428

vách, a on o cibuli; Ptali se ho o slívách
a on odpověděl o houbách (o hlivách); Od-
pověď dává o slivách, když pře je o jaho-
dách. Vz Nedorozumění. Č. Já o slivách a
ty o blumách. Us. Já o hruškách, on o s.
Us. Sr. Já o Havlu, ty o Pavlu nebo: Já
o strace, on o vráně. Vz Nedorozumění. Ani
slívám, ani hubám (nerozumí. Vz Hloupý).
Mus., Č. Nad slívami vodu měřiti; Sedíme
zde právě jako nad slívami vodu měříce.
Vz Nejapný, Nesnáze. Č. Lonských sliv ne-
připomínej (toho, co už pominulo. Vz Dávno).
Č. Nezapomínej starých sliv (dávných udá-
lostí). Šml. — Má slívu = šeplá. V Policku.
Kšá. — S. — hlupec, der Tölpel. Není než
s. On je jako s. Ros. Ty slívo! Us. Vru.
Ty hloupá slívo! Msk. — To je slíva ==
opilý. Us. Sn.

Slívací, vz Slévací.

Slívač, slivač, e, m. — slévač, der Bot-
tich. Us. Chrud.

Slívák, vz Slévák.

Slívání, n., das Abgiessen, der Abguss.
Šp.

Slívaný obraz, gegossen. V. Vz Sliti.

Sliváš, e, m.,slivná zahrada, der Pflaumen-
garten. Slov. Bern.

Slívati, vz Slíti.

Slivek, vku, m., pl. slivky, der Abguss,
Zusammenguss; gepantschtes Bier. Us. Nemám
mléka, už jenom samy slivky = ostatky,
zbytky. Us. Šd.

Slivenec, nce, m., Sliwenetz, ves u Zbra-
slavi. PL., Tk. 1. 624., S. N.

Slivín, a, m., Schlieben, mě. v pruském
Sasku. Vz S. N.

Slívka, y, f., peckovice, die Steinfrucht,
Pflaume. Nz. Vz Slíva.

Slivkoví, n., slivkové stromy, die Pflaumen-
bäume. Bern.

Slivkový, Pflaumen-. S-vá chuť, dřevo;
koláč (švestkový). Bern.

Slivky, vz Slivek.

Slivnice, e, f., slivník, u, m., slivná
zahrada, der Pflaumengarten. Bern.

Slivno, a, n. S. malé, Klein-Sliwno, ves
u St. Benátek; S. hořejní, Ober-S., tamtéž;
S. dolejní, Unter-S., ves tamtéž. PL., Tk.
III. 659., S. N.

Slivný, ze sliv, Pflaumen-. S. voda. Sal.

Slívolistý tušalaj, viburni sp. prunifolium.
Rostl. III. b. 94.

Slivoň, ě, f., vz Slíva, Kk. 252., Rostl.
477. — S., ě, m. = hlupec, der Tölpel, V.,
slinta, der Geiferbart, D.; očhlasta, chlastoň,
der Saufaus, D., surovec, hrubián. Mor. Brt.

Slivonice,Sliwonitz,ves u Horažďovic. PL.

Slivoniti = tlachati, plaudern. — co. Us.

Slivouch, u, m., flacourtia, die Flacourtie.
Rostl. 96.

Slivouchovitý. S. rostliny, vz Rostl. 95.

Slívoví = slivkoví.

Slivovice, e, f., pálená kořalka ze sliv,
kořalka slívová, der Sliwowitz. Plk. S. =
lihový nápoj připravovaný ze sliv. Vz více
v S. N., Kk. 253., Rostl. 478. S. srymská,
uherská. Kh. — S., Slibowitz, ves u Chlumce
n. C. PL.

Slívovina, y, f., prvek, der Tragantstoff,
Cerasin. Pr. Chym.

Slívovitý, k slívám podobný, pflauraen-
artig. S. rostliny. Rostl. Vz Schd. II. 308.,
Slb. 513.

Slívovník, u, m., der Pflaumenkuchen.
Slov.

Slívový, Pflaumen-. S. pecky, Sych., strom
(= slíva), V., dříví, koláč (slívami poma-
zaný, slívovník). Jg. Náš tatíček jest slívovej
(jí rád slívy). Us. Msk.

Sliz, i, f., slizkosť, Schleim, m. S. = te-
kutina zahoustlá, vazká, niťovitě se rozta-
hující, nacházející se při všech ústrojných
tvorech. S. (muscus) živočišná (Thierschleim)
a rostlinná (Pflanzenschleim). S. tragantová,
Tragantschleim, prachová, Rückstand im Ge-
wehre. Csk. Vz S. N., Šfk. 556., 664., Schd.
IL 297., Kk. 11, Rst., 31., 493. Posilivé věci
vy chrkání slizi z plic provozují. Ja.

Slíz, vz Sléz.

Slizan, u, m., sůl z kyseliny slizové, die
Schleimsäure. Pr. Chym.

Slízati, vz 1. Slézti, 2. Slíznouti.

Slizej, e, m., kláda ve strouze, aby led
na mlýn nepouštěla, der Eisbaum. Puch.

Slizejš, e, m. S. slepý, gastrobranchus
coecus, ryba. Schd. II. 492.

Slízel, e, m., rostl. zvl. v ječmeně ro-
stoucí. Us. v Prachen.

Slizina, y, f., slizká látka, schleimiges
Wesen. Berg.

Sliziti = slziti, weinen. BO.

Slizka, y, f., splenetica (languor). Rozk.

Slizkati se = klouzatise, glitschen, gleiten.
— kde: na ledě, pod stromy atd. Ráj.

Slizko = kluzko, schlüpfrig. Koll.

Slizko = Slezsko. Žer.

Slizkosť, slzkosť, i, f., kluzkosť, die
Schlüpfrigkeit. D.

Slizkouzlec, zlce, m., nemoposanthes,
rostl, brslenovitá. S. kanadský, n. canadensis.
Rostl. III. b. 465.

Slizký, slzký = kluzký. Slizký, V., slizký,
D., slzký, na Slov. S., strsl. slъzъkъ., lubricus,
příp. -ъkъ. Mkl. B. 256. Schlüpfrig. S. po-
choť. Sš. Hc. 23. S. cesta, Kmp., led. Tč.
S. cukr. Vz S. N. S. země, kámen. Smrž. —
Ráj., Ja. S., hustý a trochu lepký na př.
šťáva z kořene proskurníka obecného. Rst.
493.

Slizký = slezský.

Sliznatec, tce, m., stilbum, houba. Rostl.

Sliznatka, y, f. S-ky, myxinida, ryby
kruhoústé. S. slepá, myxine glutinosa. Vz
Frč. 281.

Sliznatý, plný slizi, schleimig. S. zvířata:
plž, hlemýžď, Škeble rybničná (lastury či
misky), perlovka říční, ústřice, perlovka
mořská, korál, nálevníci. Š. a Ž. S. blána,
kvašení. Ssav., Nz. S. užovka, coluber mu-
cosus, die Schleimnatter, slepuška, caecilia
glutinosa, die Schleimschlange. Sm.

Slizní, od slizi, Schleim-. S. mrtvice, Ja.,
míšky, Ssav., blána, die Schleimhaut. Nz. S.
dna, die Schleimdarmgicht, žláza.

Sliznice, e, f., mucosa, tvoří povlak všech
dutin těla zvířecího. Vz S. N.

Slizník, a, m. = slimýš.

Sliznouti, zl, utí, slizkým se díti, schleimig
werden. — kdy. Maso v horku slizne a
smradne. Jg. Vz Plžiti se.