432

hornina nebo ruda (semenka) za pravěků
z vod uložená a běží tedy vždy více vodo-
rovně a rozeznávala se malá a veliká či
šramovní, kde šramovačky potřebí bylo.
Vz Couk. Am. S. hnědouhelná, das Braun-
kohlenlager, vápenná, das Kalklager. Vz Slůj.
— S. = sluj, rozsedlina v kamení vrstev-
natém. Er.

Slojovatý, schieferig, geschichtet. S-tý
kámen, der Schieferstein. Ü3.

Slojový = slojovatý. S-tý kámen, skála.

Sloka = sloha.

Slombidlo, slonbidlo, zlombidlo, a,
n., veliký, štíhlý člověk, sahan, dlouhoš, eine
Standarte, langer Kerl, Klachel; v jižních
Cech. slomjidlo, vz B. To je s.! Lb. S. bývá
málo kdy moudrý (moudré). Vz Hloupý,
Sláma. Č. M. 563. — S., též dlouhá ženská,
lochna, chlapkyně, langes Weib.

Slomihlava, y, f. = péče, starosť, Kopf-
brechen, n., die Sorge. To mi dělá velkou
s-vu. S tym našim synkem je s. U Opav.
Klš., Pk.

Slomitelnosť, zlomitelnosť, i, f., die
Zerbrechlichkeit. Jg.

Slomitelný, zlomitelný, zerbrechlich. V.

Slomiti, vz Zlomiti.

Slomníky, dle Dolany (Słomniki), město
v Polsku. Vz S. N.

Slon, a, m., pl. slonové. D. Sloně, ěte,
m.; slonice, e, f. S. od sloniti = kloniti, an-
lehnen (k přešlo v s), lat. clino, řec. x).ívo>,
poněvadž se myslilo, že s. o strom osloněný
spává. Šf. S., strsl. slonъ., dle některých od
slonéti, lehnen, k čemuž dopadá lit. šléjus
vedlé šlêju, Lehne. Mkl. B. 28. Lit. slanas
vedlé šlajus. Mkl. aL. 70. Der Elephant. S.
má dlouhý rypák (chobot) a 2 dlouhé kly,
z nichž je známá kosť slonová.' Slon žije
v Africe a v Indii vých. (v Asii). Pt. Slon
indský, elephas indicus, africký, elephas
africanus, sumatorský, vz S. N., zkamenělý
s.: s. mamut, starodávný (priscus), vlaský
(meridionalis). Ssav. — Frč. 376., Schd. II.
420., 421., KP. I. 5., III. 353., Krč. 882.
Mylně se věřilo, že slon má hnáty bez ohbí.
Sych. S. jako vůl trávu ji. Br. S. jest zvíře
nesmilné a přirození studeného; A jsú slo-
nové silní v ctnostech; S-vé nesú na sobě
věže, s nichžto lidé bojuji. Hus III. 68., 84.
Slonové se trou a komary mezi sebou dáví.
Prov. Co s. nepohne se. Vz Svéhlavý. Č.
Z mouchy slona strojí. Z komára slona (vel-
blouda) dělati. Prov. Jg. — S., hroch, ve
hře šachovné, der Elephant. V. — S., slona,
sloj, die Schichte im Steine. Us.

Sloň, i, f., zastr., slonová kost. Kat. 979.

Slona, vz Slon (konec).

Slonbidlo, vz Slombidlo.

Sloně, ěte, n., Elephantenkalb, n. Dch.

Slouck, nka, m. S. létací — chrobák
atlas, scarabaeus atlas, der Elephantenkiifer.
Šm. — S., vz Slon.

Sloněnka, y, f., elephantopus, rostl. Vz
Sloní.

Sloní, Elephanten-. S. přirození, Rad.
zv., kosť, kůže. S. noha, elephantopus, der
Elephantenfuss. Rostl. 858. S. řád v Dánsku.
Vz S. N. S. veš, vz Slonový; roztoč, acarus
elephantinus, die Elephantenmilbe. Šm.

Slonice, e, f., slonová samice, die Ele-
phantin.

Sloniti, il, ěn, ění = zakrývati, zasláněti,
cloniti, be-, verdecken; sluniti, svítiti, bly-
štěti, scheinen, schimmern; se = sluniti se,
sich wittern. Jg. — komu. Odevšad mu
nebe jasně sloní (svítí). Puch. Tomu domu
nic nesloni. Mand. — co čím. Rytíř své
levé rámě pukléřem slonil. L. Ó nechať
tenkrát duše má milosti tvé sloní světlem
se libým. Sš. Bs. 36. — čeho čím. Rukou
sloní čela, šp. m.: co: čelo. Brt. — se.
Včely se sloní (sluní). D. — se kde : na
záři zásluh otců se s. Puch.

Slonohlav, a, m., rhinantus elephas, der
Elephantenkopf. Šm.

Slonokosť, i, f. = slonovina. Žák.

Slonokostní, Elfenbein-.

Slononoh, u, m. = sloní noha. Šm. Vz
Sloní.

Slonorožec, žce, m., salicornia, rostl.
Krok.

Slonovina, y, f., slonová kosť, das Elfen-
bein. Hřeben ze s-ny. Ros. — S., slonová
nemoc, bakulovatosť, neprávě i pakostnice,
Elephantiasis. V. Vz S. N. Od s-ny uzdra-
viti. Sš. J. 161. S., prokaza hlízová nebo
aegyptská. Sš. Mt. 111. Vz Prokaza. — S.
rostlinná, vegetabilisches Elfenbein. Vz Kk.
119., 121., Rostl. 1651.

Slonovitosť, i, f. = slonovina, nemoc.
Sš. Mt. 47.

Slonovitý, elephantenartig. Vz Krč. 877.

Slonovnice, e, f., phytelephas, Elephan-
tusia, rostl. Šm.

Slonovod, a, m., der Elephantenführer,
-treiber. Rk.

Slonovosť, i, f. = slonovina, nemoc. Sš.
II. 82., Ž. 112.

Slonový, Elephanten-. S. nos (trouba,
chobot), Us., kosť (slonovina, kly slonovy,
vz více v S. N.), noha, zub. D. Bílý jako
s-ová kosť. V. — S., ze slonové kosti, von
Elfenbein. S. hřeben, Ros., věž (eburnea),
BO., trůn, Kom., lože, Br., kulička. Sych.
Skrze knížky s-vé provlečeny byly pro-
vázky. BO. — S., elfenbeinweiss, bílý do
žlutava a lesknoucí se jako s. kosť na př.
květy konvalinkové. Rst. 493. S. barva. —
S. nemoc = slonovina. — S. veš, pediculus
elephantis, ovoce. Ms. bib.

Slonozub, u, m. Lezovka s., dentelium
elephantinum, der Elephantenmeerzahn. Srn.

Slopati, -pára, a pi; slopávati; stopnouti,
pnul a pl, ut, utí = vodu psím způsobem
chlemtati, nezpůsobně píti, schlürfend trin-
ken, schlabben. Kom., Brt. — co. Rk.

Slopec, pee, m., na Slov. = schlopec, eine
Thierfalle. Na slopce jíti, klásti. Plk. S. na
vlky, na ptáky. L.

Slopná, é, f., ves u Vyzovic. PL., Tč.

Šloptati = slopati. Pes sloptá. Ja.

Slosovací listina, die Ziehungsliste. Dch.

Slosovati. — co, koho, verlosen. Dch.

Slota, y, f., déšť se sněhem, plískanice,
plíhanice, metelice, nečas, nekleč, schlimmes
Wetter, Unwetter. Kom. U Opavy: cnota.
Klš. U nás padala slota. Us. Tč. S., aby
psa vyhnal. Dch. Což je tam s. Ros. —
Sloty, pl. = kroupy, psoty, der Hagel. Někde