Předchozí (416)  Strana:417  Další (418) |
|
|||
417
|
|||
|
|||
Slepučenka, y, f., zeměrylka, bathyergus
talpinus. Ssav. Slepý; slep, a, o = nevidomý, nevidoucí,
blind. Koř. slip. Mkl. B. 16. Cf. Mkl. aL. 59. Cos slepý (že nevidíš, co před očima)? Ros. S. baba n. babka (hra). Us. Děti hrají si na slepou bábu (na mžitek). Sych. S-pého udělati. V. Sova ve dne slepá jest. Kom. Slepý na ně z trní kóká, hluchý jich pilně poslóchá. Sš. P. 686. Slepíť jsú a slepých vódcě a povede-li slepý slepého, oba v jámu upadneta; Tu věz, že skrze slepé znamenají se ti, kteříž z hlúposti hřešie ; K divu je přivedl, když jest před nimi slepý zrak vzal; Člověk jest slep, že Boha právě ne- zná; Slepý od Pána ne zlata, ale světla žádá, nechce nic kromě světla žádati; neb ač cokolivěk s-ý móž mieti, bez světla ne- móž viděti, co má; Slepý bludě mní, by neblúdil; I zdali móž s-ý s-pého vésti t. j. blázen blázna učiti?; Vódce s-ý se nehodí tomu, jenž jest slepý, mluviece o tělestné slepotě i duchovnie; Posměšná věc, nébrž i škodlivá: strážný slepý, učitel neumělý, předběh klécavý, prelát zmeškalý a posel němý; Též nebrzo pán který s-pého učinil by pověžným; Viem, že s. nechtěl by býti strážným pod úmluvu, zameškal-Hby, že by hrad nepřietelé zlezli, aby byl oběšen. Hus I. 244., II. 16., 78., 82., 84., 117., 274., 275. (Tč.). Jako slepý na nepřítele žene. Vz Od- vážlivý. Lb. Slepý s-pého vodí, chromý chromého honí, bezruký za nimi hrozí. Sk. S-pý šilhavého dojímá (ničema ničemu na- pomíná); S. s-pému ukazuje cestu; Šilhavý s-pého kárá. Vz Podobný. Lb. Slepýma očima. D. Slep se narodil. Ctib. Musíš věru býti slepa. Tkad. Jako slepí stěn se chy- tají. Sych. To i slepým jevno. Us. Mezi slepými šilhavý králem bývá. Na Slov. Jest lépe šilhavým býti nežli slepým. Kom. Breptavý nejvíce chce mluviti, kulhavý cho- diti, slepý viděti, bezruký dělati a blázen mudrovati. Hš. Přišel k jmění jako s. k hou- slím (maně). Kf. Běhá mu s-á ves okolo (jest ospalý). U Litomš. Bda. Slepý pod- kovu najde, když o ni nohou zavadí (o těch, kteří náhodou něco udělati umějí). Ros. Někdy i s. podkovu nalezne, aspoň když o ni nohou zavadí. Vz Slepice.Mus., č. Mezi s-pými jednooký král jest. č. Rozumí on tomu. co s. cestě. Mluví jako s. o barvách (== soudí o tom, čemu nerozumí). Mus., Č. Vz Hloupý, Tlachal. Jde mu to jako sle- pému kuželky (vz Hloupý); Dává s-pému závdavek (= je ospalý, vz Spáni); Když s. slepého vodí, oba v jámu upadnou; S. sle- pého vůdce, oba do jámy. č. Keď vedie s. slepého, padnú oba do jamy. Mt. S. Tisk pro slepé.' Vz KP. I. 358. Má to v prstech, co s. housle, hats im Griff. Us. Dch. S. rek za nic nestojí. Mus. Potřebuji to jako s. oči. Us. Jsou slepí jako krt. Br. I s. kura zrnko najde. Us. Slepici s-é vše zrní pše- nicí. Pk. Vz Lysý, — na co. S. na jedno oko. V. Slepá jsem na oči. BN. — Let. 46., Vrat. 72. — na čem: na mysli. Jel. Ač sme s-pi byli na duši. Hus II. 85. — proč. Člověk jest pro hřiech slep. Hus II. 82. — v čem. To sem psal slepým v pravdě, aby |
se téhož varovali. Hus II. 115. Jsú i s-pí
vnitř, že zlosti jsúce oslepeni Boha neznajie. Hus II. 255. — čím: lakomstvím. V. Jíž vidie, znajíce, co jest hřiech a kterak sú byli hřiechem slepi. Hus II. 16. — k čemu. My bídní smrtedlní lidé k neštěstí svému tak slepí jsme. Kom. — od čeho : od na- rození. Lk. — Přeneseně. S. štěstí, Kom., víra (která bez důvodů věci víru přikládá), D., Marek, láska, noc (temná). S. sklo (ne- prohledné), střevo (jednooké, pytlík), Hlas., Nz., podlaha (na kterou dává se vykládaná podlaha), Us., okno (zazděné, jen malované; prdel), zámek (skrytý), dvéře (malované), rána (na slepo, bez koule; s. nábitek. Jg.), klíč. Nz. Na slepo (bez koule) stříleti. Nz. S. jáma (chvojí přikrytá, do které se zvěř lapá). Šp. S. poslušnosť. Dch. S. ulice, die Sackgasse (na druhém konci zastavěná). Dch. Člověk má hromadu s-é práce (o níž neví). V Kunvald. Msk. S. klíč (paklíč). Ib. Msk. S. horlivosť. Sš. II. 13. A chtěl-liby kto vedlé výkladu toho slova Sodoma dáti těm hřiechóm jméno, tehdy móž je nazvati: slepé hřiechy. Hus I. 194. S. lermo (bez příčiny). V. S. odpověď a nejistá zpráva. Plk. S. zlatá žíla (netekoucí, neotevřená), houska (která není natržená). Us. Učet na slepo, fingirte Rechnung, conto finto, Skř., účet s., planý. Nz.— Vbotanice. S. mák (hla- váček nachový), pleskanec, papaver rhoeas, die Klatschrose, FB. 72., Slb. 659., 664., len, der Schliessflachs. Rostl. Slepých, a, m. = slepýš, die Blindschlei-
che. Vz Slepýš. Slepýš, e, m., ještěrka (má malé oči a
proto se myslilo, že žádných nemá), na mor. Zlínsku: břítelnica (Brt.), na mor. Drahan- sku: břetenice (Hý.), die Blindschleiche. Příp. -yšjъ. Mkl. B. 346. S. ryšavý. Us. S. obecný, anguis fragilis (sluje jen nedopatřením sle- pýšem a nevědomým lidem hadem býti se zdá), s. čtyrnohý, seps chalcidica. Frč. 323. Cf. Schd. II. 483., 489. Vz S. N. Slet, u, m., der Hinabflug. Pl.
Slétati, slítati; sletěti, 3. pl. -tí, sleť, tě
(íc), ěl, ění; slétnouti, slítnouti, tl, utí; sle- tovati — letem dolů se snésti, herab-, her- unterfliegen; létáním navštíviti, alles oder einiges fliegend besuchen; spadnouti, her- abfallen; se — shromážditi se, zusammen- fliegen. Jg. — abs. Zeď sletěla (spadla). Us. Brt. Dej pozor, ať nesletíš! Us. — co. Slítá motýl všecko sličné kvítí. Hlas. Slítal (sjezdil) nemálo světa, kraj světa. Us. Dbr. — odkud. Sletěl holub se střechy, jezdec s koně (spadl). Us. — kudy: po stráni (sva- liti se). — odkud kam. Sletují sě tlupy krahujcev ze vsia lesa semo na sien dub. Rkk. 26. Vrabec sletěl se střechy do hnízda, na zem. Us., Ros. — co čím. Ó kdyby moje myšlení mohlo slétať světa konec svou perutí. Kká. Š. 18. — jak. Sletěl jeden po druhém. Us. Sletěl po hlavě. Hejnem se ptáci sletovali. Č. Přišli dva ďáblové, po- padli macechu, vyletěli nizko, sletěli hly- boko. Sš. P. 159. — se. (Supové) nesletieť sě opět zase spolu. K. š. 3. Sletělo se tam sila krkavců. Ros. — Rkk. Kde jest mastná kuchyně, tu much sleti se velmi mnoho. |
||
|
|||
Předchozí (416)  Strana:417  Další (418) |