396

Skupkyně, ě, f., skoupá ženština, die
Knauserin. — Na Slov. — skupovatelka, die
Aufkäuferin. Bern.

Skupnosť, i, f., odbyt, guter Absatz;
prodajnosť, die Verkäuflichkeit. L.

Skupný, mohoucí býti koupeným, pro-
dejný, verkäuflich. S. statkové. Dipl. 1607.

Skupoň, ě, m. = skupec.

Skúposť, vz Skoupost.

Skupovaě, skupovatel, e, m., der Zu-
sammenkäufer, Auf-, Einkäufer. S. potrav.
Kom.

Skupovačka, skupovatelka, y, sku-
povatelkyně, die Auf-, Ein-, Zusammen-
käuferin. Jg.

Skupovačný, kdo rád skupuje, gern zu-
sammenkaufend. Bern.

Skupování, n., der Auf-, Einkauf. V. S.
domův. 2. Apol. 282.

Skupovatel, e, m. = skupovaě.

Skupovati, vz Skoupiti.

Skupština, y, f., srbský sněm, serb. Na-
tionalversammlung.

Skůra, y, f., kůže, skora, die Haut, das
Fell. Slez. Kld. ván., Klš. Svrbí tě s. (chceš
výprask? říkají neposlušnému). Klš.

Skuraný = kožený, ledern. S. galaty, die
Lederhose. Na Ostrav. Tč.

Skurati. Vandruj že dceřičko, bys tam
co skurala, by si se mi věcej dceřičku ne-
vzala. Sš. P. 777.

Skuřina, y, f., ves u Sobotky. PL.

Skůrka, y, f., malá kůže vydělaná, kleines
Leder. Na Ostrav. Tč. Vz Skorá, Skůra. —
S., kůrka, die Brotrinde. Mor. a ve Slez.
Šd., Tč., Klš.

Skůro = skoro. Dh. 23. Svitaj, Bože,
svitaj, co by skůr mrkalo, co by mého
věku skůrej ubývalo. Sš. P. 250.

Skuřovati, vz Skouřiti.

Skurský, ého, m., osob. jm. Mor. Šd.

Skurvisyn, a, m. = z kurvy syn. Tak
často v NB. Tč. 72., 102., 108., 229., 231..
232., 241., 244., 246., 251., 254. atd.

Skurviti, vz Zkurviti.

Skury, Vskury, dle Dolany, Skur, ves
u Slaného. PL.

Skus, vz Zkus.

Skusiti, vz Zkusiti.

Skusti, zastr. m. skubsti. Bž. 47.

Skušený; -en, a, o, vz Zkušený. O zdvo-
řilosti vlaských kavaglierů maje sobě po-
vědomou a s-nou nikdy sem pochybnosti
neměl. Žer. 317.

Skušovaní, n. Přišel na s. NB. Tč. 272.
Vz Zkusiti.

Skut, vz Skutý.

Skuta, u, m., koř. skъ (sků), příp. -ťъ
(in Geschossform gefalteter Untertheil des
Rockes), Schooss, extrema vestis pars,
amictus. Srov. litev. abskutnéti, abscheren;
strhornoněm. scōz, Schooss. Mkl. aL. 174.,
B. 160.

Skůt, vz Skot.

Skuta, y, f., čuchoňská loď úzká o jednom
stěžni. Kpk.

Skutaliti, íl, en, ení; skutáleti, 3. osob.
pl. -lejí, el, en, ení; skutalovati, zusammen-
wälzen, -rollen, herabwälzen. Strany vazby
vz Skuliti.

Skuteč, tče (Skutče, Skuč), m., město
v Chrudimsku, němec. Skutsch. Vz S. N.,
Tk. II. 378., Tf. 7., 298. — Skutečský, sku-
tecký, Skutscher-.

Skuteček, vz Skutek.

Skutečně, skutkem, v skutku, v pravdě,
in der That, wirklich, thätig, werkthätig.
S. k něčemu se míti, Br., přičiniti. Žer. S.
dokázati. V. Skutečně-li tomu tak?; S. tam
byl; S. to dodal. Dch. S. k něčemu se va-
liti; s. něčeho se dopustiti. Hus I. 473., II.
88. Nosorožec s. se nachází; Svěř se mi,
oč s. stojíš? Sych. S. naň bylo shledáno.
S. se to stalo. D. — Jg. Mstili velmi s. =
skutkem. Výb. I. 974.

Skutečník, a, m., činitel, der (Misse-)
Thäter. ZN., D. Kdyby 10 zlodějóv a mor-
déřóv zjímal a ti by pravili, že jsú to něčím
rozkázáním učinili, tolikoby chtěl nad roz-
kazatelem pomsty hleděti a tyto s-ky pu-
stiti? Arch. II. 38. V tom chcem neleniví
s-ci nalezeni býti. Ib. II. 274. — S., kdo
myslí, že konaje dobré činy bude spasen.
Pýchu s-ků snižuje. Br.

Skutečniti, il, ěn, ění, bewerkstelligen,
wirklich machen, fertig machen. — co. Ros.

Skutečnosť, i, f., činnost, přičinlivost,
die Thätigkeit, Wirksamkeit. Až by lékař-
ství v těle svou s. prospěšně spůsobilo. Ms.
Ovc. — Lom., Krab. — S., pravdivost, die
Wirklichkeit. S., souhrn všeho toho, co ne-
popiratelným jest předmětem nepojaté vnější
i vnitřní zkušeností. Přivésti něco ke s-sti;
s. věcí, die Realität der Dinge; státi se s-í.
Dch. Zákon vešel v s. (v moc, v platnosť).
J. tr. Uvedení stráže bezpečnosti ve s.. die
Aktivirung der Sicherheitswache. J. tr. Pře-
myšlování působilo jim jistou toho všeho
s.; Toť jsou ty s-sti, které jsou se z příčin
napřed položených vypučily. Bart. Nedají —
o skutečnosti zvířátek pochybovati. Hlas.

Skutečný, skutek přinášející, činný,
thätig, wirksam, werkthätig, thätlich. S.
život, Kram., milovník českého jazyka. Dal.
— S., opravdivý, v pravdě jsoucí, wirklich,
reell. S. hřích, rada, čin (opravdový skutek),
zbouření, dluh, D., pravda. Us. S-né děje
v účet bráti; s. plnění práce; s. děj atd.
Dch. S-nou délku čáry stanoviti. Nz. S. mi-
losť, gratia actualis, lépe: milosť skutková
n. úkonná (t. j. skutkům dobrým potřebná).
MH. 75. Vz Milosť. Duše věrná jest obmyta
ot hřiechu přirozeného, druhé od s-ného.
Hus II. 22. Pod skutečným na hrdle tre-
stáním. Kom. S. držení dědin. Ms. 1611.
S. přinucení. Har. S-né části zločinu; s-né
okolnosti. J. tr. — S. učitel, professor, defi-
nitiv angestellter Lehrer, Professor. J. tr.

Skutek, tku, skuteček, čku, m. od ku-ja.,
strč. skutiti (stvořiti, creare), skutitel (stvo-
řitel, creator); sr. lat. cu-do. Šf. Koř kъ
(ků), příp. -ъkъ. Mkl. B. 263. V Podkrko-
noší: skůtek. Nk. — S., pod smysly padající
proměna bytností svobodně činící způsobená,
čin, die That, Handlung, die Thatsache. Jg.
S. dokonaný čin z vůle lidské; v obec.
mluvé vše, co člověkem se dokonalo. Vz
více v S. N. S. dobrý, poctivý, počestný,
zlý, hanebný, nectný, bezectný, nevážný,