392

Skružný, Zirkel-. S. čára, die Zirkellinie.
D.

Skružový. S. dřevení, die Kranzzimme-
rung. Br.

Skrvácení, n., die Verblutung.

Skrvácený; -cen, a, o, mit Blut befleckt.

Skrvavělosť, i, f., die Blutgier. Třásli
se před ním pro jeho mstitelnosť, s. a ukrut-
nosť. Plác.

Skrvavělý, blutdürstig. Plác.

Skrvavěti, ěl, ení, blutbefleckt werden;
2. blutdürstig werden. Jg.

Skrvaviti, il, en, ení, mit Blut beflecken.
— co: rouchu. Lom.

Skrýchov, a, m , Skreichau, ves u Telče;
S., něm. Skreichow, ves u Bernardic; něm.
Skreychow, ves u Tábora; S. horní a dolní,
vz Skrýšov.

Skryje, í, pl., f., němec. Skrej, ves a)
u Golč. Jeníkova, b) u Slabec, c) u Tiš-
ňovic, d) u Hrotovic na Mor. PL, Kal.

Skrýš, i, f., skrýš, e, m., skrýše, e, f.,
skrýška, y, f., skrýšek, šku. m. = místo,
kde něco skryto jest n. býti může, das Ver-
steck, der Schlupfwinkel. Příp. -še (-šjъ).
Mkl. B. 341. Skrýší hledati. V. S. před
přívalem a deštěm. Br. S ku schování-se.
D. Nejsem v té skRýši bezpečen. Sych. Po
zemi sobě skRejšů nadělali. Aug. 44. Trefili
na jeden skrýš. Bl. Žv. Aug. 31. S-ši si
připraviti. Kom. — S. podzemní, die Gruft,
Grotte, Höhle, Us., lotrovská, die Räuber-
höhle. D., Tč. V podzemních skrýších by-
dliti. Kom. S. divoké zvěři (doupě). — S.,
tajná komora, heimlicher Ort, Kammer. Po
provázku ze skrýší labyrintu vyjde. Har. —
S., skříně, der Schrank, Schrein, die Schub-
lade, Kapsel, Theke. Jg., Kom., Veleš. —
Prenes. S. lidských srdcí, der Schlupfwinkel.
Jel., Mus.

Skrýšehojný, voll Gemächer, Schlupf-
winkel.

Skrýška, y, f., vz Skrýš. — S-y, cryptae,
eine Art einfacher Drüsen. Nz.

Skrýšnatý, skrýšný == voll von Schlupf-
winkeln. Chmela.

Skrýšov, a, m., němec. Skreischau, ves
u Polné, b) něm. Skreischow, ves u Pelhři-
mova, c) něm. Skreyschow, ves u Neveklova;
S. dolní a horní, Unter-, Ober-Grischau, vsi
u Jindř. Hradce. PL., Tk. I. 157.. III. 36.,
Tf. 288.

Skryt, u, m., krov, prikrytí, skrýše, die
Decke atd. Vz Skrýš. V skrytu tichém.
Koll.

Skrytě, tajně, geheim. S. se schovati. V.
Spasitel někdy jest mluvil zjevně a někdy
s. v podobenstvie; Ha, Ha! tu poznáme, co
s. před lidmi jednáme. Hus II. 72., 217.

Skrytec, tce, m. = pokrytec, der Gleissner.
Br.

Skrytěnka, y, f., crypsis, druh trávy.
Rostl. 1.264. S. ocáskovitá, c. alopecuroides.
FB. 9., Slb. 147.

Skrýti, skryji, skryj, skryje (íc), skryl,
yt, ytí; skrývati, skrývávati, verbergen, ver-
stecken, verhehlen, hehlen, bergen, bedecken.
Jg. — abs. Co skrýti se má, toho nepro-
dává. Kom. — co, koho: své chyby. D.

Peníze skrývati. Dch. Budeš-li se svých
hřiechuov za zpovědi tajiti, Buoh je zjeví,
pakli je budeš zjevovati, Buoh je skryje.
Hus III. 184. Pámbu ho skryl = umřel.
V Krkonš. Kb. —co komu: osidla. Ž. wit.
30. 5., 9. 16. Spasitel náš pyšným chytrcóm
tohoto světa skryl svá tajemstvie; Převrá-
cená duše skryla jest sobě zlé věci budúcie.
Hus II. 51., 311.' S. se komu. Výb. II. 46.

— co od koho. Neskrývej tváři své od
služebníka svého. Pešín. Stonánie mé ot
tebe nenie skryto. Ž. wit. 37. 10., 39. 11.
Skryl se Adam i žena jeho od tváři Hospo-
dina uprostřed stromů rajských. ZS. 11.
Že jsi ty věci skryl od múdrých. Chč. P.
43. b. Chválím tě (Boha), žes skryl tyto věci
od múdrých a opatrných a zjevils je ma-
ličkým a pokorným a v světu zavrženým.
(Mat. 11. 28.). Hus I. 472., III. 41. - co, se
kde: pronásledovaného ve sklepě s. S. se
v chrastí, Sych., v lese, St. skl., v nějakém
hrobě. Flav. Skryj se v prachu. Br. V svých
ňadrech skryl jsem nepravosť mú. BO. S. se
za oltářem. Dal. Na hůře se skryl. Flav.
Po městě, po lese se skryli. Har. V sobě
něco skrývati. Dch. Tvé svaté bolestné rány
jsou mé duše jisté schrány, v nichž by
se skryla holubice a nebála se vichřice.
Sš. P. 57. U proroků pod záslonou časných
slibů skrývají se věční slibové. Sš. I. 26.
S. se v lese po různu. Bl. S. se v čem. Alx.
1 zdaliť móž člověk s. oheň v lónu svém,
aby rúcho jeho nehořelo? Šal. prov. 6., Hus
1. 276. Jiní po domiech skryti jsou. Chron.
472. Jutka v šarlatnej kapici skry sě za ol-
tářem v kaplici. Dal. 72. Ta kniha skrývá
(birgt) v sobě mnoho moudrosti, lépe: ob-
sahuje, zavírá, chová. — co, se kam: pe-
níze do truhly. S. se za kamna. Har. Pámbu
ji pod zem skryl (= zemřela). U Žamberka,
Dbr. Ostrohy s. v koně, lépe: vraziti, vbod-
nouti. Bůh skrývá úmysly své církev roz-
šířiti pod závoj pronásledování. Sš. Sk. 95.
Skryj se do komory, jsú tam troje dveři;
Skryju se já do lesa, tam je moje potěcha.
Sš. P. 146., 519. Jeden se za list skryje a
druhý nemůž ani za dub zastoupiti. Č. —
co čím: rudy lstí s. (zamazati, zaslepiti).
Vys. Něco šátkem s. — co, se před kým,
na čem. BO. S. se před nepřítelem, Us.,
před očima něčíma. Br. Na hůře před An-
tiochem se skryl. Flav. Že skryl tajné věci
před moudrými. Sš. I. 167. Skryl jsi sv.
písma dóstojenstvie před mudrci. Anth. I.
76. Skryl tři věci před námi Bóh; Nebeskú
múdrosť skryl před chytrými; I proč se
před nimi skryl moha je okamženě poraziti?;
Před těmi se pravda kryje, kteříž slovy
pravdy hrzejí; Nezřiezeně milujete mé těle-
senstvie, protož užitečné jest, abych skryl
člověctvie před vašima očima, aby žádostí
duše byli vzhóru pozdviženi; Pravda se
před protivníky skrývá, neb v nečistých
srdcích nepřebývá. Hus I. 380., II. 52., 123.,
183., 416. —- se před kým proč. Strachem
před židy se skryli. Pref. 326. — se čeho,
koho (gt.). Sem sem pojděte, zde se Prážan
skryjete. Dal. 39. Pohrúžiem-li sě do pekla,
chtě sě tebe skrýti. Tkadl. Boha se s. BO.

— se. Sedlák se neumí skrýti, když ho