417

Slepučenka, y, f., zeměrylka, bathyergus
talpinus. Ssav.

Slepý; slep, a, o = nevidomý, nevidoucí,
blind. Koř. slip. Mkl. B. 16. Cf. Mkl. aL.
59. Cos slepý (že nevidíš, co před očima)?
Ros. S. baba n. babka (hra). Us. Děti hrají
si na slepou bábu (na mžitek). Sych. S-pého
udělati. V. Sova ve dne slepá jest. Kom.
Slepý na ně z trní kóká, hluchý jich pilně
poslóchá. Sš. P. 686. Slepíť jsú a slepých
vódcě a povede-li slepý slepého, oba v jámu
upadneta; Tu věz, že skrze slepé znamenají
se ti, kteříž z hlúposti hřešie ; K divu je
přivedl, když jest před nimi slepý zrak
vzal; Člověk jest slep, že Boha právě ne-
zná; Slepý od Pána ne zlata, ale světla
žádá, nechce nic kromě světla žádati; neb
ač cokolivěk s-ý móž mieti, bez světla ne-
móž viděti, co má; Slepý bludě mní, by
neblúdil; I zdali móž s-ý s-pého vésti t. j.
blázen blázna učiti?; Vódce s-ý se nehodí
tomu, jenž jest slepý, mluviece o tělestné
slepotě i duchovnie; Posměšná věc, nébrž
i škodlivá: strážný slepý, učitel neumělý,
předběh klécavý, prelát zmeškalý a posel
němý; Též nebrzo pán který s-pého učinil
by pověžným; Viem, že s. nechtěl by býti
strážným pod úmluvu, zameškal-Hby, že by
hrad nepřietelé zlezli, aby byl oběšen. Hus
I. 244., II. 16., 78., 82., 84., 117., 274., 275.
(Tč.). Jako slepý na nepřítele žene. Vz Od-
vážlivý. Lb. Slepý s-pého vodí, chromý
chromého honí, bezruký za nimi hrozí. Sk.
S-pý šilhavého dojímá (ničema ničemu na-
pomíná); S. s-pému ukazuje cestu; Šilhavý
s-pého kárá. Vz Podobný. Lb. Slepýma
očima. D. Slep se narodil. Ctib. Musíš věru
býti slepa. Tkad. Jako slepí stěn se chy-
tají. Sych. To i slepým jevno. Us. Mezi
slepými šilhavý králem bývá. Na Slov. Jest
lépe šilhavým býti nežli slepým. Kom.
Breptavý nejvíce chce mluviti, kulhavý cho-
diti, slepý viděti, bezruký dělati a blázen
mudrovati. Hš. Přišel k jmění jako s. k hou-
slím (maně). Kf. Běhá mu s-á ves okolo
(jest ospalý). U Litomš. Bda. Slepý pod-
kovu najde, když o ni nohou zavadí (o těch,
kteří náhodou něco udělati umějí). Ros.
Někdy i s. podkovu nalezne, aspoň když
o ni nohou zavadí. Vz Slepice.Mus., č. Mezi
s-pými jednooký král jest. č. Rozumí on
tomu. co s. cestě. Mluví jako s. o barvách
(== soudí o tom, čemu nerozumí). Mus., Č.
Vz Hloupý, Tlachal. Jde mu to jako sle-
pému kuželky (vz Hloupý); Dává s-pému
závdavek (= je ospalý, vz Spáni); Když s.
slepého vodí, oba v jámu upadnou; S. sle-
pého vůdce, oba do jámy. č. Keď vedie
s. slepého, padnú oba do jamy. Mt. S. Tisk
pro slepé.' Vz KP. I. 358. Má to v prstech,
co s. housle, hats im Griff. Us. Dch. S. rek
za nic nestojí. Mus. Potřebuji to jako s.
oči. Us. Jsou slepí jako krt. Br. I s. kura
zrnko najde. Us. Slepici s-é vše zrní pše-
nicí. Pk. Vz Lysý, — na co. S. na jedno
oko. V. Slepá jsem na oči. BN. — Let. 46.,
Vrat. 72. — na čem: na mysli. Jel. Ač
sme s-pi byli na duši. Hus II. 85. — proč.
Člověk jest pro hřiech slep. Hus II. 82. —
v čem. To sem psal slepým v pravdě, aby

se téhož varovali. Hus II. 115. Jsú i s-pí
vnitř, že zlosti jsúce oslepeni Boha neznajie.
Hus II. 255. — čím: lakomstvím. V. Jíž
vidie, znajíce, co jest hřiech a kterak sú
byli hřiechem slepi. Hus II. 16. — k čemu.
My bídní smrtedlní lidé k neštěstí svému
tak slepí jsme. Kom. — od čeho : od na-
rození. Lk. — Přeneseně. S. štěstí, Kom.,
víra (která bez důvodů věci víru přikládá),
D., Marek, láska, noc (temná). S. sklo (ne-
prohledné), střevo (jednooké, pytlík), Hlas.,
Nz., podlaha (na kterou dává se vykládaná
podlaha), Us., okno (zazděné, jen malované;
prdel), zámek (skrytý), dvéře (malované),
rána (na slepo, bez koule; s. nábitek. Jg.),
klíč. Nz. Na slepo (bez koule) stříleti. Nz.
S. jáma (chvojí přikrytá, do které se zvěř
lapá). Šp. S. poslušnosť. Dch. S. ulice, die
Sackgasse (na druhém konci zastavěná).
Dch. Člověk má hromadu s-é práce (o níž
neví). V Kunvald. Msk. S. klíč (paklíč). Ib.
Msk. S. horlivosť. Sš. II. 13. A chtěl-liby
kto vedlé výkladu toho slova Sodoma dáti
těm hřiechóm jméno, tehdy móž je nazvati:
slepé hřiechy. Hus I. 194. S. lermo (bez
příčiny). V. S. odpověď a nejistá zpráva.
Plk. S. zlatá žíla (netekoucí, neotevřená),
houska (která není natržená). Us. Učet na
slepo, fingirte Rechnung, conto finto, Skř.,
účet s., planý. Nz.— Vbotanice. S. mák (hla-
váček nachový), pleskanec, papaver rhoeas,
die Klatschrose, FB. 72., Slb. 659., 664., len,
der Schliessflachs. Rostl.

Slepých, a, m. = slepýš, die Blindschlei-
che. Vz Slepýš.

Slepýš, e, m., ještěrka (má malé oči a
proto se myslilo, že žádných nemá), na mor.
Zlínsku: břítelnica (Brt.), na mor. Drahan-
sku: břetenice (Hý.), die Blindschleiche. Příp.
-yšjъ. Mkl. B. 346. S. ryšavý. Us. S. obecný,
anguis fragilis (sluje jen nedopatřením sle-
pýšem a nevědomým lidem hadem býti se
zdá), s. čtyrnohý, seps chalcidica. Frč. 323.
Cf. Schd. II. 483., 489. Vz S. N.

Slet, u, m., der Hinabflug. Pl.

Slétati, slítati; sletěti, 3. pl. -tí, sleť, tě
(íc), ěl, ění; slétnouti, slítnouti, tl, utí; sle-
tovati — letem dolů se snésti, herab-, her-
unterfliegen; létáním navštíviti, alles oder
einiges fliegend besuchen; spadnouti, her-
abfallen; se — shromážditi se, zusammen-
fliegen. Jg. — abs. Zeď sletěla (spadla).
Us. Brt. Dej pozor, ať nesletíš! Us. — co.
Slítá motýl všecko sličné kvítí. Hlas. Slítal
(sjezdil) nemálo světa, kraj světa. Us. Dbr.
— odkud. Sletěl holub se střechy, jezdec
s koně (spadl). Us. — kudy: po stráni (sva-
liti se). — odkud kam. Sletují sě tlupy
krahujcev ze vsia lesa semo na sien dub.
Rkk. 26. Vrabec sletěl se střechy do hnízda,
na zem. Us., Ros. — co čím. Ó kdyby
moje myšlení mohlo slétať světa konec svou
perutí. Kká. Š. 18. — jak. Sletěl jeden po
druhém. Us. Sletěl po hlavě. Hejnem se
ptáci sletovali. Č. Přišli dva ďáblové, po-
padli macechu, vyletěli nizko, sletěli hly-
boko. Sš. P. 159. — se. (Supové) nesletieť
sě opět zase spolu. K. š. 3. Sletělo se tam
sila krkavců. Ros. — Rkk. Kde jest mastná
kuchyně, tu much sleti se velmi mnoho.