412

Slavně, chvatně, ruhmvoll, rühmlich, be-
rühmt. S. chváliti. V., něco vážiti, Jel., sobě
počínati. Us. O spravedlnosti jeho lidé vůbec
s. smýšleli. V. — S. = stkvostně, vznešeně,
velebně, Herrlich, prächtig. S. něco vystavěti,
bzdobiti; s. si vésti; s. chovati, ctíti. V. S.
se vyzdobiti Dch. Ó by to přikázánie božie
bylo držieno dnes, kterak by s. stálo kře-
sťanstvo! Hus I. 143. — S., s pompou, se
vší slušností a veřejností, feierlich. S. do
města vjeti, D., někoho pochovati. V.

Slavné, ého, n., Klein-Labney, ves u Po-
lice. PL.

Slavněvážný, feierlich, Šm.

Slavnice, e, f., die Prachtlilie. Šm.

Slavníč, e, m., Slawnitsch, ves u Něm.
Brodu. PL.

Slávník, u, m., zastr., nástroj hudební,
psalterium. Ps. ms. — S., a, m., jm. osob.
Vz S. N, Dal. k. 32;

Slavnil, slavnílek, lka, m., der Fest-
meier. Dch. Vz Slavil, Slavnůstkář.

Slavno = slavně. Jg.

Slavnost, i, f., stav uvelebení, sláva, der
Ruhm, die Berühmtheit. Nabyl činy svými
nemalé slavnosti. Jg. S. jména. Jel. — S.,
velebnosť, jasnost, sláva, die Herrlichkeit.
Sedíš v otcově slavnosti. Br. — S., okol-
nosti, které věc vážnou činí, die Feierlich-
keit. Slavnosť a zjevné války oznámení. V.
Eraklius u veliké s-sti chtieše vjeti. Pass.
804. = S., svěcení dne nějakého, i sám ten
den n. památka, feierliche Begehung, Be-
gängniss, die Feier, Feierlichkeit, das Fest,
der Festtag. V MV. nepravá glossa. Pa.
Výprava k svatbě n. nějaké jiné s-sti. V.
S-osť kovkopů, deštěm pokažená, na vodě
(Wasserfest), hlučná; při s-sti býti; s. po-
říditi. Dch. Řeč k slavnosti, die Feierrede
(řeč oslavovací). Nz. S. stánků (= pod ze-
lenou), das Laubhüttenfest (u židů). Sš. J.
120., Šd. S. paschalní (přesnice, pascha);
Jakož i ta s. s-stí nočnou byla: s. děkovná
samých žní se slavila; ß. ta spolu svátkem
týdnů zvána, ješto po 7 týdnech po veliko-
noci připadala; S. pětileté vlády Claudiovy
či tak řečené quinquennalie, pětiročniny; po
s-sti sobotné, židovské. Sš. J. 120., 220.,
Sk. 17., 147., 233. S. předchozí, Vorfeier,
pamětní, Gedenkfeier, f. Veliká s. jest mieti
Boha hostí v srdci; Kterak veliká jest s.
mieti v srdečné Hospodě příchod boží (t. j.
mieti v srdci Boha hostí). Hus II. 209. Při
slavnosti dvě těžkosti: kdo by rád pil, tomu
nedávají a kdo nechce, toho nutívají. Pk.
S-osť založení chrámu, jména, manželského
sňatku, D., letniční. Sych. S. posvětiti, Har.,
zasvětiti, Br., slaviti, Kom., konati, světiti,
lépe než držeti. Dnes jest s. (slavná pa-
mátka) sv. Jakuba. Ros.

Slavnostenský = týkající se slavnosti,
zur Feier gehörig. Hdk.

Slavnostní, Fest-, Weihe-. S průvod,
mše, týden, oběd, píseň, hody, Festessen,
n., oheň, Freudenfeuer, řeč. Us.

Slavnostník, a, m., der Festtheilnehmer.
Us. Šd.

Slavňovice, dle Budějovice, něm. Slaw-
nowitz, ves u Bernardic. PL.

Slavnůstkář, e, m., der Festifleíef. Dch.

Slavný, m. slávný, vz á (se krátí). =
S. = rozhlášený, chvalitebný, chvatný, rühmlich, berühmt, löblich. V. S. jméno mezi
lidmi, sktitek, pověsť, muž, věc; nad jiné
s. V. S. kněz, Rkk., úsilí. Jel. Slavné pa-
měti. V. Nilus slavný potok. Br, — kde s
mezi pohany slavní byli. Byl. — Čím;
vtipem. Řůs. — S., jasný, skvětý, velebný,
nádherný, úpravný, důstojný, vsnešený, slo-
vutný, herrlich, prächtig, glänzend, klar,
glorreich, glorwürdig. S. hody, průvod, V.,
pohřeb (míti), Kom., sláva, Km., hodování,
sedání, Rkk., vítězství, Sych., rod. Jel.
Vyveď je z pohanského násilé přes moře,
aby beránka jedli a slavný hod měli. Hus
III. 109. S-ých rodičů syn; pánem slavným
udělati. V, — v čem: v jídle, v nápoji,
v oděvu (stkvostný). V. -- čím. Země s-ná
přízní bohů jako hněvem. Koll. 219. —
přoč. Město pro boží smrť s. Alx. 1109. —
kdy. V pokoji ( = v míru) a o domě s. Leg.
— k čemu. Aj k tomu úmyslu řeč Kri-
stova jest velmě slavná. Hus II. 364. — S.,
titul, löblich, hochwürdig; veleslavný, hoch-
löblich. S. magistrat, s. konsistoř; veleslavný
soud zemský, místodržitelství; s. okresní
zastupitelstvo, městský úřad; vysoce slavné
ministerstvo, hoch. Us. — S. = ku slavení,
ku poctě se vztahující, posvěcený, sváteční,
festlich, feierlich, Fest-, Feier-. S. den (na
Policku = boží hod, Kšá.), V., brána, Kram.,
oheň, Dch., průjezd, D, oděv, památka,
posel, mzda n. odplata, Us., processí, Plk.,
průvod. Jg.

Slavobrána, y, f., die Triumphpforte. Dch.

Slavodajný, ruhmspendend. Šm.

Slavodbalý, ruhmbesorgt. L.

Slavohlt, a, m., der Slavenfresser. Sm.

Slavokrdý, ruhmesstolz. S. Vyšehrad.
Mus. V. 357.

Slavoch, a, m. = slavný, jm. osob. Pal.
Rdh.

Slavochlubnosť, i, f., chlouba, die Pracht,
der Pomp. Ros.

Slavochlubný, chlubný, prahlerisch, pom-
pös. Jg.

Slavochrám, u, m., vz Slavín. Pcht.

Slavochtivý, slávy chtivý, ruhmgierig. L.

Slavoj, e, m., osob. jm. Rkk., Pal. Mh.

Slavolesklý, in Ruhm erglänzend. Sm.

Slavomam, u, m., dychtění po slávě, die
Ruhmsucht. Mtc. lidu.

Slavomarnivosť, i, f., hledání či iádos(
marné (lidské) slávy, marnoslaví, die Ruhm-
sucht. Aby neupadli v s. Sš. II. 64.

Slavomil, a, m., der Slavophil. Šm.

Slavomír, a, m., osob. jm. Vz S. N.

Slavoň, ě, m., osob. jm. Pal., Mus.

Slavonec, nce, m., der Slavonier. Krok.

Slavonice, dle Budějovice, něm. Zlabings,
mě. v Dačicku na Mor. PL., S. N.

Slavonie, e, f., království v Rakousku,
Slavonien. Vz S. N. — Slavonský, slavonisch.
S. země.

Slavonín, a, m., Schnobolin, ves u Olo-
mouce. PL.

Slavonosně, rühmlich. V Čechách se
hudba a zpěv náruživě miluje a s. vzdělává.
Kmp.