416

Slepiče, ete, n., mladá slepice, junge
Henne. Us. Dch.

Slepičí, Hühner-. S. maso, posada (kur-
ník), V., hnízdo (kukaň), bidlo, trus. Us.,
kohout, D., jícha, Krab., ohrada, Zlob., vejce,
zob, zrní, čmelík (šmýr, čmýr, čmelka. šmelka),
sádlo, řiť, nemoc (kuří mor, tipec n. třpít.
Vz více v S N.). Šp. Proč? pro slepičí kvoč.
Us. Proč? Aby stará nekvokala, že nemá voč
(oč). Us. Hý. Hádati se o s. trus = o špatnou
věc. Prov. Jg. Slepičí prdel (puška, řiť, Sř.)
= kdo rád vyzvídá a potom to, co se mu
svěří, dále povídá. Jg., Sř. Má s. žaludek
(dobrý). Napadla ho s. trepka (nemůže toho
tajiti). Jg. S. mhla.

Slepičina, y, f. = slepičinec. Us. u Be-
chyně. Mý.

Slepičinec, nce, m., kuřinec = slepičinka.
Šd.

Slepičinka, y, f., slepičí trus, Hiihner-
mist, m. Slm. Vz Slepičinec.

Slepička, y, f., vz Slepice. — S. = slepek
na chlebě. Us. na Mor. Bkř., Hý.

Slepičkář, e, m. = slepičář.

Slepičník, a, m., pták sokolovitý, falco
gallinarius, der Hühnergeier. Světz. — S.,
der Hühnerwärter. D.

Slepičný, Hühner-. S. platy. 1618. Cf.
Slepice.

Šlepík, a, m. = slepýš, die Blindschleiche.
1786. Vz Slepník.

Slepitel, e, m., der Blender; der Zusam-
menleimer, Former.

1. Slepiti, il, en, ení, slepívati = slepým
činiti, blenden. — abs. Blýskání slepí. (Lásky)
bludové neslepí, neb (ona) raduje se pravdě.
Hus III. 164. — koho čím: pěnkavy ohněm,
horkem s.; někoho zlatem (porušiti). Us.

2. Slepiti, il, en, ení; slípati, slepovati =
lepením spojiti, zusammenleimen, -kleben,
verkleben; učiniti, zformovati, formen, bil-
den, zusammenkleben. Jg. — co. Třepinu
slépá. BO. — co čím: smolou, klihem. Us.
— co v co: y hromadu. V. — co z čeho:
z hlíny. Jg. Řeč z krásných slov povrchné
slípati. Smrž. — co, se komu. Slípati si
chalupu. Ros. Slepily se mu vlasy. Us. —
se = 1. lepením se spojiti, zusammenkleben;
2. svaditi se, in einander gerathen. Us.
(Kouble). — co kde: klamy ve spisích.
Scip. — Jg.

Slépka, vz Slepice.

Slepka, y, f. = slepek.

Slepník, a, m. = slepýš, die Blindschlei-
che. U Klatov. Dsk. Vz Slepík.

Slepnouti, pl, utí, blind werden, erblin-
den. Sš. J. 167. — abs. Chuďas slepne.
Us. — kdy. Sova ve dne slepne. Kom. —
k čemu. Mysl a rozum k duchovním vě-
cem slepnou. Kram.

Slepo, blindlings. Vz Slepý. Na s. jíti,
věřiti. Us. Dch. Jel na s. Vz Slepý.

Slepobitec, tce, m., kdo se slepě potýká.
Kom.

Slepohad, a, m., typhlops, druh hadů.
Krok. I. c. 129.

Slepomák, u, m., adonis, rostl, vomějo-
vitá. Rostl.

Slepoň ě, m.= slepec. Mor. Šd. Vz Sle-
páň.

Sleponarozený, blindgeboren. Č.

Slepooký, an Augen blind. Zlob., Pulk.
376.

Sleporodec, dce, m., slepý od narození,
von Geburt blind. Pán s-dce v sobotu uzdra-
vil. Sš. J. 158.

Sleporozenec, nce, m. = sleporodec. Od
věku neslýcháno, že kdo otevřel oči s-covy.
Sš. J. 162.

Slepota, y, slepost, i, f., pošlosť očí; příp.
-ta. Mkl. B. 165. Die Blindheit. V. S. jest
stálé porušení činnosti čidla zraku. S. od
narození a později povstalá. S. N. Krhavosť
jest s-ty příprava. Kom. S-tu uvésti na ně-
koho, s-tou poraziti koho. BO., V. S-tou po-
ražený (slepý), Us., raněný. V. S. duchová;
S-ta víc a více se mezi nimi zmáhá; S.
jeho byla jenom vněšná, povlakou způso-
bená; S-tu ducha svého poznati. Sš. I. 114.,
167.. Sk. 113., 179. V s-tě státi. Chč. 298.
Sodoma vykládá se slepota; Aj slunce to
vždy v sobě jest světlo; avšak když mlhy
jsú, neb oblaci, neb slepota neb jiná zástěra,
tehdy dieme: Osvěť sě, milé slunéčko!; S.
tělestná jest nedostatek zraku, slepota du-
chovnie jest nedostatek rozumu a obě sle-
potě jsta ku přiekazu vódci; Tu nerad padne
v noc zatracenie, kterýž zde dobrovolně
padl v slepotu srdce; Vnitřnie temnosti na-
zýváme s-tu srdce, ale zevnitřnie temnosti
nazýváme věčné zatracenie; Protož sem tak
dlúho v své slepotě váhala ; Jinam o milosť
běhá ze své s-ty. Hus I. 194., 322., II. 274.,
383., III. 79., 263. (Tč.).

Slepotepec, pce, m. = slepobitec.

Slepotice, dle Budějovice, Slepotitz, ves
u Pardubic. PL. Vz S. N.

Slepovatel, e, m., Verkleber, m.

Slepšiti = napraviti, wieder gut machen.

— co komu: škody. Št. N. 94.
Sleptání, n., vz Sleptati. Mužóm v Ada-
movi, ješto Evě k s. jabléčka povolil, dal
pokánie řka. Hus III. 199.

Sleptati, sleptám a slepci, ceš, al, án,
ání; sleptávati = leptaje sníti, slízati, se-
žrati, zusammenschlabbern, aufschlappen,
läppern; vyžrati, jako zlé maso, ausätzen,
ausbeitzen, beizen. Jg. — co. Čáp žábu
hned slepce. Rad. zv. Siepcíce jako zvěř
tělo Kristovo. Hus. Ty jsi ta zlá rez, ješto
mě slepceš. Tkad. Meč mój slepce maso.
Ž. wit. Deut. 42. Slepci my jej. Ž. wit. 34.
25. Kobylky slepci všecko. BO. Vypustím
na vy zvěř polskú, jenž slepce vy i bravy
vaše. BO. Hlavu s nohami i s droby slep-
cete. BO. Slepta prut Aronův pruty jejich.
BO. Zvieře jest sleptalo (sežralo) Josefa. BO.
S. krásu. BO. Potom vy oheň pekelný slepce.
Leg. o sv. Prok. Semene mnoho vržeš v zemi
a maličko nažneš, než kobylky všecko slepci.
Hus I. 56. Též mnozí siepcíce jako zvěř
ukrutná tělo syna božieho běžie onen k la-
komstvie, onen k smilstvie, onen ke jhře.
Hus. II. 29. — co s kým. Sleptal své zbo-
žie s blazniciemi (devoravit . . . cum mere-
tricibus). ZN. — S. = vyžrati, jako zlé maso.

— co. Ta masť slepce vše divie maso. Ms.
bibl. — co jak. A tak slepce talov pod
se maso až do kosti. Sal. Vlk břišný slepce
břicho až do dna. Ras.



	416

	Slepiče, ete, n., mladá slepice, junge Henne. Us. Dch. Slepičí, Hühner-. S. maso, posada (kur- ník), V., hnízdo (kukaň), bidlo, trus. Us., kohout, D., jícha, Krab., ohrada, Zlob., vejce, zob, zrní, čmelík (šmýr, čmýr, čmelka. šmelka), sádlo, řiť, nemoc (kuří mor, tipec n. třpít. Vz více v S N.). Šp. Proč? pro slepičí kvoč. Us. Proč? Aby stará nekvokala, že nemá voč (oč). Us. Hý. Hádati se o s. trus = o špatnou věc. Prov. Jg. Slepičí prdel (puška, řiť, Sř.) = kdo rád vyzvídá a potom to, co se mu svěří, dále povídá. Jg., Sř. Má s. žaludek (dobrý). Napadla ho s. trepka (nemůže toho tajiti). Jg. S. mhla. Slepičina, y, f. = slepičinec. Us. u Be- chyně. Mý. Slepičinec, nce, m., kuřinec = slepičinka. Šd. Slepičinka, y, f., slepičí trus, Hiihner- mist, m. Slm. Vz Slepičinec. Slepička, y, f., vz Slepice. — S. = slepek na chlebě. Us. na Mor. Bkř., Hý. Slepičkář, e, m. = slepičář. Slepičník, a, m., pták sokolovitý, falco gallinarius, der Hühnergeier. Světz. — S., der Hühnerwärter. D. Slepičný, Hühner-. S. platy. 1618. Cf. Slepice. Šlepík, a, m. = slepýš, die Blindschleiche. 1786. Vz Slepník. Slepitel, e, m., der Blender; der Zusam- menleimer, Former. 1. Slepiti, il, en, ení, slepívati = slepým činiti, blenden. — abs. Blýskání slepí. (Lásky) bludové neslepí, neb (ona) raduje se pravdě. Hus III. 164. — koho čím: pěnkavy ohněm, horkem s.; někoho zlatem (porušiti). Us. 2. Slepiti, il, en, ení; slípati, slepovati = lepením spojiti, zusammenleimen, -kleben, verkleben; učiniti, zformovati, formen, bil- den, zusammenkleben. Jg. — co. Třepinu slépá. BO. — co čím: smolou, klihem. Us. — co v co: y hromadu. V. — co z čeho: z hlíny. Jg. Řeč z krásných slov povrchné slípati. Smrž. — co, se komu. Slípati si chalupu. Ros. Slepily se mu vlasy. Us. — se = 1. lepením se spojiti, zusammenkleben; 2. svaditi se, in einander gerathen. Us. (Kouble). — co kde: klamy ve spisích. Scip. — Jg. Slépka, vz Slepice. Slepka, y, f. = slepek. Slepník, a, m. = slepýš, die Blindschlei- che. U Klatov. Dsk. Vz Slepík. Slepnouti, pl, utí, blind werden, erblin- den. Sš. J. 167. — abs. Chuďas slepne. Us. — kdy. Sova ve dne slepne. Kom. — k čemu. Mysl a rozum k duchovním vě- cem slepnou. Kram. Slepo, blindlings. Vz Slepý. Na s. jíti, věřiti. Us. Dch. Jel na s. Vz Slepý. Slepobitec, tce, m., kdo se slepě potýká. Kom. Slepohad, a, m., typhlops, druh hadů. Krok. I. c. 129. Slepomák, u, m., adonis, rostl, vomějo- vitá. Rostl. Slepoň ě, m.= slepec. Mor. Šd. Vz Sle- páň.	Sleponarozený, blindgeboren. Č. Slepooký, an Augen blind. Zlob., Pulk. 376. Sleporodec, dce, m., slepý od narození, von Geburt blind. Pán s-dce v sobotu uzdra- vil. Sš. J. 158. Sleporozenec, nce, m. = sleporodec. Od věku neslýcháno, že kdo otevřel oči s-covy. Sš. J. 162. Slepota, y, slepost, i, f., pošlosť očí; příp. -ta. Mkl. B. 165. Die Blindheit. V. S. jest stálé porušení činnosti čidla zraku. S. od narození a později povstalá. S. N. Krhavosť jest s-ty příprava. Kom. S-tu uvésti na ně- koho, s-tou poraziti koho. BO., V. S-tou po- ražený (slepý), Us., raněný. V. S. duchová; S-ta víc a více se mezi nimi zmáhá; S. jeho byla jenom vněšná, povlakou způso- bená; S-tu ducha svého poznati. Sš. I. 114., 167.. Sk. 113., 179. V s-tě státi. Chč. 298. Sodoma vykládá se slepota; Aj slunce to vždy v sobě jest světlo; avšak když mlhy jsú, neb oblaci, neb slepota neb jiná zástěra, tehdy dieme: Osvěť sě, milé slunéčko!; S. tělestná jest nedostatek zraku, slepota du- chovnie jest nedostatek rozumu a obě sle- potě jsta ku přiekazu vódci; Tu nerad padne v noc zatracenie, kterýž zde dobrovolně padl v slepotu srdce; Vnitřnie temnosti na- zýváme s-tu srdce, ale zevnitřnie temnosti nazýváme věčné zatracenie; Protož sem tak dlúho v své slepotě váhala ; Jinam o milosť běhá ze své s-ty. Hus I. 194., 322., II. 274., 383., III. 79., 263. (Tč.). Slepotepec, pce, m. = slepobitec. Slepotice, dle Budějovice, Slepotitz, ves u Pardubic. PL. Vz S. N. Slepovatel, e, m., Verkleber, m. Slepšiti = napraviti, wieder gut machen. — co komu: škody. Št. N. 94. Sleptání, n., vz Sleptati. Mužóm v Ada- movi, ješto Evě k s. jabléčka povolil, dal pokánie řka. Hus III. 199. Sleptati, sleptám a slepci, ceš, al, án, ání; sleptávati = leptaje sníti, slízati, se- žrati, zusammenschlabbern, aufschlappen, läppern; vyžrati, jako zlé maso, ausätzen, ausbeitzen, beizen. Jg. — co. Čáp žábu hned slepce. Rad. zv. Siepcíce jako zvěř tělo Kristovo. Hus. Ty jsi ta zlá rez, ješto mě slepceš. Tkad. Meč mój slepce maso. Ž. wit. Deut. 42. Slepci my jej. Ž. wit. 34. 25. Kobylky slepci všecko. BO. Vypustím na vy zvěř polskú, jenž slepce vy i bravy vaše. BO. Hlavu s nohami i s droby slep- cete. BO. Slepta prut Aronův pruty jejich. BO. Zvieře jest sleptalo (sežralo) Josefa. BO. S. krásu. BO. Potom vy oheň pekelný slepce. Leg. o sv. Prok. Semene mnoho vržeš v zemi a maličko nažneš, než kobylky všecko slepci. Hus I. 56. Též mnozí siepcíce jako zvěř ukrutná tělo syna božieho běžie onen k la- komstvie, onen k smilstvie, onen ke jhře. Hus. II. 29. — co s kým. Sleptal své zbo- žie s blazniciemi (devoravit . . . cum mere- tricibus). ZN. — S. = vyžrati, jako zlé maso. — co. Ta masť slepce vše divie maso. Ms. bibl. — co jak. A tak slepce talov pod se maso až do kosti. Sal. Vlk břišný slepce břicho až do dna. Ras.