece co jiesti a s-ný oděvec na tom dosti mieti; Když by dali s-nú potřebu knězi; K obraně móžeš s-nú pomoc vzieti. Hus I. 280., 464., III. 192. — S., schránlivý, sparsam, spärlich, rathsam, nicht verschwenderisch. V. S-vný na mále přestává. Kom. Neskrovný — ne- střídmý. V. — S., pravou míru zachováva- jící, mässig. Z toho máš, že každý, ktož jest ustavil na Kristovi dóm, ten jest po- korný, spravedlivý, statečný, skrovný a opa- trný. Hus II. 422. — na čem: na jedení, na pití, na spaní. Troj. — při čem: při jídle a pití. Aqu. — v čem: v jídle, Ms., pr. cís., v hněvu, Rad. zv., v štědrosti. Hlas. Skrovní v řečech hojní ve skutcích. Kom. L. 135. S. ve zboží. Kat. 583. Ktož sú tak s-ni v žádosti. Smil v. 1805. S. v jedení. Hus I. 119. — S., v jednání svém nehrdý, nepyšný, nechlubný, v míře a v mezech se držící, bescheiden. Kat. 18., 175. S. slova, Us., člověk. Troj. — na čem. Chudšiemu buď na mysli skroven. Jir. Anth. I. 153. Skroz — skrze. S. ten prsten tráva roste. Sš. P. 564. Skrpatělý, eingegangen, eingeschrumpft. Bern. Skrpatěti, ěl, ěni, eingehen, kleiner wer- den. Skrpati (zastr.) == slátati, flicken. Ms. bib.	Skrslý, eingeschrumpft. S. baba. Hdk. C. 229. Skrsnouti, sl, utí, na Slov. zniknouti, vyskytnouti se. Plk., Er. A ako skrsla, tak i zmizne. Er. Sl. čít. 50. Skršice, Skrschitz, ves u Třebechovic. PL. Skršín, a, m., Skirschina, ves u Bilína. PL., Tk. I. 79. Skřtaltovati, šp., z něm. gestalten, způ- sobiti, utvořiti. Jg. Skruh, u, m., der Erdkreis, zastr. Lex. Škrucha = skroucha. Krok. Skřup, u, m. Má na mne s. (zkřesáno). Slez. Šd. Skřúpati co = snísti. Us. Šd. Vz Skřou- pati. Skrupul, škrupul, u, m., z lat. scrupulum, váha 1/₁₂ lotu n. 0146 dekagramu. Rostl. — S., z lat. scrupulus, pochybnosť hnětoucí svědomí, úzkostlivosť, rozpač, der Anstoss, Zweifel, die Bedenklichkeit. Us., Puch. Skrupulant, a, m., úzkostlivý, ein skru- pulöser Mensch. Pkt. Skrúšenie, n., lítosť veliká. BO. Pro svých hřiechóv s. Jir. Anth. I. 87. Vz Skroušení. Skrušeti, el, ení, mürbe, demüthig wer- den. L. Skrušina, y, m., osob. jm. Šd. Skrušitel, e, m., der Zermalmer, Zer- knirseher. Jg. S. a podmanitel pohanův. Sš. I. 168. Skrušitelný, zerreiblich. Bern. Skrušiti, il, en, ení = drobiti, změlniti, zkypřiti, zermalmen, zerbröckeln. — co: hroudu. Bern. — se = želeti. Skrušný = skroušený. S. mysl. Sš. Hc. 85. Skrut, a, skrutek, tku, m. = krut, krů- tek, zatočení, zakroucení, die Zusammen- drehung, -wicklung. S. konopí. Bern. Skřut, a, m. = skřítek. U Místka. Skd. Skrút, u, m., 1/₂ Strahn. Přadeno má dva skrúty. Na Ostrav. Tč. 1. Skrutek, tku, m., vz Skrut. 2. Skrutek, tka, m., sphaeroma, kývoš. Krok. II. 246. Skrutilý = skroucený, kraus, gekraust. S. vlasy. Exc, Nz. Skrutinium, vz Scrutinium. Skrutitel, skrucovatel, e, m., der Ver- dreher. Dch. Skrutý = skroucený. Kat. 2254. Skruž, skruže, e, f., skruží, čtvrť kola z fošen vykrouzená, der Lehrbogen, das Bogengestelle. Skruže rýhovati, vytesati. Vys. S., forma z prken dělaná, skrojek kruhu nebo oblouk představující, na níž a a podlé níž zedníci klenutí dělají. Us., D. Lešení pod skruže, das Bogengerüst. Nz. S. je podstavec pod klenutí mající podobu klenutí stavěného. KB. S. líčná, líčnice. Šp. — S., kámen do kruhu tesaný, z něhož se studně srubují. Us. Hk. Skružec, žce, m., skružíčko, a, n., der Stichbogen. Nz. Skruží, n., kružidlo, der Zirkel. D. Vz Skruž. Skružník, a, m., kružidlář, der Zirkel- macher. D. ......