399

Skutkovaný = dělaný, působený, ge-
macht, bewirkt. — kým. Víra duchem sv.
skutkovaná. Sš. II. 238.

Skutkovatel, e, m., dělatel, působitel,
der Thäter, Wirker. Osnovatelé a s-lé těch
krutostí byli židé. Sš. J. 288.

Skutkovati = dělati, působiti, ve skutek
uváděti, thun, handeln, wirken, bewerkstel-
ligen. — co. Vzrůst, jejž Bůh s-kuje a po-
skýtá. Sš. II. 216., J. 105. — kde. Že jeho
vůle tuto působí a s-je. Sš. Sk. 56. Vzrůst
činí a s-je v lásce. Sš.- II. 118.

Skutkový, That-, wirklich. S. milosť =
úkonná, gratia actualis. Hý. Sr. Milosť.
(I. 1018. b.). Hříchem se tu rozumí i hřích
s. i rodový; Křestem sv. hřích s. i hřích
přirozený či dědičný se obmývá. Sš. I. 287.,
Ž. 96. Vz Skutečný.

Skutterudit u, m., nerost. Vz Bř. N. 222.

Skutý; -ut, a o, zusammengehiimmert.
Ach můj rode přeubohý, síla tvá je skuta.
Hdk. C.104.

Skuvičeti, el, ení; skuvíkati = skovičeti,
skučeti, heulen. — abs. Pes, uhodíš-li jej,
skuvič (skučí), sice štěká. Kom. Který pes
trefen, ten skuvičl Č. M. 520.

Skužala, y, m. = lakomec, der Geizhals.
Llk.

Skuželnice, e, f., ženské návštěvou přišlé,
Frauen zu Besuch. Us. u Jilem.

Skvaknouti, kl, utí, snad m. zkaknouti,
zfáknouti. Jg. — co. Já bych to skvakí
(skvakla = já bych to sklidil, zesral). Ros.,
Us. Msk., Hrp., Km., Kd., Jir. Er soll mir
auf den Buckel kriechen). Us. Radši bych
to skvak', než se tím típal. Us. (Jir.).

Skvaltovati, Gewalt anthun, nothziich-
tigen. U Olom. Sd. — koho: pannu, ženu.
Us.

Škvarek, vz Škvarek.

Skvařitel, e, m. = mrhač. Slov.

Skvařitelka, y, f. = mrhačka. Slov.

Škvařiti, il, en, ení = ztráviti, zmrhati,
verzehren, verschleudern. Bern. Řeč naše
československá nemohla býti škvařena aneb
v geniu svém pomýlena. Nitra VI. 359.

Skvasiti, ií, šen, ení; skvašovati = okva-
siti, nakvasiti, einsäuern. — co: víno. Techn.
— S. = kvasem setrvati, durchschmausen. —
s kým. On s ním dva i tři dni skvasí (ho-
duje). Ros. — S., srovnati s kým, auskom-
men. — s kým. Divná hlava, nikdo s ním
neskvasí (nesrovná se, nesetrvá). Ros. — Jg.

Skvasněti, ěl, ění, sauer werden. L.

Skvěčeti, el, ení = vřískati, křičeti,
schreien. — kde. Seveřík v roklinách
skvěčí. Hdk. C. 138.

Skvěkalka, y, f., limboria. Rostl. 1844.

Skvěkalkovitý, S. rostliny, limboriei.
Rostl. 1844.

Skvěkalý = otevřený, aufgeborsten. —
od čeho: od horka. Pref.

Skvěkati = otevříti se, rozštípnouti se,
aufbersten. Rostl.

Skvěle, skvělosť, skvělý, správněji:
Stkvěle, Stkvělosť, Stkvělý. Vz tato slova.
Skverkový, modřínový. S. šindel. Sr.
Skvrk, škvrkový. Slov.

Skvevna = skvrna.

Skvětati, vz Zkvésti.

Skviloviua, y, f., das Scillitin. Rst. 49.

Skvíti, lépe: stkvíti. Vz toto.

Skvorec, rce, m., kos vodní, turdus aqua-
ticus, die Wasseramsel. Pdy. — S., psitta-
cus. MV.

Skvořetice, Škvořetice, Skwořetitz, ves
u Blatné. Vz S. N.

Skvořiti se, il, en, ení = trmáceti, lo-
potiti se, sich plagen. C. •

Skvost, u, m. (novější), stkvostnosť, die
Pracht. Č. S. bohatosti občanské. Sš. 1. 153.
S-y v zastavárne propadlé (nevyplacené);
zastavené s-ty vyplatiti; s. míru, korunný.
Dch.

Skvostně, stkvostně == blýskavě, nád-
herně, prächtig, herrlich, köstlich. Skvostně
ctíti, uctíti, chovati, sobě vésti, V., tráviti,
Cyr., hodovati, Proch., se nositi, si choditi.
D. S. se strojiti. Dch. S. choditi. Luk. 16.,
Hus. II. 237. Jedl jest každý den s. t, j. pří-
pravně. Hus. II. 241.

Skvostnosť, stkvostnosť, i, f. = blesk,
nádhernost', die Pracht, Köstlichkeit, Präch-
tigkeit, der Luxus, die Herrlichkeit. Nád-
hernost' a s. V. Skvostností otčiznu mrhati.
Kom. S. útratná. Ros. Ta s. nás na mizina
přivede. Sych. — čeho: nábytku. — v čem.
Přílišná s. v jídle. V.

Skvostnoťa, y, f. = skoostnosť.

Skvostný, správněji stkvostný = blys-
kavý, nádherný, nákladný, drahý, prächtig,
herrlich, köstlich, stattlich, niedlich, kostbar,
luxuriös. Jg. V. Sk. n. stk. krmě, hody,
oděv, život, V., jídla, Kom., kvas, oběd, D.,
honba (das Festjagen), Sp., úprava, papír,
inkoust (Luxustinte), kus (das Prunkstück),
síně, průmysl (Luxusindustrie). Dch. S.
kment. Sych. S-ostné vydání knihy. — S.,
skvostu milovný, prachtliebend. S. člověk.
V., Kom.

Skvot = skiťot = skot. Ms. k. pr. — Jg.

Skvrada, vz Skovrada.

Skvram., vz Skřivan.

Skvrček, čka, m., der Winsler, Greiner.
L.

Skvrčeti, škvrčeti, el, ení, zischen. Že-
lezo horké do vody strčené škvrčí (syčí).
Zlob. — komu kde. Skvrčí mně v břiše,
knurrt. Us. Sd. — S., naříkati, winseln. L.

Skvъeéti má dílem přesmyknutí, roze-
skrvěl n. rozeskřvěl, dílem jeho r vzalo na
se povahu souhlásky, rozskyrlý; vosk roz-
skquirly cera liquescens, Ž. wit. 21. 15.,
země rozeskrvělá. Ž. Pod. 74. 4. (Gb. v Li-
stech filolog. 1880. str. 300.).

Skvrk, u, m., skvrčení, das Prasseln, Zi-
schen; Wimmern, Klagen. L.

Skvrklivosť, i, f., die Weinerlichkeit,
Klagesucht. L.

Skvrklivý, weinerlich, greinerisch. L.

Skvrknouti se, kl, utí, stáhnouti se,
scvrknouti se, zusammenschrumpfen, sich zu-
sammenziehen. — se komu. Když trnky jí,
ústa mu se skvrknou. Krab.

Skvrna (skvrna), y, f.; s a š často se
střídají. Strsl. skvrъna, inquinamentum, koř.
skvr, příp. -na. Mkl. B. 117. — S., poskvrna,
spliha, zmaz, der Makel, Fleck, macula. V
MV. nepravá glossa. Pa, Ta s. pouští, ne-
pouští; s-nu v něčem udělati. Šp. Vodička