Předchozí (404)  Strana:405  Další (406) |
|
|||
405
|
|||
|
|||
Sládeč, e, m., na Mor. = osladič, slado-
vec, polypodium vulgare, die Süsswurzel. D. Po chuti nechuť bývá, lib sládeč. lib hořec. Tkadl. II. 39. Sladek, vz Sladký.
Sládek, dka, m., kdo slad dělá, der Mäl-
zer, Ros., v širším smyslu: kdo pivo vaří, der Brauer, Bierbrauer. Us. S., sladovník, pan starý; jemu pomáhají: podstarší, mlá- dek, spilečný, spělák, sladomel. Cf. Sladák, Sladčík. Pt, Šp. Od s-ka pivo se vaří. Kom. Žatečtí sládci. Prov. Vz Slánský. Nepůjde s. v poselství sám (pošle si pomahače. Od- bytí prosícího). Lb. Sláva jeho padne s-vi do pivováru. Vz Opilec. S. Chmel drcnul ho do hlavy. Mor. Šd. Kde lehne sládek, ne- lehne pekař (kdo mnoho pije, málo jídá). U Dobrušky. Vz o sládcích v starší době Tk. II. 371., 380., 382., 388. — S-ci, paseky u Vsetína na Mor. Tč. Sladeň, dně, f., melodia, symphonia.
(Absque dubio a lexicographis tentatum. Jg.). Lex. vet. Sladěnce, nce, m., glycine, rostl, vikvo-
vitá. Krok. I. b. 229. Sladění, n., das Süssen. Vz Sladiti.
Sladíce, e, f., eine süsse Birn. Jg.
Sladič, e, m., polypodium vulgare, pa-
protka, osladič, der Engelfuss, das Engel- süss. Slb. 91. Sladičátko, a, n., cukroušek, das Lieb-
chen. Šír. Sladička, y, f. S-ky, malé letní hrušky,
eine Süssbirn. Us. Sladíčkovati, süsseln. Šm.
Sladičký, vz Slaďoučký.
Sladidlo, a, n., das Süssmittel. Um. les.
Sladík, u, m., berillium — S., glucinum,
die Süsserde, das Glucin. Šm. Sladina, y, f., der Süssstoff. Šfk. 577.
Vz Sladizna. — S., sladkost, slasť. Šm. Sladince, sehr süss.
Sladinky, pl., f., das Zuckerwerk. Us.
Sladinký, sehr süss. Vz Slaďoučký.
Sladiti, il, zen, ení (na Slov. děn, ění);
sladívati, süssen, süss machen. — co čím: kávu cukrem. Us. Svůj čas láskou s. Puch. S. co zlatou vodou (vymyti, v lučbě). Vys. - se = líbiti se. — se komu kde. Plk. Že se mi nesladí v žádném země kraji. Dolež. Sladivec, vce, m., der Beerenzucker. Šm.
Vz Sladič, Sladovec. Sladivo, a, n., cukr, melasa, syrup, med,
kandis. Vz Sladina. Sladivosť, i, f., die s♫ssende Beschaffen-
heit. Sladivý, süss machend, süss. Mus.
Sladizna, y, f., sladina, die Süssigkeit.
S. řepy není chutnavá. S. není pro chlopa, süsse Speisen. Na Ostrav. Té. Sladká hořká = lilek sladkohořký, So-
lanum dulcamara, das Bittersüss. Rostl. 1122. Sladkavěti, ěl, ění, süsseln. D.
Sladkavosť, i, f., die Süsselei, Süsslich-
keit. Jg. Sladkavý = přísladlý, zasladlý, ein we-
nig süss, süsslich. D. Sladko, süss. S. jest mi. Kom. Sladko
chutnati. D. To mu bude s. a utěšeno. V. |
Jméno to pojmenovati duši jest sladko. Pass.
S. do očí, za zády podskočí. Dch. Kdo sladko jídá, nesladko spává. Pk. — S., vz Sladký. Sladkodyšný, süssduftend. Sš. Hc. 59.
Sladkohlasí, n., die Harmonie. Jg
Sladkohlasý,. sladkohlasný = sladký
(příjemný) hlas mající, libohlasý, von süsser Stimme, süssstimmig. S. ústa. Sš. Hc. 85. Sladkohořký, bittersüss. S. lilek. Jg.
Život dvorský s-ký. Č. M. 321. Vz Sladká hořká. Sladkojam, u, m., sechium, die Stachel-
gurke. Rostl. 625. Sladkokusný, sladký, süss, angenehm.
S. řeč. O 7 vstup. Řeč s. a pochlebná. Št. N. 24. Sladkokvět, u, m., hipelate. Rostl.
Sladkolistý, süssblättrig. Dch.
Sladkoluzný. Pl.
Sladkoměška, y, f., epimedium, die
Sockenblume, rostl. Slb. 646., Rostl. 52. Sladkomluvnosť, i, f., die Süssredigkeit.
Jg. Cf. Sladkořečí. Sladkomluvný, sladce mluvící, süssre-
dend. Reš. Sladkomravnosť, i, f., sladkosť či lahoda
mravů, ochotnost. Sš. II. 224. Sladkoperný, süssherb. Byl.
Sladkopěvný, lieblich singend. Šm.
Sladkoplod, u, m., glycosmis, rostl, ci-
troníkovitá. Rostl. Sladkopochlebný, süss einschmeichelnd.
S. řeč. 16l9. Sladkořečí, n., řeč sladká, přemluvná,
fj Tci&avokoyía. Aby nás nikdo neoklamal s-čím. Sš. II. 207. Cf. Sladkomluvnosť. Sladkořeký = sladkomluvný. Č.
Sladkosladký (složení souřadné), über-
süss. Bž. 286., Chmel. Sladkosměchý, süsslächend. Div. z och.
Sladkosť, i, f., die Süssigkeit, Süsse. S.
vina. Har. Medová s. V. Přílišná s. horší než hořkosť. S-sti se nedobírej až do hoř- kosti. Pk. — S., lahodnosť, die Lieblich- keit, Annehmlichkeit, Gefälligkeit. Jg. S. nebeská. Kom. Řeč tvá s. mým ústům způ- sobuje nad stred. Br. Již Ježíš v srdci mém kvete, ten květ plný sladkosti. Sš. P. 74. Což trpíme, máme v s-sti božstvie přijieti; Ty v svém těle k věčnému odpočinutí při- jímá (Kristus), kteříž utrpenie čijí, avšak od milovánie vnitřnie sladkosti neodstupují; Skrze prsy Kristovy rozumie se s. čtenie svatého, jímž se krmie mladí, tociž v nově ku Kristovi obrácení; Všichni věřící v Krista vždy v zelenosti své viery trvají, vzhuoru k nebeským žádostem sě táhnú a tu té s-ti požívají; Jakož na ořechu skořepina tvrda jest a jádro skryto, tak v tomto životě na- šem s spasenie nám tajna jest a nezjeví se nám; Nebeské s-sti ustavičně dásněmi mysli své okušuje; Zčestie svú s-stí mě klamá. Hus II. 148., III. 9., 65., 78., 86., 119. (Tč.). Sladkosvraskavý, süss zusammenzie-
hend. S. chuť. Pr. Chym. 245. Sladkota, y, f. = sladkost. S. zpěvu;
Aby s-tou zázraku náuka se potvrdila. Sš. Hc. 8., Sk. 233. Sladkotoký, süss fliessend. S. slova.
Vinař. |
||
|
|||
Předchozí (404)  Strana:405  Další (406) |