415

Slepenec, nce, m., hornina, ve které oblé
úlomky rozličných hornin (oblázky, valouny)
slepeny jsou tmelem vápenitým n. křeme-
nitým (maltou), Breccie, (Nz), das Konglo-
merat. Krč. 49. S. drobový, alpský, kostěný.
Bř. Slepenec modrý v Kalifornii, permský
(jesep), kamenouhelný, pemzový, ostro-
hranný (Breccie), křemitý, třemošenský,
upohlavský, silurský. Vz Krč. 49., 121.,
184., 265., 388., 807., 850., S. N. Nánosy
různorodých slepenců. Vz Krč. 265. Nejsou-li
úlomky oblé, nýbrž hranaté a obyčejně téhož
původu jako tmel slepence, zove slepenec:
kamení úlomkové. Vz Hornina, Bř. N. 246.,
Schd. II. 74, 134.

1. Slepení, n., das Blenden.

2. Slepení, n., das Zusammenleimen, die
Verklebung. — S., něco slepeného. Vz Sle-
penina. 1487.

Siepenina, y, f., slepenka, něco slepeného,
etwas Zusammengepapptes. Us.

Slepeuka, y, f., slepený papír, z něhož
krabice atd. dělají, der Pappendeckel, die
Pappe. Us. Ze s-ky něco dělati. Us.

Slepený; slepen, a, o, zusammengeleimt,
-geklebt. Jest jako s-ný (na lékách živ). Na
Policku. Kšá. — z čeho: nádoby z hlíny
slepené. Aqu. — S , geblendet. Us.

Slepice, e, f., na Mor. slépka, slípka; sle-
pička = puta, kuřice, kura. S., gt.pl. slepic
(ne: slepicí, vz -ice), dativ -cím atd. dle:
Růže. Vz Skloňování. S. od slepý, od mhou-
rání očima jako slepý činívá, die Henne ;
příp. -ice. Mkl. B. 305. — S., kohout (kokot,
kokeš), kuře, kuřátko. Us. S. kvočná (kvočna),
křečná (která na vejcích sedí), vlaská ve-
liká, indiánská (krůta), V., nosná, kulatá,
Ja., chocholatá, rousnatá, bezrousá, ocasatá,
kusá (kuska, kusačka, kulačka); cizozemské:
činky n. kytajky, malajky, chytagonky, ban-
tamky, souneratky, javanky, kusačky cey-
lonské, hedvábnice, mouřenínky, španělky,
polky, holandky, kudrnačky, lemanky, dor-
kinky, bažantky, turecké, kochynky atd., po-
pelka, popeluška. Šp. S. činžovní, das Zins-
huhn, gruntová, das Feldhuhn (für Benützung
der emphyt. Felder), hájová, für Benützung
des Waldes, lesní, für Benützung des Wal-
des zum Sammeln der Streue u. der Schwein-
mast (kdožkoli honí svině do lesuov, z každé
svině po slepici a měřici ovsa, Tov. 4. z r.
1503.), louční, das Wiesenhuhn f. Benützung
der Wiesen, odmrtní, f. Befreiung vom Heim-
falle, schozní, für das Sammeln des Klaub-
holzes, úroční, das Zinshuhn, platová, das
Steuerhuhn, soudní, das Gerichtshuhn. Gl.
314. Domácí kohout při slepicích. V. S-cím
zobu nasypati. Reš. S. snesla vejce, kdáká,
krákorá, kdáče, kvoče, skřečí, kvoká, chce
seděti. Us. {Jg-)- S. kdáká (když vejce snesla),
kvoká (když na vejcích seděti chce n. ku-
řata vodí), krákorá (když hladová po dvoře
chodí). Jg. S. se stará (když kdákajíc hledá
na skořápku). Sš. Na s-ce se volá: puť puť!
pi pi! D. S-čka svých kuřátek před luňákem
chrání, brání. Št. S. chodí spat n. na řad.
S. sedíc na hřadě kdáče. Us. S-ci ohledati
(má-li vejce). Us. Šd. Dva kohóti mlátijó,
slepica nim věje, kapón chodí po patře, z ticha
se nim směje. Sš. P. 696. Zavolej s-ky, nahaž

jim pšeničky; Jedno (vajco) bílý, dvě čer-
vený, šak s-ka snese hiný (jiné) pod posteló
v kótko na březovým prótko; Pár vajíček
vod slepiček, žičko (lžičku) másla vod kra-
viček. Sš. P. 162., 734., 759. Súsedové koně
majú zlaté oje, súsedové slépky majú zlaté
pérky (= cizí věc vždy lepší). Sš. P. 390.
S. snesši vejce volá na hospodyni: Kodo
koko vdák, snesla jsem vajíčko za paták
(snesla jsem vajíčko, vzal mi ho voják.
V Čechách. Na mor. Drahansku : Kodkod
kodkodák, snesla jsem vajíčko, vzal vně ho
žebrák. Hý.). Na mor. Zlínsku. Brt. K mu-
zice jsi dívka, krávu ti zvalí slípka; Měl
sedlaček jedno sljepku, nanesla mu vajec
čepku; Spadla slípečka s hůry polámala si
nohy, polámala si všecka, bude z ní pečé-
nečka. Sš. P. 533., 622., 651. Kokrhá-li slípka,
přivoláva neštěstí. Sk. Zpívá-li s. (kura), to
znamená neštěstí. Mor. Nažerou-li se s-ce
únorové trávy, ten rok málo ponesou. Hrš.
S. vejce zanáší. S-ím, aby nezanášely, dává
se do slepičího hnízda (kukaně) podkladek
(výdymek, foukanec). Vz Slepičí a více
v S. N. Běda té s-ci, na kteréž se jestřáb
učí (o nových, mladých lékařích). Kuře chce
moudřejší býti nežli s. V. Když kuře učí
slepici, tuť mistrují učedlníci. Lora. Nešťastný
taký dům bývá, kde kohout mlčí a s. zpívá.
Koll. Tam kohout kdáká a s. kokrhá (kde
žena vládne). Kuře učí s-ci (hrabať). Chodí,
jakoby mu s-ce chléb (hrách) byly sežraly.
Prov. Jg. Chodí jako zmoklá s. (jako mo-
krá káně. Vz Smutek); I slepá s. někdy na
zrnko trefí (zrnko najde. Vz Hloupý); Ani
s. darmo nehrabe; Všecko prokdáče, co s.
vejce (vytlachá; vz Tajemství); Přišlo mu
jak slepé s-ci zrno (Vz Štěstí); I černá s.
bílá vejce nese. C. S-ce na lichu, husi na
sudu nasazuj. Pk. S-ce sezobaly pšenice.
Vz Utrápený a Cf. Choditi. S. nenese všech
vajec najednou, nýbrž po jednom. Umřela
ta slepička, co nesla zlatá vajíčka. Vrů. La-
čen co mlynářová s. (= syt). Červinka. Staví
se (chodí), co zmoklá s. (co zmrzlá košile).
Horný. Jest tajný jako s. na vejcích; Kočka,
myší nenechá, liška slepic a vlk ovcí. Jg.
S-ce ku plemenu neber od mlynáře a svině
od pekaře; S-čka po zrnéčku klove a tím
syta žive; Spatná s., špatné vejce. Vz Zlý.
Lb., Šp. Která slípka mnoho kdáká (kdáče),
málo vajec nese. Č. Chování s-ic; posada na
s-ce. Šp. Vz Pták. — Slepička vodní n.
slípka, fuligo fusca, das braune Wasserhuhn,
Tauch-, Rohrhuhn. D. — S s kuřaty, ple-
jady, kupa hvězd drobných (dle starých 7
hvězd) v souhvězdí Býka, plejades, die Gluck-
henne, das Siebengestirn. Východ kuřátek
byl začátkem léta (v květnu) a plavby moř-
ské, západ jejich začátkem zimy a koncem
plavby mořské. Dle bájesloví bylo to 7 dcer
Atlantových a Pleioniných, od Dia mezi
hvězdy daných. — S., český tanec. Dch.

Slepičák, a, m., zloděj slepic, der Hühner-
dieb. Us. — S., vultur albicans, der Hühner-
geier.

Slepičář, e, m., obchodník se slepicemi,
der Hühnerhändler. — S. = kdo má rád s-ce.
Der Hühnerfreund. Mor. V Policku. Šd., Kšá.

Slepičárna, y, f. = kurník. Sá.