395

Skuklík, a, m. = skuhrač. Us.

1. Skukliti, il, en, ení = kuklou sevříti —
přemoci, in den Sack stecken, überwältigen.

— koho. Ros.

2. Skukliti, il, ení = skuhrati. Us. Dch.
Skula, vz Skulina.

Skulař, e, m., pholas, měkkýš, mlž. S.
N. S. vrtavý, p. dactylus. Schd. II. 538.,
Frč. 224.

Skulhati se, kulhavým se státi, lahm
werden. Kobyla se s-la. Us. Dch. — S.,
herabhinken.

Skulhavěti, ěl, ění, lahm werden. - na
čem. Byl prv kulhav na těle, nyní s-věl
také na duši. Pal. IV. 328.

Skulík, u, m., lépe: stulík.

Skulina (skulina; zastr. skula, skoula,
škula, škoula), skulinka, škulinka, y, f. =
díra, rozsedlina, štěrbina, der Ritz, die
Lücke, Spaltung, Spalte, Oeffnung, Kluft. Jg.
V MV. nepravá glossa. Pa. Ve všech skulinách
hrabati. V. S-nu zavírati. Har. Skrze s-ny
nahlédati. Solí. S. ve stěně. Kom. Netopýr
vyprchl ze škouly. Pl. Jest skúla, jíž zá-
konníci svatokupči. Hus I. 430. Sáhla do
skouly ve stěně, kde měla rozčesák. Sá.
Jak had v trávě tají v skoule se Skylla.
Sš. Sm. bs. 115. A žádné s-ly míti nebu-
deme. Sš. II. 102. Všelikú skúlu hlinú za-
maže; Zaplnichu skúly stěnné. BO. S-nou
světlo se mu zablesklo. Kom. Š. ve dveřích,
D., v zemi. Us. Š-nou nás špehovali. Sych.
Myš do škouly utekla. Aesop, S. n. zlámání
kosti po dlouze, rozsedlina, der Längen bruch,
Ja. S. hlasová, vz Schd. II. 366. — S., pole
po strništi orané, das Sturzfeld. Us. v Bolesl.

— Skoula, záškleba, zerrissene Wolken. Us.
Skulinatěti, ěl, ění, na povrchu skulin

nabývati. Rostl.

Skulinatý (šk ...), skulinovatý = plný
skulin, voll Spalten o. Ritze, spaltig, ritzig.
Aqu., D., Sš. Oa, 227.

Skulíš, e, m., erichthus, kývoš hybooký.
Krok. II. 244.

1. Skuliti, il, en, ení; skulovati; skouleti,
el, en, ení; skulívati = s vrchu dolů n. do
hromady kouleti, herab-, zusammenrollen.
Jg. — co odkud kam čím: kámen s hory
do potoka rukama. Us. — se. Ten se s-il.

— se komu. Letos se mi dvě (jeptišky)
skulily (zbouchly). Dač. — se kam, v co.
Ráj. — co, se kam, na co: na hromadu.

— si. Pojďme, skulíme si (v kuželky, za-
hrajeme si), ein wenig kegeln. Us.

2. Skuliti = skoliti, 1. Ten pes dnes
skulí (vyje). Us.

Skulovatý = plný skul, nerovný, hrbo-
vatý, uneben, holperig. S. místo. Alx. fab.
c. 44.

Skum, u, m. = skoumání. Vše skloň
ducha skumu. Sš. Sntt. 152. Nejdřív pošlou
bábu na skumy, zdali smějí přijíti. Němc.

Skumatelství, n. S. dmuchavkou, Löth-
rohrprobirkunst, f. Nz.

Skumnosť, i, f., die Theorie. Div. z och.

Skumný, theoretický, theoretisch. Mus.
I. b. 107. S. nauka. Krok. První díl lučby
slove pouhý n. skumný (theoretica), druhý
ale zkusný (practica). Pr. Chym. - Palac.,

Marek. — S., skoumavý, forschend. Kdo
skumným čítá duchem. Mus. Jg.

Skuner, u, m., lodi, Schoner, m. Kpk.

Skuoro = skoro.

Skup, u, m., der Zusammenkauf. NB.
Tč. 290. — S., vz Skoupý.

Skupa, y, f. = skupina, das Tableau, Ge-
mälde. Nz. Nová tu s. počíná. Sš. Zj. 434.

Skupá, é, f., Skupay, ves u Slabec. PL.

Skupák, a, skupáň, ě, m. = skupec.
Slov.

Skúpati = skoupati.

Skupčiti, il, en, ení, lakoměti, geizen.
Berg. — S., na Slov. = získati, vykupčiti,
erhandeln. Bern.

Skůpě, ěte, m., mladý skopec.

Skúpě = skoupě.

Skupec, pce, m., skoupý, der Knauser.
Vz Skrbec. V. Skupec našel marnotratného
(Cf. Co naspořil Stejskal, to utratil Vejskal).
Prov. Lb. Skupec — hlupec. C. M. 53. S-ci
jako včely med stále sbírají, až i sami umí-
rají. Pk. Marnotratník je žebrák budoucí
a s. věčný. Pk.

Skupec, pče. m., Skupsch, ves u Veseřic.
PL.

Skupení, n., skupenina, y, f. = sou-
měrné sestavení rozličných předmětů, zvířat
n. osob v ladný celek, it. il gruppo, fr. le
groupe, němec, die Gruppe. Jedno n. více
skupení činí obraz ve smyslu výtvorného
umění. S. N. S. toto (Niobe s dětmi svými);
s. stromové. Svět. S. domů, stromu, stran.
Dch. S. Horská, vrcholů, souhoří, die Berg-
gruppe. Š. a Ž. Není pak církev pouhá ne-
ústrojná s. věrců. Sš. I. 159. S-ny v math.
příznivé, nepříznivé, přímé. Stč. Alg. 185.,
174. S. v tělocviku: 1. ploská a) dvojpatrá
α) jeden na dvou, β) dva na tři, γ) jeden
na jednoho; b) trojpatrá. 2. S. kuželovitá

a) dvojpatrá a) jeden na dva, ß) dva na
tři, y) jeden na jednoho; b) trojpatrá, c)
čtyřpatrá. Vz více v Tš. str. 113., KP. I.
457., 492., 498., 518. — S. souhlásek, Kon-
sonant-Gruppen. Vz Souhláska, S. N. VIII.
654. — S. krystalová, vz Bř. N. 47. S. tri-
asové, s. pestrého pískovce, die Triasgruppe.
Nz. — S., v lučbě = vlastnosť těles, že buď
pevná, buď kapalná, buď vzdušná či plynná
jsou. Šfk. 21.

Skupenitosť, i, f. = skupenství. Nz.

Skupenství, n., způsob, jakým nejmenší
částice (atomy, molekule) těl spolu spojeny
jsou, skupenitosť, nahrnulosť, der Aggregat-
zustand, die Aggregationsform. S. pevné,
kapalné, plynné n. vzdušné. S. N., Nz. S.
nerostů, vz Br. N. 56. O s. hmot vz KP.
II. 9., 331.

Skupený; -en, a, o, aggregirt, Nz., zu-
sammengehäuft, gruppirt. Jak divně s-ny
ty stěny skal! Kká. Š. 98.

Skupice, Skupitz, ves a) u Postoloprt,

b) u Herm. Městce. PL.

Skupina, y, f., vz Skupení.

Skupiti, il, en, ení, gruppiren. — co:

osoby. — se = v kupu sestoupiti, zusammen-
häufen, gruppiren. Bur.

Skupka, y, m. a f. = skupec n. skoupá,
Jg.



	395

	Skuklík, a, m. = skuhrač. Us. 1. Skukliti, il, en, ení = kuklou sevříti — přemoci, in den Sack stecken, überwältigen. — koho. Ros. 2. Skukliti, il, ení = skuhrati. Us. Dch. Skula, vz Skulina. Skulař, e, m., pholas, měkkýš, mlž. S. N. S. vrtavý, p. dactylus. Schd. II. 538., Frč. 224. Skulhati se, kulhavým se státi, lahm werden. Kobyla se s-la. Us. Dch. — S., herabhinken. Skulhavěti, ěl, ění, lahm werden. - na čem. Byl prv kulhav na těle, nyní s-věl také na duši. Pal. IV. 328. Skulík, u, m., lépe: stulík. Skulina (skulina; zastr. skula, skoula, škula, škoula), skulinka, škulinka, y, f. = díra, rozsedlina, štěrbina, der Ritz, die Lücke, Spaltung, Spalte, Oeffnung, Kluft. Jg. V MV. nepravá glossa. Pa. Ve všech skulinách hrabati. V. S-nu zavírati. Har. Skrze s-ny nahlédati. Solí. S. ve stěně. Kom. Netopýr vyprchl ze škouly. Pl. Jest skúla, jíž zá- konníci svatokupči. Hus I. 430. Sáhla do skouly ve stěně, kde měla rozčesák. Sá. Jak had v trávě tají v skoule se Skylla. Sš. Sm. bs. 115. A žádné s-ly míti nebu- deme. Sš. II. 102. Všelikú skúlu hlinú za- maže; Zaplnichu skúly stěnné. BO. S-nou světlo se mu zablesklo. Kom. Š. ve dveřích, D., v zemi. Us. Š-nou nás špehovali. Sych. Myš do škouly utekla. Aesop, S. n. zlámání kosti po dlouze, rozsedlina, der Längen bruch, Ja. S. hlasová, vz Schd. II. 366. — S., pole po strništi orané, das Sturzfeld. Us. v Bolesl. — Skoula, záškleba, zerrissene Wolken. Us. Skulinatěti, ěl, ění, na povrchu skulin nabývati. Rostl. Skulinatý (šk ...), skulinovatý = plný skulin, voll Spalten o. Ritze, spaltig, ritzig. Aqu., D., Sš. Oa, 227. Skulíš, e, m., erichthus, kývoš hybooký. Krok. II. 244. 1. Skuliti, il, en, ení; skulovati; skouleti, el, en, ení; skulívati = s vrchu dolů n. do hromady kouleti, herab-, zusammenrollen. Jg. — co odkud kam čím: kámen s hory do potoka rukama. Us. — se. Ten se s-il. — se komu. Letos se mi dvě (jeptišky) skulily (zbouchly). Dač. — se kam, v co. Ráj. — co, se kam, na co: na hromadu. — si. Pojďme, skulíme si (v kuželky, za- hrajeme si), ein wenig kegeln. Us. 2. Skuliti = skoliti, 1. Ten pes dnes skulí (vyje). Us. Skulovatý = plný skul, nerovný, hrbo- vatý, uneben, holperig. S. místo. Alx. fab. c. 44. Skum, u, m. = skoumání. Vše skloň ducha skumu. Sš. Sntt. 152. Nejdřív pošlou bábu na skumy, zdali smějí přijíti. Němc. Skumatelství, n. S. dmuchavkou, Löth- rohrprobirkunst, f. Nz. Skumnosť, i, f., die Theorie. Div. z och. Skumný, theoretický, theoretisch. Mus. I. b. 107. S. nauka. Krok. První díl lučby slove pouhý n. skumný (theoretica), druhý ale zkusný (practica). Pr. Chym. - Palac.,	Marek. — S., skoumavý, forschend. Kdo skumným čítá duchem. Mus. Jg. Skuner, u, m., lodi, Schoner, m. Kpk. Skuoro = skoro. Skup, u, m., der Zusammenkauf. NB. Tč. 290. — S., vz Skoupý. Skupa, y, f. = skupina, das Tableau, Ge- mälde. Nz. Nová tu s. počíná. Sš. Zj. 434. Skupá, é, f., Skupay, ves u Slabec. PL. Skupák, a, skupáň, ě, m. = skupec. Slov. Skúpati = skoupati. Skupčiti, il, en, ení, lakoměti, geizen. Berg. — S., na Slov. = získati, vykupčiti, erhandeln. Bern. Skůpě, ěte, m., mladý skopec. Skúpě = skoupě. Skupec, pce, m., skoupý, der Knauser. Vz Skrbec. V. Skupec našel marnotratného (Cf. Co naspořil Stejskal, to utratil Vejskal). Prov. Lb. Skupec — hlupec. C. M. 53. S-ci jako včely med stále sbírají, až i sami umí- rají. Pk. Marnotratník je žebrák budoucí a s. věčný. Pk. Skupec, pče. m., Skupsch, ves u Veseřic. PL. Skupení, n., skupenina, y, f. = sou- měrné sestavení rozličných předmětů, zvířat n. osob v ladný celek, it. il gruppo, fr. le groupe, němec, die Gruppe. Jedno n. více skupení činí obraz ve smyslu výtvorného umění. S. N. S. toto (Niobe s dětmi svými); s. stromové. Svět. S. domů, stromu, stran. Dch. S. Horská, vrcholů, souhoří, die Berg- gruppe. Š. a Ž. Není pak církev pouhá ne- ústrojná s. věrců. Sš. I. 159. S-ny v math. příznivé, nepříznivé, přímé. Stč. Alg. 185., 174. S. v tělocviku: 1. ploská a) dvojpatrá α) jeden na dvou, β) dva na tři, γ) jeden na jednoho; b) trojpatrá. 2. S. kuželovitá a) dvojpatrá a) jeden na dva, ß) dva na tři, y) jeden na jednoho; b) trojpatrá, c) čtyřpatrá. Vz více v Tš. str. 113., KP. I. 457., 492., 498., 518. — S. souhlásek, Kon- sonant-Gruppen. Vz Souhláska, S. N. VIII. 654. — S. krystalová, vz Bř. N. 47. S. tri- asové, s. pestrého pískovce, die Triasgruppe. Nz. — S., v lučbě = vlastnosť těles, že buď pevná, buď kapalná, buď vzdušná či plynná jsou. Šfk. 21. Skupenitosť, i, f. = skupenství. Nz. Skupenství, n., způsob, jakým nejmenší částice (atomy, molekule) těl spolu spojeny jsou, skupenitosť, nahrnulosť, der Aggregat- zustand, die Aggregationsform. S. pevné, kapalné, plynné n. vzdušné. S. N., Nz. S. nerostů, vz Br. N. 56. O s. hmot vz KP. II. 9., 331. Skupený; -en, a, o, aggregirt, Nz., zu- sammengehäuft, gruppirt. Jak divně s-ny ty stěny skal! Kká. Š. 98. Skupice, Skupitz, ves a) u Postoloprt, b) u Herm. Městce. PL. Skupina, y, f., vz Skupení. Skupiti, il, en, ení, gruppiren. — co: osoby. — se = v kupu sestoupiti, zusammen- häufen, gruppiren. Bur. Skupka, y, m. a f. = skupec n. skoupá, Jg.