Předchozí (391)  Strana:392  Další (393) |
|
|||
392
|
|||
|
|||
Skružný, Zirkel-. S. čára, die Zirkellinie.
D. Skružový. S. dřevení, die Kranzzimme-
rung. Br. Skrvácení, n., die Verblutung.
Skrvácený; -cen, a, o, mit Blut befleckt.
Skrvavělosť, i, f., die Blutgier. Třásli
se před ním pro jeho mstitelnosť, s. a ukrut- nosť. Plác. Skrvavělý, blutdürstig. Plác.
Skrvavěti, ěl, ení, blutbefleckt werden;
2. blutdürstig werden. Jg. Skrvaviti, il, en, ení, mit Blut beflecken.
— co: rouchu. Lom. Skrýchov, a, m , Skreichau, ves u Telče;
S., něm. Skreichow, ves u Bernardic; něm. Skreychow, ves u Tábora; S. horní a dolní, vz Skrýšov. Skryje, í, pl., f., němec. Skrej, ves a)
u Golč. Jeníkova, b) u Slabec, c) u Tiš- ňovic, d) u Hrotovic na Mor. PL, Kal. Skrýš, i, f., skrýš, e, m., skrýše, e, f.,
skrýška, y, f., skrýšek, šku. m. = místo, kde něco skryto jest n. býti může, das Ver- steck, der Schlupfwinkel. Příp. -še (-šjъ). Mkl. B. 341. Skrýší hledati. V. S. před přívalem a deštěm. Br. S ku schování-se. D. Nejsem v té skRýši bezpečen. Sych. Po zemi sobě skRejšů nadělali. Aug. 44. Trefili na jeden skrýš. Bl. Žv. Aug. 31. S-ši si připraviti. Kom. — S. podzemní, die Gruft, Grotte, Höhle, Us., lotrovská, die Räuber- höhle. D., Tč. V podzemních skrýších by- dliti. Kom. S. divoké zvěři (doupě). — S., tajná komora, heimlicher Ort, Kammer. Po provázku ze skrýší labyrintu vyjde. Har. — S., skříně, der Schrank, Schrein, die Schub- lade, Kapsel, Theke. Jg., Kom., Veleš. — Prenes. S. lidských srdcí, der Schlupfwinkel. Jel., Mus. Skrýšehojný, voll Gemächer, Schlupf-
winkel. Skrýška, y, f., vz Skrýš. — S-y, cryptae,
eine Art einfacher Drüsen. Nz. Skrýšnatý, skrýšný == voll von Schlupf-
winkeln. Chmela. Skrýšov, a, m., němec. Skreischau, ves
u Polné, b) něm. Skreischow, ves u Pelhři- mova, c) něm. Skreyschow, ves u Neveklova; S. dolní a horní, Unter-, Ober-Grischau, vsi u Jindř. Hradce. PL., Tk. I. 157.. III. 36., Tf. 288. Skryt, u, m., krov, prikrytí, skrýše, die
Decke atd. Vz Skrýš. V skrytu tichém. Koll. Skrytě, tajně, geheim. S. se schovati. V.
Spasitel někdy jest mluvil zjevně a někdy s. v podobenstvie; Ha, Ha! tu poznáme, co s. před lidmi jednáme. Hus II. 72., 217. Skrytec, tce, m. = pokrytec, der Gleissner.
Br. Skrytěnka, y, f., crypsis, druh trávy.
Rostl. 1.264. S. ocáskovitá, c. alopecuroides. FB. 9., Slb. 147. Skrýti, skryji, skryj, skryje (íc), skryl,
yt, ytí; skrývati, skrývávati, verbergen, ver- stecken, verhehlen, hehlen, bergen, bedecken. Jg. — abs. Co skrýti se má, toho nepro- dává. Kom. — co, koho: své chyby. D. |
Peníze skrývati. Dch. Budeš-li se svých
hřiechuov za zpovědi tajiti, Buoh je zjeví, pakli je budeš zjevovati, Buoh je skryje. Hus III. 184. Pámbu ho skryl = umřel. V Krkonš. Kb. —co komu: osidla. Ž. wit. 30. 5., 9. 16. Spasitel náš pyšným chytrcóm tohoto světa skryl svá tajemstvie; Převrá- cená duše skryla jest sobě zlé věci budúcie. Hus II. 51., 311.' S. se komu. Výb. II. 46. — co od koho. Neskrývej tváři své od
služebníka svého. Pešín. Stonánie mé ot tebe nenie skryto. Ž. wit. 37. 10., 39. 11. Skryl se Adam i žena jeho od tváři Hospo- dina uprostřed stromů rajských. ZS. 11. Že jsi ty věci skryl od múdrých. Chč. P. 43. b. Chválím tě (Boha), žes skryl tyto věci od múdrých a opatrných a zjevils je ma- ličkým a pokorným a v světu zavrženým. (Mat. 11. 28.). Hus I. 472., III. 41. - co, se kde: pronásledovaného ve sklepě s. S. se v chrastí, Sych., v lese, St. skl., v nějakém hrobě. Flav. Skryj se v prachu. Br. V svých ňadrech skryl jsem nepravosť mú. BO. S. se za oltářem. Dal. Na hůře se skryl. Flav. Po městě, po lese se skryli. Har. V sobě něco skrývati. Dch. Tvé svaté bolestné rány jsou mé duše jisté schrány, v nichž by se skryla holubice a nebála se vichřice. Sš. P. 57. U proroků pod záslonou časných slibů skrývají se věční slibové. Sš. I. 26. S. se v lese po různu. Bl. S. se v čem. Alx. 1 zdaliť móž člověk s. oheň v lónu svém, aby rúcho jeho nehořelo? Šal. prov. 6., Hus 1. 276. Jiní po domiech skryti jsou. Chron. 472. Jutka v šarlatnej kapici skry sě za ol- tářem v kaplici. Dal. 72. Ta kniha skrývá (birgt) v sobě mnoho moudrosti, lépe: ob- sahuje, zavírá, chová. — co, se kam: pe- níze do truhly. S. se za kamna. Har. Pámbu ji pod zem skryl (= zemřela). U Žamberka, Dbr. Ostrohy s. v koně, lépe: vraziti, vbod- nouti. Bůh skrývá úmysly své církev roz- šířiti pod závoj pronásledování. Sš. Sk. 95. Skryj se do komory, jsú tam troje dveři; Skryju se já do lesa, tam je moje potěcha. Sš. P. 146., 519. Jeden se za list skryje a druhý nemůž ani za dub zastoupiti. Č. — co čím: rudy lstí s. (zamazati, zaslepiti). Vys. Něco šátkem s. — co, se před kým, na čem. BO. S. se před nepřítelem, Us., před očima něčíma. Br. Na hůře před An- tiochem se skryl. Flav. Že skryl tajné věci před moudrými. Sš. I. 167. Skryl jsi sv. písma dóstojenstvie před mudrci. Anth. I. 76. Skryl tři věci před námi Bóh; Nebeskú múdrosť skryl před chytrými; I proč se před nimi skryl moha je okamženě poraziti?; Před těmi se pravda kryje, kteříž slovy pravdy hrzejí; Nezřiezeně milujete mé těle- senstvie, protož užitečné jest, abych skryl člověctvie před vašima očima, aby žádostí duše byli vzhóru pozdviženi; Pravda se před protivníky skrývá, neb v nečistých srdcích nepřebývá. Hus I. 380., II. 52., 123., 183., 416. —- se před kým proč. Strachem před židy se skryli. Pref. 326. — se čeho, koho (gt.). Sem sem pojděte, zde se Prážan skryjete. Dal. 39. Pohrúžiem-li sě do pekla, chtě sě tebe skrýti. Tkadl. Boha se s. BO. — se. Sedlák se neumí skrýti, když ho
|
||
|
|||
Předchozí (391)  Strana:392  Další (393) |