406

Sladkotuk, u, m. S-ky, Süssfette, Gly-

ceride, glyceridy. Nz.

Sladkoústec, stce, m., der Süssmund. Šm.

Sladkoústý, der Süssmund, das Süss-
maul. D. — S. = sladkomluvný. Jg.

Sládková, é, f, die Bräuerin. Us. Je
tlustá jako paní s. Vz Sladovnice.

Sládkovic, Brauers-. S. syn, dcera, Jo-
sífek, Ančička = sládkův, sládkova. Vz -ovic.

Sládkovič, e, m., osob. jm. Mor. Šd.

Sladkovodní, ze sladké vody, Süsswasser-.
S. měkkýši, Dch., vápenec, fauna. Krč. 903.,
927., 1029. S. útvary, die Süsswassergebilde,
Tl., rakoviny, die Süsswassermuscheln. Rk.

Sládkovský, -sky, po -sku= sladovnický,
Mälzer-, Bräuer-. S. tovaryš. Ros.

Sládkovství, n., das Mälzer-, Bräuerhand-
werk. Ros.

Sladkozvučný, libozvučný, süsstönend.
Reš.

Sládkův, -ova, -ovo, dem Bräuer gehö-
rig, des Bräuers. S. dům. Vz Sládkovič.

Sladký; sladek, dka, o. Cf. lat. suavis
m. svadvis, skr. svädus. Gb. Hl. 94. Strsl.
sladъkъ, dulcis, suavis, pří'p. -ъbъ. Srov.
strind. svädu, lit. saldus. Fk. 221., Mkl. B.
256., 74., aL. 141. 85. Komp. sladší (zastr.
slazší, Hus III. 36., 117., slaší), sladčejší,
v obec. ml. místy slajší. Vz -ší, Gb. Hl. 103.
Komp. sladšl je původem stejný se starším
kompar. slazší; rozdíl, že je tu d místo z,
nepřipisuji tomu, že by byla přípona jiná,
ale tomu, že byl na blízku positiv sladký
a ten svým d sváděl, aby so také v kompar.
vyslovovalo d místo z, sladší m. slazší. Tak
vykládám si také odchylné divokejší a su-
chejší. Gb. v List. filolog. 1877. 303. - S ,
lahodnou chuť vzbuzující, süss; protiva: ky-
selý, hořký, slaný. V., Ž. wit. 18. 11. Sladké
chuti; sladký jako med. V. S. ovoce, víno
(Ausbruch-, Süsswein, Šk.), cukr. Us. Všecky
věci sladké jsou přirození lidskému libé.
Byl. Nad med sladší. Sych. S. jako cecek
(nepříjemně s.); s. až mdlo, ekelsüss. Dch.
S. jako cukrový meloun. BN. Horou za s-kou
jahodou chodia. Slov. Příliš s. omáčka brzy
se vymáčí. Pk. S kého se nikdy do syta
nenajíš a milého nikdy nenavolíš. Pk. Kdo
chce (užívati) sladkého, musí prve (okusiti)
kyselého (trpkého; vz Pracovitosť), Ros., Č.,
Lb.; Sladké se kyselým sladí; Kyselé slad-
kému cestu strojí. Ros. Když se nejlép zdaří,
sladké s hořkým se mísí. Kom. Ani sladký,
ani hořký. Č. — čím: cukrem, medem. —-
čemu, komu. A ovoce jeho jest sladké
hrdlu mému. Hus III. 25. — S., o menším
stupni lahodnosti, süss. S. mléko (ne ky-
selé), nový sýr, voda (ne slaná jako moř-
ská), kvašení. Us. (Jg.). Kradená voda sladší
a kradený chléb chutnější. Prov. Jg. S. zelí.

— S., příjemný sluchu, čichu, süss. Z. wit.
33. 9., 85. 5. S. popěvek. Hdk. Keď ti sladká
slova dává. Ps. sl. 78. S. zvuky, hlas, hudba,
vůně. Us. (Jg.). Sladké písně zpívá. Kom.

— S., vůbec příjemný citu, süss, angenehm.
S. paměť (upomínka), V., řeč, Ros., líbání,
Puch., usnutí, spáni, sen, vlasť, jméno, Us.
(Jg.), hřích. Koll. Po díle s-ký odpočinek.
Dch. Vyviň, vyviň svou ručičku, ó božské
pacholátko, já do ní vtisknu hubičku, ó sladké

Jezulátko; Daj mi dzěvečko sladkej huběnky
jako med. Sš. P. 74., 592. Protož die David:
Odpočívajte a vizte, že sladký jest Pán: Po-
chlebník jest sladký nepřietel, protože ušima
sladkú řeč praví a duši kazí; Kdo chce sě
ostřieci nepřietele velikého, ostřiehaj sě po-
chlebníka sladkého, neb ten urazie viece
než nepřietel; Jez stred t. j. požívaj Kri-
stova božstvie jakožto nejslažšie vieci. Hus
L 136., 154., 260., II. 148., III. 9. (Tč.). —
v čem. Budu v jich ústech sladší než med.
Boč. — S. v botanice. S. zelina (druh bedr-
níku, pimpinella saxifraga, die Bibernelle).
S. dřevo n. kořen, glycyrrhiza, lekořice, das
Süssholz; hruška, falernum pyrum, die Speck-
birn. V.; lupen, vz Sladník; chrasty (na Slov.
ouročky), der Ansprang. Us. (Jg.). S. třešně.
Cf. Slb. 599., 529., Sladká. — S. = zdravý,
gesund, wohlbehalten. Slov. Dch. — S. strup,
neduh nakažlivý, der Erbgrind. Ja.

Sladlosť, i, f., die Süsslichkeit.

Sladlý, süsslich. Martim.

Sladnice, e, f., hruška, die Speckbirn.
Rostl. 516. Vz Sladký (konec).

Sladnický = sladovnický, Bräuer-.

Sladník, u, m., sladký lupen s drobnějším
listem. Us.

Sladnoplavek, vku, m., der Hydrobora-
cit. Miner. 356.

Sladnouti, sládnouti, dnul a dl, utí, süss
werden. — abs. Ovoce již sladne. Jiskří
zrak, tvář rudne, sladnou dásně. Sš. Snt.
174. — komu. Sládne červům (brzy umře).
U Poličky. — komu kde. Sladne mi v ústech.
Us. Šd. — S., líbiti se, gefallen. — komu.
Modlářství jim sladlo. Br. — Ros. — komu
čím. Jest rozkoš srdce nějaká v člověku,
kteroužto mu chléb nebeský sladne. Sš. J. 109.

Slad ohnět, u, m., sladové mačkadlo, mlý-
nek na slad, die Malzquetsche. Suk.

Sladokusý, vz Sladkokusný. Št.

Sladolík.u, m.,arbellus, rostl., zastr.Rozk.

Sladomel, a, m., der Malzmaler, -Schrö-
ter, nad ním jest mládek. Us.

Sladosť, i, f. = sladkosť, strsl. sladostъ,
dulcedo, příp. -stъ. Jáť kojila, znám s. lásky
k děcku kojeňátku. Shakesp. Makb. 18.

Sladostný, süss. Kam.

Sladoš, e, m., hancornia, die Hankornie,
rostl. Rostl. 1066.

Slaďoučkosť, slaďounkosť, sladičkosť,
i, f., grosse Süssigkeit.

Slaďoučký, slaďounký, sladičký, sla-
dinký = velmi sladký, sehr süss. D. Sla-
ďúňké jabko. Sš. P. 214.

Slaďounkování, n., die Süsselei. Šm.

Slaďouňkovati = sladičkovati.

Slaďoušek, ška, m., ein Süssling, süsser
Herr, der Süsslispler. — S., šku, m., melo-
mites lapis, kámen, zastr., der Süssstein.
Aqu.

Sladování, n., die Malzung. Suk.

Sladovati = sušiti, Malz machen, dörren.
Suk.

Sladovec, vce, m. = sladič, rostl.

Sladovna, y, f., stavení na sušení sladu,
die Malzdörre, das Malzhaus. Aqu., Let,
Us.

Sladovní, Malz-. S. dům, das Malzhaus.
Dch.