Předchozí (431)  Strana:432  Další (433) |
|
|||
432
|
|||
|
|||
hornina nebo ruda (semenka) za pravěků
z vod uložená a běží tedy vždy více vodo- rovně a rozeznávala se malá a veliká či šramovní, kde šramovačky potřebí bylo. Vz Couk. Am. S. hnědouhelná, das Braun- kohlenlager, vápenná, das Kalklager. Vz Slůj. — S. = sluj, rozsedlina v kamení vrstev- natém. Er. Slojovatý, schieferig, geschichtet. S-tý
kámen, der Schieferstein. Ü3. Slojový = slojovatý. S-tý kámen, skála.
Sloka = sloha.
Slombidlo, slonbidlo, zlombidlo, a,
n., veliký, štíhlý člověk, sahan, dlouhoš, eine Standarte, langer Kerl, Klachel; v jižních Cech. slomjidlo, vz B. To je s.! Lb. S. bývá málo kdy moudrý (moudré). Vz Hloupý, Sláma. Č. M. 563. — S., též dlouhá ženská, lochna, chlapkyně, langes Weib. Slomihlava, y, f. = péče, starosť, Kopf-
brechen, n., die Sorge. To mi dělá velkou s-vu. S tym našim synkem je s. U Opav. Klš., Pk. Slomitelnosť, zlomitelnosť, i, f., die
Zerbrechlichkeit. Jg. Slomitelný, zlomitelný, zerbrechlich. V.
Slomiti, vz Zlomiti.
Slomníky, dle Dolany (Słomniki), město
v Polsku. Vz S. N. Slon, a, m., pl. slonové. D. Sloně, ěte,
m.; slonice, e, f. S. od sloniti = kloniti, an- lehnen (k přešlo v s), lat. clino, řec. x).ívo>, poněvadž se myslilo, že s. o strom osloněný spává. Šf. S., strsl. slonъ., dle některých od slonéti, lehnen, k čemuž dopadá lit. šléjus vedlé šlêju, Lehne. Mkl. B. 28. Lit. slanas vedlé šlajus. Mkl. aL. 70. Der Elephant. S. má dlouhý rypák (chobot) a 2 dlouhé kly, z nichž je známá kosť slonová.' Slon žije v Africe a v Indii vých. (v Asii). Pt. Slon indský, elephas indicus, africký, elephas africanus, sumatorský, vz S. N., zkamenělý s.: s. mamut, starodávný (priscus), vlaský (meridionalis). Ssav. — Frč. 376., Schd. II. 420., 421., KP. I. 5., III. 353., Krč. 882. Mylně se věřilo, že slon má hnáty bez ohbí. Sych. S. jako vůl trávu ji. Br. S. jest zvíře nesmilné a přirození studeného; A jsú slo- nové silní v ctnostech; S-vé nesú na sobě věže, s nichžto lidé bojuji. Hus III. 68., 84. Slonové se trou a komary mezi sebou dáví. Prov. Co s. nepohne se. Vz Svéhlavý. Č. Z mouchy slona strojí. Z komára slona (vel- blouda) dělati. Prov. Jg. — S., hroch, ve hře šachovné, der Elephant. V. — S., slona, sloj, die Schichte im Steine. Us. Sloň, i, f., zastr., slonová kost. Kat. 979.
Slona, vz Slon (konec).
Slonbidlo, vz Slombidlo.
Sloně, ěte, n., Elephantenkalb, n. Dch.
Slouck, nka, m. S. létací — chrobák
atlas, scarabaeus atlas, der Elephantenkiifer. Šm. — S., vz Slon. Sloněnka, y, f., elephantopus, rostl. Vz
Sloní. Sloní, Elephanten-. S. přirození, Rad.
zv., kosť, kůže. S. noha, elephantopus, der Elephantenfuss. Rostl. 858. S. řád v Dánsku. Vz S. N. S. veš, vz Slonový; roztoč, acarus elephantinus, die Elephantenmilbe. Šm. |
Slonice, e, f., slonová samice, die Ele-
phantin. Sloniti, il, ěn, ění = zakrývati, zasláněti,
cloniti, be-, verdecken; sluniti, svítiti, bly- štěti, scheinen, schimmern; se = sluniti se, sich wittern. Jg. — komu. Odevšad mu nebe jasně sloní (svítí). Puch. Tomu domu nic nesloni. Mand. — co čím. Rytíř své levé rámě pukléřem slonil. L. Ó nechať tenkrát duše má milosti tvé sloní světlem se libým. Sš. Bs. 36. — čeho čím. Rukou sloní čela, šp. m.: co: čelo. Brt. — se. Včely se sloní (sluní). D. — se kde : na záři zásluh otců se s. Puch. Slonohlav, a, m., rhinantus elephas, der
Elephantenkopf. Šm. Slonokosť, i, f. = slonovina. Žák.
Slonokostní, Elfenbein-.
Slononoh, u, m. = sloní noha. Šm. Vz
Sloní. Slonorožec, žce, m., salicornia, rostl.
Krok. Slonovina, y, f., slonová kosť, das Elfen-
bein. Hřeben ze s-ny. Ros. — S., slonová nemoc, bakulovatosť, neprávě i pakostnice, Elephantiasis. V. Vz S. N. Od s-ny uzdra- viti. Sš. J. 161. S., prokaza hlízová nebo aegyptská. Sš. Mt. 111. Vz Prokaza. — S. rostlinná, vegetabilisches Elfenbein. Vz Kk. 119., 121., Rostl. 1651. Slonovitosť, i, f. = slonovina, nemoc.
Sš. Mt. 47. Slonovitý, elephantenartig. Vz Krč. 877.
Slonovnice, e, f., phytelephas, Elephan-
tusia, rostl. Šm. Slonovod, a, m., der Elephantenführer,
-treiber. Rk. Slonovosť, i, f. = slonovina, nemoc. Sš.
II. 82., Ž. 112. Slonový, Elephanten-. S. nos (trouba,
chobot), Us., kosť (slonovina, kly slonovy, vz více v S. N.), noha, zub. D. Bílý jako s-ová kosť. V. — S., ze slonové kosti, von Elfenbein. S. hřeben, Ros., věž (eburnea), BO., trůn, Kom., lože, Br., kulička. Sych. Skrze knížky s-vé provlečeny byly pro- vázky. BO. — S., elfenbeinweiss, bílý do žlutava a lesknoucí se jako s. kosť na př. květy konvalinkové. Rst. 493. S. barva. — S. nemoc = slonovina. — S. veš, pediculus elephantis, ovoce. Ms. bib. Slonozub, u, m. Lezovka s., dentelium
elephantinum, der Elephantenmeerzahn. Srn. Slopati, -pára, a pi; slopávati; stopnouti,
pnul a pl, ut, utí = vodu psím způsobem chlemtati, nezpůsobně píti, schlürfend trin- ken, schlabben. Kom., Brt. — co. Rk. Slopec, pee, m., na Slov. = schlopec, eine
Thierfalle. Na slopce jíti, klásti. Plk. S. na vlky, na ptáky. L. Slopná, é, f., ves u Vyzovic. PL., Tč.
Šloptati = slopati. Pes sloptá. Ja.
Slosovací listina, die Ziehungsliste. Dch.
Slosovati. — co, koho, verlosen. Dch.
Slota, y, f., déšť se sněhem, plískanice,
plíhanice, metelice, nečas, nekleč, schlimmes Wetter, Unwetter. Kom. U Opavy: cnota. Klš. U nás padala slota. Us. Tč. S., aby psa vyhnal. Dch. Což je tam s. Ros. — Sloty, pl. = kroupy, psoty, der Hagel. Někde |
||
|
|||
Předchozí (431)  Strana:432  Další (433) |