424

Slično, vz Sličný.

Sličnosť, i, f. = shodnost částek, slušnosť,
die Schicklichkeit. S. místa k hradu. S. slohu.
Jg. Mánie s křesťany i nekřesťany v slič-
nosti sě obierati. Št. N. 90. — S., pěkná
forma, die Schönheit. S. tváři, mravů, D.,
postavy. Gníd. Ačkoliv písmena, jež kladu,
s-ti do sebe nemají. Sš. II. 68.

Sličnota, y, f. = sličnosť. Které ústo
dosti může vychváliti tvou s-tu. Sš. Bs. 38.,
Sk. 55.

Sličnotělý, von schönem Leib. Sš. Hc. 144.

Sličný; sličen, čna, o (ne: slíčný). S. =
hodící se, způsobný, passend, schicklich.
Kat. 632., 1103., 1901. Však nic sličného
v zemi nečinil, ani pokoje lidem zjednal.
St. skl. Nenie slično podlé ženy muži smil-
stvo ploditi. Ms. Ev. Vien. — S., pekne
formy, pěkný, krásný, wohlgestaltet, schön,
reizend. S. obličej, panna, V., řeč. Smrž.,
zahrady, Gníd., pleť, Mus., mluvení. Leg. —-
podlé čeho. Podlé zevnitřního vzezření
někteří jsou sliční, jiní nepěkní. Kom. S.
panno! Sš. P. 736. Vybil si mně zuby z moji
sličné huby a praviš mi: Stara´s jest. Sš. P.
667 - jak. Ta dci na div slična bieše.
Rkk. 39. — v čem: v učenie vysokém.
Kat. 1437.

Slítl, vz Sled.

1. Slída, slida, y, f., leštnák, blyštinka,
lepozelen (Sm.), der Glimmer. S. lithionová,
železná, draselnatá (růžová n. lepidolith,
Zinnwaldit), hořečnatá. S. jednoosná (ein-
axig), dvojosná (zweiaxig). Nz. S. zelená,
chlorit. Nz. Vz více v S. N., Schd. II. 46.,
KP. III. 10., Bř. N. 158., 199., 140.

2. Slída, y, m. = slídič. Jdi ty slído. Us.
u Solnice.

Slidák, a, m. S-ci, lycosidae, pavouci. S.
vodní, lycosa piratica, s. jižní či tarantule,
lycosa tarantula. Vz Frč. 120.

Slídění, n., das Nachspüren. Nz. — S.,
slldná práce n. dílo, die Ausrichtung, v horn.
Hř.

Slidič, slídič, e, slídil, a, m., der Spü-
rer, Späher; der Spür-, Stöberhund. Sp.

Slidička, slídička, slídilka, y, f., die
Spürerin, Späherin. Jg. — S., slídivá včela.
Lš.

Slidikout, a, m. = slídič. Reš.

Slidikvas, a, m., kdo rád po kvasech
chodí, der Gerngast, Schmarotzer. Reš.

Sliditel, e, m. = slidič.

Slíditi (zastr. sléditi), il, ěn, ění (zastr.
slédati, slédnouti, slídnouti, dl, ut, utí), slí-
dívati, sledovati. S. = po sledu jíti, der Spur
nachgehen, spüren, nach-, ausspüren, spähen,
ausspähen; hledati, vyzvídati, šukati, štá-
rati, spüren, suchen, ausspähen. Jg. — abs.
Pes slídí (zvěři po stopě jde). Ros., Kom.
On všudy slídí. Ros. — po čem (koho).
Pes zvěř po stopě slídí, sleduje. Ml. — kde.
Pes slídí v lese. D. Pes slídí po lese. D.
Po světu Němce nesleď, v svej zemi mezi
svými seď. Dal. 67. Kdo jen po hospodách
slídí, ten svých nerád vidí. Us. Té. — na
koho. Pes slídí na dítky, když jedí (pořád
na ně kouká). Us. — čím po kom: očima
po lidech s. Cyr. — co. Němci několik
jízdných vyslali, aby Čechy slédli. Ms. Cont.

Ben. Kdo do cizích věcí rád nos strká, je
slídí a spravuje. Br. Co tajného, vše slídím
a stíhám. Kom. S. voj (špehovati). St. skl.
Kto mně služí, mene sleduj. Ev. sv. J. S.
sebe = po sobě jíti, auf einander folgen.
Nz.

Slídivosť, i, f., die Spürsucht. S. po
účinku, die Effekthascherei. Nz.

Slídivý, spürend. Vz Slídní. Rk.

Slídnatý, glimmerig. Šm.

Slídník, a, m., slídný pes, der Spürhund,
Stieber, Leithund. V. — S. = slídič. Také
pochlebníci jsú s-ci ďáblovi, že, což ďábel
nepozná, oni oslédie. Hus I. 261. Pravý s.
(totě můj špehař). Prov. Mus. Kurevský s.
Reš.

Slídnouti, vz Slíditi.

Slídný, -dní, slídící, Spür-. S. pes. V.
Myslivec zvěř psů slídných čenicháním po
šlepějích šlakuje a loví. Kom. — S. člověk,
žena, vorwitzig, alles gern ausspürend, Zlob.;
mysl (skoumavá). V. Nebo kněží chytří a
slídní jak liška na púšti. Hus III. 315. —
S. střída, die Ausrichtungsstrecke, Gezeugs-
strecke, der Feldort, překop, der Ausrich-
tungsquerschlag, v horn. Hř.

Slídoň, ě, m. = slídič, mlsný člověk. U
Příbora. Mtl.

Slidopísek, sku, m., der Glimmersand.
Šm.

Slidovec, vce, m., der Glimmerschiefer.
Rk.

Slídový, slídový, Glimmer-, S. křeme-
nec, Greisen, Nz., porfyr n. minet. Vz S. N.
S. lupen, lupínek. Krok. Vz Slída.

Slidozemina, y, f., die Glimmererde. Šm.

Slíbati, vz. Slehnouti.

Slich, vz Šlich.

Slichovati = líchy z něčeho udělati. Vz
Lícha. — co: pole, zahradu. Us. Šd.

Slika, y, f., oznak, das Bild, der Typus.
Sš. Zj. 434.

Slíkati, vz Svlékati.

Slikovec, vce, m., der Kuphönspath, ne-
rost. Miner. 415.

Slim, u, m., na Slov. = bahno, der Schleim.

Slimáček, vz Slimák.

Slimáčí, Schnecken-. Rk. S. skořápka.

Slimačiti, na Slov. = sliniti, geifern.
Bern.

Slimačitý, schneckenartig, -förmig, schnec-
kigt. S. škrabulka, larva limaciformis, die
Schneckenraupe. Sm.

Slimáčnice, e, f., místo k chování sli-
máků, das Schneckenhaus, -behältniss. Bern.

Slimák, a, m., slimáček, čka, m. Sli-
máci jsou hlemýžďové bez skořepiny. Kom.
S-ci, limacidae. S. polní, limax agrestis, s.
obecný, 1. cinereoniger, lesní, arion empiri-
corum. Vz Frč. 249., 250. Cf. Schd. II. 535.
Die Schnecke, Erd-, Feld-, Waldschnecke.
S. černý, ryšavý, největší. — S. mořský,
Cochlea marina, die Meerschnecke. Na Slov.
— S., na Slov. také = Františkán. Jg. —
S., nadávka = slivoň. Mor. Hý.

Slimakář, e, m., kdo slimáky sbírá, der
Schneckenzusammenklauber. Bern.

Slimákovec, vce, m. S. bukový, liraaco-
des testudo, der Zwergeichenspinner, Erd-
schneckenspinner, motýl. Vz Km. 1878. 597.



	424

	Slično, vz Sličný. Sličnosť, i, f. = shodnost částek, slušnosť, die Schicklichkeit. S. místa k hradu. S. slohu. Jg. Mánie s křesťany i nekřesťany v slič- nosti sě obierati. Št. N. 90. — S., pěkná forma, die Schönheit. S. tváři, mravů, D., postavy. Gníd. Ačkoliv písmena, jež kladu, s-ti do sebe nemají. Sš. II. 68. Sličnota, y, f. = sličnosť. Které ústo dosti může vychváliti tvou s-tu. Sš. Bs. 38., Sk. 55. Sličnotělý, von schönem Leib. Sš. Hc. 144. Sličný; sličen, čna, o (ne: slíčný). S. = hodící se, způsobný, passend, schicklich. Kat. 632., 1103., 1901. Však nic sličného v zemi nečinil, ani pokoje lidem zjednal. St. skl. Nenie slično podlé ženy muži smil- stvo ploditi. Ms. Ev. Vien. — S., pekne formy, pěkný, krásný, wohlgestaltet, schön, reizend. S. obličej, panna, V., řeč. Smrž., zahrady, Gníd., pleť, Mus., mluvení. Leg. —- podlé čeho. Podlé zevnitřního vzezření někteří jsou sliční, jiní nepěkní. Kom. S. panno! Sš. P. 736. Vybil si mně zuby z moji sličné huby a praviš mi: Stara´s jest. Sš. P. 667 - jak. Ta dci na div slična bieše. Rkk. 39. — v čem: v učenie vysokém. Kat. 1437. Slítl, vz Sled. 1. Slída, slida, y, f., leštnák, blyštinka, lepozelen (Sm.), der Glimmer. S. lithionová, železná, draselnatá (růžová n. lepidolith, Zinnwaldit), hořečnatá. S. jednoosná (ein- axig), dvojosná (zweiaxig). Nz. S. zelená, chlorit. Nz. Vz více v S. N., Schd. II. 46., KP. III. 10., Bř. N. 158., 199., 140. 2. Slída, y, m. = slídič. Jdi ty slído. Us. u Solnice. Slidák, a, m. S-ci, lycosidae, pavouci. S. vodní, lycosa piratica, s. jižní či tarantule, lycosa tarantula. Vz Frč. 120. Slídění, n., das Nachspüren. Nz. — S., slldná práce n. dílo, die Ausrichtung, v horn. Hř. Slidič, slídič, e, slídil, a, m., der Spü- rer, Späher; der Spür-, Stöberhund. Sp. Slidička, slídička, slídilka, y, f., die Spürerin, Späherin. Jg. — S., slídivá včela. Lš. Slidikout, a, m. = slídič. Reš. Slidikvas, a, m., kdo rád po kvasech chodí, der Gerngast, Schmarotzer. Reš. Sliditel, e, m. = slidič. Slíditi (zastr. sléditi), il, ěn, ění (zastr. slédati, slédnouti, slídnouti, dl, ut, utí), slí- dívati, sledovati. S. = po sledu jíti, der Spur nachgehen, spüren, nach-, ausspüren, spähen, ausspähen; hledati, vyzvídati, šukati, štá- rati, spüren, suchen, ausspähen. Jg. — abs. Pes slídí (zvěři po stopě jde). Ros., Kom. On všudy slídí. Ros. — po čem (koho). Pes zvěř po stopě slídí, sleduje. Ml. — kde. Pes slídí v lese. D. Pes slídí po lese. D. Po světu Němce nesleď, v svej zemi mezi svými seď. Dal. 67. Kdo jen po hospodách slídí, ten svých nerád vidí. Us. Té. — na koho. Pes slídí na dítky, když jedí (pořád na ně kouká). Us. — čím po kom: očima po lidech s. Cyr. — co. Němci několik jízdných vyslali, aby Čechy slédli. Ms. Cont.	Ben. Kdo do cizích věcí rád nos strká, je slídí a spravuje. Br. Co tajného, vše slídím a stíhám. Kom. S. voj (špehovati). St. skl. Kto mně služí, mene sleduj. Ev. sv. J. S. sebe = po sobě jíti, auf einander folgen. Nz. Slídivosť, i, f., die Spürsucht. S. po účinku, die Effekthascherei. Nz. Slídivý, spürend. Vz Slídní. Rk. Slídnatý, glimmerig. Šm. Slídník, a, m., slídný pes, der Spürhund, Stieber, Leithund. V. — S. = slídič. Také pochlebníci jsú s-ci ďáblovi, že, což ďábel nepozná, oni oslédie. Hus I. 261. Pravý s. (totě můj špehař). Prov. Mus. Kurevský s. Reš. Slídnouti, vz Slíditi. Slídný, -dní, slídící, Spür-. S. pes. V. Myslivec zvěř psů slídných čenicháním po šlepějích šlakuje a loví. Kom. — S. člověk, žena, vorwitzig, alles gern ausspürend, Zlob.; mysl (skoumavá). V. Nebo kněží chytří a slídní jak liška na púšti. Hus III. 315. — S. střída, die Ausrichtungsstrecke, Gezeugs- strecke, der Feldort, překop, der Ausrich- tungsquerschlag, v horn. Hř. Slídoň, ě, m. = slídič, mlsný člověk. U Příbora. Mtl. Slidopísek, sku, m., der Glimmersand. Šm. Slidovec, vce, m., der Glimmerschiefer. Rk. Slídový, slídový, Glimmer-, S. křeme- nec, Greisen, Nz., porfyr n. minet. Vz S. N. S. lupen, lupínek. Krok. Vz Slída. Slidozemina, y, f., die Glimmererde. Šm. Slíbati, vz. Slehnouti. Slich, vz Šlich. Slichovati = líchy z něčeho udělati. Vz Lícha. — co: pole, zahradu. Us. Šd. Slika, y, f., oznak, das Bild, der Typus. Sš. Zj. 434. Slíkati, vz Svlékati. Slikovec, vce, m., der Kuphönspath, ne- rost. Miner. 415. Slim, u, m., na Slov. = bahno, der Schleim. Slimáček, vz Slimák. Slimáčí, Schnecken-. Rk. S. skořápka. Slimačiti, na Slov. = sliniti, geifern. Bern. Slimačitý, schneckenartig, -förmig, schnec- kigt. S. škrabulka, larva limaciformis, die Schneckenraupe. Sm. Slimáčnice, e, f., místo k chování sli- máků, das Schneckenhaus, -behältniss. Bern. Slimák, a, m., slimáček, čka, m. Sli- máci jsou hlemýžďové bez skořepiny. Kom. S-ci, limacidae. S. polní, limax agrestis, s. obecný, 1. cinereoniger, lesní, arion empiri- corum. Vz Frč. 249., 250. Cf. Schd. II. 535. Die Schnecke, Erd-, Feld-, Waldschnecke. S. černý, ryšavý, největší. — S. mořský, Cochlea marina, die Meerschnecke. Na Slov. — S., na Slov. také = Františkán. Jg. — S., nadávka = slivoň. Mor. Hý. Slimakář, e, m., kdo slimáky sbírá, der Schneckenzusammenklauber. Bern. Slimákovec, vce, m. S. bukový, liraaco- des testudo, der Zwergeichenspinner, Erd- schneckenspinner, motýl. Vz Km. 1878. 597.