Předchozí (392)  Strana:393  Další (394) |
|
|||
393
|
|||
|
|||
i pod lavici strkají, však mu vždy boty
vyhlídají. Prov. Jg. — se čím, s čím. Vypátral, kde se lakomec s penězi skrývá. Sych. Neskrývá se přede mnou ničímž. Ros. Skrytí, n., skryt, u, m., absconditum, das
Verstecken, Verbergen, die Vebergung. S. vinic = krytba. V s-tu búřném (in abs- condito tempestatis). Ž. wit. 80. 8. Skrytina, y, f., skrytosť, ukrytí. Ve s-ně
búřnej. Ž. k. 80. 8. Skryto = skrytě, heimlich, adv. Krátká
slova ke všem skryto řeče. Rkk. 7. — S., subst. Ve skrytě míti (tajiti). V. Mnohé pa- mětníky leží až posavád ve tmě a ve s-tu. Mus. Modli sě v skrytě otci tvému a otec tvój, jenž vidí v skrytě, odplatí tobě. Hus I. 289. Skrytosť, i, f., ukrytosť, das Verstecktsein,
die Verborgenheit. Lékař nemóž se s nimi (kostmi) obierati pro jejich malosť a s-tosť. Sal. rkp. 2. 22. — S., tajnosť, tajemství, das Geheimniss, die Heimlichkeit. Něco v skrytosti míti (tajiti). V. Bůh zná s-sti srdce. Br. Skrytý; skryt, a, o = schovaný, tajný,
přikrytý, verborgen, versteckt, geheim, heim- lich. Jg. S. věci (tajemství). V.; s. tajem- ství. Kom., boj. Ráj., pokoj, Leg., příhrada. Sych. Hrou skrytou působiti, die Hand im Spiele haben. Dch. Řeč svou obrací ku Ga- latům skrytým přechodem. Sš. II. 27. S. smysl něčeho. Hus I. 136. Jest-li hřiech skrytý, skrytě treskci, jestli zjevný, tehdy zjevně treskci, ať se ten polepší a jiní se bojie; Vzjevilo se, co prve bylo neznámo a skryto; Nic nenie přikryto, by nebylo zjeveno, ani skryto, by nebylo vzvěděno (Luk. 12.); Nemóž město skryto býti na huoře posazené; Na ořechu škořepina tvrdá jest a jádro skryto; Téžko jest skryté věci věřiti. Hus I. 248., 344., II. 217., III. 75., 78., 155. (Tč.). O věcech skrytých mluviti. Ros. Co skryto býti má, toho zjevně nepro- dává. Kom. Nic není skrytého, aby nebylo zjeveného. Č. — od čeho. Skrytoť jest od očí tvých. Ros., Bart. 355. 33. A má býti viera i jest o věcech, k nimžto jest doufání a jenž jsú skryté od našich tělest- ných očí; A bieše to slovo skryto od nich. (Luk. 18.). Hus III. 153., II. 77. — před čím. Skrytoť jest před očima tvýma. Ros. Skryto jest zatracenie před zlým. Hus I. 380. Má býti pilen (člověk), aby před králem najmúdřejším, před nímž nic nemóž skryto býti, dobrý počet vydal ze všech věcí, kteréž jest od něho vzal. Hus II. 389. — Alx., Kom., Byl. - z čeho. Prvého zrcadla jmenie skryta byla (= skládala se) z pósobnosti tělesenstvie v osobnosti. Výb. I. 796. 26. — kde. Toho velikého urozenie užitek ještě zde v světě skryt jest; Též božstvie v osobě syna božieho vzalo na se člověčenstvie a ostalo božstvie, skryté tělestnýma očima pod člověčenstvím; Syn boží vzal jest na sě člověctví tiein podobenstvím, že jakož prve jest noha a ostanúc nohú vezme na sě obuv a bude skryta pod obuví, tož . . . Hus I. 316., II. 22. Moci v zemi skryté. Toms. — kam. Syn v zem skrytý (po- hřbený). Plk. — Vz Skrýti. |
Skryvač, skryvatel, e, m., der Hehler.
D. Nebylo by zloděje (bráče), kdyby nebylo skryvače. Prov. Jg. Kdyby nebylo skryvača, nebylo by kradača. Slez. Šd. Není s-ačů, není kradačů. Dch. Skrýval, a, m., der Hehler. Dch.
Skrývati, vz Skrýti.
Skrývavosť, i, f., die Geheimnissthuerei.
Rk. Skrývavý, verheimlichend. Rk.
Skrz, skrze, předložka s akkusativem.
Užívá se jí 1. o místě k vytčení běhu čin- nosti středem čeho jinam, vnitřkem čeho jinam (označuje prostoru, skrze kterou se pohyb děje. Mkl. S. 442.). V tomto smyslu užívají u Opavy předložky přes. Klš. Durch. Voda se probrala skrze hráz. Jg. Šli skrze husté lesy přes veliké hory. Háj. Propravil niť skrze ucho jehelné. Jg. Oheň věčný všechny údy skrzě a skrze člověka bude páliti. Hus I. 285. Věnce víla skroz modrej květ, že je Josef Nováků zet. Sš. P. 564. — 2. Klade se o pomocech, nástrojích a prostředcích, jichž kdo k vyvedení úmyslu svého užívá = pomocí, prostředkem, vinou, přičiněním, úsilím koho. Vz Instrumental, Mkl. S. 443. Durch, mittelst. Král Mathiáš žádal skrze pana Al- brechta Kostku krále Jiří za příměří. Dač. I. 39 V člověku a skrze člověka (jeho po-
mocí, působením) rozmnožuje se moudrost' boží. Kom. Kristus zvítězil skrze kříž. V. Skrze svou ženu ve zkázu přišel. Us. Nechť nepřichází skrze mne k hanbě (mou vinou). Br. To se skrze úřad horní s vólí a vě- domím pána gruntu aneb jeho úřadníka ří- diti má. Nar. o b. a k. Aby pře vedli sami skrze se. Vl. zř. 7. Aby to pán ten skrze osobu svou aneb skrze posly aneb psaním svým purkmistru v tom městě ohlásil. Václ. XII. Aby všichni (cizozemci) před soudem zemským českým jazykem své pře vedli sami skrze sebe aneb kohož sobě zjednati mohou Zř. F. I. C. IX. Od Boha a skrzeň vše to jest. Št. Což byl mluvil skrze služeb- níka svého. Br. Skrze rychlé posly o tom, co se v Čechách děje, uslyšel. Háj. Protož die spravedlivý skrzě Davida: Skřípěli sú na mne svými zuby; Skrze to slovo ,Jenž jsi v nebesiech' znamená se duch svatý; Máme náměstka a což skrze jiného činí, jako by sám učinil; Ufámť pánu Bohu. žeť to miesto zachová do své vóle a učiní v něm prospěch věčšie skrze jiné, než jest skrze mne nestatečného učinil. Hus I. 230., 315., II. 66., III. 283. (Tč.). A tehdy jeden každý
s-ze řečníka propověz a odpověz. CJB. 383. Aby žádný skrze se sám ani skrze jinou osobu nesměl prositi za žádný úřad. Zř. Fr. I. A. 31. Skrze prsy Kristovy rozumie sě sladkosť čtenie svatého, jímž se krmie mladí, tociž v nově k Kristovi obrácení. Hus III. 9. Vz Rozuměti. — 3. O příčině, za kterou se co děje, za kterou se co táhne, která co za sebou nese t. j. příčinou čeho, durch. Za- pálilo se od kováře skrze nešetrnosť. V. Škody nemalé staly se lidem skrze roz-
vodnění Vltavy. V. Skrze ten hlad a mor veliká se v té zemi škoda stala. Háj. Hroznú žalosť nosi skrze řeči tejto děvy. Kat. 2741. Skrze Pána našeho prosíme za úrodu. Dch. |
||
|
|||
Předchozí (392)  Strana:393  Další (394) |