393

i pod lavici strkají, však mu vždy boty
vyhlídají. Prov. Jg. — se čím, s čím.
Vypátral, kde se lakomec s penězi skrývá.
Sych. Neskrývá se přede mnou ničímž. Ros.

Skrytí, n., skryt, u, m., absconditum, das
Verstecken, Verbergen, die Vebergung. S.
vinic = krytba. V s-tu búřném (in abs-
condito tempestatis). Ž. wit. 80. 8.

Skrytina, y, f., skrytosť, ukrytí. Ve s-ně
búřnej. Ž. k. 80. 8.

Skryto = skrytě, heimlich, adv. Krátká
slova ke všem skryto řeče. Rkk. 7. — S.,
subst. Ve skrytě míti (tajiti). V. Mnohé pa-
mětníky leží až posavád ve tmě a ve s-tu.
Mus. Modli sě v skrytě otci tvému a otec
tvój, jenž vidí v skrytě, odplatí tobě. Hus
I. 289.

Skrytosť, i, f., ukrytosť, das Verstecktsein,
die Verborgenheit. Lékař nemóž se s nimi
(kostmi) obierati pro jejich malosť a s-tosť.
Sal. rkp. 2. 22. — S., tajnosť, tajemství,
das Geheimniss, die Heimlichkeit. Něco
v skrytosti míti (tajiti). V. Bůh zná s-sti
srdce. Br.

Skrytý; skryt, a, o = schovaný, tajný,
přikrytý, verborgen, versteckt, geheim, heim-
lich. Jg. S. věci (tajemství). V.; s. tajem-
ství. Kom., boj. Ráj., pokoj, Leg., příhrada.
Sych. Hrou skrytou působiti, die Hand im
Spiele haben. Dch. Řeč svou obrací ku Ga-
latům skrytým přechodem. Sš. II. 27. S.
smysl něčeho. Hus I. 136. Jest-li hřiech
skrytý, skrytě treskci, jestli zjevný, tehdy
zjevně treskci, ať se ten polepší a jiní se
bojie; Vzjevilo se, co prve bylo neznámo
a skryto; Nic nenie přikryto, by nebylo
zjeveno, ani skryto, by nebylo vzvěděno
(Luk. 12.); Nemóž město skryto býti na
huoře posazené; Na ořechu škořepina tvrdá
jest a jádro skryto; Téžko jest skryté věci
věřiti. Hus I. 248., 344., II. 217., III. 75.,
78., 155. (Tč.). O věcech skrytých mluviti.
Ros. Co skryto býti má, toho zjevně nepro-
dává. Kom. Nic není skrytého, aby nebylo
zjeveného. Č. — od čeho. Skrytoť jest
od očí tvých. Ros., Bart. 355. 33. A má
býti viera i jest o věcech, k nimžto jest
doufání a jenž jsú skryté od našich tělest-
ných očí; A bieše to slovo skryto od nich.
(Luk. 18.). Hus III. 153., II. 77. — před
čím. Skrytoť jest před očima tvýma. Ros.
Skryto jest zatracenie před zlým. Hus I.
380. Má býti pilen (člověk), aby před králem
najmúdřejším, před nímž nic nemóž skryto
býti, dobrý počet vydal ze všech věcí, kteréž
jest od něho vzal. Hus II. 389. — Alx.,
Kom., Byl. - z čeho. Prvého zrcadla jmenie
skryta byla (= skládala se) z pósobnosti
tělesenstvie v osobnosti. Výb. I. 796. 26. —
kde. Toho velikého urozenie užitek ještě
zde v světě skryt jest; Též božstvie v osobě
syna božieho vzalo na se člověčenstvie a
ostalo božstvie, skryté tělestnýma očima
pod člověčenstvím; Syn boží vzal jest na
sě člověctví tiein podobenstvím, že jakož
prve jest noha a ostanúc nohú vezme na
sě obuv a bude skryta pod obuví, tož . . .
Hus I. 316., II. 22. Moci v zemi skryté.
Toms. — kam. Syn v zem skrytý (po-
hřbený). Plk. — Vz Skrýti.

Skryvač, skryvatel, e, m., der Hehler.
D. Nebylo by zloděje (bráče), kdyby nebylo
skryvače. Prov. Jg. Kdyby nebylo skryvača,
nebylo by kradača. Slez. Šd. Není s-ačů,
není kradačů. Dch.

Skrýval, a, m., der Hehler. Dch.

Skrývati, vz Skrýti.

Skrývavosť, i, f., die Geheimnissthuerei.
Rk.

Skrývavý, verheimlichend. Rk.

Skrz, skrze, předložka s akkusativem.
Užívá se jí 1. o místě k vytčení běhu čin-
nosti středem čeho jinam, vnitřkem čeho jinam
(označuje prostoru, skrze kterou se pohyb
děje. Mkl. S. 442.). V tomto smyslu užívají
u Opavy předložky přes. Klš. Durch. Voda
se probrala skrze hráz. Jg. Šli skrze husté
lesy přes veliké hory. Háj. Propravil niť
skrze ucho jehelné. Jg. Oheň věčný všechny
údy skrzě a skrze člověka bude páliti. Hus
I. 285. Věnce víla skroz modrej květ, že
je Josef Nováků zet. Sš. P. 564. — 2. Klade
se o pomocech, nástrojích a prostředcích,
jichž kdo k vyvedení úmyslu svého užívá =
pomocí, prostředkem, vinou, přičiněním, úsilím
koho. Vz Instrumental, Mkl. S. 443. Durch,
mittelst. Král Mathiáš žádal skrze pana Al-
brechta Kostku krále Jiří za příměří. Dač.

I. 39 V člověku a skrze člověka (jeho po-
mocí, působením) rozmnožuje se moudrost'
boží. Kom. Kristus zvítězil skrze kříž. V.
Skrze svou ženu ve zkázu přišel. Us. Nechť
nepřichází skrze mne k hanbě (mou vinou).
Br. To se skrze úřad horní s vólí a vě-
domím pána gruntu aneb jeho úřadníka ří-
diti má. Nar. o b. a k. Aby pře vedli sami
skrze se. Vl. zř. 7. Aby to pán ten skrze
osobu svou aneb skrze posly aneb psaním
svým purkmistru v tom městě ohlásil. Václ.
XII. Aby všichni (cizozemci) před soudem
zemským českým jazykem své pře vedli
sami skrze sebe aneb kohož sobě zjednati
mohou Zř. F. I. C. IX. Od Boha a skrzeň
vše to jest. Št. Což byl mluvil skrze služeb-
níka svého. Br. Skrze rychlé posly o tom,
co se v Čechách děje, uslyšel. Háj. Protož
die spravedlivý skrzě Davida: Skřípěli sú
na mne svými zuby; Skrze to slovo ,Jenž
jsi v nebesiech' znamená se duch svatý;
Máme náměstka a což skrze jiného činí,
jako by sám učinil; Ufámť pánu Bohu. žeť
to miesto zachová do své vóle a učiní v něm
prospěch věčšie skrze jiné, než jest skrze
mne nestatečného učinil. Hus I. 230., 315.,

II. 66., III. 283. (Tč.). A tehdy jeden každý
s-ze řečníka propověz a odpověz. CJB. 383.
Aby žádný skrze se sám ani skrze jinou
osobu nesměl prositi za žádný úřad. Zř. Fr.
I. A. 31. Skrze prsy Kristovy rozumie sě
sladkosť čtenie svatého, jímž se krmie mladí,
tociž v nově k Kristovi obrácení. Hus III.
9. Vz Rozuměti. — 3. O příčině, za kterou
se co děje, za kterou se co táhne, která co
za sebou nese t. j. příčinou čeho, durch. Za-
pálilo se od kováře skrze nešetrnosť. V.

Škody nemalé staly se lidem skrze roz-
vodnění Vltavy. V. Skrze ten hlad a mor
veliká se v té zemi škoda stala. Háj. Hroznú
žalosť nosi skrze řeči tejto děvy. Kat. 2741.
Skrze Pána našeho prosíme za úrodu. Dch.