414

Slehati, vz Slehnouti.

Slehka, zastar. = lehko, lehce, snadno,
skoro. Troj. Ale toho s. nedočakáš, až duši
neb Kristovi neb ďáblu dáš; Velmě hřeší
a s. smrtelně; Jistě zdá mi se, že by toho
nedovedl s., dokud jsi živ. Hus I. 269., 337.,
III. 251. — Hus II. 414., 216., I. 313.

Slehlosť, i. f., die Festigkeit, Dichtheit
durch Abliegen. S. sněhu.

Slehlý, durchs Liegen zusammengedrückt.
S. sníh. Us.

Slehnouti, hni, hna (ouc), hnul a hl, utí;
sléhati, slíhati; sležeti, 3. pl. -ží, slež, že
(íc), el, en, ení. — S. = polehnouti, sich
niederlegen; dolů odněkud lehnouti, sich
Herunterlegen; poroditi, do kouta přijíti,
niederkommen, ín die Wochen kommen,
kindein ; ztěhotniti, beschlafen; se = spolu
slehnouti, směstnati, sich zusammenlegen,
Raum haben; ssaditi se, tratiti se, ubývati,
sieh senken. Jg. — abs. Slehl (lehl). Již
týden, co slehla (porodila). Ros. — odkud
kam: s postele na zem. Ros. — kým:
synem, dvojčaty s. (je poroditi). Plác. —
komu kdy. Žena mu včera, před týdnem,
po posvícení atd. slehla. Us. — koho: ženu
slehati (ztěhotniti). V. — k čemu: ku po-
rodu s. Lk. — se. Hráz se slehla; slehl se
dům. sníh (ssadil se). Us., Vys. — se kde,
po kom. V jednom loži se slehli. Us. Co
by se po něm voda slehla (nic o něm ne-
slyšeti, kam se pojednou děl). Prov. Zmizel,
jak by zem po r.ěm slehla. Kšá., Kf., Km.
Po těch slovech zmizela, jakoby se byla
země pod ní slehla. Us. Kd., Šd. Víno na
dně se slehlo (ssadilo). Jád. Na kom se to
slehlo (na koho se to svezlo)? U Chocerad.
Vk. — se jak. Pořád že tolik a tolik tisíc,
až naposledy slehlo se na třech (byly jen
tři). U Chocerad. Vk. — se s kým: se že-
nou (spáti s ní). Troj. — Gen. — se s kým
kam. Mudrochův se obor za ní sbíhá a s ní
spolu do mohyly slíhá. Sš. Bs. 202.

Slehnutí, n., das Sichzusammenlegen; die
Niederkunft. Žena na s. (na rozboření). D.
S. ženy. Krab.

Slech, u, m., sluch, slyšení, das Gehör.
Tehdáž ani slechu neb pověsti o tom ne-
bylo. Novotný. Slechu přáti, dáti někomu,
die Audienz. Šm. Ani slechy dechy po něm
(= zmizel). Us. Ani chýru ani slechu o něm.
Mor. Šd. Nění po nim slechu dechu. U Opav.
Klš. Ani dechu ani slechu o něm. Vz Zmi-
zení. Č.

Slechy, vz Sluchy. Zajíc natahuje s-chy.
Vru. — Slechy — spánky, die Schläfen.
Uhodil ho do slechu. Mor. Šd. — Slechy =
klepy, tlachy, das Geklatsch. Slá. Po vsi
roznesly se slechy (= bylo slyšeti). U Jičína.

Slej, e, f. = slůj, die Steinschichte. Jg.

Slejboř, e, m., něm. Sleiboř, ves u Telče.

Slejemka, y, f., angiopteris, das Palmen-
farn. Rostl. 1778.

Sleji, vz Slíti.

Slejšek, vz Slíž.

Slejvavka, y, f. == půda, která prudkým
deštěm se sleje. U Kr. městce. Psčk.

Slékati, vz Svlékati.

Slémě, gt. slemene, slemeno, a, n., trám
příční v stavení, hambálek (Mřk.); zvl. trám

nejvyšší ve střeše a sám vrch střechy, der
Balken, Querbalken, Grathsparren, die Firste,
der Firstsparren. Us. Jg., MV. Vlezl až na
slemeno. Us. A vznět skytej k spalbě pyš-
ných slemen. Sš. Snt. 23. — V hornictví s.
= strop štoly, dolového díla, die Firste. Am.,
Vys. Vz KP. III. 72. S. hory, der Berg-
rücken. Vký. — S. zobáku. Nz.

Slemeno, a, n., ves a) u Nové Paky, b)
u Rychnova. PL. — S., vz Slémě.

Sleniti se = svléknouti se jako had, sich
abhäuten. Slov. Hdk. C. 292.

1. Slep, u, m. S. kuří = slepičí mhla, die
Nachtblindheit, U Opav. Klš.; bylina. Tys.

2. Slep, vz Slepý.

Slepačiti, halb schlummern. Dch.

Slepák, a, m., slepý, der Blinde. — S., kdo
slepačí (dřímá). Us. — S., kdo ku př. poštou
n. dostavníkem atd. jeda nezaplatil v úřadě
řádně, nýbrž toliko kočímu za svezení zpro-
pitné platí, der blinde Passagier. — S.,a,
m. S-ci hadi, mají oči malé pod koží. Žijí
v zemi jako žížaly. S. nažloutlý, typhlops
flavescens, s. žížalový, t. lumbricalis. Frč.
328. — S., slepec, mus typhlus, die Blind-
maus. Ja. — S., u, m. Choroš slepák, poly-
porus tuberaster. Rostl. 1908. — S., druh
máku, jenž pod korunkou dírek nemá.
U Chocerad. Vk.

Slepáň, slepoň, ě, m., der Verblendete.
Nitra Vl. 172. — S. = slepý, der Blinde.
Slov. Bern. — S. = slepýš. Bern.

Slepant, a, m. = slepý, nadávka. Us.

Slepař, e, m. = slepant. Rk.

Slepce, od sleptati; slepci, ceš, ce. Oheň
slepce = shlodá, strávi. Výb. I. Vz Sleptati.

Slepčeti, el, ení, Us., slepčiti, il, ení =
jako slepý státi něčeho očekávaje, zevlovati,
harren. Ros. — na koho. Us. u Turn.

Slepě, blindlings. S. tam může trefiti (se
zavřenýma očima). Us. — S., bez rozvážení,
bez rozumu, ohne Uiberlegung. Us. S. zuřiti.
Dch.

Slepec, pce, m., vok. -če. Strsl. slêpъcъ,
homo coecus, příp. -ъeъb. Mkl. B. 308. —
S. = slepý, der Blinde. Prosící s. Hus II.
85. Lépe mhouralovi nežli slepcovi. Prov.
Lb. — Slepci, národní pěvci v zemích slo-
vanských; podnes jsou v Malorusku (ban-
duristi, kobzaři) a u Srbů (guslaři). Vz S.
N. — S., rozumu neužívající, nepovážlivý,
blind am Verstande, der Verblendete. Kteréž
ti slepci Farizeové za slepé mají. Br. O slepí
slepci! nechtějí věděti, že tak učiniti jest
pravdu od sebe odstrčiti; A druzí slepci
řkú: že neškodí, ale dobré jest s jedniem
zlým mnoho dobrých lidí zahubiti; Jisté
mnoho jest nynie pohřiechu těch slepcóv.
Hus I. 189., II. 59., 274. — S., die Blind-
maus. S. slovanský, spalax typhlus, krtomyš.
Vz Frč. 388., S. N., Krok.

Slepecky, slepačky = slepe, blind. Res.

Slepek, pku, m., něco slepeného, etwas Zu-
sammengeklebtes, bossirtes Werk; voskový
s., voskotvarné dílo, voskotvar. Nz. Mus. —
S., místo na bochníku, kde v peci s jiným
byl slepen. Us. Jg. Vz Slípek. — S., pka,
rn., osob. jm. Šd.

Slepencovitý. S. sloh, konglomeratartige
Struktur. Dch.



	414

	Slehati, vz Slehnouti. Slehka, zastar. = lehko, lehce, snadno, skoro. Troj. Ale toho s. nedočakáš, až duši neb Kristovi neb ďáblu dáš; Velmě hřeší a s. smrtelně; Jistě zdá mi se, že by toho nedovedl s., dokud jsi živ. Hus I. 269., 337., III. 251. — Hus II. 414., 216., I. 313. Slehlosť, i. f., die Festigkeit, Dichtheit durch Abliegen. S. sněhu. Slehlý, durchs Liegen zusammengedrückt. S. sníh. Us. Slehnouti, hni, hna (ouc), hnul a hl, utí; sléhati, slíhati; sležeti, 3. pl. -ží, slež, že (íc), el, en, ení. — S. = polehnouti, sich niederlegen; dolů odněkud lehnouti, sich Herunterlegen; poroditi, do kouta přijíti, niederkommen, ín die Wochen kommen, kindein ; ztěhotniti, beschlafen; se = spolu slehnouti, směstnati, sich zusammenlegen, Raum haben; ssaditi se, tratiti se, ubývati, sieh senken. Jg. — abs. Slehl (lehl). Již týden, co slehla (porodila). Ros. — odkud kam: s postele na zem. Ros. — kým: synem, dvojčaty s. (je poroditi). Plác. — komu kdy. Žena mu včera, před týdnem, po posvícení atd. slehla. Us. — koho: ženu slehati (ztěhotniti). V. — k čemu: ku po- rodu s. Lk. — se. Hráz se slehla; slehl se dům. sníh (ssadil se). Us., Vys. — se kde, po kom. V jednom loži se slehli. Us. Co by se po něm voda slehla (nic o něm ne- slyšeti, kam se pojednou děl). Prov. Zmizel, jak by zem po r.ěm slehla. Kšá., Kf., Km. Po těch slovech zmizela, jakoby se byla země pod ní slehla. Us. Kd., Šd. Víno na dně se slehlo (ssadilo). Jád. Na kom se to slehlo (na koho se to svezlo)? U Chocerad. Vk. — se jak. Pořád že tolik a tolik tisíc, až naposledy slehlo se na třech (byly jen tři). U Chocerad. Vk. — se s kým: se že- nou (spáti s ní). Troj. — Gen. — se s kým kam. Mudrochův se obor za ní sbíhá a s ní spolu do mohyly slíhá. Sš. Bs. 202. Slehnutí, n., das Sichzusammenlegen; die Niederkunft. Žena na s. (na rozboření). D. S. ženy. Krab. Slech, u, m., sluch, slyšení, das Gehör. Tehdáž ani slechu neb pověsti o tom ne- bylo. Novotný. Slechu přáti, dáti někomu, die Audienz. Šm. Ani slechy dechy po něm (= zmizel). Us. Ani chýru ani slechu o něm. Mor. Šd. Nění po nim slechu dechu. U Opav. Klš. Ani dechu ani slechu o něm. Vz Zmi- zení. Č. Slechy, vz Sluchy. Zajíc natahuje s-chy. Vru. — Slechy — spánky, die Schläfen. Uhodil ho do slechu. Mor. Šd. — Slechy = klepy, tlachy, das Geklatsch. Slá. Po vsi roznesly se slechy (= bylo slyšeti). U Jičína. Slej, e, f. = slůj, die Steinschichte. Jg. Slejboř, e, m., něm. Sleiboř, ves u Telče. Slejemka, y, f., angiopteris, das Palmen- farn. Rostl. 1778. Sleji, vz Slíti. Slejšek, vz Slíž. Slejvavka, y, f. == půda, která prudkým deštěm se sleje. U Kr. městce. Psčk. Slékati, vz Svlékati. Slémě, gt. slemene, slemeno, a, n., trám příční v stavení, hambálek (Mřk.); zvl. trám	nejvyšší ve střeše a sám vrch střechy, der Balken, Querbalken, Grathsparren, die Firste, der Firstsparren. Us. Jg., MV. Vlezl až na slemeno. Us. A vznět skytej k spalbě pyš- ných slemen. Sš. Snt. 23. — V hornictví s. = strop štoly, dolového díla, die Firste. Am., Vys. Vz KP. III. 72. S. hory, der Berg- rücken. Vký. — S. zobáku. Nz. Slemeno, a, n., ves a) u Nové Paky, b) u Rychnova. PL. — S., vz Slémě. Sleniti se = svléknouti se jako had, sich abhäuten. Slov. Hdk. C. 292. 1. Slep, u, m. S. kuří = slepičí mhla, die Nachtblindheit, U Opav. Klš.; bylina. Tys. 2. Slep, vz Slepý. Slepačiti, halb schlummern. Dch. Slepák, a, m., slepý, der Blinde. — S., kdo slepačí (dřímá). Us. — S., kdo ku př. poštou n. dostavníkem atd. jeda nezaplatil v úřadě řádně, nýbrž toliko kočímu za svezení zpro- pitné platí, der blinde Passagier. — S.,a, m. S-ci hadi, mají oči malé pod koží. Žijí v zemi jako žížaly. S. nažloutlý, typhlops flavescens, s. žížalový, t. lumbricalis. Frč. 328. — S., slepec, mus typhlus, die Blind- maus. Ja. — S., u, m. Choroš slepák, poly- porus tuberaster. Rostl. 1908. — S., druh máku, jenž pod korunkou dírek nemá. U Chocerad. Vk. Slepáň, slepoň, ě, m., der Verblendete. Nitra Vl. 172. — S. = slepý, der Blinde. Slov. Bern. — S. = slepýš. Bern. Slepant, a, m. = slepý, nadávka. Us. Slepař, e, m. = slepant. Rk. Slepce, od sleptati; slepci, ceš, ce. Oheň slepce = shlodá, strávi. Výb. I. Vz Sleptati. Slepčeti, el, ení, Us., slepčiti, il, ení = jako slepý státi něčeho očekávaje, zevlovati, harren. Ros. — na koho. Us. u Turn. Slepě, blindlings. S. tam může trefiti (se zavřenýma očima). Us. — S., bez rozvážení, bez rozumu, ohne Uiberlegung. Us. S. zuřiti. Dch. Slepec, pce, m., vok. -če. Strsl. slêpъcъ, homo coecus, příp. -ъeъb. Mkl. B. 308. — S. = slepý, der Blinde. Prosící s. Hus II. 85. Lépe mhouralovi nežli slepcovi. Prov. Lb. — Slepci, národní pěvci v zemích slo- vanských; podnes jsou v Malorusku (ban- duristi, kobzaři) a u Srbů (guslaři). Vz S. N. — S., rozumu neužívající, nepovážlivý, blind am Verstande, der Verblendete. Kteréž ti slepci Farizeové za slepé mají. Br. O slepí slepci! nechtějí věděti, že tak učiniti jest pravdu od sebe odstrčiti; A druzí slepci řkú: že neškodí, ale dobré jest s jedniem zlým mnoho dobrých lidí zahubiti; Jisté mnoho jest nynie pohřiechu těch slepcóv. Hus I. 189., II. 59., 274. — S., die Blind- maus. S. slovanský, spalax typhlus, krtomyš. Vz Frč. 388., S. N., Krok. Slepecky, slepačky = slepe, blind. Res. Slepek, pku, m., něco slepeného, etwas Zu- sammengeklebtes, bossirtes Werk; voskový s., voskotvarné dílo, voskotvar. Nz. Mus. — S., místo na bochníku, kde v peci s jiným byl slepen. Us. Jg. Vz Slípek. — S., pka, rn., osob. jm. Šd. Slepencovitý. S. sloh, konglomeratartige Struktur. Dch.